AKTUÁLNĚ: POZOR: Vstup veřejnosti do prostor Kanceláře veřejného ochránce práv za účelem osobního podání podnětu do protokolu je i v současné době možný každý pracovní den od 8.00 do 16.00. Doporučujeme však upřednostnit podání podnětu e-mailem, poštou nebo datovou schránkou.

Zveřejněno Tisková zpráva

Ministerstvo práce a sociálních věcí opakovaně odmítá opatření navrhovaná ombudsmanem. Veřejný ochránce práv proto informoval vládu

Ministerstvo práce a sociálních věcí opakovaně odmítlo plnit opatření, která veřejný ochránce práv navrhoval v souvislosti s postupem úřadů práce při vyřazování lidí z evidence uchazečů o zaměstnání. Nespolupracovalo s ombudsmanem ani při řešení několika případů týkajících se posuzování nároku na příspěvek na péči nebo zvláštní pomůcku. Ombudsman se proto obrátil na vládu se dvěma zprávami, v nichž shrnul postup MPSV v obou oblastech stejně jako své argumenty a závěry.

1. Posuzování nároku na příspěvek na péči nebo zvláštní pomůcku

Na veřejného ochránce práv se od roku 2018 obrátili stěžovatelé ve třech velmi podobných případech, jejichž společným jmenovatelem byla nedostatečná kvalita posudků posudkových lékařů. Na jejich základě Úřad práce ČR a Ministerstvo práce a sociálních věcí rozhodovaly o přiznání příspěvku na péči, případně příspěvku na zvláštní pomůcku a mohly tím zásadním způsobem ovlivnit kvalitu dalšího života stěžovatelů.  

Ombudsman ministerstvo opakovaně upozorňoval na neúplné a nepřesvědčivé posudky. Posudkový orgán se přitom musí vypořádat se všemi rozhodnými skutečnostmi. Má vycházet nejen z lékařských zpráv, ale i ze záznamu o sociálním šetření. Posudek pak musí obsahovat vysvětlení, jakým způsobem posudkový orgán podklady hodnotil, které z nich považoval za relevantní, které nikoli a proč, případně jakým způsobem se snažil rozpory v posudkové dokumentaci vyjasnit. Neúplnost nebo nepřesvědčivost posudku totiž může mít za následek nezákonnost samotného rozhodnutí o příspěvku.

Přestože ombudsman v každém z případů navrhl adekvátní doporučení k nápravě situace, ministryně je ani jednou nepřijala. A v závěru komunikace dokonce obecně odmítla provádění kontrolních lékařských prohlídek jako možného opatření k nápravě. S tím ombudsman zásadně nesouhlasí: „Pokud by paní ministryně byla ochotna kontrolní lékařské prohlídky využívat, byly by podle mne časově nejefektivnějším a také nejlevnějším způsoben nápravy,“ vysvětlil ombudsman Stanislav Křeček. Takový postup se podle něj už velice dobře osvědčil v šetřeních týkajících se invalidních důchodů. V nich ČSSZ běžně kontrolní prohlídky využívá a tyto posudky mají podle ombudsmana vysokou kvalitu.

„Podotýkám, že mou snahou není za každou cenu vymoci pro stěžovatele vyšší příspěvek na péči nebo nárok na příspěvek na pomůcku. Mým primárním zájmem je upozorňovat na vady posudků, které jsou natolik závažné, že vznikají důvodné pochybnosti o zákonnosti samotných rozhodnutí.“ uzavřel ombudsman tuto zprávu vládě.

2. Vyřazování z evidence uchazečů o zaměstnání a nepřiznání podpory v nezaměstnanosti

Druhá zpráva veřejného ochránce práv adresovaná vládě se týkala postupu MPSV v případech pěti stěžovatelů evidovaných na úřadech práce. Podle ombudsmana úřady práce pochybily při jejich vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání nebo posuzování jejich nároku na podporu v nezaměstnanosti. Ani ministryně po upozornění ombudsmana nezjednala nápravu. Z jejích vyjádření vyplynulo, že postupy dotčených úřadů podporuje a na hodnocení jejich správnosti trvá i přes argumenty ombudsmana.

Veřejný ochránce práv ve dvou případech konstatoval, že úřady práce při vyřazení uchazečů z evidence nezjistily skutečný stav věci a nepostupovaly přiměřeně, efektivně ani vstřícně. Jednu stěžovatelku například vyřadili úředníci z evidence uchazečů o zaměstnání poté, co na pohovoru zaměstnavatele doporučeného úřadem práce informovala, že má už předjednané jiné pracovní místo. Její chování totiž označili za maření součinnosti bez vážného důvodu.

Takový postup je podle ombudsmana v rozporu i s judikaturou Nejvyššího správního soudu. Podle NSS je nutné vždy posuzovat přiměřenost vyřazení uchazečů z evidence vzhledem k okolnostem konkrétního případu. Je nutné velmi dbát na to, aby byla při posuzování věci zachována proporcionalita mezi mírou porušení povinnosti a tvrdostí sankce, která za toto porušení následuje. Nejvyšší správní soud opakovaně zdůraznil, že nesdílí názor ministerstva, podle něhož intenzita porušení povinnosti nehraje žádnou roli a při jakémkoliv porušení povinnosti automaticky následuje sankce v podobě vyřazení z evidence,“ upozornil ombudsman vládu na názor NSS.

Podobně tvrdě postupoval podle ombudsmana úřad práce například v případě muže, který v žádosti o podporu v nezaměstnanosti uvedl pouze dobu posledního zaměstnání, ale nepřidal už informaci o víc než roční pracovní neschopnosti, která žádosti o podporu těsně předcházela. Nevěděl totiž, že se i doba strávená na nemocenské při posuzování nároku na podporu počítá. Kvůli tomuto opomenutí nesplnil podmínku získání minimální doby důchodového pojištění. Přitom stačilo, aby se úředník na chybějící údaj v žádosti o podporu žadatele doptal. Ministryně práce a sociálních věcí při přezkumu případu trvala na tom, že úřad práce postupoval zákonným způsobem a úředníci nemohou za to, že se žadatel ve formuláři nezorientoval.

Tři případy z pěti přezkoumala rozkladová komise. Podle jejích závěrů úředníci postupovali podle předpisů. Následně ministryně přezkumná řízení ve všech třech případech zastavila. S takovým postupem ombudsman nesouhlasí, proto se rozhodl obrátit na vládu.

Ombudsman ve zprávě vládě nicméně ocenil přístup krajské pobočky Úřadu práce v Olomouci, která jako jediná ze všech úřadů přijala jeho argumentaci k vyřazení uchazečky o zaměstnání z evidence. Ředitel pobočky přislíbil, že jeho zaměstnanci budou v obdobných případech do budoucna důsledněji zjišťovat skutkový stav věci a budou rozhodovat i s ohledem na judikaturu Nejvyššího správního soudu. Ombudsmanovi také sdělil, že závěrečné stanovisko i návrh opatření k nápravě chce používat na poradách jako koncepční a metodický materiál.    

Přílohy:

Zpráva vládě - posuzování nároku na příspěvek na péči nebo zvláštní pomůcku

Zpráva vládě - vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání

Zpráva o šetření ve věci paní K. B.

Závěrečné stanovisko ve věci paní K. B.

Zpráva o šetření ve věci pana V. Č.

Závěrečné stanovisko ve věci pana V. Č.

Vytisknout

Zpět na aktuality