Zítra si připomínáme dvouleté výročí začátku konfliktu na Ukrajině, který si vyžádal životy mnoha lidí a dalším způsobil a způsobuje trvalé utrpení. Pojměme 24. únor jako příležitost nejen ke vzpomínce na oběti této války, ale také k vyjádření pevného závazku dále pomáhat těm, kteří to potřebují.
Reálná hodnota peněžité pomoci pro oběti trestných činů za posledních deset let klesla kvůli inflaci o víc než třetinu. Aby příspěvek od státu nadále plnil svůj účel, musí se podle zástupce ombudsmana i organizací zaměřených na pomoc obětem zvýšit. Získané peníze mohou oběti využít na léčbu fyzických i duševních následků trestného činu nebo jimi dorovnat výpadek příjmů v době, kdy nezvládnou naplno pracovat.
Alespoň symbolického zadostiučinění v podobě omluvy se po zásahu ombudsmana dočkala žena z Moravskoslezského kraje, která chtěla žádat o odškodnění za protiprávní sterilizaci. Když přišla nahlédnout do své zdravotnické dokumentace, zjistila, že nemocnice záznam o její sterilizaci spojené s porodem skartovala o celých třicet let dřív, než podle předpisů měla.
Veřejný ochránce práv ukončil šetření postupu úřadů v případě několikaletého chátrání a následné náhlé demolice historické vily v brněnské ulici Hlinky. Stavební odbory městské části Brno-střed a brněnského magistrátu, stejně jako tamní odbor památkové péče a Ministerstvo kultury podle zjištění ombudsmana navzájem dostatečně nespolupracovaly na ochraně a záchraně hodnotné neorenesanční budovy. V reakci na zjištění ombudsmana úřady například slíbily přesné posuzování takzvaných udržovacích prací nebo to, že se budou lépe a rychleji informovat. Zásadní je podle ombudsmana změna přístupu úředníků ke stavbám, u kterých se teprve rozhoduje o jejich prohlášení za kulturní památku.
Ministerstvo zdravotnictví přislíbilo zástupci ombudsmana Vítu Alexandru Schormovi, že do konce března připraví spolu s vedením Dětské psychiatrické nemocnice Louny a majitelem objektu, kde nemocnice sídlí, plán dílčích stavebních úprav. Ty by měly přispět ke zlepšení podmínek pro pacienty.
Dlouhodobí pěstouni i osvojitelé mohou automaticky čerpat celý rodičovský příspěvek. Předtím se museli u Ministerstva práce a sociálních věcí odvoláním domáhat nároku na část příspěvku, kterou před nimi vyčerpal biologický rodič dítěte.
Krajský soud se bude muset znovu zabývat žalobou veřejného ochránce práv v případě Šantovka Tower v Olomouci. Vyplývá to z dnešního rozsudku Nejvyššího správního soudu (NSS). Ombudsman se u olomoucké pobočky ostravského krajského soudu takzvanou žalobou ve veřejném zájmu domáhal zrušení územního rozhodnutí o umístění stavby Šantovka Tower vydaného olomouckým magistrátem.
Až u veřejného ochránce práv našla zastání řidička ze severu Čech, která se bránila proti pokutě za přestupky: údajně měla v podzemních garážích zábavního a relaxačního centra odřít jiné auto a odjet. Ombudsman zjistil, že magistrát nevyhodnotil všechny důkazy. Nadřízený krajský úřad navíc odmítl případ řidičky přezkoumat. Po zprávě ombudsmana úřady svůj přístup přehodnotily a pokutu zrušily.
Kvůli změnám klíčových předpisů se lidé zřejmě budou letos víc obracet na ombudsmana s problémy ve dvou oblastech, ve kterých jim už nyní nejčastěji pomáhá: s případy spojenými se sociálním zabezpečením a stížnostmi na úřady kvůli stavbám. Zároveň budou ombudsman i jeho zástupce dál upozorňovat na dlouhodobé i nově vznikající problémy, jejichž náprava vyžaduje především systémové změny. Nadále se budou zasazovat například o rychlejší a účinnější rušení velkých ústavů a rozvoj komunitních sociálních služeb.
Ombudsman nesouhlasí se záměrem vládní koalice zavést základní minimální srážku ze mzdy. Upozorňuje na problémy, které to dlužníkům způsobí. V říjnu minulého roku v této věci apeloval na poslance Ústavně-právního výboru. Ve čtvrtek bude vládní koalice řešit tuto novou právní úpravu. Ombudsman upozorňuje, že navýšení srážek postihne nejvíce zranitelné lidi, třeba seniory či matky samoživitelky na rodičovské dovolené.
Veřejný ochránce upozornil vládu i autory návrhu zákona, že považuje za nespravedlivé, aby příští vlna oddlužovací akce známé jako milostivé léto pomohla jen některým lidem a navíc jen s částí penále. Současný návrh se vztahuje jen na penále, které si zdravotní pojišťovny vymáhají samy v takzvané daňové exekuci. Zcela opomíjí případy lidí, kteří svůj dluh dobrovolně splácí. I ti, kteří se budou moci do dalšího milostivého léta zapojit, se pak nezbaví celého penále z dluhů na zdravotním pojištění, ale jen části. To může být pro mnohé nepříjemné překvapení.
