Senát na čtvrtečním jednání schválil zákon o odškodnění obětí nezákonných sterilizací. Budou mít nárok na jednorázovou částku 300 000 korun. Zákon se vztahuje na sterilizace provedené mezi červencem 1966 a koncem března 2012, tedy na dobu platnosti někdejšího zákona o zdraví lidu. Ombudsman na protiprávně prováděné sterilizace upozorňuje už přes 15 let.
Nový sborník stanovisek z oblasti školství přináší shrnutí nejčastějších témat, a to chronologicky od předškolního vzdělávání přes to základní až po problematiku středoškolského studia. Samostatná kapitola se věnuje školnímu stravování. Sborník uzavírá přehled úplných nebo zkrácených znění závěrů ombudsmana z konkrétních kauz.
Díky případu stěžovatelky, jejíž totožnost nedokázal registrační systém k očkování proti COVID-19 ověřit v registru obyvatel, jsme zjistili, že může jít o víc než jen individuální problém. Přestože má stěžovatelka české občanství i české rodné číslo a údaje v prvním kroku registrace vyplnila správně, systém ji nepustil dál. Zůstala bez PIN2 a nemohla pokračovat k výběru termínu očkování. Podle zjištění ombudsmana není jediná s podobným problémem – na vině mohlo být její neobvyklé jméno.
Veřejný ochránce práv zveřejnil zprávu o šetření ve věci Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví. Zabýval se okolnostmi jejího vzniku a zejména aspekty nově vytvořeného znaleckého odvětví. Za jeho nejzávažnější problém považuje skutečnost, že bylo vytvořeno bez hlubší diskuze s lékaři a aniž by bylo jasné, co bude a může být náplní znalecké činnosti a k čemu se mohou znalci (lékaři) ve znaleckých posudcích vyjadřovat.
V úvodní monitorovací zprávě o rovném zacházení představujeme tři oblasti, které bude veřejný ochránce práv do roku 2023 systematicky sledovat. Při jejich výběru jsme vycházeli především z monitorovací a rozhodovací činnosti orgánů mezinárodních lidskoprávních úmluv jako je Výbor pro lidská práva, Výbor pro odstranění rasové diskriminace nebo Evropský výbor pro sociální práva. První monitorovací zpráva popisuje indikátory, které budeme v jednotlivých oblastech následující tři roky vyhodnocovat.
Spolek pro seniory Mír Práče, poskytuje podle zjištění ombudsmana bez oprávnění ubytování a sociální či zdravotní služby seniorům se sníženou soběstačností. Formálně se jedná pouze o spolek, jehož členy jsou právě ubytovaní senioři. Reálně ale zařízení funguje jako domov pro seniory a mělo by se tedy registrovat coby pobytová sociální služba. To Spolek téměř dva roky vytrvale odmítá.
Ombudsman v minulosti ukončil dva případy, u nichž konstatoval zjištění diskriminace. V obou případech se pak stěžovatel a stěžovatelka obrátili na soud, před nímž je zastupovali právníci Pro bono aliance. V obou případech jim dal soud v uplynulých týdnech za pravdu a potvrdil tak závěry ombudsmana. Jeden případ se týkal diskriminace kvůli věku a zdravotnímu postižení, v druhém šlo o diskriminaci kvůli těhotenství.
Veřejný ochránce práv opakovaně – a dosud neúspěšně — vyzývá zákonodárce k vytvoření dalších pojistek proti špatnému zacházení s klienty sociálních služeb a pacienty ve zdravotnických zařízeních. U příležitosti Světového dne proti násilí na seniorech upozorňujeme na dvě legislativní doporučení, která se v minulých letech opakovala: zavedení nezávislého stížnostního mechanismu v sociálních službách a definování přestupku „špatného zacházení“.
Chybějící komplexní zákon o podpůrných opatřeních, neefektivní kontrola opatrovníků a nejasné pravomoci obcí při výkonu opatrovnictví — to jsou hlavní problémy, na které upozornila zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková v Senátu u kulatého stolu k problematice veřejného opatrovnictví. Ten pořádal senátní Výbor pro sociální politiku.
Z průběžného šetření, které ombudsman zahájil z vlastní iniciativy, vyplývá, že při řešení havárie spojené s masivním úhynem ryb na řece Bečvě v září loňského roku se ukázala nedostatečnost současného vodního zákona – a to především v oblasti ohlašování a zneškodňování havárií.
Zástupkyně ombudsmana v letošním roce zveřejnila dva výzkumy, které se týkají zaměstnávání lidí s postižením. Jednou z hlavních překážek, která brání většímu pracovnímu zapojení lidí s postižením, jsou chybějící přiměřená opatření v zaměstnání. Zaměstnavatelé jsou povinni přiměřená opatření realizovat, stát je může kontrolovat a splnění povinnosti také vymáhat.
