AKTUÁLNĚ: Kvůli COVID-19 je vstup veřejnosti do Kanceláře veřejného ochránce práv možný v pondělí a ve středu v 8:00 – 16:00

Zveřejněno Tisková zpráva

Ombudsman upozorňuje, že přijetí návrhů měnících zákon o pomoci v hmotné nouzi a zákon o státní sociální podpoře povede k zásadnímu zhoršení situace osob v hmotné nouzi i osob pobírajících příspěvek na bydlení a rodičovský příspěvek

Ombudsman varuje před přijetím dvou poslaneckých návrhů (sněmovní tisky č. 290 a 652, ve znění komplexních pozměňovacích návrhů poslance Ing. Jana Bauera a poslance Marka Nováka, MBA), kterými se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů a další zákony. Obává se, že přijetím předmětných návrhů dojde k podstatnému zhoršení situace osob v hmotné nouzi a osob čerpajících příspěvek na bydlení a rodičovský příspěvek. To platí obzvláště v současném období pandemie koronaviru, kdy se sociální situace mnoha lidí výrazně zhoršuje. Ombudsman v dopisu adresovaném členům Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny a ministryni práce a sociálních věcí shrnul své výhrady a apeluje na poslance, aby přijetí návrhů zvážili.

„Jsem znepokojen tím, že k zavedení postihů na dávkách pomoci v hmotné nouzi za opakované spáchání některých přestupků a k zásadnímu zpřísnění podmínek pro čerpání některých dávek pomoci v hmotné nouzi a státní sociální podpory dochází v době pandemie koronaviru. Lze očekávat, že sociální důsledky pandemie pocítí nejvíce právě ti nejchudší. V současné době by více než kdy jindy měl systém dávek pomoci v hmotné nouzi plnit roli poslední ‚záchranné sítě‘ před pádem lidí do chudoby a sociálního vyloučení,“ uvedl ombudsman Stanislav Křeček.

Rizika přijetí sněmovního tisku č. 290 dle ombudsmana

Návrh zavádí možnost srážení pokut za vymezené přestupky z dávek pomoci v hmotné nouzi včetně doplatku na bydlení. Ombudsman zdůrazňuje, že právní úprava poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi ve spojení s jejich ochranou v exekučním řízení představuje naplnění článku 30 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle nějž je zaručeno každému, kdo se nachází v hmotné nouzi, právo na zajištění pomoci nezbytné pro zabezpečení základních životních podmínek. Navrhovaná právní úprava prolamující nepostižitelnost těchto dávek v exekučním řízení toto zcela opomíjí.

Návrh podle názoru ombudsmana popírá samotný účel příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení. „Jedná se o pomoc státu nejchudším lidem. Dojde-li k postižení těchto dávek v exekučním řízení, nelze hovořit pouze o určitém snížení životního komfortu jejich poživatelů jako v případě exekuce jiných postižitelných příjmů a majetku. Představa, že tyto osoby nebudou po určitou dobu naplňovat své základní životní potřeby, je iluzorní,“ vysvětluje ombudsman Stanislav Křeček.

Ombudsman rovněž poukazuje na riziko prohlubování chudoby a sociálního vyloučení u rodin s nezaopatřenými dětmi v případě, že budou uzákoněny „odstrašující“ sankce, mezi něž patří i srážení pokut za přestupek související s povinnou školní docházkou dětí. „Mám velké obavy o možné dopady návrhu na rodiny s nezaopatřenými dětmi. Jakkoliv chápu závažnost přestupků týkající se povinné školní docházky, zejména u rodičů samoživitelů může při uplatnění navrhované právní úpravy fakticky dojít k tomu, že rodina bude po dobu několika měsíců žít pouze z částek životního minima nezaopatřených dětí. Kumulované dopady současné a navrhované právní úpravy na situaci rodin s nezaopatřenými dětmi tedy mohou být v podstatě likvidační,“ upozorňuje ombudsman.

