Veřejný ochránce práv pořádá ve svém brněnském sídle v pondělí 8. ledna 2024 Noc důstojnosti. V odborné diskuzi odpoledne i při projevech řečníků v podvečer si účastníci společně připomenou situaci všech lidí s postižením ohrožených nevhodným nastavením českého systému sociálních a zdravotních služeb a podpory pečujících.
Zdravotní pojišťovna RBP upravila své postupy v souladu se zjištěními ochránce. Chce být vstřícnější a otevřenější. Případné vzniklé dluhy na pojistném bude nyní ověřovat dříve, aby pojištěncům nenarůstalo penále. Zároveň bude dlužníky informovat o možnosti prominutí penále a povolovat splátkový kalendář formou rozhodnutí.
Ombudsman identifikoval problém, že některým vězňům nechodí do vězení úřední pošta. Setkal se s případy lidí, kterým sice byla zásilka doručena formálně správně, reálně ji však nedostali, a nemohli se s ní seznámit. Když si totiž člověk před nástupem do vězení sám nezmění doručovací adresu v registru, tak mu úřední dopisy stále chodí tam, kde bydlí, a ne do věznice. Lidé ve vězení tak mohou třeba prošvihnout důležité termíny.
Konference a workshop „Můj život, moje volba, aneb Sebeurčení“ spolupořádané veřejným ochráncem práv a Centrem podpory transformace svedly na jedno místo odborníky a úředníky spolu s těmi, kterých se osobně dotýká přechod od sociálních služeb ústavního typu ke komunitnímu modelu péče – takzvaná deinstitucionalizace. Lidé s postižením z různých částí republiky, kteří aktivně vystupují jako sebeobhájci, popsali své zkušenosti s pobytem v ústavech i samostatným životem mimo ně.
Stanislav Křeček a Vít Alexander Schorm si v Praze připomněli Mezinárodní den lidských práv na konferenci věnované 75. výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv. Kvůli tomu, že v Česku stále neexistuje nezávislá instituce specializovaná na ochranu prosazování lidských práv (NHRI) ani zde nepůsobí ochránce práv dětí, čelí stát dlouhodobě kritice ze strany mezinárodních organizací. Díky připravované novele zákona o veřejném ochránci práv by Česká republika mohla tento dluh v ochraně lidských práv splatit. Novela předpokládá, že by mandát NHRI vykonával v Česku právě ombudsman a při Kanceláři veřejného ochránce práv by fungoval také ochránce práv dětí.
Zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm chce na pondělním setkání opětovně diskutovat o plánech ministerstva na zlepšení nevyhovujících podmínek v psychiatrických nemocnicích. Na chybějící soukromí pacientů v mnohalůžkových pokojích a další nedostatky upozorňuje veřejný ochránce práv dlouhodobě.
Ombudsman upozorňuje, že s koncem roku se blíží důležitý termín pro nakládání s opuštěnými nemovitostmi. Pravidla se změnila už v roce 2014 s novým občanským zákoníkem. Místo obcím teď opuštěné nemovitosti připadají státu. Zároveň ale musel stát počkat deset let, než se mohla nemovitost opravdu považovat za opuštěnou. Právě tato desetiletá ochranná lhůta s koncem roku uplyne. Pokud by nyní obec chtěla získat opuštěnou nemovitost do svého vlastnictví, musí ji nejprve řádně zdokumentovat a poté protokolárně převzít do svého majetku. Především obce v pohraničí v této souvislosti zjišťují, že si potřebují uspořádat i starší evidenci velmi specifického typu nemovitostí – a začínají řešit vlastnictví opuštěných hrobek na svém území.
Najdete v něm výběr některých případů, kterými jsme se v posledních dvou měsících zabývali. Možná vás překvapí, co všechno řešíme. Pomáháme lidem, kteří mají nějaký problém s úřady. Jezdíme na místa, kde jsou lidé omezení na svobodě, a kontrolujeme, jestli tam s nimi nezachází špatně. Snažíme se, aby Česká republika byla co nejpřístupnější lidem se zdravotním postižením. Vydáváme nejrůznější výzkumy, připomínkujeme zákony a soudní rozhodnutí, spolupracujeme s mezinárodními orgány.
