Zveřejněno
Bezdoplatkové zóny končí, Ústavní soud rozhodl po téměř čtyřech letech
Ústavní soud dnes vyhověl návrhu skupiny senátorů na zrušení části zákona o pomoci v hmotné nouzi, která umožňovala obcím vyhlásit oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů. Nově přistěhovaní obyvatelé tam nemohli získat doplatek na bydlení — tedy dávku určenou lidem v tíživé sociální situaci. K návrhu senátorů se v roce 2018 připojila už předchozí ombudsmanka a jako vedlejší účastnice řízení po Ústavním soudu také požadovala zrušení zmíněné části zákona. Ta podle ní zasahovala do práva lidí na pomoc v hmotné nouzi, a proto byla v rozporu s Listinou základních práv a svobod.
„Dnešní nález Ústavního soudu přichází po několika letech nejistoty. Vidím ho jako opožděnou spravedlnost, nejen pro ty, na které právě zrušená část zákona nepříznivě dopadla, ale i pro obce. Ty musely dlouho čekat na jasné rozhodnutí. Řešení samotné podstaty problému, tedy existence vyloučených lokalit v obcích, přitom stát i samosprávu teprve čeká,“ komentuje rozhodnutí Ústavního soudu ombudsman Stanislav Křeček.
Problém teď už zrušené části zákona byl podle ombudsmana v tom, že právní úprava dopadala plošně a bez výjimek na všechny, kdo se do „bezdoplatkové zóny“ nově přistěhují. Mohla navíc bránit i mobilitě v rámci obce - například přestěhování seniorů či rodičů samoživitelů do menšího bytu s nižšími náklady. Pokud by se takový člověk přestěhoval do „bezdoplatkové zóny“, o doplatek na bydlení by přišel.
Ve vyjádření pro Ústavní soud uvedla někdejší ombudsmanka příklad matky tří dětí ve věku od 2 do 15 let. Kromě příspěvku na živobytí a přídavku na dítě pobírala také příspěvek a doplatek na bydlení. Chtěla se přestěhovat do města, kde měla rodinu i domluvenou práci. Protože ale dostupný nájemní byt spadal právě do „bezdoplatkové zóny“, přišla nejen o budoucí bydlení, ale také o množnost získat práci v obci, kde by jí širší rodina pomohla s hlídáním dětí. Existence „bezdoplatkové zóny“ tak ženě fakticky znemožnila zlepšit si životní situaci, přestože se o to sama aktivně snažila.
Ombudsman už dříve zmínil také obavy z dominového efektu, kdy se po vyhlášení jedné „bezdoplatkové zóny“ přidají s podobným krokem i obce v okolí, aby se i ony vyhnuly přistěhování lidí v hmotné nouzi. To sociální problémy pouze přenáší do dalších oblastí bez toho, že by se je obce potažmo stát snažili vyřešit.
Předchozí ombudsmanka vedla šetření týkající se vyhlášení „bezdoplatkových zón“ v 6 městech. Na její popud zrušily krajské úřady jako nezákonná opatření v Kladně a v Úpici. Obě města vyhlásila „bezdoplatkové zóny“ na celém svém území.
Přílohy: