Máte prázdniny nebo jste aktuálně ukončili školu? Dnešní podcast je určený právě vám. Budeme si povídat o tom, jak je to s prázdninovými brigádami a na co je třeba si dát pozor po ukončení studia, aby vám nevznikaly zbytečné problémy s úřady.
Díky případu stěžovatelky, jejíž totožnost nedokázal registrační systém k očkování proti COVID-19 ověřit v registru obyvatel, jsme zjistili, že může jít o víc než jen individuální problém. Přestože má stěžovatelka české občanství i české rodné číslo a údaje v prvním kroku registrace vyplnila správně, systém ji nepustil dál. Zůstala bez PIN2 a nemohla pokračovat k výběru termínu očkování. Podle zjištění ombudsmana není jediná s podobným problémem – na vině mohlo být její neobvyklé jméno.
Veřejný ochránce práv zveřejnil zprávu o šetření ve věci Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví. Zabýval se okolnostmi jejího vzniku a zejména aspekty nově vytvořeného znaleckého odvětví. Za jeho nejzávažnější problém považuje skutečnost, že bylo vytvořeno bez hlubší diskuze s lékaři a aniž by bylo jasné, co bude a může být náplní znalecké činnosti a k čemu se mohou znalci (lékaři) ve znaleckých posudcích vyjadřovat.
Prázdniny jsou tu a s nimi i čas dovolených a cestování. S cestami za hranice však v letošním roce přichází i různá pravidla a omezení vyplývající ze současné epidemiologické situace. Jaké povinnosti na mě čekají při cestě zpět do České republiky, do jakých zemí je zakázáno cestovat, pomůže mi, pokud jsem očkovaný/á, a co je to ten covidpass? Odpovědi přinášíme v novém dílu podcastu Na kávu s ombudsmanem. Dnešním prázdninovým dílem načínáme už třetí desítku podcastů.
V úvodní monitorovací zprávě o rovném zacházení představujeme tři oblasti, které bude veřejný ochránce práv do roku 2023 systematicky sledovat. Při jejich výběru jsme vycházeli především z monitorovací a rozhodovací činnosti orgánů mezinárodních lidskoprávních úmluv jako je Výbor pro lidská práva, Výbor pro odstranění rasové diskriminace nebo Evropský výbor pro sociální práva. První monitorovací zpráva popisuje indikátory, které budeme v jednotlivých oblastech následující tři roky vyhodnocovat.
Spolek pro seniory Mír Práče, poskytuje podle zjištění ombudsmana bez oprávnění ubytování a sociální či zdravotní služby seniorům se sníženou soběstačností. Formálně se jedná pouze o spolek, jehož členy jsou právě ubytovaní senioři. Reálně ale zařízení funguje jako domov pro seniory a mělo by se tedy registrovat coby pobytová sociální služba. To Spolek téměř dva roky vytrvale odmítá.
Dnešní podcast bude slavnostní. Slavíme totiž letos 15 let činnosti ombudsmana, v rámci které navštěvuje zařízení, kde pobývají lidé odkázáni na péči druhých nebo lidé, kteří pobývají v zařízeních z rozhodnutí státu. Může jít o domovy pro seniory, LDN, psychiatrické nemocnice nebo třeba věznice. Slavíme také 10 let, po které dohlížíme na výkon vyhoštění cizinců z území České republiky.
Druhý prázdninový podcast se zaměří na problematiku zaměstnávání cizinců v České republice. Řekneme, co musí zaměstnavatel udělat, aby mohl v Česku zaměstnávat cizince, a jak může cizinec získat zaměstnaneckou kartu.
Ombudsman v minulosti ukončil dva případy, u nichž konstatoval zjištění diskriminace. V obou případech se pak stěžovatel a stěžovatelka obrátili na soud, před nímž je zastupovali právníci Pro bono aliance. V obou případech jim dal soud v uplynulých týdnech za pravdu a potvrdil tak závěry ombudsmana. Jeden případ se týkal diskriminace kvůli věku a zdravotnímu postižení, v druhém šlo o diskriminaci kvůli těhotenství.
Veřejný ochránce práv opakovaně – a dosud neúspěšně — vyzývá zákonodárce k vytvoření dalších pojistek proti špatnému zacházení s klienty sociálních služeb a pacienty ve zdravotnických zařízeních. U příležitosti Světového dne proti násilí na seniorech upozorňujeme na dvě legislativní doporučení, která se v minulých letech opakovala: zavedení nezávislého stížnostního mechanismu v sociálních službách a definování přestupku „špatného zacházení“.