Veřejný ochránce práv v dopisech předsedům všech senátorských klubů popsal, jak současné nastavení systému podpory v oblasti bydlení v mnohých případech brání tomu, aby si příchozí z Ukrajiny zajistili a udrželi důstojné bydlení. Ukrajinské rodiny proto často žijí v nevyhovujících podmínkách na ubytovnách nebo v nebytových prostorech. Někdy jim ovšem ani tak nestačí peníze na zaplacení bydlení a dalších potřeb. Mnozí z nich tak svou situaci řeší nelegální prací nebo návratem na Ukrajinu. Ombudsman senátory vyzval, aby tyto informace vzali v potaz při schvalování několika projednávaných předpisů upravujících dosavadní podporu bydlení pro lidi s dočasnou ochranou.
Připravované snížení maximálního počtu hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu (PHmax) i změna platového stupně pro asistenty pedagogů a další pedagogické pracovníky poskytující podporu dětem se speciálními vzdělávacími potřebami podle ombudsmana českému školství neprospějí. Pocítí je nejen rozpočty škol, ale především žáci a studenti, kteří se například dočkají menšího počtu dělených hodin a mohou přijít o individualizovanou výuku především ve volitelných a praktických předmětech.
Příběhy dvou mužů s mentálním postižením, které spolu s dalšími zaznamenali během návštěv v zařízeních pracovníci Kanceláře ombudsmana, ilustrují dosud téměř přehlížený fenomén: někteří lidé s mentálním postižením, především ti s chováním náročným na péči, dostávají vysoké dávky léků na zklidnění. Tato praxe se podle zástupce ombudsmana musí změnit. Chování je totiž pro lidi, kteří nedokáží jinak navázat kontakt s ostatními, často jediná možná forma komunikace. Je proto nutné, aby okolí pochopilo, jaké nenaplněné potřeby za náročným chováním stojí, a dokázalo na ně odpovídajícím způsobem reagovat. Léky na zklidnění nesmějí být prvním, natož jediným a trvalým „řešením“.
Zabubnovali jsme si společně se studenty z Gymnázia Polička, kteří se za námi dnes přijeli podívat.
Zákon o obětech trestných činů počítá s vyplácením peněžité pomoci obětem na léčbu fyzických i duševních následků a překlenutí zhoršené sociální situace způsobené trestným činem. Veřejný ochránce práv se opakovaně setkává s případy, kdy vyřizování žádostí o peněžitou pomoc vázne a lidé musí na peníze čekat i několik let. Zabýval se také stížnostmi na to, že Ministerstvo spravedlnosti peněžitou pomoc lidem vůbec nepřiznalo, přestože mělo. Zástupce ombudsmana po rozsáhlé analýze ministerstvu doporučil, jak by v mnoha ohledech mělo dosavadní praxi zlepšit. Upozornil také, že výše peněžité pomoci už deset let zůstává stejná, její reálná hodnota se tak postupem času snížila víc než o třetinu. Namístě by proto podle něj bylo přikročit k valorizaci. Ostatně například prostředky z odklonů v trestním řízení, výslovně určené na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti, z větší části končí ve státním rozpočtu, a nikoli u poškozených.
Zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm spolu s právníky Kanceláře ombudsmana seznámil členy poradního orgánu se dvěma aktuálně dokončovanými výzkumy. V prvním z nich přímo lidé s různým typem postižení testovali uživatelskou přístupnost vybraných veřejných budov v krajských městech. Druhý je věnovaný přístupnosti veřejných budov z pohledu stavebního práva, povolování staveb a kontrole toho, zda vyhovují požadavkům bezbariérovosti. 29. listopadu uspořádá veřejný ochránce práv celodenní konferenci věnovanou přístupnosti a bezbariérovosti. Na ní budou s představiteli i právníky Kanceláře ombudsmana o výsledcích výzkumů a s nimi spojených doporučeních diskutovat zástupci ministerstev, pracovníci stavebních úřadů z celé republiky a odborníci z praxe, jako jsou stavaři nebo projektanti. Zúčastní se také lidé s postižením a zástupci organizací hájících jejich práva.
