Stromy k pohřebištím neodmyslitelně patří, jsou odpradávna vnímány jako symboly klidu, míru a pokoje, umocňují pietu míst, kde odpočívají ostatky našich blízkých. Zároveň jsou však častým předmětem stížností nájemců hrobových míst, protože poškozují pomníky a náhrobní desky svými kořeny či pádem větví.
V tajné volbě získal 82 hlasů, volby se účastnilo 160 poslanců. Schorm by se měl funkce ujmout do 10 dní složením slibu do rukou předsedkyně Poslanecké sněmovny.
Trojice ombudsmanů ze zemí Visegrádské čtyřky v závěru setkání v Kroměříži zdůraznila význam aktivního vztahu státu a ombudsmanských institucí. Důležitost ombudsmanského poslání se podle nich zvlášť jasně ukazuje v době společenských změn, jaké přinesla epidemie covidu i válka na Ukrajině.
Státy Visegrádské čtyřky se coby sousední nebo jako jazykově a kulturně blízké země staly častým cílem a novým domovem milionů lidí zasažených válkou na Ukrajině. O zkušenostech a pomoci Česka, Maďarska, Polska a Slovenska tváří v tvář takto obrovskému přesunu lidí hledajících bezpečné zázemí dnes diskutují představitelé čtyř visegrádských ombudsmanských institucí. Jejich úřady se každoročně střídají v pořádání konference zaměřené na aktuální témata týkající se jejich práce. Letošní dvoudenní setkání hostí český veřejný ochránce práv Stanislav Křeček, který své zahraniční kolegy ombudsmany a odborníky z jejich úřadů pozval do Kroměříže.
O kolik času, energie a nervů přicházíme, když lidé nerozumějí tomu, co jim jako úředníci píšeme? A kolik by ušetřil stát, kdyby byly úřední texty pochopitelné? O srozumitelném psaní jsme minulý pátek v Kanceláři ombudsmana jednali s úředníky, soudci a dalšími odborníky. Představili jsme jim i návrh praktické příručky srozumitelného psaní pro úředníky.
Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček využil svého vystoupení na Sněmu Soudcovské unie k otevření diskuze o oblastech, které se podle něj v justiční agendě dlouhodobě nedaří změnit k lepšímu. Trvale nízké odměny soudních znalců a tlumočníků vedou podle ombudsmana k tomu, že mnozí z nich obor opouští. Nedostatečná flexibilita soudů v personální oblasti pak neumožňuje vedení soudů operativně reagovat na dočasnou, ale přitom dlouhodobou nepřítomnost soudců i pomocného justičního personálu kvůli dlouhodobým nemocem, rodičovským dovoleným nebo například stážím.
Veřejný ochránce práv při šetření případu stěžovatele z Brna a v dalším šetření z vlastní iniciativy zjistil, že tamní magistrát vyžadoval po lidech platbu místního poplatku za komunální odpad i za roky, kdy už jim podle zákona povinnost platit poplatek zanikla. Podle předpisů má úřad tři roky na to, aby lidem dlužný poplatek vyměřil. Brněnský magistrát ale chtěl zaplatit i od lidí, kterým poplatek za komunální odpad v této lhůtě nevyměřil. Po upozornění ombudsmana svou praxi změnil. Těm, kteří si požádají, neoprávněně vybrané staré poplatky vrátí.
Cílem čtyřletého projektu započatého v lednu 2020 je zvýšení ochrany práv lidí, kteří spadají do působnosti veřejného ochránce práv. Zejména jde o zranitelné skupiny, jako jsou děti a mladiství nebo oběti špatného zacházení a diskriminace.
Pravidla připravované třetí vlny oddlužení v rámci akce známé jako Milostivé léto by měla zohlednit i zásadní připomínky veřejného ochránce práv. Ten se dlouhodobě snaží o narovnání podmínek pro různé skupiny dlužníků. Milostivé léto I a II umožňuje lidem zbavit se dluhů vůči úřadům a dalším institucím vymáhaných soudními exekutory. Splní-li dlužníci stanovené podmínky, mají nárok na odpuštění příslušenství dluhu, tedy například úroku z prodlení nebo penále. Dlužníci, u kterých exekuci provádí úřad sám či kteří dokonce dobrovolně svůj dluh splácí, ale tuto možnost dosud neměli. Takové nastavení podmínek považuje ombudsman od počátku za nespravedlivé a upozorňuje na to.
Pro občany Evropské unie jsou obecní volby spolu s těmi do Evropského parlamentu jediné, ve kterých u nás mohou volit i oni. V minulosti jim však české zákony toto právo nepřiznávaly.
V souvislosti s blížícími se obecními a senátními volbami přinášíme pohled na situaci několika různorodých skupin lidí, pro které může být cesta k volebním urnám komplikovanější než pro ostatní. Veřejný ochránce práv se dlouhodobě zabývá například tématem přístupnosti volebních místností pro lidi s postižením. Faktické i právní překážky výkonu volebního práva se týkají i vězněných osob.