Chybějící komplexní zákon o podpůrných opatřeních, neefektivní kontrola opatrovníků a nejasné pravomoci obcí při výkonu opatrovnictví — to jsou hlavní problémy, na které upozornila zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková v Senátu u kulatého stolu k problematice veřejného opatrovnictví. Ten pořádal senátní Výbor pro sociální politiku.
Z průběžného šetření, které ombudsman zahájil z vlastní iniciativy, vyplývá, že při řešení havárie spojené s masivním úhynem ryb na řece Bečvě v září loňského roku se ukázala nedostatečnost současného vodního zákona – a to především v oblasti ohlašování a zneškodňování havárií.
Chystáte se na léto vyjet za prací do některé ze zemí Evropské unie? Za prací do zahraničí je možné vycestovat i v současné situaci. Dnešní podcast je prvním ze seriálu prázdninových podcastů, které se po celé léto budou věnovat praktickým tématům a nabídnou rady týkající se prázdninových aktivit. V dnešním podcastu vysvětlíme, jaká máte při práci v zahraničí práva a co je potřeba si před odjezdem a po návratu zjistit a obstarat. Také vám poradíme, kde najdete užitečné informace.
Zástupkyně ombudsmana v letošním roce zveřejnila dva výzkumy, které se týkají zaměstnávání lidí s postižením. Jednou z hlavních překážek, která brání většímu pracovnímu zapojení lidí s postižením, jsou chybějící přiměřená opatření v zaměstnání. Zaměstnavatelé jsou povinni přiměřená opatření realizovat, stát je může kontrolovat a splnění povinnosti také vymáhat.
Ombudsman zkoumal podmínky poskytování knihovních služeb občanům z členských států Evropské unie ve srovnání s podmínkami platnými pro české občany. „Je důležité, aby měli ke knihovním službám přístup nejen čeští občané, ale – za dodržení principu rovnosti a zásady zákazu diskriminace – i občané členských států Evropské unie,“ uvedl ombudsman Stanislav Křeček. Obsahová analýza knihovních řádů 22 nejvýznamnějších českých knihoven ale ukázala, že se tak ne vždy děje. Knihovní řády některých knihoven stanovují pro občany EU problematické podmínky nejen při registraci, ale zejména při absenčním a vzdáleném půjčování knih a dokumentů.
Poslanci dnes ve třetím čtení přijali návrh zákona, který umožní obětem protiprávně provedených sterilizací získat jednorázové odškodnění 300 000 korun. Zákon se vztahuje na všechny oběti nezákonných sterilizací – mezi ně patří například i osoby s postižením.
Dnešní podcast se věnuje odpadu a životnímu prostředí. Povídat si budeme o tom, co občany v souvislosti s odpady trápí, i o tom, jak postupovat, když vidíte, že někdo naváží odpady tam, kam nepatří. Dozvíte se i to, jak dát některým věcem druhý život, místo toho, aby se staly odpadem.
Současná praxe poskytování krátkodobých ubytovacích služeb v bytech určených k trvalému bydlení není v souladu s legislativou a měla by být vyžadována rekolaudace těchto bytů na odpovídající typ provozoven. Ombudsman Stanislav Křeček dnes seznámil zástupce hlavního města Prahy s rozsahem a cíli svého šetření, které k této problematice zahajuje.
Na ombudsmana se obrátil muž pracující v cukrovaru. Ten motivoval své zaměstnance odměnou, na kterou měli nárok v případě splnění cíle stanoveného pro daný rok. Podmínky poskytnutí odměny každoročně upravovala kolektivní smlouva. Na odměnu v minulosti pravidelně dosáhl také muž, který pro cukrovar dlouhodobě pracoval. To se však změnilo poté, kdy v kolektivní smlouvě přibyla podmínka, podle níž odměnu nemohou dostat poživatelé starobního důchodu. Stěžovatel se proto ve věci obrátil inspektorát práce a na ombudsmana.
Nový podcast pokračuje v tématu z minulého týdne a zabývá se místními poplatky. Budeme hovořit o pravidlech pro placení za komunální odpad podle “starého” zákona o odpadech, a věnovat se také budeme “novému” místnímu poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci a smluvnímu systému. Popíšeme základní pravidla, jak tyto systémy placení za komunální odpad fungují, na co si dát pozor a kde hledat podrobnější informace.
