AKTUÁLNĚ: Proč je potřeba zrušit kojenecké ústavy (tzv. „kojeňáky“)? V novém videu to vysvětlujeme společně s dalšími odborníky

Aktuálně

Ombudsmanský výhled na rok 2024 je víc než pestrý: přichází změny ve stavebním zákoně, důchodech i dalších dávkách. Pokračují také přípravy na dětského ombudsmana nebo diskuze o nezávislém životě pro lidi s postižením

Tisková zpráva

Kvůli změnám klíčových předpisů se lidé zřejmě budou letos víc obracet na ombudsmana s problémy ve dvou oblastech, ve kterých jim už nyní nejčastěji pomáhá: s případy spojenými se sociálním zabezpečením a stížnostmi na úřady kvůli stavbám. Zároveň budou ombudsman i jeho zástupce dál upozorňovat na dlouhodobé i nově vznikající problémy, jejichž náprava vyžaduje především systémové změny. Nadále se budou zasazovat například o rychlejší a účinnější rušení velkých ústavů a rozvoj komunitních sociálních služeb.

Netrestejme zranitelné dalším navyšováním srážek ze mzdy, upozorňuje ombudsman

Tisková zpráva

Ombudsman nesouhlasí se záměrem vládní koalice zavést základní minimální srážku ze mzdy. Upozorňuje na problémy, které to dlužníkům způsobí. V říjnu minulého roku v této věci apeloval na poslance Ústavně-právního výboru. Ve čtvrtek bude vládní koalice řešit tuto novou právní úpravu. Ombudsman upozorňuje, že navýšení srážek postihne nejvíce zranitelné lidi, třeba seniory či matky samoživitelky na rodičovské dovolené.

Ombudsman podpořil rozšíření milostivého léta na další dluhy u zdravotních pojišťoven. Vadí mu ale, že opomíjí některé dlužníky a nezahrnuje celé penále

Tisková zpráva

Veřejný ochránce upozornil vládu i autory návrhu zákona, že považuje za nespravedlivé, aby příští vlna oddlužovací akce známé jako milostivé léto pomohla jen některým lidem a navíc jen s částí penále. Současný návrh se vztahuje jen na penále, které si zdravotní pojišťovny vymáhají samy v takzvané  daňové exekuci. Zcela opomíjí případy lidí, kteří svůj dluh dobrovolně splácí. I ti, kteří se budou moci do dalšího milostivého léta zapojit, se pak nezbaví celého penále z dluhů na zdravotním pojištění, ale jen části. To může být pro mnohé nepříjemné překvapení.

Setkání k Noci důstojnosti: společné úsilí o důstojný život pro lidi s postižením nikdy nekončí

Tisková zpráva

Diskusní i pietní částí Noci důstojnosti v Kanceláři ombudsmana se kromě vzpomínek na zabitou Dorotu Šandorovou prolínalo téma péče o lidi s nejtěžšími typy postižení. Právě ti jsou podobně jako Dorota silně ohroženi špatným zacházením. Často totiž dokáží komunikovat pouze prostřednictvím svého chování, včetně sebepoškozování nebo agrese vůči okolí. Veřejný ochránce práv i organizace zaměřené na pomoc lidem s postižením a pečujícím považují pochopení takzvaného chování náročného na péči coby formy komunikace za jeden ze zásadních kroků k zajištění důstojného života těchto lidí. Upozorňují také na nadměrné podávání zklidňujících léků.

Noc důstojnosti se i letos koná pod záštitou veřejného ochránce práv. V pondělí 8. ledna si lidé v Kanceláři ombudsmana připomenou situaci lidí s mentálním postižením a uctí památku Doroty Šandorové

Tisková zpráva

Životní příběh Doroty Šandorové se dostal na veřejnost v závěru roku 2022 – téměř dva roky poté, co tuto ženu s mentálním postižením v noci na 7. ledna 2021 usmrtil pečovatel v domově pro lidi s postižením. Právě počátkem ledna se proto na její památku už podruhé koná Noc důstojnosti. Záštitu nad ní stejně jako vloni převzal veřejný ochránce práv. V Brně pořádá odpolední diskuzi „Důstojný život pro všechny“ zaměřenou na situaci lidí s postižením. Na ni naváže podvečerní pietní setkání. Obě akce jsou volně přístupné pro všechny zájemce, zároveň budou živě streamované.