Veřejný ochránce práv se ve druhé z řady monitorovacích zpráv o rovném zacházení podrobně věnoval především tématu vzdělávání romských dětí. Kromě poznatků z kulatého stolu s nevládními organizacemi zaměřenými na vzdělávání romských dětí, který uspořádal na podzim 2021, shrnul také domácí i zahraniční vývoj v této oblasti. Sledoval například, zda došlo ke zkvalitnění diagnostiky žáků s odlišným životním či kulturním prostředím, nebo jak se o vzdělávání žáků s odlišnými kulturními a životními podmínkami učí budoucí i současní pedagogové.
Vláda dnes vzala na vědomí doporučení veřejného ochránce práv a jeho návrh na úpravu krizového zákona. Veřejný ochránce práv v doporučení upozornil na roztříštěnou praxi úřadů a nedostatečné metodické vedení, které v době pandemie covid-19 ztížily možnost občanů efektivně uplatňovat jejich práva a vyřizovat na úřadech vše potřebné. Připomínky ombudsmana slíbila vláda zohlednit v připravované celkové změně krizového řízení České republiky. Komplexní revizi legislativy pro krizové řízení a kritickou infrastrukturu a případně úpravu kompetenční zákona chce vláda podle programového prohlášení připravit do konce příštího roku.
Situace, kvůli které se jihomoravská společnost obrátila na veřejného ochránce práv, přiměla Ministerstvo práce a sociálních věcí k formulaci pravidel pro výjimečné případy hodné zvláštního zřetele, u kterých může MPSV zaměstnavatelům prominout splnění podmínky bezdlužnosti pro přiznání příspěvků na zaměstnání lidí s postižením. V průběhu šetření se totiž ukázalo, že ministerstvo v minulosti postupovalo v obdobných případech různě a nedrželo se zásady legitimního očekávání a principu předvídatelnosti.
Veřejný ochránce práv dnes obdržel usnesení Nejvyššího správního soudu o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, kterou podal proti usnesení olomoucké pobočky Krajského soudu v Ostravě ve věci rozhodnutí o umístění stavby Šantovka Tower v Olomouci. Díky odkladnému účinku nesmí olomoucký magistrát až do skončení řízení o kasační stížnosti vydat investorovi stavební povolení.
Poskytování krátkodobého ubytování v bytech nebo rodinných domech například prostřednictvím online platforem typu Airbnb upravuje nová metodika Ministerstva pro místní rozvoj. Ta shrnuje možnosti a povinnosti stavebních úřadů. Veřejný ochránce práv již dříve upozorňoval, že nabízení krátkodobých pronájmů v rozporu s kolaudačním rozhodnutím ve stavbách určených pro trvalé bydlení je obcházením stavebního zákona a majitelé by měli takové byty nechat rekolaudovat. Podobný postoj mají i představitelé hlavního města, které se s přemírou krátkodobých pronájmů dlouhodobě potýká. Za užívání stavby v rozporu s kolaudačním rozhodnutím přitom vlastníkům hrozí až půlmilionová pokuta.
Hned několika pochybení se podle veřejného ochránce práv dopustila Česká národní banka (ČNB) v případě ženy z Íránu, které několik českých bank odmítlo zřídit účet. Ombudsman především upozornil, že ČNB měla zaujmout jasné stanovisko k řešení rozporu mezi právem osob legálně pobývajících na území České republiky na alespoň jeden základní účet a povinnostmi vyplývajícími bankám ze zákona o praní špinavých peněz („Anti-Money Laundering” neboli AML zákon). Česká národní banka v návaznosti na šetření veřejného ochránce práv nakonec uvedla, že banky mají individuálně posuzovat konkrétní rizika u každého zákazníka.
Na veřejného ochránce práv se obrátil stěžovatel ze severní Moravy, kterého v nočních hodinách obtěžoval hluk z venkovního klubu. Pořadatel přitom má k dispozici i vnitřní prostory, ve kterých diskotéky probíhají v zimě. Diskotéka se sice nachází až na okraji města, ale hluk se nese daleko do okolí. Na rušení nočního klidu si tak opakovaně stěžovali lidé ve třech okolních vesnicích. Stěžovatel i další místní obyvatelé se marně snažili problém řešit opakovaným voláním policejních hlídek.
Lidé, kteří si i desítky let poctivě ukládali peníze v doplňkovém penzijním spoření, zažívají rozčarování ve chvíli, kdy zjistí, že kvůli výplatě vlastních naspořených peněz formou takzvaného předdůchodu přijdou o slevu na manžela či manželku. Finanční správa totiž považuje celou výplatu předdůchodu, tedy starobní penze na určenou dobu, za nový příjem a započítává ho do limitu 68.000 korun pro nárok na slevu na manžela. Ombudsman na tuto nezákonnou praxi upozornil ministra financí. Ani poté však nedošlo ke zjednání nápravy, neboť Generální finanční ředitelství odmítlo změnit svůj výklad.
