Dnes je to na den přesně 20 let, co v České republice působí ombudsman. Právě 18. prosince 2000 se se totiž funkce veřejného ochránce práv ujal Otakar Motejl. V roce 2010 ho vystřídal Pavel Varvařovský, po jehož rezignaci se v roce 2014 funkce ujala Anna Šabatová. Tu v letošním roce nahradil v pořadí čtvrtý ombudsman Stanislav Křeček.
V souvislosti s výplatou jednorázového příspěvku seniorům – tzv. rouškovného – upozorňuje ombudsman na problémy, s nimiž se mohou setkat lidé, kteří nepobírají důchod na bankovní účet. Příspěvek se nevyplácí spolu s důchodem a pro výplatu v hotovosti se využívá odlišná poštovní služba. Zatímco běžný důchod se lidem v hotovosti vyplácí prostřednictvím Důchodové služby, rouškovné se vyplácí složenkou typu B. Dle informací České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) bylo takových složenek rozesláno 860 tisíc.
Ve výčtu relevantních dokumentů upravujících téma omezení osobní svobody ve vězení nesmí chybět základní dokumenty, které byly vytvořeny na půdě mezinárodních organizací a mají povahu toliko doporučení – tzv. soft law. Jejich význam spočívá v tom, že představují základní vodítka pro tvorbu, aplikaci a interpretaci vnitrostátních právních předpisů. Tyto dokumenty jsou živé, reagují na stále se měnící svět za mřížemi. Patří k nim i „Pravidla Nelsona Mandely“, která právníci Kanceláře veřejného ochránce práv přeložili do češtiny.
Úřad práce nemůže odejmout příspěvek na bydlení nájemci bytu, kterému přes maximální snahu pronajímatel odmítá vydat doklad s vyúčtováním placených služeb. Takový postup úřadu je podle ombudsmana formalistický a popírá účel dávky na bydlení.
Právní úprava, která stanoví pravidla pro chov zvířat a jejich ochranu, není jednoduchá. Prolíná se několika právními předpisy, pomocí nichž se stát snaží zajistit, aby se zvířaty nebylo špatně zacházeno. Po zkušenostech s případy nezvládnutých chovů zvířat se ombudsman rozhodl jednoduchou formou seznámit veřejnost s nejdůležitějšími povinnostmi, které se k chovu zvířat a jejich ochraně vztahují. V novém informačním letáku odpovídá na základní otázky a popisuje, v jakých souvislostech se ombudsman může ochranou zvířat zabývat a s čím může pomoci. Informace v letáku nejsou určeny pouze chovatelům, nýbrž i široké veřejnosti.
V listopadu tohoto roku ombudsman informoval veřejnost, že se na základě mediálních zpráv rozhodl zahájit šetření z vlastní iniciativy a prověřit tak postupy úřadů ve věci stavby Polyfunkční objekt Masaryk Centre 1, nazývané též jako Nová Masaryčka v Praze. Šetření zatím není ukončeno.
V poslední době sice lidi hluk příliš netrápil, o to citlivěji budou po návratu k normálnímu fungování hostinských provozoven vnímat hluk z obnovených hudebních produkcí. Ombudsman proto považuje za nutné na danou věc upozornit už nyní a poskytnout lidem v předstihu jednoduchý návod, jak problémy s hlukem řešit.
Lidé hospitalizovaní bez svého souhlasu se i v době krizového opatření vlády mohou osobně stýkat se svým zástupcem, důvěrníkem nebo podpůrcem, pokud přitom budou splněna nezbytná hygienická opatření, aby se předešlo šíření epidemie. Ministerstvo zdravotnictví na základě upozornění zástupkyně ombudsmana přislíbilo sjednotit přístup poskytovatelů zdravotních služeb tak, aby nedocházelo k omezování práv nedobrovolných pacientů v rozporu s vládními opatřeními.
Vláda by při přijímání omezujících opatření měla více brát v úvahu specifické situace, zvažovat dopady omezení na různé skupiny osob a dopředu stanovit nezbytné výjimky. Podle ombudsmana je závažným opomenutím, že v případě maloobchodního prodeje sice vláda stanovila výjimku pro osoby s kočárkem, které nesmí být nuceny používat nákupní vozík, ale podobnou výjimku nemají lidé s postižením používající kompenzační pomůcky. Ombudsman se v této věci obrací na vládu, ale především apeluje na obchodníky, aby k lidem s postižením přistupovali vstřícně a nebránili jim ve vstupu do provozovny, pokud nemohou kvůli svému postižení používat nákupní vozík nebo košík.
