V dnešním podcastu vysvětlíme, co je to dávka nemocenského v případě dočasné pracovní neschopnosti. Objasníme, za jakých podmínek a jak dlouho ji můžete pobírat (tzv. podpůrčí doba). A také poradíme, co dělat, pokud nebudete souhlasit s ukončením „neschopenky“ nebo pokud vám nemocenská nebude přiznána po uplynutí podpůrčí doby.
Dnešní podcast navazuje na 11. díl, ve kterém jsme se začali zabývat veřejnými cestami. V pokračujícím podcastu si dnes budeme více povídat o situaci, kdy vám veřejná cesta může vzniknout i na vašem soukromém pozemku, pokud po něm necháte delší dobu volně jezdit nebo chodit kdekoho. Vysvětlíme, jestli se dá taková situace řešit ke spokojenosti všech, tedy jestli vlastník komunikace má nějaký nárok na ochranu. Řekneme také, jestli je třeba možné nějak regulovat provoz na sice veřejné, ale přesto stále vlastní cestě. A taky povíme, co v těchto kauzách vlastně řeší ombudsman.
Veřejný ochránce práv se rozhodl vstoupit u Ústavního soudu jako vedlejší účastník do řízení o zrušení části takzvané očkovací vyhlášky. Podle ní bude pro vybrané profesní skupiny a lidi nad 60 let očkování proti nemoci covid-19 od března povinné.
Veřejný ochránce práv požádal ministra zdravotnictví o informace o plánovaných krocích jeho rezortu v souvislosti s takzvanou očkovací vyhláškou. Předchozí vláda rozhodla, že očkování proti nemoci covid-19 bude od března povinné pro vybrané profesní skupiny a lidi nad 60 let.
V prvním podcastu nového roku 2022 navážeme na 19. díl, ve kterém jsme se věnovali stížnostem na průtahy v soudním řízení. V navazujícím dílu si řekneme, jak postupovat, pokud bychom chtěli po státu žádat odškodnění za nepřiměřenou délku soudního řízení, a na co si v takovém případě dát největší pozor.
Ošetřovné a dlouhodobé ošetřovné může od začátku letošního roku čerpat víc lidí. U otcovské se prodloužila doba vyplácení dávky. A rozvolnila se pravidla otcovské u dětí, které musí po narození zůstat v nemocnici. Do novely zákona o nemocenském pojištění se tak promítly i některé dřívější připomínky veřejného ochránce práv vycházející z jeho případů.
Doporučení formuloval veřejný ochránce práv na základě rozsáhlého výzkumu mezi unijními občany žijícími v České republice. Víc než tisícovka lidí poměrně zastoupených nejen podle národnosti, ale i vzdělání nebo místa, kde v Česku žijí, popisovala zkušenosti s jednáním na úřadech, poskytováním zdravotní péče nebo vzděláváním. Především se ale účastníci výzkumu vyjadřovali k tématům týkajícím se práce a zaměstnání – a na tuto oblast také míří většina doporučení ombudsmana. Jeho působnost se o oblast práva na volný pohyb občanů EU rozšířila od roku 2018. České úřady, se kterými cizinci nejčastěji jednají, by podle ombudsmana měly zlepšit komunikaci a například pravidelně aktualizovat české i cizojazyčné webové stránky s informacemi určenými právě zahraničním pracovníkům. Zásadní je podle ombudsmana také role Státního úřadu inspekce práce.
K lékaři občas musíme všichni. A někdy se může stát, že máme pochybnosti o postupu lékaře, nelíbí se nám jeho přístup, ale nevíme, jak dále postupovat. V dnešním podcastu se dozvíte se, jak si případně stěžovat na lékaře, pokud máte pochybnosti o jeho postupu. Řekneme, jak podat stížnost a čeho můžete stížností dosáhnout. Zmíníme také, co by vás mohlo překvapit, a kdy se obrátit na ombudsmana.
Po výzkumu zaměřeném na praxi soudů při rozhodování o omezení svéprávnosti nebo podpůrných opatřeních se zástupkyně veřejného ochránce práv letos zabývala zkušenostmi obcí s veřejným opatrovnictvím a ochranou zranitelných dospělých. Dotazníky, které vyplnilo víc než 430 obcí, ukázaly především na nejednotnou spolupráci veřejných opatrovníků s opatrovnickými soudy. Podle zástupkyně ombudsmana chybí veřejnému opatrovnictví jednotné vedení v podobě gesčního ministerstva. Situace navíc dopadá na samotné opatrované, kteří nemají jistotu, že se o ně veřejní opatrovníci v různých místech postarají stejně.
