Pomoc příchozím zasaženým válkou na Ukrajině, ochrana práv dětí i srozumitelnost úředních textů – ombudsman se ve výroční zprávě ohlíží za loňským rokem

Ombudsman se v 95 % šetření s úřady domluví, aby své chyby napravily

V roce 2022 uzavřel veřejný ochránce práv 792 šetření. V 562 případech zjistil, že úřady chybovaly. Stejně jako v předchozích letech se mu pak v drtivé většině případů podařilo úředníky přesvědčit, aby svou chybu napravili.

Vysoký podíl úspěšných šetření opět dokazuje, že úřady odborný názor ombudsmana respektují. Pouze v 5 % případů úřady v roce 2022 chybu neuznaly a ombudsman musel přistoupit k sankci, tedy informovat nadřízený úřad, případně veřejnost.

Celkem ombudsman vloni vyřídil rekordních 18 016 podnětů. Z nich 10 415 se týkalo očkovací vyhlášky, kdy lidé nesouhlasili s povinnými očkováním proti nemoci covid-19 pro lidi nad 60 let a vybrané profesní skupiny.

V každém z případů, v nichž ombudsman nevedl šetření, vysvětlili právníci stěžovatelům jejich možnosti a poradili jim, jak by mohli své problémy dále řešit.

Podněty veřejnému ochránci práv jsou ukazatelem celospolečenských problémů

Také v loňském roce byl veřejný ochránce práv leckdy prvním, kdo pomohl odhalit více či méně skryté problémy v různých oblastech života společnosti a přispět tak k jejich řešení. I minimální zvýšení počtu podnětů ombudsmanovi týkajících se podobného tématu totiž ukazuje, s čím se lidé v Česku potýkají.

Lidé hledali pomoc ombudsmana například v souvislosti s jednáním některých dodavatelů energií. I na základě jejich podnětů pak ombudsman v připomínkách k novele energetického zákona upozornil, že navrhovaná definice zranitelného zákazníka zahrnuje pouze část lidí ohrožených energetickou chudobou.

Podobně se z podnětů stěžovatelů ombudsman dozvěděl také o tom, jak vyřizování záležitostí občanů na různých typech úřadů komplikuje kromě jiného i nedostatečný počet zaměstnanců a jejich přetížení. Jedná se nejen o úřady práce nebo orgány sociálně právní ochrany dětí, ale například také o mnohé stavební úřady. O svých zjištěních začal jednat s příslušnými ministerstvy. 

Nejčastěji se na ombudsmana lidé obraceli v oblastech sociálního zabezpečení (1449 stížností); armády, police a vězeňství (521 stížností); stavebního řádu a regionálního rozvoje (503 stížností) a ochrany práv dětí, mládeže a rodiny (444 stížností). Nejvíce podnětů (10 415) ale ombudsman v roce 2022 dostal v souvislosti se zmiňovanou očkovací vyhláškou.

Očkovací vyhláška

V lednu vstoupil ombudsman jako vedlejší účastník do řízení u Ústavního soudu o zrušení části očko­vací vyhlášky. V souvislosti s možným povinným očkováním proti onemocnění covid-19 už dříve upozornil mini­stra zdravotnictví například na situaci těhotných zaměstnankyň, lidí s kontraindikací nebo těch, kteří prodělali covid-19 v nedávné době a běží jim ochranná lhůta po prodělaném onemocnění.

Dříve než Ústavní soud stihl vyhlášku posoudit, Ministerstvo zdravotnictví ji novou vyhláškou zrušilo. Ta již povinnost očkování proti onemocnění covid-19 neobsahovala.

Dopady války na Ukrajině

Od prvních dní války pomáhali právníci i další zaměstnanci Kanceláře ombudsmana s registrací lidí přicházejících z Ukrajiny, vydávali informační materiály nebo pořádali školení o pravidlech dočasné ochrany. Veřejný ochránce práv upozorňoval na riziko vykořisťování a připomínkoval všechny dosavadní předpisy známé pod souhrnným označením Lex Ukrajina. 

Válka podle ombudsmana odhalila bolavá místa naší společnosti: „Mnozí lidé mají problém sehnat a zaplatit důstojné bydlení. Rodiče samoživitelé se těžce snaží sladit péči o děti s prací. Zvlášť ve větších městech chybí místa v mateřských školách. Stále upřednostňujeme sociální služby ústavního typu. Příchod ukrajinských žen a dětí tyto a další palčivé problémy pouze zviditelnil,“ míní ombudsman Stanislav Křeček. Změny v těchto oblastech podle něj pomohou nejen lidem, kteří do naší země utekli před válkou.

