Zveřejněno Tisková zpráva

Ombudsman chce vrátit spolky do hry

Veřejný ochránce práv by uvítal, kdyby se občanské spolky mohly opět víc zapojovat do řízení o povolování staveb. Od roku 2018 se totiž po poslední změně předpisů nemohou spolky účastnit velké části povolovacích procesů podle stavebního zákona. To se mohlo změnit díky aktuálně projednávanému návrhu zákona o jednotném environmentálním stanovisku, který zahrnuje i úpravy zákona o ochraně přírody a krajiny. Ombudsman tento návrh už dříve připomínkoval. Do Sněmovny se ale nakonec dostala k projednání verze, která s větší účastí veřejnosti nepočítá.  

Ombudsman proto oslovil členy sněmovního výboru pro životní prostředí a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a upozornil je, že spolky mohou být v povolovacích řízeních v mnohém přínosné: „Mohou stavební úřad seznámit s cennými informacemi z oblasti ochrany životního prostředí v dané lokalitě. I díky jejich návrhům tak mohou být výsledné stavby šetrnější k přírodě,“ míní ombudsman Stanislav Křeček. Spolky, které by chtěly úmyslně zdržovat nebo mařit projednání konkrétního stavebního záměru, jsou podle něj spíše výjimkou. „Podle mých zkušeností jsou členy spolků ve většině případů místní obyvatelé, kteří uplatňují námitky proti investičním záměrům, které by mohly negativně ovlivnit kvalitu prostředí, v němž žijí,“ dodal v dopise poslancům.

Široké zapojení veřejnosti předpokládá i takzvaná Aarhuská úmluva o účasti veřejnosti na rozhodování v záležitostech životního prostředí. V ní se státy zavázaly, že umožní účast veřejnosti v počátečním stadiu rozhodování, kdy je stále možné výslednou podobu stavby ovlivnit. Podle současných předpisů se u nás ale mohou občanské spolky zapojovat jen do malé části řízení, konkrétně pouze těch o velkých stavebních záměrech, které musí mít posouzení vlivů na životní prostředí – takzvanou EIA. 

V minulosti se proti omezení účasti spolků v zákoně o ochraně přírody a krajiny postavila u Ústavního soudu skupina senátorů, k jejich návrhu se tehdy připojila také veřejná ochránkyně práv. Ústavní soud v únoru 2021 rozhodl, že napadená část zákona není v rozporu s Ústavou. Sedm soudců z patnácti ale zároveň uplatnilo takzvané odlišné stanovisko. Měli mimo jiné za to, že sporné ustanovení zákona nevede k naplnění toho, co zákonodárci zamýšleli, tedy ke zrychlení územních a stavebních řízení. Podobný argument nyní zmiňují i environmentální spolky.

Podle ombudsmana by zákonodárci mohli záměrným obstrukcím v územních a stavebních řízeních a následnému prodlužování celého povolovacího procesu předejít jinak než současným výrazným omezením účasti veřejnosti. Variantou je například podmínka, že může jít pouze o spolek, který má místní vazbu na dané řízení.

Aktuální projednávání návrhu zákona o jednotném environmentálním stanovisku teď sněmovní výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj přerušil. Do 20. února mohou poslanci přijít s pozměňovacími návrhy. Další týden pak má Ministerstvo životního prostředí jako předkladatel zákona čas na to, aby se k pozměňovacím návrhům vyjádřilo.

Vytisknout

Zpět na aktuality