Novým informačním letákem ochránce vyzývá Ukrajince, aby se na něj neváhali obracet se svými problémy: „Když budeme mít zmapované, co je aktuálně trápí, dokážeme jim nabídnout efektivní pomoc.“ V minulosti například ombudsman pomohl se získáním dočasné ochrany ženě, která utekla od manžela, jenž ji týral, nebo nezletilé dívce, o kterou se v zahraničí neměl kdo starat.
Jak se činnost ombudsmana může dotýkat dětí, které vyrůstají v ústavní péči? Jak u nás ústavní péče funguje a jaká zařízení ji zajišťují? Co je to ústavní výchova a jak se liší od ochranné výchovy? S jakými nedostatky a problémy se současný systém ústavní péče potýká? Na tyto otázky, a na spoustu dalších, se Vám pokusíme odpovědět v dalším díle podcastu Na kávu s ombudsmanem, tentokrát na téma Děti v ústavní péči.
Jsme férový zaměstnavatel a rádi mezi nás přijmeme nové kolegy a kolegyně přicházející z různých skupin společnosti bez ohledu na věk, pohlaví, zdravotní stav, rasu, národnost, sexuální orientaci, náboženské vyznání, víru a světový názor. Rozmanitost na pracovišti je pro nás důležitá.
Před začátkem druhého parlamentního summitu Krymské platformy konaného v Praze se na online konferenci nazvané „Bitva o Krym. Bitva o lidská práva“ setkali ombudsmani a představitelé národních lidskoprávních institucí (NHRI) z více než šedesáti zemí celého světa. Ukrajinský ombudsman — komisař ukrajinského parlamentu pro lidská práva – Dmytro Lubinec požádal o spolupořádání konference veřejného ochránce práv Stanislava Křečka. Společně s účastníky diskutovali o aktuálních problémech a porušování lidských práv na okupovaném Krymu.
V době vrcholících příprav novely zákona o veřejném ochránci práv, která předpokládá, že by mandát takzvané národní lidskoprávní instituce (NHRI) v Česku vykonával právě ombudsman, diskutovali v Kanceláři veřejného ochránce práv o poslání i praktickém fungování NHRI představitelé několika zahraničních lidskoprávních institucí spolu s ministrem pro legislativu, akademiky, nevládními organizacemi a zástupci mezinárodních organizací zabývajících se ochranou lidských práv. Shodli se, že síla NHRI spočívá v její důvěryhodnosti a autoritě. Podobně jako ombudsman tak může iniciovat potřebné změny i bez formálních pravomocí pouze na základě svých odborných doporučení.
V Kanceláři veřejného ochránce práv hledáme posilu, která nám vypomůže s osobním příjmem podnětů. Poznámka 1. 11. 2023: výběrové řízení bylo ukončeno.
Společnou deklaraci inicioval polský ombudsman Marcin Wiącek jako letošní hostitel každoročního setkání ombudsmanů států V4. S postupným rozšiřováním mandátu mají zkušenosti ombudsmani ve všech čtyřech zemích. Například slovenský ombudsman aktuálně začíná dohlížet nad právy lidí omezených na osobní svobodě. V Česku zase připravovaná novela zákona o veřejném ochránci práv počítá se zřízením dětského ombudsmana a předpokládá, že by veřejný ochránce práv vykonával i mandát takzvané národní lidskoprávní instituce (NHRI).
V novém podcastu radíme, jak nenaletět podvodníkům a nenechat se okrást. Odhalujeme praktiky podvodníků, kteří se snaží vylákat z lidí údaje o platební kartě, internetovém bankovnictví či jiné citlivé informace, aby se dostali k cizím penězům. Častou praxí je také navádění na odkaz či stažení přiloženého souboru se škodlivým virem nebo malwarem.
Podle zjištění veřejného ochránce práv Ministerstvo zdravotnictví nestíhá žádosti o odškodnění protiprávních sterilizací vyřizovat ve lhůtě stanovené zákonem. Předepsaných 60 dní v některých případech překročilo i trojnásobně. V komunikaci s žadatelkami navíc nebylo dlouhodobě vstřícné a také je dostatečně nepoučovalo o jejich právech. Se svými závěry seznámil ombudsman ministra zdravotnictví a doporučil mu například, aby ministerstvo udělalo několik úprav v poučení pro žadatelky o odškodnění.
Ročně dostane veřejný ochránce práv na šest desítek stížností kvůli neúměrné délce soudních řízení. Týkají se nejen extrémně složitých případů, jako bylo železniční neštěstí ve Studénce, ale i běžných řízení s menším počtem účastníků. Jako zvlášť citlivé vnímá ombudsman průtahy v opatrovnických sporech, kdy dlouhé řízení poznamenává děti i jejich rodiny. Právě v této oblasti, a především u řízení o návrzích na výkon rozhodnutí, se na veřejného ochránce práv obracejí lidé kvůli průtahům stále častěji. Na sněmu Soudcovské unie popsal ombudsman Stanislav Křeček soudcům svá zjištění i konkrétní případy.
Aktuálně hledáme posilu do naší ombudsmanské dětské skupiny Motejlci.
