Zveřejněno
Ombudsmanská témata třikrát u Ústavního soudu
Hned tři nálezy Ústavního soudu se tento týden týkaly oblastí, kterými se zabýval i veřejný ochránce práv. Ústavní soudci zhodnotili pravidla pro stanovení výjimek z nočního klidu a posoudili způsob určování náhrady nemajetkové újmy za bolest a ztížení společenského uplatnění. Částečně také vyhověli stížnosti v dlouhotrvající kauze stavby hobbymarketu v okrajové části Brna.
Stavba hobbymarketu a posouzení certifikátu autorizovaného inspektora
Postupem úřadů při stavbě hobbymarketu se veřejný ochránce práv v minulosti zabýval hned dvakrát. Poprvé zástupkyně ombudsmana již v roce 2010 řešila, zda je možné stavbu užívat. V dalším šetření v roce 2019 Stanislav Křeček jako zástupce ombudsmanky konstatoval, že místní stavební úřad musí vést řízení o odstranění černé stavby. Hobbymarket totiž vznikl na základě vadného certifikátu autorizovaného inspektora, před jehož vydáním sousedé nedostali možnost se ke stavbě vyjádřit.
Podobně nyní situaci zhodnotil i Ústavní soud. Stavební úřad podle Ústavního soudu pochybil, když připustil možnost provedení stavby podle certifikátu, který nesplňoval všechny podmínky pro vydání. Majitelé sousedních nemovitostí se měli stát účastníky stavebního řízení. Kvůli postupu autorizovaného inspektora nedostali možnost se ke stavbě vyjádřit. Stavební úřad podle Ústavního soudu toto pochybení autorizovaného inspektora nenapravil, přestože takovou možnost měl.
Nynější nález Ústavního soudu otevírá sousedům možnost dosáhnout odškodnění.
Zpráva o šetření sp. zn. 4977/2018/VOP
Odškodnění újmy na zdraví po nepodařené operaci
Další případ se týká pacientky poškozené nezdařilou operací. Ústavní soud v nálezu odmítl mechanické určování náhrady nemajetkové újmy za bolest a ztížení společenského uplatnění na základě Metodiky (Nejvyššího soudu). Soud ve shrnutí nálezu zdůraznil, že „posuzování právních otázek, jakými je existence překážky lepší budoucnosti, její míra a z toho vyplývající míra ztížení společenského uplatnění, je výlučně odpovědností soudce, a nelze ji fakticky přenášet na znalce.“
Ústavní soud tak v mnohém navázal na závěry šetření veřejného ochránce práv. Ten metodiku kritizoval jak kvůli zapojení Ministerstva spravedlnosti a některých soudců Nejvyššího soudu do její přípravy, tak kvůli umělému vytvoření znaleckého odvětví, v němž znalci (lékaři) mají odpovídat na řadu otázek, které s jejich lékařskou odborností nemají nic společného.
Zpráva o šetření sp. zn. 6709/2019/VOP
Vyhláška o nočním klidu v Lokti
Ústavní soud také zrušil část obecně závazné vyhlášky obce Loket o nočním klidu, která během takzvaného Loketského kulturního léta od začátku května do konce září každého roku posouvala počátek nočního klidu až na jedenáctou večer.
Také ombudsman má za to, že obce sice mají možnost stanovit výjimky z doby nočního klidu, ale tato možnost má své hranice. Období pěti měsíců v rámci jednoho roku takovou výjimkou není, protože pak obec na svém území fakticky určuje – oproti zákonu – vlastní dobu nočního klidu. Výjimka zároveň musí být určitá a předvídatelná, aby se lidé mohli na omezený noční klid připravit. Aktuálně se ombudsman zabývá několika vyhláškami o nočním klidu - ověřuje, zda obsažené výjimky z doby nočního klidu splňují podmínky výjimečnosti a předvídatelnosti.