Ve druhém kole zvolili poslanci novou českou ombudsmankou dosavadní právničku Kanceláře ombudsmana a dětského ombudsmana Evu Kostolanskou. Nyní má třicet dnů na složení slibu, pak už se může ujmout své nové role.
Kriticky málo pobytových sociálních služeb svým obyvatelům s postižením nabízí hlavní město Praha přímo na svém území. Velkou část jich historicky provozuje v jiných krajích. Pro Pražany, kteří je využívají, to znamená odtržení od rodiny a přátel. Navíc se často musí smířit s životem, který by podle českých zákonů i mezinárodních závazků měl být už dávno minulostí. Zařízení totiž mnohdy sídlí ve velkokapacitních budovách s pevným režimem. S těmito zjištěními přichází zástupce ombudsmana. Ten usiluje o to, aby Praha zajistila lidem s postižením dostatek vhodných sociálních služeb především v místě, kde žijí.
Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček a ochránce práv dětí Martin Beneš společně se svým zástupcem Vítem Alexandrem Schormem důrazně odsuzují útoky, výhrůžky a nenávistné projevy, kterým v posledních dnech čelí slovenský veřejný ochránce práv Róbert Dobrovodský. Děje se tak v souvislosti s jeho podáním k Ústavnímu soudu Slovenské republiky ve věci právní úpravy registrace církví a náboženských společností. Čeští ombudsmani situaci považují za útok nejen na nezávislost lidskoprávní instituce, ale i na princip právního státu. Vyzývají k věcné a respektující debatě.
Společně vyjadřujeme znepokojení nad závažným rozhodnutím vlády přesunout agendu Odboru pro lidská práva a ochranu menšin Úřadu vlády ČR na další čtyři ministerstva. Obáváme se, že tento krok zásadně oslabí lidskoprávní hlas ve vládních agendách.
Zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm upozorňuje, že dospělí i děti v ochranném léčení (soudem nařízené léčbě pro osoby, které spáchaly trestný čin ve stavu zmenšené příčetnosti nebo vyvolaném duševní poruchou) dál narážejí na nejistotu a nejasné podmínky. Přestože návrh nového metodického pokynu Ministerstva zdravotnictví pro výkon ochranného léčení některé postupy upřesňuje, mnoho důležitých problémů zůstává nevyřešených. Jde například o přesuny mezi nemocnicemi, nedostatek personálu nebo rozdíly ve využívání režimových opatření. Problém je i v tom, že stále chybí Národní koncepce ochranného léčení, která měla dát celému systému jasný směr.
Práva lidí ve vyšším věku je potřeba posílit, domnívá se Organizace spojených národů (OSN). Aby zvýšila tlak na jejich dodržování, podnítila vznik mezinárodní Úmluvy na ochranu starších lidí. Do příprav se zapojila i Česká republika. S myšlenkou Úmluvy se ztotožňuje také ombudsman Stanislav Křeček a již jí vyjádřil svou podporu.
Některá pravidla ve věznicích by se měla změnit, protože např. mohou ohrožovat zdraví nebo vyvolávat náklady. Zástupce ombudsmana a dětského ombudsmana proto navrhuje změny, díky nimž budou pravidla spravedlivější, bezpečnější a praktičtější. Týkají se například hygieny, návštěv dětí nebo samovazby. Zástupce ombudsmana tyto návrhy aktuálně předkládá v rámci pracovní skupiny Koncepce rozvoje vězenství do roku 2035.
Získat důstojné a stabilní bydlení je v Česku problém již roky. Systémové řešení bytové nouze měl přinést zákon o podpoře bydlení. Podle ombudsmana Stanislava Křečka ale aktuálně navrhované změny dále zužují skupinu těch, kdo mohou pomoc získat. K návrhům změn navíc neproběhlo obvyklé připomínkové řízení. Ombudsman se proto se svými výhradami obrátil přímo na poslance, kteří by o návrzích měli již brzy hlasovat.
Převážně půjčky, dotace jen pro nízkopříjmové domácnosti – tak se nedávno nečekaně proměnil program Nová zelená úsporám. Ombudsman Stanislav Křeček proto inicioval jednání o tom, jak minimalizovat dopady na domácnosti, které již s dotací počítaly. Na některých nutných krocích se během schůzky, která se uskutečnila minulý týden, s ředitelem Státního fondu životního prostředí (SFŽP) Petrem Valdmanem shodli. Kvůli nepřítomnosti Ministerstva životního prostředí však přesto zůstává řada otazníků.
Žena přišla o dávky kvůli cizímu omylu. Otec její dcery poslal nedopatřením výživné dvakrát v jednom měsíci. Úřad práce započítal do příjmu ženy obě částky, přestože žena dokázala, že část peněz vrátila. Ombudsman zajistil nápravu.
Včera složil slib do rukou předsedy Poslanecké sněmovny, dnes se pouští do práce. Po devíti měsících od účinnosti novely zákona má Česko ochránce práv dětí. Martin Beneš se stal historicky prvním dětským ombudsmanem. Chce se zaměřit na duševní zdraví, ochranu ohrožených dětí nebo školství. Důraz klade na participaci dětí. Brzy osloví děti s nabídkou, aby se zapojily do jeho poradního orgánu.
Novela zákona o cestovním ruchu počítá s větší kontrolou obcí nad poskytováním krátkodobého ubytování. Řeší však ubytování pouze v bytech a rodinné domy zcela pomíjí. Právě tuto připomínku vůči ní namítá ombudsman Stanislav Křeček. Totožnou výhradu vznesla i vláda, která k novele vydala neutrální stanovisko.
Ministerstvo vnitra chce zastavit financování neziskových organizací určené na právní, psychologickou a sociální pomoc žadatelům o mezinárodní ochranu. Zdroje peněz na pomoc žadatelům přitom dlouhodobě plynuly z EU a jen jejich malou část pokrýval státní rozpočet. Podle rozhodnutí ministerstva by nově měly peníze pocházet výhradně ze státního rozpočtu a dosáhnout by na ně mohly místo neziskových organizací pouze advokátní kanceláře. Zástupce ombudsmana apeluje v dopise na ministra, aby své rozhodnutí přehodnotil.
V dlouhodobě neřešené situaci u nás žijí lidé se zdravotním postižením, kteří pobírají slovenský důchod. Přestože potřebují každodenní pomoc, nemají nárok na český příspěvek na péči, ani na jeho slovenskou obdobu. Některým z nich pomůže od 1. července novela českého zákona o sociálních službách. Systémové řešení však stále chybí. I o tom včera společně diskutovali slovenský a český ombudsman – Róbert Dobrovodský a Stanislav Křeček. Vzhledem ke končícímu mandátu Stanislava Křečka šlo o poslední oficiální setkání obou představitelů.
Žena se ucházela o práci skladnice u jedné z přepravních společností. S podobnou prací měla už dřívější zkušenost. Aniž by zaměstnavatel prověřil její schopnosti a zdravotní způsobilost, automaticky jí odmítl. A důvod? Sluchové postižení. Ombudsmanovi se podařilo přimět přepravní společnost, aby se ženě omluvila. Ta navíc přislíbila změnu posuzování zdravotní způsobilosti uchazečů.
Po přechodu na superdávku musela mladá matka sama hospodařit s pouhými 2500 korunami. Ty jí měsíčně zbyly z celkové výše příspěvků od státu poté, co zaplatila nájem. Požádala proto o mimořádnou dávku, která měla dorovnávat negativní dopady přechodu na superdávku. Setkala se ale s odmítnutím. Po zásahu ombudsmana úřad práce uznal chybu a dávku ženě vyplatil.
Návrh některých poslanců na plošný zákaz mobilních telefonů ve školách vzbuzuje řadu otázek. Zástupce ombudsmana a dětského ombudsmana upozorňuje, že poslanci neprokázali, proč je takové opatření nutné, ani zda by skutečně pomohlo dětem. Nelíbí se mu, že se nikdo neptal dětí, co si o tom myslí. Vládě proto doporučil, aby se zákonem nesouhlasila.
Poslanci dnes poprvé v české historii volili dětského ombudsmana. Stal se jím Martin Beneš. K tomu, aby mohl začít vykonávat svou funkci, už mu chybí poslední krok – složení slibu. Ochraně dětských práv by se poté měl věnovat po dobu následujících šesti let.
Zaměstnanci výchovného ústavu omezovali přístup k mobilu svému dospívajícímu svěřenci. Chlapec to vnímal jako nespravedlnost, protože byl mezi dětmi jediný. Argumentoval, že mobil potřebuje ke kontaktu s blízkými. Šetření zástupce dětského ombudsmana však ukázalo, že za postupem personálu byl pádný důvod – chlapec vykazoval silnou závislost na mobilním telefonu.
Ženy po porodu se od 1. ledna tohoto roku dočkaly kvalitnější péče. Mají totiž automaticky nárok na tři návštěvy porodní asistentky v domácím prostředí. Zdravotní pojišťovny a Česká gynekologická a porodnická společnost ale tlačí na omezení těchto novinek. Ombudsman Stanislav Křeček před unáhleným snižováním poporodních služeb varuje.