Ombudsman zmapoval dobrou praxi při zajišťování důstojného bydlení pro lidi ze zranitelných skupin. Daří se především díky dostatečné podpoře lidí při zabydlování i zárukám pro vlastníky bytů

Tisková zpráva

Zástupci čtrnácti organizací z celé republiky ve výzkumu[1] veřejného ochránce práv podrobně popsali svou práci s lidmi, kteří z nejrůznějších důvodů získávají běžné bydlení obtížněji než jiní. Mezi zranitelné skupiny patří například rodiče s více dětmi, senioři, lidé s postižením nebo Romové. Podle posledních dat u nás v bytové nouzi žije 154 tisíc lidí, dalších 1,6 milionu ohrožuje ztráta bydlení. Výzkum ombudsmana ukázal, že většině organizací se byty pro klienty daří nacházet. A díky jejich podpoře si lidé dokáží bydlení i dlouhodobě udržet. Kvůli omezeným kapacitám ale zvládnou neziskové organizace pomoci pouze zlomku ze stovek tisíc lidí, kteří by podobnou individuální asistenci v oblasti bydlení potřebovali. Také proto pomáhající organizace stejně jako veřejný ochránce práv volají po systémovém řešení, například v podobě zákona o sociálním bydlení.

Zranění a pozůstalí obětí tragické střelby v Praze mohou požádat o peněžitou pomoc. Jaká jsou základní pravidla a podmínky?

Tisková zpráva

Lidé bezprostředně zasažení útokem střelce na pražské filozofické fakultě mohou stejně jako všechny oběti trestných činů požádat o peněžitou pomoc od státu. Hladké vyřizování žádostí o ni je jedním z dlouhodobých témat, která veřejný ochránce práv i jeho zástupce řeší s Ministerstvem spravedlnosti. Na doporučení ombudsmana například ministerstvo vyčlenilo na odboru odškodňování několik referentů, kteří se věnují pouze žádostem o peněžitou pomoc a nemusí plnit jiné úkoly. Díky tomu se vyřizování žádostí podařilo urychlit.

Pařížské principy dnes slaví 30 let od svého přijetí. OSN v nich stanovilo pravidla fungování národních lidskoprávních institucí (NHRI)

Tisková zpráva

Pro národní lidskoprávní instituce jsou takzvané pařížské principy (zásady) klíčový dokument. Popisují kompetence i odpovědnosti NHRI, věnují se složení lidskoprávních institucí nebo zárukám jejich nezávislosti i metodám práce. Podle toho, do jaké míry národní lidskoprávní instituce těmto principům vyhovují, pak při mezinárodní akreditaci získávají odpovídající status.

Zapojte se s námi do Noci důstojnosti 8. ledna v Kanceláři ombudsmana

Tisková zpráva

Veřejný ochránce práv pořádá ve svém brněnském sídle v pondělí 8. ledna 2024 Noc důstojnosti. V odborné diskuzi odpoledne i při projevech řečníků v podvečer si účastníci společně připomenou situaci všech lidí s postižením ohrožených nevhodným nastavením českého systému sociálních a zdravotních služeb a podpory pečujících.

Díky ombudsmanovi je zdravotní pojišťovna vstřícnější k dlužníkům

Tisková zpráva

Zdravotní pojišťovna RBP upravila své postupy v souladu se zjištěními ochránce. Chce být vstřícnější a otevřenější. Případné vzniklé dluhy na pojistném bude nyní ověřovat dříve, aby pojištěncům nenarůstalo penále. Zároveň bude dlužníky informovat o možnosti prominutí penále a povolovat splátkový kalendář formou rozhodnutí.

Zajistěte vězňům doručování úředních písemnosti do věznic, apeluje na ministerstva ombudsman

Tisková zpráva

Ombudsman identifikoval problém, že některým vězňům nechodí do vězení úřední pošta. Setkal se s případy lidí, kterým sice byla zásilka doručena formálně správně, reálně ji však nedostali, a nemohli se s ní seznámit. Když si totiž člověk před nástupem do vězení sám nezmění doručovací adresu v registru, tak mu úřední dopisy stále chodí tam, kde bydlí, a ne do věznice. Lidé ve vězení tak mohou třeba prošvihnout důležité termíny.

