Do Kanceláře veřejného ochránce práv hledáme odborníka nebo odbornici na zahraniční vztahy s přesahem do mediální oblasti.
Svoje přihlášky do výběrového řízení včetně strukturovaného profesního životopisu posílejte na lzicarova@ochrance.cz do 26. března 2023.
Nástup bychom potřebovali co nejdříve, ale můžeme se domluvit.
Vytvořili jsme online kurz o antidiskriminačním právu. Je vhodný pro každého, kdo chce rozumět tomu, jak diskriminaci poznat a řešit. Kurz bude mít celkem šest částí (modulů). První část kurzu spouštíme u příležitosti Zero Discrimination Day, který připadá na 1. března. Můžete si tak vyzkoušet první modul, ve kterém vysvětlujeme základní pojmy v oblasti diskriminace. Celý e-learningový kurz je zdarma.
Vycházíte dobře se svými sousedy? A je opravdu reálná představa, že se se sousedem vždy půjde nějak domluvit? Pro pohodu bydlení jsou dobré sousedské vztahy velmi důležité. Chcete-li se dozvědět o případech, které řešil ombudsman, pusťte si náš podcast o sousedských vztazích.
„Prvních pár dní všichni seděli a čekali, až výbuchy skončí. Situace se ale jen zhoršila. Moje rodina chtěla odjet z Kyjeva na letní chatu, ale ulice byly zablokované. Za pár dní jsme se dozvěděli o strašných tragédiích nedaleko naší chaty. To byla Buča.“ Slova Marii Svyrydové otevřela ve čtvrtek večer v Brně diskusní ohlédnutí za rokem války na Ukrajině.
Úřady již nebudou od důchodců požadovat správní poplatek za ověření podpisu na potvrzení o žití zasílaném do smluvní ciziny. Senioři, kteří žijí v Česku a pobírají celý důchod nebo jeho část z ciziny, museli opakovaně platit správní poplatek za ověření podpisu na potvrzení o žití zasílaném do zahraničí, když o ověření požádali úřad.
Přijďte diskutovat o tom, jak se nám daří vypořádat s problémy, které u nás lidé z Ukrajiny nejčastěji řeší, a jaké výzvy nás ještě čekají.
Zatímco v Česku veřejný ochránce práv kromě ochrany před jednáním úřadů zastává také agendy s lidskoprávním přesahem, jako je ochrana práv lidí s postižením, dohled nad omezováním osobní svobody nebo ochrana před diskriminací, Slovensko má různé agendy ochrany lidských práv roztříštěné do několika institucí. Na návštěvě u slovenských kolegů jsme zjišťovali, jak se takové pojetí odráží v praxi.
V tomto podcastu se zaměříme na to, co ombudsman dělá v oblasti psychiatrie. Věnujeme se tomu, jak ombudsman provádí návštěvy psychiatrických nemocnic, používání omezovacích prostředků a podmínkám v nemocnicích.
Odpovědí mohou být pracovně rehabilitační střediska. Že se jedná o užitečný nástroj, který může lidem s postižením významně pomoct s nalezením a udržením zaměstnání ukazují výsledky projektu. Ten se zaměřil právě na pilotní ověření fungování pracovně rehabilitačních středisek. Na včerejší odborné konferenci v Kanceláři ombudsmana to potvrdili zástupci Asociace pracovní rehabilitace, organizace AGAPO a další odborníci v rámci panelové diskuze. Se svou osobní zkušeností se podělil i pan Daniel, který díky podpoře střediska našel stabilní zaměstnání, ve kterém je nyní samostatný a postupně si navyšuje úvazek.
V tomto podcastu navazujeme na předchozí díl, ve kterém jsme se věnovali tématu poskytování informací. Dnes se zaměříme na to, jaké informace lze získat o zaměstnancích veřejné správy. Jak je to s poskytováním informací o majetkových poměrech a o výsledcích kontrol.
Ústavní soud dnes zrušil část zákona o advokacii. Vyhověl tak návrhu Městského soudu v Praze, ke kterému se připojil i veřejný ochránce práv. Zrušená pasáž omezuje okruh lidí, kterým může Česká advokátní komora určit advokáta, pouze na žadatele, jejichž „příjmové a majetkové poměry to odůvodňují“. I podle Ústavního soudu tím bylo ohrožené právo lidí na přístup k soudu a právo na zajištění právní pomoci zaručené Listinou základních práv a svobod.
Kanoista Zbyněk Pulec vybojoval na přelomu 60. a 70. let pro Československo jednu stříbrnou a dvě bronzové medaile na mistrovstvích světa. Na letní olympiádě v Mnichově v roce 1972 skončil v individuálním závodě devátý. Kvůli sportovní přípravě si o necelé dva roky prodloužil studium na vysoké škole. Když šel do důchodu, správa sociálního zabezpečení ale zmíněné dva roky při výpočtu jeho důchodu vynechala. Protože se ombudsmanovi nepovedlo úřady ani ministra práce a sociálních věcí přesvědčit, že takový postup je špatný, rozhodl se případ zveřejnit.