Sexuální obtěžování. Mluví se o něm všude, ne každý ale má správnou představu o tom, co sexuálním obtěžováním je anebo naopak není. V podcastu se budeme bavit o věcech, které si v tomto kontextu spousta lidí neuvědomuje, o různých mýtech spojených se sexuálním obtěžováním a také o tom, proč je důležité se o tomto tématu bavit a řešit ho. Bližší informace o tom, jak řešit sexuální obtěžování v práci si můžete poslechnout v našem předchozím podcastu o šikaně v práci – možnosti obrany proti šikaně a sexuálnímu obtěžování v práci jsou totiž stejné.
Veřejný ochránce práv ve svém vyjádření pro Ústavní soud shrnul argumenty pro zrušení obecné a neurčité věty v občanském zákoníku týkající se náhrady za újmu na zdraví „Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti“. Její zrušení navrhl Ústavnímu soudu Okresní soud ve Vyškově. Ombudsman má stejně jako Okresní soud ve Vyškově za to, že tato věta je v rozporu s principem právní jistoty a předvídatelnosti práva. Podle veřejného ochránce práv navíc přímo umožnila vznik sporné Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví a s ní spjatého znaleckého odvětví ´stanovení nemateriální újmy na zdraví´. Současná podoba předpisů negativně dopadá na poškozené a oběti trestných činů.
Šikana. Jak ji poznat a jak se proti ní bránit. V podcastu se budeme bavit o tom, co šikana je. Jaké jsou její projevy a důsledky, právní ukotvení a možnosti obrany. Zaměříme se hlavně na šikanu v pracovním prostředí a na s tím spojená práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatele.
Ombudsman dlouhodobě usiluje, aby takzvaného Milostivého léta mohlo využít co nejvíc lidí. Vítá proto, že se podmínky pro různé skupiny dlužníků daří postupně narovnávat. V aktuální třetí vlně této oddlužovací akce zákonodárci umožnili, aby se do Milostivého léta podle svého uvážení zapojily také obce a kraje. Jejich zastupitelstva o tom musí rozhodnout do konce září. Lidé je pak budou moci požádat o odpuštění příslušenství dluhu na místních poplatcích nebo odvodu za porušení rozpočtové kázně. Využít k tomu mohou například formulář, který ombudsman zveřejnil na webových stránkách.
Na pozvání ombudsmana a jeho zástupce zamíří do Brna ministr pro legislativu Michal Šalomoun i představitelé národních lidskoprávních organizací z Norska, Slovenska, Estonska a Slovinska. Společně s akademiky a nevládními organizacemi se setkají také se zástupci mezinárodních organizací zabývajících se ochranou lidských práv, jako je Evropská síť národních lidskoprávních institucí (ENNHRI), Agentura EU pro základní práva (FRA) a Úřad pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) působící při OBSE. Debatovat budou také o aktuálně připravované změně zákona o veřejném ochránci práv. Ta předpokládá, že by mandát takzvané národní lidskoprávní instituce (NHRI) vykonával v Česku právě ombudsman.
Na včerejším jednání se na tom shodl ombudsman a jeho zástupce se „superúředníkem“. Shodli se také na důležitosti vzdělávání úředníků, kterému ombudsman napomáhá například v oblasti srozumitelnosti úředních textů nebo porozumění diskriminaci. Dále projednávali připravované změny pro úředníky ve státní službě.
Připravovaná změna občanského zákoníku by měla zlepšit život lidí s omezenou svéprávností, kteří mají obec jako veřejného opatrovníka. O zkušenosti s omezením svéprávnosti i mírnějšími podpůrnými opatřeními mohli díky iniciativě zástupce ombudsmana na Ministerstvu spravedlnosti diskutovat s politiky a zástupci Sdružení místních samospráv také lidé s postižením spolupracující s organizací Skok do života.
Budeme si povídat o tom, co jsou datové schránky, jak a komu se zřizují, jaké jsou s nimi spojené povinnosti, jaká mají pozitiva a negativa, zda a komu je lze zrušit, co dělat v případě ztráty hesla. Smyslem je šíření informace o tom, že „datovka“ je ve své podstatě jen jiný e-mail a jejich používání je tudíž jednoduché a přitom přináší mnohé výhody – byť má i své mouchy.
Stejně jako v předchozích letech ukázala data Ministerstva školství i v právě uplynulém školním roce, že romští žáci odcházejí z psychologických poraden zhruba desetkrát častěji s diagnózou lehkého mentálního postižení než jejich neromští spolužáci. Za tři roky monitorování se tak podle veřejného ochránce práv situace ve vzdělávání Romů příliš nezlepšila. Základní školy navštěvuje průměrně 3,5 % romských dětí. Mezi žáky vzdělávanými podle pravidel se sníženými nároky, určených právě pro děti s lehkým mentálním postižením, je ale víc než čtvrtina (26,2 %) Romů. Takový nepoměr vzbuzuje otázky, zda je u nás zajištěno rovné zacházení s Romy v jejich přístupu ke vzdělávání a jeho poskytování.