Na kávu s ombudsmanem, 101. díl: Kácení dřevin

Podcast

Chcete pokácet strom na zahrádce svého rodinného domu? Jaká pravidla se uplatňují a kde je naleznete? A koho o případné povolení požádat? V dnešním dílu podcastu se dále dozvíte, co je zapotřebí ze strany úřadu při rozhodování o žádosti o pokácení dřeviny zohlednit, jak je to s udržováním a ošetřováním dřevin a zda je k tomu rovněž zapotřebí povolení.

Lidé s postižením sdíleli u ombudsmana své zkušenosti s pobytem v ústavu i s vlastní cestou k nezávislému životu

Tisková zpráva

Konference a workshop „Můj život, moje volba, aneb Sebeurčení“ spolupořádané veřejným ochráncem práv a Centrem podpory transformace svedly na jedno místo odborníky a úředníky spolu s těmi, kterých se osobně dotýká přechod od sociálních služeb ústavního typu ke komunitnímu modelu péče – takzvaná deinstitucionalizace. Lidé s postižením z různých částí republiky, kteří aktivně vystupují jako sebeobhájci, popsali své zkušenosti s pobytem v ústavech i samostatným životem mimo ně.   

Vznik národní lidskoprávní instituce (NHRI) i zřízení dětského ombudsmana by ochranu lidských práv v Česku posílily, shodují se ombudsman i jeho zástupce

Tisková zpráva

Stanislav Křeček a Vít Alexander Schorm si v Praze připomněli Mezinárodní den lidských práv na konferenci věnované 75. výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv. Kvůli tomu, že v Česku stále neexistuje nezávislá instituce specializovaná na ochranu prosazování lidských práv (NHRI) ani zde nepůsobí ochránce práv dětí, čelí stát dlouhodobě kritice ze strany mezinárodních organizací. Díky připravované novele zákona o veřejném ochránci práv by Česká republika mohla tento dluh v ochraně lidských práv splatit. Novela předpokládá, že by mandát NHRI vykonával v Česku právě ombudsman a při Kanceláři veřejného ochránce práv by fungoval také ochránce práv dětí. 

O poměrech v psychiatrických nemocnicích a odděleních bude zástupce ombudsmana v pondělí znovu jednat na Ministerstvu zdravotnictví

Tisková zpráva

Zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm chce na pondělním setkání opětovně diskutovat o plánech ministerstva na zlepšení nevyhovujících podmínek v psychiatrických nemocnicích. Na chybějící soukromí pacientů v mnohalůžkových pokojích a další nedostatky upozorňuje veřejný ochránce práv dlouhodobě.

Pozemky, domy a dokonce mosty nebo hrobky opuštěné po roce 2014 připadnou od ledna státu. Končí desetileté přechodné období, kdy se o opuštěné nemovitosti mohli přihlásit majitelé

Tisková zpráva

Ombudsman upozorňuje, že s koncem roku se blíží důležitý termín pro nakládání s opuštěnými nemovitostmi. Pravidla se změnila už v roce 2014 s novým občanským zákoníkem. Místo obcím teď opuštěné nemovitosti připadají státu. Zároveň ale musel stát počkat deset let, než se mohla nemovitost opravdu považovat za opuštěnou. Právě tato desetiletá ochranná lhůta s koncem roku uplyne. Pokud by nyní obec chtěla získat opuštěnou nemovitost do svého vlastnictví, musí ji nejprve řádně zdokumentovat a poté protokolárně převzít do svého majetku. Především obce v pohraničí v této souvislosti zjišťují, že si potřebují uspořádat i starší evidenci velmi specifického typu nemovitostí – a začínají řešit vlastnictví opuštěných hrobek na svém území. 

Zajímá vás, co v Kanceláři ombudsmana děláme? Podívejte se do našeho nového Zpravodaje!

Tisková zpráva

Najdete v něm výběr některých případů, kterými jsme se v posledních dvou měsících zabývali. Možná vás překvapí, co všechno řešíme. Pomáháme lidem, kteří mají nějaký problém s úřady. Jezdíme na místa, kde jsou lidé omezení na svobodě, a kontrolujeme, jestli tam s nimi nezachází špatně. Snažíme se, aby Česká republika byla co nejpřístupnější lidem se zdravotním postižením. Vydáváme nejrůznější výzkumy, připomínkujeme zákony a soudní rozhodnutí, spolupracujeme s  mezinárodními orgány.