Veřejný ochránce práv by uvítal, kdyby se občanské spolky mohly opět víc zapojovat do řízení o povolování staveb. Od roku 2018 se totiž po poslední změně předpisů nemohou spolky účastnit velké části povolovacích procesů podle stavebního zákona. To se mohlo změnit díky aktuálně projednávanému návrhu zákona o jednotném environmentálním stanovisku, který zahrnuje i úpravy zákona o ochraně přírody a krajiny. Ombudsman tento návrh už dříve připomínkoval. Do Sněmovny se ale nakonec dostala k projednání verze, která s větší účastí veřejnosti nepočítá.
Ombudsman i jeho zástupce chtějí úřad připravit na možné přijetí dalších lidskoprávních kompetencí. Veřejný ochránce práv už nyní řeší řadu otázek spojených lidskými právy nebo právy dětí. Česká republika se připravuje na zřízení funkce dětského ombudsmana a nezávislé instituce na ochranu lidských práv (NHRI). Obojí u nás – na rozdíl od většiny evropských zemí – totiž dosud chybí.
Jádrem problému bylo proplácení cest na lékařská vyšetření. Nevidomý pan Petr je i přes mnoho dlouhodobých zdravotních problémů aktivní nejen v osobním, ale i pracovním životě. Kvůli transplantaci ledviny a slinivky pravidelně dojíždí na kontroly do pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Na ombudsmana se obrátil ve chvíli, kdy mu zdravotní pojišťovna po šestnácti letech odmítla poslední cesty do Prahy proplatit v plné výši s odůvodněním, že mu stejnou péči mohou poskytnout i lékaři v bližší fakultní nemocnici v Ostravě.
Šestého ledna jsme si na Noci důstojnosti připomněli tragický osud Doroty Šandorové, kterou před dvěma lety usmrtil pečovatel. Minulý rok na systematické návštěvě Domovu pod lípou, kde žijí především děti, pracovníci Kanceláře ombudsmana museli nahlásit závažná zjištění. Ombudsman kvůli špatnému zacházení s klienty podal na domov trestní oznámení. Naléhavý tlak na deinstitucionalizaci rezonuje ve společnosti stále více. Je zřejmé, že podpora, kterou stát poskytuje lidem s postižením, a to zejména těm s vyšší potřebou míry podpory, není dostatečná.
V dnešním díle si řekneme, koho můžeme žádat o informace, co musíme do žádosti uvést a jak se žádost vyřizuje. Vysvětlíme, zda za poskytnutí informací budeme muset zaplatit. Dozvíte se, jak se můžete bránit, nejste-li spokojeni s vyřízením žádosti.
Už od podzimu 2018 se manželé ze Zlínska neúspěšně snaží napojit tři plánované rodinné domy na existující blízký vodovod. Přestože podle zákona o vodovodech a kanalizacích musí vlastník vodovodu takové napojení umožnit, pokud je to technicky a kapacitně možné, 16 z 25 soukromých vlastníků vodovodu manželům souhlas neudělilo. Podle zlínského magistrátu i krajského úřadu se tím vlastníci vodovodu dopustili přestupku. Ministerstvo zemědělství ale v září 2020 obě rozhodnutí úřadů zrušilo a přestupkové řízení zastavilo. Ombudsman ve svém šetření opakovaně vyjádřil nesouhlas s argumentací ministerstva, podle které se stavebník musí s vlastníkem vodovodu vždy předem dohodnout na konkrétním místě napojení na vodovod. Právní názor, že si stavebník nemůže sám určit místo napojení, jde podle ombudsmana proti smyslu zákona o vodovodech a kanalizacích. Protože ministerstvo odmítlo svůj přístup k této problematice do budoucna změnit, rozhodl se ombudsman o zlínském případu informovat veřejnost.
Kromě poznatků z aktuální série návštěv vazebních věznic probral veřejný ochránce práv tento týden s představiteli Vězeňské služby na jednání v Brně také aktuální změny ve vězeňství. O některá zlepšení podmínek se v rámci ochrany práv lidí omezených na osobní svobodě zasadil právě ombudsman.
Dorota Šandorová zažívala řadu let týrání ze strany pečovatelů. Jeden z nich ji před dvěma lety právě v noci z 6. na 7. ledna zabil – zalehl ji, brutálně zkroutil ruce za záda a plnou silou jí tlačil na hrudník, až upadla do bezvědomí a udusila se. Soud pachatele odsoudil za vraždu, následně ji překvalifikoval na usmrcení z nedbalosti. Tato událost až do loňského listopadu nepronikla na veřejnost a neobjevila se ani v odborných kazuistikách. Dnes jsme si i my v Kanceláři veřejného ochránce práv spolu s lidmi na dalších místech po celé České republice Dorotu Šandorovou připomněli.