Dnešní díl podcastu se zaměřuje na doby pojištění pro získání nároku na důchod a na různé mýty a omyly, které lidé s touto podmínkou spojují. Dozvíte se, kolik let doby důchodového pojištění musí žadatel o důchod splnit, co se za dobu pojištění počítá, jak je to se započítáváním studia, doby evidence na úřadu práce, rodičovská dovolená, péče o jinou osobu apod. Pro některé budoucí žadatele o důchod může být důležité dozvědět se, co dělat, když jim nějaká doba pojištění chybí, pro jiné bude nové zjištění, že se jim například nezapočítá doba studia a mnoho dalšího.
V souvislosti s Dnem lidských práv ombudsman připomíná, že nejčastěji porušovaným základním právem je podle jeho poznatků právo lidí na to, aby byla jejich věc projednána bez zbytečných průtahů. Vyplývá to z podnětů, s nimiž se lidé na ombudsmana obracejí. Z každoročních 8000 podnětů se podle ombudsmana přinejmenším třetina dotýká některého práva zaručeného Listinou základních práv a svobod a nejčastěji jde právě o nepřiměřenou dlouhé čekání na rozhodnutí.
Loni uplynulo dvacet let od přijetí zákona o veřejném ochránci práv, v letošním roce pak uplyne již sedmdesát let od přijetí Evropské úmluvy o lidských právech a 10. prosince si jako každoročně připomeneme Den lidských práv. Snad je to příležitost k alespoň krátkému zamyšlení nad stavem lidských práv i ombudsmanství u nás.
Zatímco úvodní díl podcastu Na kávu s ombudsmanem se věnoval obecně činnosti a působnosti ombudsmana, ode dneška se v následujících čtyřech dílech zaměříme na téma důchodů a postupně v nich vysvětlíme vše, co by lidé měli v souvislosti s důchody vědět.
U příležitosti Mezinárodního dne lidí s postižením se v Kanceláři veřejného ochránce práv konala online diskuze Lidé s postižením a Evropská úmluva o ochraně lidských práv (1950 – 2020). Vedle zástupkyně ombudsmana Moniky Šimůnkové se zúčastnila řada odborníků, např. Vít Alexander Schorm, Pavel Kotrady, Martina Grochová či Radka Maxová. Mezinárodní den osob s postižením má letos také speciální význam v souvislosti se sedmdesátiletým výročím Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
V současnosti se provádí plošné antigenní testování na onemocnění COVID 19 v zařízeních sociálních služeb a míří do nich také potřebné ochranné zdravotní prostředky. Určitá část péče o seniory je však poskytována mimo systém, v neregistrovaných zařízeních sociálních služeb, která poskytují péči bez oprávnění a bez kontroly.
„Už první zpráva v září o úniku nebezpečných látek do Bečvy mne zasáhla, jako snad každého v zemi. Nejen jako ombudsman, ale i jako aktivní rybář jsem byl otřesen závažností a rozsahem vzniklé situace. Věřil jsem, že příslušné správní orgány budou postupovat v souladu se zákony a učiní bezodkladně veškeré kroky k okamžité nápravě a prošetření věci tak, aby se v žádném případě situace neopakovala. Rozpačité informace, které se o postupu úřadů v médiích objevují, a dnešní zpráva o dalším úniku neznámé látky, která způsobila další úhyn ryb, mne však přesvědčují o tom, že je třeba se činností úřadů v této věci zabývat,“ vysvětluje ombudsman Stanislav Křeček své rozhodnutí zahájit šetření z vlastní iniciativy (odkazuje na aktuální zprávu z médií).
Jestliže stavební úřad zjistí nepovolenou stavební činnost, měl by vůči stavebníkovi postupovat rázně, jak mu ukládá zákon. Zejména by neměl připustit, aby nepovolená výstavba pokračovala. Liknavý přístup, kdy neukázněnému stavebníkovi není z moci úřední zabráněno v pokračování a celkovém dokončení nepovolené stavby, je špatným signálem pro společnost a může vést k názoru, že zákony, a především úřady, neměří všem stejně.
Dříve avizovaný seriál podcastů Na kávu s ombudsmanem dnes začíná. Úvodní díl se nejprve věnuje vysvětlení působnosti ombudsmana a způsobu, jaký se podněty řeší. Další díly se zaměří na konkrétní problémy a životní situace, s nimiž se lidé na ombudsmana obracejí. Jako první budou na řadě důchody.
