Matka nemohla několik dní navštívit v nemocnici tříměsíční dceru, magistrát její stížnost řádně neprošetřil

Zástupkyně ombudsmana informovala ministra zdravotnictví o postupu pražského magistrátu při prošetření stížnosti matky, která nemohla takřka týden navštívit v nemocnici malou dceru po operaci. Podle Moniky Šimůnkové se magistrát s námitkami stěžovatelky nevypořádal, proto využila i svého práva v rámci sankce podrobnosti případu zveřejnit.

Tříměsíční dívka byla po operaci počátkem května 2020 týden hospitalizovaná na jednotce intenzivní a resuscitační péče nemocnice. Matku k holčičce pustili večer po operaci, pak už od ní personál pouze odebíral odstříkané mateřské mléko. S dcerou mohla být až po jejím přeložení na běžné oddělení po několika dnech. Svůj postup nemocnice odůvodňovala nepříznivou epidemickou situací související s výskytem COVID-19.

Poté, co matka neuspěla se stížností u vedení nemocnice, obrátila se na pražský magistrát a následně i na ombudsmana. Stížnostní mechanismus ve zdravotnictví je dvoustupňový a veřejný ochránce práv může prověřovat až to, jak stížnost vyřídil příslušný úřad, nikoliv nemocnice. V případě Prahy jde právě o magistrát. Zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková zjistila, že magistrát se nevypořádal mimo jiné s námitkou ženy, že při přijetí k hospitalizaci s dcerou měla negativní test na COVID-19.

V dané době sice kvůli celorepublikové epidemické situaci platil zákaz návštěv v lůžkových zdravotnických zařízeních, ale výjimku představovaly právě návštěvy nezletilých pacientů. Ti navíc mají při naplnění zákonných předpokladů právo dokonce na nepřetržitou přítomnost rodiče. Rodič jakožto zákonný zástupce dítěte tedy není „obyčejná“ návštěva.

„Je třeba si uvědomit, že jádrem stížnosti nebylo neumožnění nepřetržité přítomnosti zákonného zástupce pacienta, ale jakéhokoliv kontaktu (byť v omezeném rozsahu) matky s malým dítětem po několik dnů. Jsem si vědoma toho, že právo hospitalizovaného dítěte na nepřetržitou přítomnost rodiče neplatí absolutně a za jistých okolností může být omezeno, zejména právě na takovém typu oddělení, kde je třeba zajistit bezpečnou péči o výrazně ohrožené pacienty. Pak ale musí být umožněn alespoň krátký kontakt dítěte s rodiči, obzvlášť pokud jde o kojence a jeho matku, jako v tomto případě,“ míní zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková.

Úřady, které stížnosti ve zdravotnictví vyřizují, by měly podle zástupkyně ombudsmana vždy přezkoumávat důvody, proč nemocnice odmítá umožnit přítomnost zákonného zástupce u dítěte, tedy zda sledují legitimní cíl. Úřadům při svých šetřeních doporučuje, aby přezkoumávaly, zda vnitřní řády nemocnic pobyt rodičů s dětmi příliš neomezují. Nemocnice by podle ní měly nastavit rozumné a transparentní podmínky a měly by k situacím přistupovat individuálně. Ministerstvo zdravotnictví už v minulosti zástupkyni ombudsmana přislíbilo vytvořit metodické stanovisko dobré praxe, kde by shrnulo základní pravidla pro pobyt rodičů v nemocnici s hospitalizovanými dětmi.

Přílohy: