Ombudsman se opakovaně setkává s problémem chybně uplatněných slev na manžela nebo manželku, za kterou následně finanční úřady požadují nejen vrácení slevy, ale i úrok z prodlení. Díky šetření ombudsmana se podařilo dosáhnout alespoň možnosti prominutí úroku z prodlení. Ombudsman právě ukončil další takový případ, kdy finanční správa uznala své pochybení a přijala opatření k nápravě.
Ombudsman zveřejnil výroční zprávu za rok 2020 a informoval o ní Poslaneckou sněmovnu. Ve zprávě shrnuje své poznatky za uplynulý rok, nejčastější podněty a problémy, ale také doporučení ke změnám právních předpisů nebo vydané sankce v případech, kdy nedosáhl nápravy.
Na ombudsmana se obracejí lidé, kteří zadali do systému na elektronické dálniční známky nesprávnou registrační značku vozidla a svou chybu si uvědomili až po zaplacení. V současnosti není vždy možné získat za takovou platbu peníze zpět, ani zpětně opravit zadanou registrační značku. Systém umožňuje zadat dokonce i registrační značky v nesprávném formátu. Ombudsman Stanislav Křeček se proto v této věci obrátil na ministra dopravy Karla Havlíčka s žádostí o nápravu.
Předmětem zájmu ombudsmana se stala ta část opatření, která omezuje provoz správních orgánů s cílem snížit osobní kontakty zaměstnanců úřadů s občany na nezbytně nutnou úroveň.
Zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková dokončila dva výzkumy, které se týkají zaměstnávání lidí s postižením ve veřejném sektoru. Česká republika se přijetím Úmluvy o právech lidí se zdravotním postižením zavázala k tomu, že bude zaměstnávat lidi s postižením ve veřejném sektoru. Jak však ukázaly výsledky obou výzkumů, kdy jeden se soustředil na pohled zaměstnavatelů a druhý na pohled lidí s postižením, realita je tristní a pracovní zapojení lidí s postižením minimální. Jedním z hlavních problémů je, že zaměstnavatelé mají možnost místo zaměstnání lidí s postižením zaplatit finanční sankci, což je v případě státní správy demotivující prvek.
Zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková zahájila šetření ve věci podmínek vstupu českých občanů na území České republiky stanovených současnými epidemickými opatřeními. Ministerstvo zdravotnictví aktuálně stanovuje několik podmínek pro vstup do země. Jednou z nich je nutnost doložit potvrzení o testu na COVID-19 s negativním výsledkem již před vstupem na území České republiky, a to v případě, že osoba cestuje ze země se středním, vysokým nebo velmi vysokým rizikem výskytu onemocnění. Opatření současně nařizuje mezinárodním dopravcům neumožnit cestu těm cestujícím, kteří nepředloží potvrzení o testu, nebo diplomatickou nótu o nemožnosti zajistit si provedení testu v zemi odjezdu. Zástupkyně ombudsmana se v této věci obrátila na Ministerstvo zdravotnictví.
Stěžovatelce z Ukrajiny vyměřila v Česku policie pokutu, protože se neprokázala zdravotním pojištěním. Žena pokutu zaplatila, ovšem následně se obrátila s dotazem v této věci na české velvyslanectví v Kyjevě. Úředník jí v odpovědi odkázal na stránky Ministerstva vnitra a na závěr uvedl, že stránky ministerstva takovou povinnost neuvádí. Při šetření případu jsme zjistili, že Ministerstvo vnitra tuto skutečnost opravdu neuvádí, a lidé tak na jeho stránkách nenaleznou relevantní informace. To se nám podařilo změnit, a případ jsme tedy mohli uzavřít.
Ve středu 24. března uspořádali zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková a náměstek ministra zdravotnictví Radek Policar online seminář, který se věnoval participaci dítěte na rozhodování v souvislosti s jeho hospitalizací na psychiatrii. Ombudsman realizoval od roku 2018 pět návštěv v psychiatrických zařízeních, které mapovaly zacházení s dětskými pacienty. Návštěvy ukázaly nejednotnou praxi a nejistotu zdravotníků a poskytovatelů v zajištění účasti dětí na rozhodování o záležitostech, které se jich dotýkají, jako je hospitalizace, léčba nebo stížnosti.
Přijetí zákona o právu na digitální služby v loňském roce přineslo do zákona o správních poplatcích změnu, z níž vyplývá 20% sleva v případě platby správních poplatků skrze elektronický formulář. Podle důvodové zprávy má změna úpravy podpořit zvýhodnění digitální formy před jinými formami služeb a motivovat tak občany k upřednostnění elektronické formy podání. Ombudsman se rozhodl prověřit, zda tato úprava nevede k diskriminaci určitých skupin osob, které nemají přístup k internetu nebo je pro ně využívaní digitálních služeb obtížně dostupné.
Ombudsman na podzim řešil podněty zdravotníků (zaměstnanců poskytovatelů lůžkové péče), jímž byla v říjnu vyplacena podpora mimořádného finančního ohodnocení v souvislosti s epidemií COVID-19. Ta se k části z nich, jež mají na svůj majetek vedenou exekuci, eventuálně se nachází v oddlužení, nedostala v plné výši. Jelikož letos na jaře, pravděpodobně v květnu, budou odměny zdravotníkům znovu poskytnuty, žádá ombudsman zákonodárce, aby mimořádné odměny nepodléhaly exekuci ani oddlužení, a dostaly se tak do rukou zdravotníků.
Ve čtvrtek 4. března zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková uspořádala seminář k systému péče o děti se závislostí na návykových látkách v prostředí institucionální výchovy. Setkání se zúčastnili zástupci Úřadu vlády, MŠMT, školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy a také zástupci z oblasti dětské a dorostové adiktologie. Stěžejními body semináře byla prezentace poznatků ze systematických návštěv dětských ústavních zařízení, která se specializují na problematiku závislostí, a diskuse o problémech současného systému, které pramení zejména z nekvalitní a nesrozumitelné právní úpravy. V neposlední řadě pak účastníci debatovali o možných změnách stávajícího systému a o podobě nové koncepce péče o děti s drogovou zátěží, kterým byla nařízena ústavní nebo ochranná výchova.
Na ombudsmana Stanislava Křečka se obrátil muž, jemuž Magistrát města Ústí nad Labem doručoval ve správním řízení písemnosti na adresu, na které nežil. Stěžovatel žije trvale v Německu, ale dopisy mu byly doručovány na adresu v Mostě. Stěžovatel však správní orgán žádným způsobem nepožádal, aby doručoval písemnosti na tuto adresu. Magistrátu přitom mohla být známa jeho skutečná adresa v Německu, jelikož na ni ve sporu mezi tímto mužem a tímto úřadem doručoval soud.
Na zástupkyni ombudsmana Moniku Šimůnkovou se v minulém roce obrátily neziskové organizace zastupující práva neslyšících. Upozornily ji, že hlavní zpravodajská relace České televize – Události – není dostupná v archivu ČT ve znakovém jazyce. Znakový jazyk je přitom mateřským pro tisíce lidí v České republice a tito lidé mají právo na přístup k informacím v tomto svém primárním jazyce. Zástupkyně se proto obrátila na ředitele ČT Petra Dvořáka, který jejímu doporučení i přes technické problémy vyhověl a Události jsou od 1. března přístupné také v archivu ve znakovém jazyce.
Ombudsman se zastal vlastníka pozemku, po němž úřad žádal po osmi letech zaplacení poplatku za zhodnocení pozemku, aniž by mu poplatek vyměřil. Ombudsman o tomto případu informoval Poslaneckou sněmovnu v rámci své čtvrtletní zprávy o činnosti. Upozornil, že pokud úřad v průběhu tříleté lhůty od vzniku poplatkové povinnosti nepodnikl žádné kroky, aby poplatek vyměřil, nemůže už dnes žádat jeho uhrazení.
V lednu vydala zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková informační leták popisující, jak postupovat při očkování klientů s omezenou svéprávností. Na základě podnětů ze strany poskytovatelů sociálních a zdravotních služeb, veřejných opatrovníků či blízkých osob klientů, se nyní rozhodla vydat podrobnější doporučení. To se kromě klientů s omezenou svéprávností věnuje také klientům s jiným podpůrným opatřením (nápomoc při rozhodování, zastoupení členem domácnosti, ustanovení opatrovníka bez omezení svéprávností) či klientům bez podpůrného opatření, kteří nejsou schopni udělit souhlas.
Ve středu 3. března uspořádaly zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková, organizace Rytmus a Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením pracovní on-line setkání, které se věnovalo tématu podpory lidí s mentálním postižením v zaměstnání. Na setkání byly prezentovány závěry výzkumů ombudsmana, které se věnovaly možnostem pracovního uplatnění klientů žijících v DOZP a lidí s postižením ve veřejném sektoru. Na setkání byla diskutována metoda podporovaného zaměstnání, která přispívá k zaměstnávání lidí s mentálním postižením na běžném trhu práce, a byly zde také probírány zkušenosti samotných zaměstnavatelů.
Na zástupkyni ombudsmana Moniku Šimůnkovou se obrátila matka, které bylo odebráno z péče její dítě. Jeden a půl roční chlapec byl svěřen do péče nejprve svému otci a následně babičce z jeho strany. Při šetření případu jsme shledali několik vážných pochybení, jichž se Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) dopustil.
Ombudsman varuje před přijetím dvou poslaneckých návrhů (sněmovní tisky č. 290 a 652, ve znění komplexních pozměňovacích návrhů poslance Ing. Jana Bauera a poslance Marka Nováka, MBA), kterými se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů a další zákony. Obává se, že přijetím předmětných návrhů dojde k podstatnému zhoršení situace osob v hmotné nouzi a osob čerpajících příspěvek na bydlení a rodičovský příspěvek. To platí obzvláště v současném období pandemie koronaviru, kdy se sociální situace mnoha lidí výrazně zhoršuje. Ombudsman v dopisu adresovaném členům Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny a ministryni práce a sociálních věcí shrnul své výhrady a apeluje na poslance, aby přijetí návrhů zvážili.
Ombudsman se dopisem obrátil na policejního prezidenta s upozorněním na pořad TV Prima „Policie v akci“ zobrazující ve formě reality show policisty, kteří v rámci plnění běžných služebních povinností porušují zákony. Policejní prezident nyní přislíbil, že se na tvůrce pořadu s výtkami znovu obrátí.
Ombudsman v roce 2017 vstoupil jako vedlejší účastník do řízení před Ústavním soudem. Podpořil tak návrh skupiny senátorů na zrušení vybraných ustanovení stavebního zákona a zákona o ochraně přírody a krajiny. Napadená právní úprava od 1. ledna 2018 vylučovala účast spolků v řízeních vedených podle stavebního zákona. Omezovala také přezkum závazných stanovisek dotčených orgánů oproti obecné právní úpravě správního řádu.