Dva nedávné případy ombudsmana ukazují, že někdy může v pozadí vleklých sousedských rozepří stát i nečinnost nebo pochybení úřadů. V jednom případě trvalo několik let, než stavební úřad rozhodl o odstranění komína postaveného bez řádného povolení. V druhém začali úředníci šetřit přestupek stavitele komína až poté, co jim to po doporučení ombudsmana nařídil nadřízený krajský úřad.
Vzhledem ke zvýšenému zájmu veřejnosti i médií o průběh šetření policejního zákroku v Teplicích z června letošního roku přistoupila dnes zástupkyně veřejného ochránce práv k mimořádnému zveřejnění anonymizované zprávy o šetření. Zástupkyně ombudsmana tak chce předejít možnému nekontrolovanému publikování pouze částí zprávy bez patřičného kontextu poté, co dokument poskytla žadateli podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Zároveň důrazně upozorňuje, že šetření dosud neuzavřela, své závěry shrne v závěrečném stanovisku, případně bude postupovat dál dle zákona. Uveřejnění zprávy není sankcí ve smyslu zákona o veřejném ochránci práv.
V dnešním podcastu poradíme, jak postupovat, abyste neměli dluh na pojištění. Řekneme, kdy za vás platí pojištění stát a co se zdravotní pojišťovna od vás potřebuje včas dozvědět, abyste měli vše v pořádku. Pokud nebudete s postupem zdravotní pojišťovny souhlasit, můžete se obrátit na ombudsmana.
Od začátku pandemie upozorňuje veřejný ochránce práv, že každý zásah do práv musí mít zákonný podklad. Hned s prvním uzavření škol v březnu 2020 začal sledovat a hodnotit dopad protiepidemických opatření na život jednotlivců i celých skupin zasluhujících zvláštní ochranu, jako jsou děti, lidé s postižením nebo ti omezení z nejrůznějších důvodů na osobní svobodě. V Mezinárodní den lidských práv přinášíme přehled našich aktivit během pandemie.
Na ombudsmana se obrátili stěžovatelé, kterým se nezdála výše jejich důchodu dostatečná. Oba dostali po šetření ombudsmana vyšší důchod i doplatek za neprávem odepřené dávky. V prvním případu ženě přednostně započetli dobu zaměstnání v Kazachstánu místo doby, kdy pečovala o malé dítě. Ve druhém případu byl muži zvýšen invalidní důchod, až když si vyřizoval starobní důchod.
V dnešním podcastu vysvětlíme, jaké jsou povinnosti uchazeče o zaměstnání, a co se stane, když je uchazeč neplní. Poradíme, jak se v případě nesouhlasu s vyřazením může uchazeč o zaměstnání bránit. Dnešním podcastem jsme uzavřeli třídílný seriál týkající se nezaměstnanosti.
Dnes si budeme povídat o podpoře v nezaměstnanosti. Řekneme, co to vlastně je a za jakých podmínek můžete o podporu požádat. Poradíme také, jak dlouho je možné podporu v nezaměstnanosti pobírat.
Diskuze veřejného ochránce práv se zástupci Energetického regulačního úřadu o okolnostech a následcích odchodu Bohemia Energy a dalších dodavatelů energií z trhu ukázala, že české předpisy podobné situace dostatečně neřeší. Podle ombudsmana je potřeba upřesnit povinnosti dodavatelů poslední instance a zajistit ochranu zranitelných zákazníků.
V novém podcastu se dozvíte, jak se dostat do evidence uchazečů o zaměstnání, jaké výhody evidence přináší i to, jaké povinnosti musí uchazeči o zaměstnání plnit. Dnešní podcast je první ze třídílného seriálu. Problematikou nezaměstnanosti se tedy budeme zabývat ještě v dalších týdnech. Nabídneme informace o podpoře v nezaměstnanosti nebo o vyřazení z evidence uchazečů.
V dnešním podcastu budeme mluvit o dávkách, které mohou lidem pomoci, pokud jsou ve finanční tísni a je pro ně problém hradit své výdaje. Konkrétně se budeme věnovat dávkám pomoci v hmotné nouzi a příspěvku na bydlení, které poskytuje úřad práce. Zmíněné dávky jsou důležité právě v současné době pandemie, kdy řada lidí přišla o práci nebo méně vydělává a má větší finanční těžkosti než dřív. Vysvětlíme, jaké jsou podmínky pro přiznání dávek a v čem se liší.
Ani po několika urgencích švédského úřadu pro nezaměstnanost nedodal český úřad práce potřebné informace pro vyměření dávek v nezaměstnanosti švédskému učiteli. Podle zástupkyně ombudsmana Moniky Šimůnkové úřad práce pochybil, když neposkytl nezbytné údaje bez zbytečného odkladu. Kvůli chybějícím informacím z České republiky zůstal muž bez podpory v nezaměstnanosti téměř 8 měsíců.
