Dlouhodobí pěstouni i osvojitelé mohou automaticky čerpat celý rodičovský příspěvek. Předtím se museli u Ministerstva práce a sociálních věcí odvoláním domáhat nároku na část příspěvku, kterou před nimi vyčerpal biologický rodič dítěte.
Krajský soud se bude muset znovu zabývat žalobou veřejného ochránce práv v případě Šantovka Tower v Olomouci. Vyplývá to z dnešního rozsudku Nejvyššího správního soudu (NSS). Ombudsman se u olomoucké pobočky ostravského krajského soudu takzvanou žalobou ve veřejném zájmu domáhal zrušení územního rozhodnutí o umístění stavby Šantovka Tower vydaného olomouckým magistrátem.
Až u veřejného ochránce práv našla zastání řidička ze severu Čech, která se bránila proti pokutě za přestupky: údajně měla v podzemních garážích zábavního a relaxačního centra odřít jiné auto a odjet. Ombudsman zjistil, že magistrát nevyhodnotil všechny důkazy. Nadřízený krajský úřad navíc odmítl případ řidičky přezkoumat. Po zprávě ombudsmana úřady svůj přístup přehodnotily a pokutu zrušily.
Kvůli změnám klíčových předpisů se lidé zřejmě budou letos víc obracet na ombudsmana s problémy ve dvou oblastech, ve kterých jim už nyní nejčastěji pomáhá: s případy spojenými se sociálním zabezpečením a stížnostmi na úřady kvůli stavbám. Zároveň budou ombudsman i jeho zástupce dál upozorňovat na dlouhodobé i nově vznikající problémy, jejichž náprava vyžaduje především systémové změny. Nadále se budou zasazovat například o rychlejší a účinnější rušení velkých ústavů a rozvoj komunitních sociálních služeb.
Ombudsman nesouhlasí se záměrem vládní koalice zavést základní minimální srážku ze mzdy. Upozorňuje na problémy, které to dlužníkům způsobí. V říjnu minulého roku v této věci apeloval na poslance Ústavně-právního výboru. Ve čtvrtek bude vládní koalice řešit tuto novou právní úpravu. Ombudsman upozorňuje, že navýšení srážek postihne nejvíce zranitelné lidi, třeba seniory či matky samoživitelky na rodičovské dovolené.
V dnešním podcastu opět mluvíme o tom, kdy se může stát, že člověk s duševním onemocněním bude omezen na osobní svobodě. Tentokrát na příkladech jedné paní probereme ochranné léčení a zabezpečovací detenci. Opět se budeme věnovat právům lidí omezených na osobní svobodě a tomu, jak jim ombudsman může pomoci.
Veřejný ochránce upozornil vládu i autory návrhu zákona, že považuje za nespravedlivé, aby příští vlna oddlužovací akce známé jako milostivé léto pomohla jen některým lidem a navíc jen s částí penále. Současný návrh se vztahuje jen na penále, které si zdravotní pojišťovny vymáhají samy v takzvané daňové exekuci. Zcela opomíjí případy lidí, kteří svůj dluh dobrovolně splácí. I ti, kteří se budou moci do dalšího milostivého léta zapojit, se pak nezbaví celého penále z dluhů na zdravotním pojištění, ale jen části. To může být pro mnohé nepříjemné překvapení.
Diskusní i pietní částí Noci důstojnosti v Kanceláři ombudsmana se kromě vzpomínek na zabitou Dorotu Šandorovou prolínalo téma péče o lidi s nejtěžšími typy postižení. Právě ti jsou podobně jako Dorota silně ohroženi špatným zacházením. Často totiž dokáží komunikovat pouze prostřednictvím svého chování, včetně sebepoškozování nebo agrese vůči okolí. Veřejný ochránce práv i organizace zaměřené na pomoc lidem s postižením a pečujícím považují pochopení takzvaného chování náročného na péči coby formy komunikace za jeden ze zásadních kroků k zajištění důstojného života těchto lidí. Upozorňují také na nadměrné podávání zklidňujících léků.
Životní příběh Doroty Šandorové se dostal na veřejnost v závěru roku 2022 – téměř dva roky poté, co tuto ženu s mentálním postižením v noci na 7. ledna 2021 usmrtil pečovatel v domově pro lidi s postižením. Právě počátkem ledna se proto na její památku už podruhé koná Noc důstojnosti. Záštitu nad ní stejně jako vloni převzal veřejný ochránce práv. V Brně pořádá odpolední diskuzi „Důstojný život pro všechny“ zaměřenou na situaci lidí s postižením. Na ni naváže podvečerní pietní setkání. Obě akce jsou volně přístupné pro všechny zájemce, zároveň budou živě streamované.