Ombudsman a ochrana práv dětí

V červnu 2022 se v sídle ombudsmana konala historicky první konference pro děti. Účast na ní vyhrály školní kolektivy v kreativní soutěži na téma „Jak ombudsman pomáhá dětem“, do které se přihlásily čtyři stovky žáků ze třiatřiceti základních škol a víceletých gymnázií. Během interaktivního workshopu děti na konferenci diskutovaly o tom, co by podle nich měl dělat dětský ombudsman, kde hledají pomoc při řešení různých problémů nebo jak by se mohly zapojit do rozhodování o dění kolem sebe.

Česká republika je jednou z posledních evropských zemí, kterým chybí instituce specializovaná na ochranu práv dětí garantovaných Úmluvou o právech dítěte. Práva dětí sice prolínají různými agendami veřejného ochránce práv od oblasti rodiny, zdravotnictví či sociálního zabezpečení a školství, přes prevenci špatného zacházení s dětmi v zařízeních, až po monitorování práv lidí s postižením. Činnost veřejného ochránce práv ale může takzvaného dětského ombudsmana nahradit jen do určité míry. Na to veřejný ochránce práv v roce 2022 vytrvale upozorňoval veřejnost i politiky.

Zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm se po svém nástupu do úřadu zapojil do pracovní skupiny svolané ministrem pro legislativu. V ní spolu s dalšími odborníky spolupracuje na novele zákona o veřejném ochránci práv, podle které by měl nezávislý ochránce práv dětí působit v rámci stávající ombudsmanské instituce. „Děti jsou důležitou sociální skupinou. Jejich možnosti participovat na rozhodování o otázkách, které se jich týkají, jsou ale velmi omezené. Zřízením dětského ombudsmana, ke kterému by se děti mohly obracet se svými stížnostmi a starostmi, bychom jako společnost projevili zájem o práva dětí a jejich názory,“ zdůraznil zástupce ombudsmana.

Srozumitelnost úředních textů

Ze stížností ombudsman zjišťuje, že lidé často nerozumějí tomu, co jim úřady píší. Proto se rozhodl prosazovat srozumitelné psaní úředních textů. V říjnu 2022 uspořádal kulatý stůl pro úředníky, soudce i další odborníky nazvaný Srozumi­telnost ve veřejné správě. Podle účastníků tohoto setkání vyžaduje srozumitelné psaní celkovou změnu přístupu na úřadech, kterou musí podpořit nejvyšší vedení. Pomoci v tom úředníkům může příručka „Jak psát srozumitelné úřední texty“ vydaná v druhé polovině roku.

Poslanecké sněmovně dal ombudsman šest legislativních doporučení  

Veřejný ochránce práv doporučil ve výroční zprávě Poslanecké sněmovně zvýšení příspěvku na péči a jeho pravidelnou valorizaci. Lidé s postižením, kteří potřebují pomoc druhých, si z příspěvku nemohou dovolit potřebnou pomoc zaplatit: „V roce 2007, kdy nabyl účinnosti zákon o soci­álních službách, se z příspěvku pro dospělé ve stupni I dalo zaplatit například necelých 24 ho­din osobní asistence za měsíc. Nyní příspěvek nevystačí ani na 6 hodin asistence měsíčně,“ uvedl ombudsman v doporučení.

Sněmovně doporučil také předložení nového návrhu zákona o ústavní výchově dětí, snížení soudního poplatku za odvolání v diskriminačních sporech a rozšíření milostivého léta i na pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Vhodné by podle ombudsmana byly i změny předpisů, díky kterým by justiční pohledávky mohli vymáhat celní úřady, a správa sociálního zabezpečení by mohla zastavit vyplácení sirotčího důchodu při jeho zjevném zneužívání.

Rok 2023 a (staro)nové výzvy

Také v letošním roce se bude veřejný ochránce práv kromě pomoci jednotlivým stěžovatelům, věnovat i systémovým tématům a problémům. Velkou výzvou je například zajištění důstojného života pro lidi s postižením. V Česku stále chybí dostatek sociálních služeb komunitního charakteru, díky kterým by mohli lidé s postižením vést nezávislý život tak, jak to předpokládá Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením. Právě veřejný ochránce dohlíží na to, jak Česká republika naplňuje své závazky vyplývající z této Úmluvy. „Naši stěžovatelé se stejně jako úřady a další instituce mohou spolehnout, že i nadále budeme individuální případy i systémová témata řešit nezávisle a s respektem k rozdílným náhledům na věc,“ uzavřel ombudsman Stanislav Křeček.