Návrh také neřeší, jakým způsobem by měly být prováděny srážky z doplatku na bydlení. „Provádět srážky z doplatku na bydlení je dle mého názoru zcela v rozporu se samotným účelem této dávky, a to i u osob, kterým byl uložen správní trest. Rovněž je neúčelné takto postupovat u rodin s nezaopatřenými dětmi, přestože se rodič dopustil přestupku týkajícího se povinné školní docházky dítěte. Předložený návrh zákona však nedává žádné záruky, že k takovému postupu nedojde,“ uvedl ombudsman a dodává: „Z uvedených důvodů se domnívám, že navrhovaná právní úprava bez legitimních důvodů nepřiměřeně zasahuje do ústavně garantovaného práva na zajištění pomoci nezbytné pro zabezpečení základních životních podmínek, prakticky z něj vylučuje určitou skupinu osob, a dopadne tak negativně nejen do životů jednotlivců, ale následně i celé společnosti. Ombudsman z těchto důvodu doporučuje změnu zákona v této podobě nepřijímat.

Rizika přijetí sněmovního tisku č. 652 dle ombudsmana

„Nově zavedené sankce za porušení povinností osoby v hmotné nouzi považuji za zcela nepřiměřené, neboť povedou k odepření dávkové pomoci lidem na velmi dlouhou dobu. V některých případech (neuznání osobou v hmotné nouzi z důvodu nevhodnosti bytu) půjde dokonce často o ‚trestání‘ osoby v hmotné nouzi za situaci, kterou zavinil někdo jiný. To může zakládat ve svém důsledku stav, který je i v rozporu s ústavním pořádkem,“ uvedl ombudsman jeden z problémů druhého návrhu.

Návrh zavádí zpřísnění spočívající v prodloužením doby, po kterou osoba není považována za osobu v hmotné nouzi, na 6 měsíců namísto dosavadních 3 měsíců. „Současnou úpravu považuji za adekvátní pro případy nesoučinnosti příjemců dávek. Její další zpřísnění pokládám za rozporné s účelem zákona o pomoci v hmotné nouzi,“ sdělil ombudsman.

Návrh rovněž nově stanoví, že dávky na bydlení (příspěvek na bydlení i doplatek na bydlení) lze poskytnout pouze do bytu vhodného pro bydlení. V případě, že ve stanovené lhůtě nejsou závady, pro které byl byt označen za nevhodný, odstraněny, může dojít k nepřiznání nebo odnětí dávky na bydlení. „Domnívám se, že jde o situaci, kterou nemůže ve většině případů žadatel o dávku nebo příjemce dávky ovlivnit. U dávek pomoci v hmotné nouzi je dokonce ‚trestán‘ dvakrát, protože při neodstranění závad je na 6 měsíců zbaven nároku na veškeré dávky. Taková sankce nemá dle mého názoru žádné opodstatnění,“ uvedl ombudsman a dodává: „Navrhuji institut posuzování základních standardů pro bydlení vůbec nezavádět.“

Ombudsman také nesouhlasí s navrhovaným omezením možnosti čerpat celou částku rodičovského příspěvku 300 000 Kč (u vícerčat její 1,5 násobek) v případě, že dojde ke změně rodiny, v níž dítě žije (např. svěřením do pěstounské péče nebo adopcí). Upozorňuje, že návrh odporuje judikatuře správních soudů, která považuje rodičovský příspěvek za nárok pečující osoby. „Poukazují-li předkladatelé na možné zneužívání institutu dlouhodobé pěstounské péče svěřováním dětí do širší rodiny biologického rodiče, směřují svou kritiku fakticky vůči rozhodování soudů. Ty mají při svěřování dítěte zvažovat individuální okolnosti každého případu a podle nich volit vhodný institut – svěření do péče jiného člověka či pěstounskou péči,“ řekl ombudsman s tím, že by neměla být právní úprava rodičovského příspěvku měněna.

„Věřím, že při dalším projednávání zákona bude nalezen způsob, kterým by došlo k vynětí těchto sporných ustanovení z návrhu. V opačném případě se obávám, že u určité skupiny lidí, na které návrh zákona negativně dopadne, bude docházet k prohlubování chudoby a sociálního vyloučení, jež může vést k růstu napětí ve společnosti a zvýšení výskytu sociálně nežádoucích jevů,“ uzavírá ombudsman Stanislav Křeček.

Vytisknout

Zpět na aktuality