Zástupci čtrnácti organizací z celé republiky ve výzkumu[1] veřejného ochránce práv podrobně popsali svou práci s lidmi, kteří z nejrůznějších důvodů získávají běžné bydlení obtížněji než jiní. Mezi zranitelné skupiny patří například rodiče s více dětmi, senioři, lidé s postižením nebo Romové. Podle posledních dat u nás v bytové nouzi žije 154 tisíc lidí, dalších 1,6 milionu ohrožuje ztráta bydlení. Výzkum ombudsmana ukázal, že většině organizací se byty pro klienty daří nacházet. A díky jejich podpoře si lidé dokáží bydlení i dlouhodobě udržet. Kvůli omezeným kapacitám ale zvládnou neziskové organizace pomoci pouze zlomku ze stovek tisíc lidí, kteří by podobnou individuální asistenci v oblasti bydlení potřebovali. Také proto pomáhající organizace stejně jako veřejný ochránce práv volají po systémovém řešení, například v podobě zákona o sociálním bydlení.
V dnešním podcastu mluvíme o tom, kdy se může stát, že člověk s duševním onemocněním bude omezen na osobní svobodě. Na příkladech dvou konkrétních lidí si představíme nedobrovolnou hospitalizaci a pobyt v sociální službě. Probereme i to, co mohou lidé dělat, pokud s omezením nesouhlasí.
Lidé bezprostředně zasažení útokem střelce na pražské filozofické fakultě mohou stejně jako všechny oběti trestných činů požádat o peněžitou pomoc od státu. Hladké vyřizování žádostí o ni je jedním z dlouhodobých témat, která veřejný ochránce práv i jeho zástupce řeší s Ministerstvem spravedlnosti. Na doporučení ombudsmana například ministerstvo vyčlenilo na odboru odškodňování několik referentů, kteří se věnují pouze žádostem o peněžitou pomoc a nemusí plnit jiné úkoly. Díky tomu se vyřizování žádostí podařilo urychlit.
Pro národní lidskoprávní instituce jsou takzvané pařížské principy (zásady) klíčový dokument. Popisují kompetence i odpovědnosti NHRI, věnují se složení lidskoprávních institucí nebo zárukám jejich nezávislosti i metodám práce. Podle toho, do jaké míry národní lidskoprávní instituce těmto principům vyhovují, pak při mezinárodní akreditaci získávají odpovídající status.
Veřejný ochránce práv pořádá ve svém brněnském sídle v pondělí 8. ledna 2024 Noc důstojnosti. V odborné diskuzi odpoledne i při projevech řečníků v podvečer si účastníci společně připomenou situaci všech lidí s postižením ohrožených nevhodným nastavením českého systému sociálních a zdravotních služeb a podpory pečujících.
Zdravotní pojišťovna RBP upravila své postupy v souladu se zjištěními ochránce. Chce být vstřícnější a otevřenější. Případné vzniklé dluhy na pojistném bude nyní ověřovat dříve, aby pojištěncům nenarůstalo penále. Zároveň bude dlužníky informovat o možnosti prominutí penále a povolovat splátkový kalendář formou rozhodnutí.
Ombudsman identifikoval problém, že některým vězňům nechodí do vězení úřední pošta. Setkal se s případy lidí, kterým sice byla zásilka doručena formálně správně, reálně ji však nedostali, a nemohli se s ní seznámit. Když si totiž člověk před nástupem do vězení sám nezmění doručovací adresu v registru, tak mu úřední dopisy stále chodí tam, kde bydlí, a ne do věznice. Lidé ve vězení tak mohou třeba prošvihnout důležité termíny.
Chcete pokácet strom na zahrádce svého rodinného domu? Jaká pravidla se uplatňují a kde je naleznete? A koho o případné povolení požádat? V dnešním dílu podcastu se dále dozvíte, co je zapotřebí ze strany úřadu při rozhodování o žádosti o pokácení dřeviny zohlednit, jak je to s udržováním a ošetřováním dřevin a zda je k tomu rovněž zapotřebí povolení.
Konference a workshop „Můj život, moje volba, aneb Sebeurčení“ spolupořádané veřejným ochráncem práv a Centrem podpory transformace svedly na jedno místo odborníky a úředníky spolu s těmi, kterých se osobně dotýká přechod od sociálních služeb ústavního typu ke komunitnímu modelu péče – takzvaná deinstitucionalizace. Lidé s postižením z různých částí republiky, kteří aktivně vystupují jako sebeobhájci, popsali své zkušenosti s pobytem v ústavech i samostatným životem mimo ně.
Stanislav Křeček a Vít Alexander Schorm si v Praze připomněli Mezinárodní den lidských práv na konferenci věnované 75. výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv. Kvůli tomu, že v Česku stále neexistuje nezávislá instituce specializovaná na ochranu prosazování lidských práv (NHRI) ani zde nepůsobí ochránce práv dětí, čelí stát dlouhodobě kritice ze strany mezinárodních organizací. Díky připravované novele zákona o veřejném ochránci práv by Česká republika mohla tento dluh v ochraně lidských práv splatit. Novela předpokládá, že by mandát NHRI vykonával v Česku právě ombudsman a při Kanceláři veřejného ochránce práv by fungoval také ochránce práv dětí.
