V souvislosti s nedávno medializovaným případem paní L. veřejný ochránce práv ubezpečuje, že interní dokumenty ze spisu nezveřejnil nikdo ze zaměstnanců Kanceláře ombudsmana. Situaci, kdy se veřejnost dozvídá o průběhu šetření pouze kusé informace bez dostatečného kontextu, považuje za nešťastnou a poškozující celý úřad.
Aktuálně hledáme zaměstnankyni či zaměstnance na pozici pečující osoba v naší dětské skupině Motejlci.
Pro získání příspěvku na bydlení museli žadatelé o dávku a její a příjemci úřadu práce každoročně doložit vyúčtování zálohově placených nákladů na bydlení. V praxi však s touto povinnosti byly spojené problémy, které v některých případech vedly až k nepřiznání nebo odnětí dávky. Od 1. července 2022 povinnost pravidelného dokládání vyúčtování odpadá.
Dnešní podcast je druhým dílem v tématu porodnictví, kterému jsme se už věnovali v díle číslo 63. V novém podcastu se zaměřujeme na přítomnost osob u porodu a její úhrady. V podcastu máme také speciálního hosta, paní doktorku Miloslavu Kameníkovou, vedoucí porodní asistentku Centra porodní asistence FN Brno. Budeme odpovídat na otázky, zda mohou mít rodičky u sebe při porodu podporu jiných osob, než je zdravotnický personál porodnice a zda si mohou kromě partnera přivést i dulu. Věnovat se budeme také tomu, zda a jak je přítomnost blízkých osob zpoplatněna.
Okolnosti náhlé demolice neorenesanční vily v brněnské ulici Hlinky během letošních Velikonočních svátků a zbourání historického domu na rohu ulic Lannova a Revoluční v Praze 1 jsou předmětem dvou nových šetření veřejného ochránce práv. Oba případy spojuje nejen historická hodnota obou původních staveb a snaha o jejich zařazení mezi nemovité kulturní památky, ale také záměr investora postavit na jejich místě nové objekty.
Zástupkyně ombudsmana informovala ministra práce a sociálních věcí o případu stěžovatelky ze středních Čech, ve kterém se jí nepodařilo dosáhnout nápravy. Úřad práce podle závěrů šetření pochybil, když ženě přiznal pouze sníženou podporu v nezaměstnanosti. Žadatelka podle něj nedoložila, že by měla zákonem daný vážný důvod pro ukončení zaměstnání výpovědí. Úřad práce nejenže nepřijal argumenty vztahující se k tomuto případu, ale odmítl změnit své hodnotící postupy i do budoucna. Proto zástupkyně ombudsmana přistoupila k informování ministra práce a sociálních věcí a také ke zveřejnění podrobností případu.
Nedostatečné informování o jejich právech a povinnostech nebo podceňování jejich názorů na úřadech či u soudů patří mezi témata, která nejčastěji zmiňovali účastníci červnové ombudsmanské konference pro děti. Na tu do konce roku naváže první ze série tří workshopů v participačních skupinách, na kterých děti vybraná témata s právníky Kanceláře ombudsmana dále prodiskutují.
V dnešním podcastu navážeme na jeden z předchozích dílů, ve kterém jsme se věnovali účastníkům řízení podle stavebního zákona. V něm jsme si řekli například to, kdo může být účastníkem stavebního řízení, jak se do řízení přihlásit, a jaké námitky můžou účastníci do řízení podat. A právě na námitky se teď zaměříme podrobněji. Řekneme, zda můžete nahlížet do spisu a jestli máte právo na projektovou dokumentaci. Odpovíme na otázky, proč je možné se o řízení u stavebního úřadu nedozvědět a zda je potřeba souhlas spoluvlastníka, manžela nebo SVJ. Poradíme také, zda můžete stavět, i když nemáte souhlas své obce a jak postupovat, pokud si myslíte, že jste účastníkem řízení, ale stavební úřad si myslí opak.
Veřejný ochránce práv chce pomoci lidem, pro které se koupě bytu změní v noční můru poté, co s nimi stavební úřad zahájí řízení o odstranění černé stavby. Developeři totiž někdy postaví v domě víc bytů, než na kolik mají od stavebního úřadu povolení. Ty pak nechají zapsat do katastru nemovitostí v podobě bytových jednotek a prodají novým vlastníkům.
V pondělí jsme oslavili Světový den uprchlíků. Při této příležitosti jsme si pro vás připravili speciální díl podcastu o tom, jak je to s uprchlíky v České republice. Budeme se zabývat mezinárodní ochranou, vysvětlíme rozdíly mezi azylem a doplňkovou ochranou. Vysvětlíme také důvody pro udělení, respektive neudělení azylu. A neochudíme vás ani o zajímavá čísla a statistiky.
Členové Petičního výboru PSP se na své dnešní výjezdní schůzi v Kanceláři veřejného ochránce práv zaměřili na případy ombudsmana popsané ve zprávě ochránce za první čtvrtletí letošního roku. Seznámili se například s problematikou opatrovnictví a podpůrných opatření. Druhou část jednání věnovali poslanci tématu možného zřízení instituce dětského ombudsmana. S oběma představiteli Kanceláře ombudsmana se shodli, že Česko specializovaného ochránce práv dětí potřebuje. Diskutovali pak o vhodném nastavení jeho působnosti i možné formální podobě této instituce.
