AKTUÁLNĚ: Proč je potřeba zrušit kojenecké ústavy (tzv. „kojeňáky“)? V novém videu to vysvětlujeme společně s dalšími odborníky

Zveřejněno Tisková zpráva

Ombudsman vysvětluje: Lidé by měli mít přístup do obor, musí ale být ke zvěři i přírodě ohleduplní

Veřejný ochránce práv uzavřel šetření věnované přístupu do obor z pohledu práva. Závěry bude zohledňovat při řešení individuálních kauz z oblasti myslivosti. A využít je mohou i uživatelé obor, kteří řeší nastavení pravidel v konkrétní lokalitě.

Na ombudsmana se obrátili někteří občané, kteří nesouhlasili s tím, že nemohou navštěvovat myslivecké obory. Ochránce se proto přístupností obor podrobně zabýval a dospěl k závěru, že obory mají být přístupné veřejnosti, pokud pro ně neplatí zákaz nebo omezení vstupu podle zákona o myslivosti nebo jiných právních předpisů.

V Česku se nachází přibližně dvě stě mysliveckých obor, ve kterých se chová zvěř. Vstup veřejnosti do mysliveckých obor není černobílou záležitostí, v níž by se dalo jednoduše přiklonit buď na stranu veřejnosti, nebo na stranu uživatelů obor. Na jedné straně jsou pochopitelné stížnosti obyvatel, že nemohou skrze obory projít nebo je navštěvovat jako součást krajiny. Na druhé straně není možné opomíjet ani argumenty uživatelů obor, kteří míní, že obory by měly být uzavřené. Namítají, že se návštěvníci mnohdy nechovají vhodně, tedy s respektem ke zvěři a životnímu prostředí. Odhazují třeba odpadky, hlasitě pokřikují a plaší zvěř.

 „Vždy bude záležet na konkrétních okolnostech věci a na vyvažování jednotlivých zájmů. Existence obory v území může zapříčinit konflikty a společenské napětí. Ty je však možné zmírnit či odstranit vzájemnou komunikací a hledáním kompromisního řešení. Obory by pak mohly sloužit svému účelu, a zároveň být místem, které by mohla veřejnost navštěvovat,“ uvedl ombudsman Stanislav Křeček.

Jak zajistit, aby byla obora přístupná?

Obvod obory musí být ohrazený či jinak uzpůsobený tomu, aby zvěř z obory neutekla. Oborní ohrazení ale ve většině případů zároveň představuje překážku pro pohyb v krajině a lese. Je tedy potřeba umožnit do obory vstup například brankami v oplocení či přelízkami přes plot.

Kdy může být obora nepřístupná?

Podle zákona o myslivosti může být obora nepřístupná tehdy, pokud pro ni platí zákaz nebo omezení vstupu na základě takzvaného opatření obecné povahy. Opatření je dokument vydávaný orgánem státní správy myslivosti. Při vydávání opatření se zohledňuje například počet zvěře, který se v oboře uživí, rozloha obory, rozmístění zemědělských nebo lesních pozemků či zdrojů vody v oboře. Posuzuje se, v jaké míře bude umožněn výkon práva myslivosti (například lov), průchod krajinou či provozování přípustných aktivit v přírodě. Zároveň se dbá na ochranu životního prostředí a pohodu zvěře. Opatření je tak prostředkem pro uplatňování zájmů zvěře, uživatelů obor i veřejnosti.

V některých oborách může být problematické umožnit vstup veřejnosti a zároveň zachovat potřebný rozsah výkonu práva myslivosti a životní pohody zvěře. Orgán státní správy myslivosti může v takových případech nařídit opatřením i plošný zákaz vstupu veřejnosti do obory, avšak pouze po omezené časové období. Účinnost takového opatření obecné povahy nemůže být na dobu neurčitou.

Co dělat, pokud je obora nepřístupná?

Pokud je obora nepřístupná a na ohrazení obory či na informační ceduli nevisí žádná zpráva o vydání opatření obecné povahy, které by omezovalo či zakazovalo vstup do obory, obraťte se na příslušný orgán státní správy myslivosti. Jedná se zpravidla o odbor životního prostředí městského úřadu, kde můžete zjistit další informace, případně podat podnět, aby se nepřístupností obory zabýval. V případě, že nebudete spokojeni s tím, jak úřad vyřídil váš podnět, obraťte se na ombudsmana.

Ombudsman se přístupností obor bude dále zabývat v individuálních případech stěžovatelů.

Vytisknout

Zpět na aktuality