Diskusní i pietní částí Noci důstojnosti v Kanceláři ombudsmana se kromě vzpomínek na zabitou Dorotu Šandorovou prolínalo téma péče o lidi s nejtěžšími typy postižení. Právě ti jsou podobně jako Dorota silně ohroženi špatným zacházením. Často totiž dokáží komunikovat pouze prostřednictvím svého chování, včetně sebepoškozování nebo agrese vůči okolí. Veřejný ochránce práv i organizace zaměřené na pomoc lidem s postižením a pečujícím považují pochopení takzvaného chování náročného na péči coby formy komunikace za jeden ze zásadních kroků k zajištění důstojného života těchto lidí. Upozorňují také na nadměrné podávání zklidňujících léků.
Životní příběh Doroty Šandorové se dostal na veřejnost v závěru roku 2022 – téměř dva roky poté, co tuto ženu s mentálním postižením v noci na 7. ledna 2021 usmrtil pečovatel v domově pro lidi s postižením. Právě počátkem ledna se proto na její památku už podruhé koná Noc důstojnosti. Záštitu nad ní stejně jako vloni převzal veřejný ochránce práv. V Brně pořádá odpolední diskuzi „Důstojný život pro všechny“ zaměřenou na situaci lidí s postižením. Na ni naváže podvečerní pietní setkání. Obě akce jsou volně přístupné pro všechny zájemce, zároveň budou živě streamované.
Zástupci čtrnácti organizací z celé republiky ve výzkumu[1] veřejného ochránce práv podrobně popsali svou práci s lidmi, kteří z nejrůznějších důvodů získávají běžné bydlení obtížněji než jiní. Mezi zranitelné skupiny patří například rodiče s více dětmi, senioři, lidé s postižením nebo Romové. Podle posledních dat u nás v bytové nouzi žije 154 tisíc lidí, dalších 1,6 milionu ohrožuje ztráta bydlení. Výzkum ombudsmana ukázal, že většině organizací se byty pro klienty daří nacházet. A díky jejich podpoře si lidé dokáží bydlení i dlouhodobě udržet. Kvůli omezeným kapacitám ale zvládnou neziskové organizace pomoci pouze zlomku ze stovek tisíc lidí, kteří by podobnou individuální asistenci v oblasti bydlení potřebovali. Také proto pomáhající organizace stejně jako veřejný ochránce práv volají po systémovém řešení, například v podobě zákona o sociálním bydlení.
Lidé bezprostředně zasažení útokem střelce na pražské filozofické fakultě mohou stejně jako všechny oběti trestných činů požádat o peněžitou pomoc od státu. Hladké vyřizování žádostí o ni je jedním z dlouhodobých témat, která veřejný ochránce práv i jeho zástupce řeší s Ministerstvem spravedlnosti. Na doporučení ombudsmana například ministerstvo vyčlenilo na odboru odškodňování několik referentů, kteří se věnují pouze žádostem o peněžitou pomoc a nemusí plnit jiné úkoly. Díky tomu se vyřizování žádostí podařilo urychlit.
Pro národní lidskoprávní instituce jsou takzvané pařížské principy (zásady) klíčový dokument. Popisují kompetence i odpovědnosti NHRI, věnují se složení lidskoprávních institucí nebo zárukám jejich nezávislosti i metodám práce. Podle toho, do jaké míry národní lidskoprávní instituce těmto principům vyhovují, pak při mezinárodní akreditaci získávají odpovídající status.
Veřejný ochránce práv pořádá ve svém brněnském sídle v pondělí 8. ledna 2024 Noc důstojnosti. V odborné diskuzi odpoledne i při projevech řečníků v podvečer si účastníci společně připomenou situaci všech lidí s postižením ohrožených nevhodným nastavením českého systému sociálních a zdravotních služeb a podpory pečujících.
Zdravotní pojišťovna RBP upravila své postupy v souladu se zjištěními ochránce. Chce být vstřícnější a otevřenější. Případné vzniklé dluhy na pojistném bude nyní ověřovat dříve, aby pojištěncům nenarůstalo penále. Zároveň bude dlužníky informovat o možnosti prominutí penále a povolovat splátkový kalendář formou rozhodnutí.
Ombudsman identifikoval problém, že některým vězňům nechodí do vězení úřední pošta. Setkal se s případy lidí, kterým sice byla zásilka doručena formálně správně, reálně ji však nedostali, a nemohli se s ní seznámit. Když si totiž člověk před nástupem do vězení sám nezmění doručovací adresu v registru, tak mu úřední dopisy stále chodí tam, kde bydlí, a ne do věznice. Lidé ve vězení tak mohou třeba prošvihnout důležité termíny.
Konference a workshop „Můj život, moje volba, aneb Sebeurčení“ spolupořádané veřejným ochráncem práv a Centrem podpory transformace svedly na jedno místo odborníky a úředníky spolu s těmi, kterých se osobně dotýká přechod od sociálních služeb ústavního typu ke komunitnímu modelu péče – takzvaná deinstitucionalizace. Lidé s postižením z různých částí republiky, kteří aktivně vystupují jako sebeobhájci, popsali své zkušenosti s pobytem v ústavech i samostatným životem mimo ně.