V připomínkách k navrhované změně zákoníku práce se veřejný ochránce práv postavil za zachování institutu takzvané zaručené mzdy. Ta představuje nejnižší možnou odměnu pro jednotlivé profese. Začíná na minimální mzdě a roste podle toho, jak složitou, odpovědnou a namáhavou práci lidé dělají. Ministerstvo práce a sociálních věcí nyní navrhlo dvě možné varianty změny zákoníku práce. Podle té první by se výpočet zaručené mzdy pouze upravil a místo 8 skupin prací by zůstaly 4. Druhá varianta počítá, že by se zaručená mzda úplně zrušila. To by ale podle ombudsmana vedlo ke snížení mezd a platů části zaměstnanců.
Novým informačním letákem ochránce vyzývá Ukrajince, aby se na něj neváhali obracet se svými problémy: „Když budeme mít zmapované, co je aktuálně trápí, dokážeme jim nabídnout efektivní pomoc.“ V minulosti například ombudsman pomohl se získáním dočasné ochrany ženě, která utekla od manžela, jenž ji týral, nebo nezletilé dívce, o kterou se v zahraničí neměl kdo starat.
Před začátkem druhého parlamentního summitu Krymské platformy konaného v Praze se na online konferenci nazvané „Bitva o Krym. Bitva o lidská práva“ setkali ombudsmani a představitelé národních lidskoprávních institucí (NHRI) z více než šedesáti zemí celého světa. Ukrajinský ombudsman — komisař ukrajinského parlamentu pro lidská práva – Dmytro Lubinec požádal o spolupořádání konference veřejného ochránce práv Stanislava Křečka. Společně s účastníky diskutovali o aktuálních problémech a porušování lidských práv na okupovaném Krymu.
V době vrcholících příprav novely zákona o veřejném ochránci práv, která předpokládá, že by mandát takzvané národní lidskoprávní instituce (NHRI) v Česku vykonával právě ombudsman, diskutovali v Kanceláři veřejného ochránce práv o poslání i praktickém fungování NHRI představitelé několika zahraničních lidskoprávních institucí spolu s ministrem pro legislativu, akademiky, nevládními organizacemi a zástupci mezinárodních organizací zabývajících se ochranou lidských práv. Shodli se, že síla NHRI spočívá v její důvěryhodnosti a autoritě. Podobně jako ombudsman tak může iniciovat potřebné změny i bez formálních pravomocí pouze na základě svých odborných doporučení.
Společnou deklaraci inicioval polský ombudsman Marcin Wiącek jako letošní hostitel každoročního setkání ombudsmanů států V4. S postupným rozšiřováním mandátu mají zkušenosti ombudsmani ve všech čtyřech zemích. Například slovenský ombudsman aktuálně začíná dohlížet nad právy lidí omezených na osobní svobodě. V Česku zase připravovaná novela zákona o veřejném ochránci práv počítá se zřízením dětského ombudsmana a předpokládá, že by veřejný ochránce práv vykonával i mandát takzvané národní lidskoprávní instituce (NHRI).
Podle zjištění veřejného ochránce práv Ministerstvo zdravotnictví nestíhá žádosti o odškodnění protiprávních sterilizací vyřizovat ve lhůtě stanovené zákonem. Předepsaných 60 dní v některých případech překročilo i trojnásobně. V komunikaci s žadatelkami navíc nebylo dlouhodobě vstřícné a také je dostatečně nepoučovalo o jejich právech. Se svými závěry seznámil ombudsman ministra zdravotnictví a doporučil mu například, aby ministerstvo udělalo několik úprav v poučení pro žadatelky o odškodnění.