AKTUÁLNĚ: Українці, увага! Тут ви можете знайти важливі посилання з інформацією про ваше перебування в Чеській Республіці.

Zveřejněno Tisková zpráva

Ombudsman zmapoval dobrou praxi při zajišťování důstojného bydlení pro lidi ze zranitelných skupin. Daří se především díky dostatečné podpoře lidí při zabydlování i zárukám pro vlastníky bytů

Zástupci čtrnácti organizací z celé republiky ve výzkumu[1] veřejného ochránce práv podrobně popsali svou práci s lidmi, kteří z nejrůznějších důvodů získávají běžné bydlení obtížněji než jiní. Mezi zranitelné skupiny patří například rodiče s více dětmi, senioři, lidé s postižením nebo Romové. Podle posledních dat u nás v bytové nouzi žije 154 tisíc lidí, dalších 1,6 milionu ohrožuje ztráta bydlení. Výzkum ombudsmana ukázal, že většině organizací se byty pro klienty daří nacházet. A díky jejich podpoře si lidé dokáží bydlení i dlouhodobě udržet. Kvůli omezeným kapacitám ale zvládnou neziskové organizace pomoci pouze zlomku ze stovek tisíc lidí, kteří by podobnou individuální asistenci v oblasti bydlení potřebovali. Také proto pomáhající organizace stejně jako veřejný ochránce práv volají po systémovém řešení, například v podobě zákona o sociálním bydlení.

Pomáhajícím organizacím se při zajišťování bydlení vyplácí co nejaktivnější zapojení lidí v bytové nouzi a také individuální spolupráce s nimi založená na důvěře. Velmi důležitá je také motivace vlastníků bytů. Ti oceňují především garanci pravidelného placení nájemného, slušného zacházení s bytem a účinné řešení případných sousedských sporů. Díky tomu lidé bydlení nejen získají, ale také si jej dokáží dlouhodobě udržet.

„Za mě je úspěch to, když dlouhodobě vydrží v bytě a fungují nějakým pro nás normálním způsobem. Když děti chodí do školy, mají zajištěnou zdravotní péči, rodiče se o ně řádně starají, když se podaří zaměstnat rodiče,“ popsala ve výzkumu pracovnice spolku, který v lounském okrese pomáhá získat a udržet bydlení rodinám s dětmi žijícím v nevhodných podmínkách.

Většina organizací také ve výzkumu zmínila, že je pro ně důležité oddělovat role správce nebo zprostředkovatele bytů a sociálního pracovníka. Předcházejí tak střetu rolí, kdy by sociální pracovník hájící zájmy klienta musel například vymáhat dlužné nájemné nebo dokonce zajišťovat nucené vystěhování. „Není to prostě možný. Buďto jsem váš sociální pracovník, anebo jsem váš domácí,“ glosoval pracovník další z organizací.

Za největší systémový problém považují zástupci zúčastněných organizací chybějící zákon o sociálním bydlení, který by zakotvil právo na účinnou pomoc v bytové nouzi, a určil, kdo a jak má ohroženým lidem bydlení zajistit. Zákon o obcích pouze zmiňuje, že mají vytvářet podmínky pro rozvoj sociální péče a uspokojování potřeb svých obyvatel, včetně těch bytových. Pomáhající organizace proto často nahrazují služby, které by i podle Ústavního soudu měl zajišťovat stát.

Podle zkušeností pomáhajících organizací ani obecní bydlení nemusí pro lidi v krizi představovat řešení. Zabydlování těch, kteří často už prošli životem na ubytovnách, v nevhodných prostorách či dokonce pobývali na ulici, se organizacím většinou lépe daří díky spolupráci s vlastníky soukromých bytů než těch obecních.

„Domluva se soukromými vlastníky bytů bývá zpravidla rychlejší a pružnější. Přidělování obecních bytů je naproti tomu svázáno přísnějšími pravidly, obce tak ne vždy mohou pohotově reagovat na aktuální potřebu konkrétního člověka či rodiny. V neposlední řadě je bytů v soukromém vlastnictví  nesrovnatelně více než těch obecních,“ poukázala spoluautorka výzkumu, právnička Jana Mikulčická.

Dostupnost vhodného bydlení nebo jeho kvalita mají významný vliv i na další oblasti života lidí. Určují například, zda mají lidé vhodné podmínky pro výchovu dětí. Ovlivní, jak mají dostupnou zdravotní péči. Rozhodují o tom, v jaké nejistotě ze ztráty bydlení a s tím spojeným stresem lidé žijí. „Nejzávažnější jsou pak dopady na děti, u nichž může život v nevyhovujících podmínkách velmi negativně ovlivnit budoucí životní dráhu. V důsledku rostoucích nákladů na bydlení a energie je navíc bytovou nouzí ohrožena stále širší skupina obyvatel,“ upozornil ve zprávě ombudsman Stanislav Křeček.

S výsledky výzkumu ombudsman postupně seznamuje klíčové aktéry, jako jsou Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo práce a sociálních věcí, zástupci obcí i organizace pomáhající lidem v bytové nouzi. Někteří z nich už měli možnost o dobré praxi v zajišťování bydlení diskutovat i na kulatém stole, který Kancelář ombudsmana uspořádala v závěru roku. Osvědčenými postupy se nyní mohou obce nebo další pomáhající organizace inspirovat také při své práci. Ministerstvům zase může výzkum pomoci při přípravě dalších plánů pro řešení bytové nouze.

logo_nf_male.png


[1] Výzkum je součástí projektu Posílení aktivit veřejného ochránce práv v ochraně lidských práv (směrem k ustavení Národní lidskoprávní instituce v ČR), číslo projektu: LP-PDP3-001. Tento projekt je financován z prostředků Fondů EHP a Norska 2014 – 2021 a státního rozpočtu ČR.

Vytisknout

Zpět na aktuality