Ombudsman zkoumal podmínky poskytování knihovních služeb občanům z členských států Evropské unie ve srovnání s podmínkami platnými pro české občany. „Je důležité, aby měli ke knihovním službám přístup nejen čeští občané, ale – za dodržení principu rovnosti a zásady zákazu diskriminace – i občané členských států Evropské unie,“ uvedl ombudsman Stanislav Křeček. Obsahová analýza knihovních řádů 22 nejvýznamnějších českých knihoven ale ukázala, že se tak ne vždy děje. Knihovní řády některých knihoven stanovují pro občany EU problematické podmínky nejen při registraci, ale zejména při absenčním a vzdáleném půjčování knih a dokumentů.
Poslanci dnes ve třetím čtení přijali návrh zákona, který umožní obětem protiprávně provedených sterilizací získat jednorázové odškodnění 300 000 korun. Zákon se vztahuje na všechny oběti nezákonných sterilizací – mezi ně patří například i osoby s postižením.
Současná praxe poskytování krátkodobých ubytovacích služeb v bytech určených k trvalému bydlení není v souladu s legislativou a měla by být vyžadována rekolaudace těchto bytů na odpovídající typ provozoven. Ombudsman Stanislav Křeček dnes seznámil zástupce hlavního města Prahy s rozsahem a cíli svého šetření, které k této problematice zahajuje.
Na ombudsmana se obrátil muž pracující v cukrovaru. Ten motivoval své zaměstnance odměnou, na kterou měli nárok v případě splnění cíle stanoveného pro daný rok. Podmínky poskytnutí odměny každoročně upravovala kolektivní smlouva. Na odměnu v minulosti pravidelně dosáhl také muž, který pro cukrovar dlouhodobě pracoval. To se však změnilo poté, kdy v kolektivní smlouvě přibyla podmínka, podle níž odměnu nemohou dostat poživatelé starobního důchodu. Stěžovatel se proto ve věci obrátil inspektorát práce a na ombudsmana.
Zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková se zabývala dostupností mateřské školy. Obrátil se na ni otec malého chlapce, v jehož obci není zřízena mateřská škola a obec nezajistila ani vzdělávání dětí jinde. Školka v nejbližší obci chlapce tudíž nepřijala. Otec se neúspěšně obracel na svou obec i na krajský úřad. Za pravdu mu dalo kromě zástupkyně ombudsmana také Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT).
Ombudsman a jeho spolupracovníci dnes jednali se zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) o tématu důchodové reformy. Ombudsman byl informován o aktuálním stavu legislativního procesu a náhledu MPSV na zásadní připomínky vznesené především Ministerstvem financí. Ocenil zejména návrh zmírnění 35 let doby pojištění potřebných pro vznik nároku na starobní důchod. Ombudsman dlouhodobě upozorňuje, že se jedná o extrémní podmínku.
V minulém roce ombudsman zveřejnil výzkum týkající se vyhrazeného parkování, jehož výstupy byly následně zveřejněny a prezentovány na kulatém stole. Na základě tohoto výzkumu nyní ombudsman zveřejnil doporučení, které má za cíl sjednotit praxi v rozhodování o zřízení vyhrazeného parkování a je tak určeno především obcím a silničním správním úřadům.
Ombudsman obdržel v prvním čtvrtletí letošního roku celkem 2069 podnětů, což je oproti předchozímu čtvrtletí nárůst o 16 procent. Lidé u ombudsmana nejčastěji hledali pomoc s důchody a dávkami či se stavebním a územním řízením. Stěžovatelé se také obraceli na ombudsmana ohledně činnosti vězeňské služby a orgánu sociálně-právní ochrany dětí. V 56 podnětech lidé namítli nerovné zacházení, z toho v 39 případech z důvodů zakázaných antidiskriminačním zákonem.
Ombudsman Stanislav Křeček se stále častěji setkává s problémem, který je obvykle spojen s činností některých developerů. Ti realizují stavbu, nebo provedou změnu stavby bez potřebného povolení stavebního úřadu, následně stavbu stavebně rozdělí na více bytových jednotek a ty podle občanského zákoníku nechají jako bytové jednotky vložit do evidence katastrálního úřadu a nabízejí k prodeji občanům. Noví majitelé bytů, kteří byt koupili v dobré víře, že je vše v pořádku, se o problému dozví většinou až od stavebního úřadu, který s nimi začne řešit existenci černé stavby. Pokud byty užívají bez platné kolaudace, dopouštějí se přestupku, za který jim hrozí pokuta a může dojít i k požadavku na odstranění stavby. Ombudsman proto varuje kupující, aby si ověřili, zda stav kupovaného objektu odpovídá nejen zápisu v katastru nemovitostí, ale také zda je řádně kolaudován podle stavebních předpisů. Současně ombudsman zahajuje ve věci šetření.