Práce bez smlouvy a jistého platu nebo jako protislužba za poskytnutí ubytování a jídla — to jsou typické příklady vykořisťování, se kterým se podle odhadů v Evropě nově potká každý rok půl milionu lidí. Někteří z nich čelí i sexuálnímu zneužívání nebo jsou nuceni k prostituci. Dvacátý červen si připomínáme jako mezinárodní den uprchlíků. Právě lidé, kteří opustili své domovy a hledají bezpečí v jiném státě, jsou i kvůli neznalosti jazyka a prostředí obzvlášť zranitelní a mohou se stát oběťmi vykořisťování. Shrnuli jsme, na co si mají lidé v souvislosti s možným vykořisťováním dát pozor. Varovné signály jsou podobné jak pro potenciální oběti, tak pro lidi z jejich okolí.
Na první konferenci v Kanceláři veřejného ochránce práv určené přímo dětem řešili mladí účastníci témata jako participace dětí na veřejném životě nebo to, kde hledají pomoc při řešení různých problémů, a co by podle nich měl dělat dětský ombudsman. Veřejný ochránce práv a jeho zástupkyně na pracovním jednání s politiky a odborníky ve stejný den diskutovali nejen o roli veřejného ochránce práv při ochraně práv dětí, ale také právě o instituci dětského ombudsmana.
Dnešní podcast je u příležitosti nadcházejícího Dne otců na téma určování otcovství prohlášením na matričních úřadech a o různých situacích, které tu mohou nastat. Budeme si povídat o problémech, se kterými se mohou rodiče setkat na matričních úřadech, chtějí-li určit otcovství.
Požární detektory a hlásiče i přenosný hasicí přístroj by se brzy mohly stát povinnou výbavou každé dětské skupiny. Ministerstvo vnitra přidalo do návrhu novely vyhlášky o technických podmínkách požární ochrany staveb i další pravidla určená přímo dětským skupinám. Ta se týkají například počtu a délky únikových cest nebo požadavků na požární odolnost stropů a stěn. Ombudsman Stanislav Křeček v připomínkovém řízení tento posun v předpisech uvítal. Dosud totiž vyhláška dětské skupiny výslovně nezmiňovala.
V aktuálním výzkumu veřejného ochránce práv rezonuje nejen připomínka Mezinárodního dne čistého ovzduší (2. 6.), ale také hlavní slogan letošního Dne životního prostředí (5. 6.), který zní: „Zemi máme pouze jednu“. Cílem výzkumu ombudsmana je zjistit, jak úřady stanovují podmínky pro provozy, které mohou své okolí obtěžovat zápachem, a jak se se stížnostmi na zápach vypořádávají kontrolní orgány.
Jak se tematika ochrany krajiny (krajinného rázu) promítá do činnosti ombudsmana? Co ochránce a velké infrastrukturní stavby? Povídat si v novém podcastu budeme o významu procesů hodnocení vlivu na životní prostředí, o chybách, které je provázejí, o obci v roli "manažera území" či o podcenění územního plánování a dopadech, které to na krajinu může mít. Podcast jsme připravili také symbolicky tento týden, kdy si v neděli, 5. června připomínáme Světový den životního prostředí.
Souhrnná zpráva ze zařízení pro děti, o které se z nejrůznějších důvodů nemůže postarat biologická či náhradní rodina přináší přehled poznatků ze systematických návštěv dvanácti dětských domovů a výchovných ústavů. Na ty v rámci agendy prevence špatného zacházení s lidmi omezenými na svobodě vyjížděli v letech 2019 — 2021 právníci Kanceláře ombudsmana spolu s odborníky na dětskou problematiku. Zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková, která má tuto agendu v gesci, pak formulovala doporučení jak pro Ministerstvo školství tak samotná zařízení.
V atriu Kanceláře veřejného ochránce práv je až do 9. června k vidění unikátní výstava. Fotoaparáty totiž vzali do rukou autoři s psychosociálním postižením z Chráněného bydlení Ulita v Uherském Hradišti. Na snímcích zachytili své oblíbené činnosti, místa nebo sami sebe. Díky fotografování nakonec vznikla i skupina takzvaných sebeobhájců, tedy lidí s postižením, kteří vystupují ve veřejném prostoru, a tím se zasazují o zlepšení vlastního postavení i situace ostatních lidí s postižením ve společnosti. Teď sebeobhájci z Uherského Hradiště plánují aktivně spolupracovat i s týmem Kanceláře ombudsmana zaměřeným na naplňování práv lidí s postižením. Výstava se koná pod záštitou ombudsmana Stanislava Křečka a jeho zástupkyně Moniky Šimůnkové.
Veřejného ochránce práv na místa, kde aktuálně pobývají ukrajinští Romové, doprovodili předseda romského spolku Buči Štěpán Kavur a romský aktivista Ivan Veselý.
