Blíží se první letní dny a s nimi již tradičně vychází další číslo Zpravodaje ombudsmana! Přinášíme přehled naší práce, kde se dozvíte, s čím jsme pomáhali lidem po celé České republice. Napravovali jsme chyby úřadů, zajistili nezávislý stížnostní mechanismus, pomáhali získat lidem doplatky důchodů, na které měli nárok a mnohé další.
Znalecké posudky hrají podstatnou roli v soudních řízeních. Od jejich závěrů se často odvíjí rozhodnutí o důležitých životních otázkách, jako je například svěření dítěte do péče nebo omezení svéprávnosti. Z podnětů od stěžovatelů i z dalších veřejně dostupných zdrojů vyplývá, že znalecká činnost naráží na závažné problémy. Zástupce ombudsmana proto zahájil šetření z vlastní iniciativy. Spolupracovat bude s Ministerstvem spravedlnosti i odbornou veřejností.
Méně tlaku a více podpory, to by si přála většina dětí ve svých životech. Vyplynulo to z výzkumu, za kterým stojí Kancelář ombudsmana. Jako častý zdroj obtíží uvádějí děti a mladí dospělí školu a přístup učitelů. Frontální výuka, memorování a přetěžování totiž stále nejsou minulostí. Více možná překvapí, že současná generace dětí, která již od kolébky vyrůstala v digitálním prostředí, označuje jako problém i sociální sítě. Závěry plynoucí z výzkumu mohou posloužit jako odrazový můstek pro dětského ombudsmana, který v Česku zanedlouho vznikne.
Veřejný ochránce práv vyjadřuje plnou podporu pozměňovacímu návrhu poslanců k novele zákona o soudech a soudcích, známé jako „lex Anička“, který má zásadní význam pro zajištění stabilního financování neziskových organizací, jež poskytují právní, psychologickou a sociální podporu obětem trestných činů. Ze šetření zástupce ombudsmana vyplývá, že aktuální podpora ze strany Ministerstva spravedlnosti je dlouhodobě nedostatečná. Ombudsman proto vyzývá Poslaneckou sněmovnu, aby návrh podpořila.
Konference, která se koná právě dnes, je součástí letošních oslav výročí 25 let činnosti Kanceláře ombudsmana. Během minulých let ušla velký kus cesty. Od svých začátků, spojených s prvním ombudsmanem Otakarem Motejlem, v nichž se zaměřovala výhradně na stížnosti občanů, k dnešku, kdy se intenzivně připravuje na nové úkoly. Těmi se od 1. července stává ochrana dětských práv a činnost nezávislé národní instituce zaměřené na prosazování lidských práv obecně (NHRI).
Zajímá vás oblast stavebnictví a životního prostředí? Chcete se zabývat podněty, které se dotýkají ochrany zvířat před týráním, nebo třeba památkové péči? Přihlaste se k nám! Aktuálně doplňujeme náš tým stavařů!
Laici podávající léky bez potřebné kvalifikace, nedostatečně zajištěný pobyt klientů venku na čerstvém vzduchu, neodpovídající nutriční péče. Tak vypadaly některé z nedostatků v Domově u sv. Marušky v Bzenci, který podle svých webových stránek zajišťuje domácí péči již nesoběstačným a nemohoucím lidem. Sérii pochybení v tomto zařízení zjistil při loňské návštěvě zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm. Vedení domova ani po upomínce na jeho výtky nereagovalo.
Ombudsman „hraje hru“ s legitimitou a přesvědčováním. Nemůže nic rušit, ale za to ale velmi aktivně a úspěšně vyjednává lepší právní regulace, správní praxi a zastává se všech lidí bez rozdílu. Takto vidí roli ombudsmana soudkyně Evropského soudu pro lidská práva Kateřina Šimáčková. Rádi bychom jí také touto cestou pogratulovali ke zvolení předsedkyní sekce v ESLP. Funkce se ujme 30. května 2025.
V letošním roce slavíme 25 let své existence. U této příležitosti zveme významné hosty. Jakou roli by podle Kateřiny Šimáčkové měla mít národní lidskoprávní instituce (NHRI)? A co dětský ombudsman? To vše si můžete poslechnout ve 124. dílu podcastu Na kávu s ombudsmanem
Vyznat se v zákonech je někdy složité i pro místní, dvojnásob to platí u cizinců bez znalosti zdejších poměrů a s jazykovou bariérou navrch. Přesvědčila se o tom i rodina, kterou obava z válečného konfliktu přivedla z Ukrajiny do Česka. Jejich děti u nás získaly nejprve dočasnou ochranu, později tzv. dlouhodobý pobyt za účelem společného soužití rodiny. Se změnou typu pobytu přišla i povinnost hradit zdravotní pojištění. Podle vyjádření rodičů jim však úřady sdělily, že pojištění bude hradit stát. Z omylu je vyvedla až obálka s vyměřeným dluhem.
Chcete se podílet na ochraně práv dětí a přispívat k prosazování dětských práv v jednotlivých případech i na systémové úrovni? Aktuálně hledáme právníka nebo právničku v oblasti ochrany práv dětí. Přidejte se k nám!
Zásadní omezení v každodenním fungování, dlouhé čekání na diagnózu, k tomu nedostatečné povědomí zdravotníků a malé pochopení blízkého okolí. S tím se často potýkají lidé, do jejichž života vstoupí chronický únavový syndrom (ME/CFS). Ministerstvo zdravotnictví v posledních měsících jednalo s odborníky i zástupci pacientů a vyslalo tak signál, že by se situace pacientů mohla začít zlepšovat. Je však potřeba rychle postoupit od jednání k praktickým krokům, upozorňuje zástupce ombudsmana. Jako jednu z příležitostí, jak nemoc připomenout nejen odborné, ale i laické veřejnosti, vnímá Mezinárodní den podpory nemocných s ME/CFS, který připadá na 12. května.
Chci se v následujících bodech vymezit proti reakci, kterou dnes vydala ČSSZ. Informace, které jsme dne 6. května 2025 zveřejnili v tiskové zprávě , jsou pravdivé. Zakládají se na odborném šetření a posouzení souladu postupu ČSSZ s evropským právem.
Žena měla podezření, že v důsledku dřívější práce mimo Česko dostává menší důchod, než by měla. ČSSZ se dopustila pochybení, když použila k výpočtu starou metodu tzv. vyloučených dob a žena tak roky přicházela o peníze, na které měla nárok. Svou chybu napravil úřad jen částečně, protože důchodkyni doplatil částku zpětně pouze za 5 let. Ombudsman požadoval doplacení peněz za celou dobu, ale marně. Obrátil se proto na Ministerstvo práce a sociálních věcí, které ale neudělalo nic. Protože podobných případů můžou být až tisíce, žádal ombudsman také ČSSZ o informativní kampaň. Ta ale neproběhla.
V letošním roce slavíme výročí 25 let ombudsmana v Česku. Jaká je jeho role? Komu a s čím pomáhá? A jak se tato instituce v průběhu let proměnila? Poslechněte si 123. díl podcastu Na kávu s ombudsmanem, ve kterém jsme tentokrát pokládali otázky současnému ombudsmanovi Stanislavu Křečkovi a jeho zástupci Vítu Alexandru Schormovi.
Na konci června začne platit zákon o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb, který se týká statisíců lidí. Jeho cílem je odstranit bariéry v přístupu k výrobkům a službám, jako jsou počítače, platební terminály, bankomaty či automaty na jízdní doklady nebo e-knihy. Zavedení zákona však doprovází řada nejasností a problémů zejména kvůli nejasné komunikaci. Ta vede ke zkreslenému očekávání lidí s postižením nebo jinými specifickými potřebami, že od července budou všechny výrobky a služby na trhu skutečně přístupné. Naproti tomu mnozí výrobci či distributoři se nesprávně domnívají, že na ně nový zákon nebude dopadat. Proto zástupce ombudsmana apeluje na ministra průmyslu a obchodu.
Válka na Ukrajině přiměla řadu tamních občanů požádat o tzv. dočasnou ochranu v Evropské unii. Někteří se posléze rozhodli členský stát pobytu změnit a požádali o dočasnou ochranu v České republice. Právo jim to umožňuje, jak v sérii svých rozsudků potvrdil Nejvyšší správní soud. Ministerstvo vnitra však i nadále podobné žádosti automaticky odmítá. Zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm varuje, že takový postoj je v právním státě zcela nepřijatelný. O neprodlené nápravě chce jednat s ministrem vnitra Vítem Rakušanem.
Ministerstvo školství připravuje novelu vyhlášky o školním stravování. Ombudsman oceňuje, že navrhovaná změna zohledňuje situaci dětí, které mají ze zdravotních nebo jiných vážných důvodů specifické stravovací potřeby. Zároveň se ale v připomínkovém řízení obrací na ministerstvo s dalšími návrhy, které na základě jeho poznatků prospějí strávníkům.
Již v minulosti ombudsman představil poslancům své výhrady k tzv. superdávce (dávka státní sociální pomoci), kterou se bude aktuálně zabývat Senát. Změny současného dávkového systému a sloučení několika dosavadních dávek do jedné jsou krok správným směrem. Podmínky pro získání složek na bydlení a dítě však ombudsman považuje za problematické, protože jsou v možném rozporu s ústavním pořádkem. Pro jejich získání je totiž nutná pracovní aktivita nejen rodičů, ale všech dospělých osob, které žijí v domácnosti. Na děti, či jiné zranitelné členy rodiny, tak může negativně dopadnout chování jiných osob v domácnosti, které nemohou nijak ovlivnit. Podobnou konstrukci, založenou na kolektivní odpovědnosti, už Ústavní soud v minulosti odmítl.
Ústavní a ochranná výchova dětí, odškodňování protiprávně sterilizovaných žen, příspěvek na péči pro lidi závislé na péči druhých a další systémové problémy naší společnosti řešil ombudsman v uplynulém roce. Pracoval i na tom, aby úředníci jasněji komunikovali s občany. Zároveň se věnoval pestré škále podnětů, které se dotýkaly konkrétních jednotlivců. Ať už šlo o chyby úřadů nebo třeba o diskriminaci. Velkým tématem roku 2024 byl i zákon zřizující dětského ombudsmana a národní lidskoprávní instituci.
Na ombudsmana se obrátil řidič, kterému vadí, že musí v autě vozit průkaz o zdravotní způsobilosti. Tato povinnost se týká pouze řidičů nad 65 let. Jde přitom o jediný ze všech dokladů, který řidiči musí vozit s sebou. Ostatní doklady, jako je řidičský průkaz, zelená karta, technický průkaz a další, jsou dostupné v registru řidičů, nebo je možné je předkládat v elektronické podobě. Lidé nad 65 let jsou proto jediní, kdo musí vozit průkaz fyzicky. Tato povinnost navíc znesnadňuje život těm řidičům, kteří používají více aut. Proto ombudsman oslovil ministra dopravy ohledně digitalizace tohoto průkazu.
