Ústavní soud potvrdil, že při rozhodování o poručnictví nelze trestat za „hříchy z mládí“. V souladu s názorem zástupkyně ombudsmana Moniky Šimůnkové, vystupující v řízení jako opatrovník desetiletého chlapce s postižením, zrušil Ústavní soud rozhodnutí městského a krajského soudu, které odmítly jmenovat poručnicí ženu, v jejíž láskyplné péči chlapec dlouhodobě žije.
Pozornost se v posledních dnech soustředí na zajišťování a distribuci ochranných pomůcek a jiných prostředků do zařízení sociálních služeb či následné péče, která poskytují péči seniorům. Na tato zařízení míří také opatření, která vydal ministr zdravotnictví, jejichž cílem je zabránění nákazy a šíření nemoci COVID-19. Péči o seniory však zajišťují také zařízení či poskytovatelé, kteří ke své činnosti nemají potřebná oprávnění. Tato zařízení se mohou nacházet mimo distribuční systém ochranných prostředků. Nikdo v tuto chvíli neví, zda jsou v nich senioři před nákazou chráněni nebo kolik z nich je případně nakažených.
Evropský výbor pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (CPT) zformuloval stručné desatero principů, které se týká zacházení s osobami zbavenými svobody v souvislosti s pandemií viru COVID-19 (celý dokument je v českém překladu dostupný zde). Tyto principy by měly být aplikovány ve všech místech, kde se nachází osoby zbavené svobody, protože právě tam šíření koronaviru vyvolává specifické a intenzivní komplikace. CPT hned na úvod zdůrazňuje, že přijatá ochranná opatření nesmí v žádném případě vést k nelidskému nebo ponižujícímu zacházení. Jako základní princip CPT uvádí ochranu zdraví a bezpečnosti všech osob zbavených svobody, stejně jako zachování zdraví a bezpečnosti zaměstnancům. Těm by měla být poskytnuta veškerá profesionální podpora. CPT v principech dále například požaduje, aby byla plně respektována základní práva osob zbavených svobody, a to včetně práva na adekvátní osobní hygienu nebo práva na přístup k čerstvému vzduchu, nebo aby byly co nejvíce zvažovány alternativy k omezení svobody.
Ombudsman varuje před spoléháním se na to, že při prodeji vozu zajistí kupující přepis v registru vozidel. I nyní platí desetidenní lhůta pro přepis, po jejím uplynutí už je přepis komplikovaný. V praxi stále dochází k případům, kdy kvůli neprovedenému přepisu je pokuta za dopravní přestupek uložena bývalému vlastníkovi. V registru vozidel je stále veden jako vlastník a nese za provoz vozidla odpovědnost.
Na základě mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví je s účinností od 28. března 2020 nařízen zákaz návštěv pacientů ve zdravotnických zařízeních, ve kterých se poskytuje lůžková péče, s výjimkou (mimo jiné) návštěv nezletilých pacientů. Zároveň je tímto opatřením rovněž s některými výjimkami zakázána přítomnost třetích osob při porodu.
Když obec nabídne náhradní bydlení všem nájemníkům ve stejném místě, pouze romského nájemníka ubytuje v horší lokalitě, může to působit jako diskriminace. Obec po upozornění obratem nabídla nájemníkovi náhradní byt ve stejné lokalitě, kam přestěhovala i ostatní nájemníky.
Státní správy soudnictví se každý rok týká okolo 250 podnětů. Třetinu z toho tvoří stížnosti na průtahy v soudních řízeních. Jeden takový velmi specifický případ průtahů ukončil ombudsman před několika dny.
Chci vyjádřit podporu Vám všem, kdo pomáháte lidem závislým na poskytované péči. Ať už své poslání naplňujete v domácím prostředí klientek či klientů nebo v pobytových zařízeních.
Vážná situace, ve které se dnes celá lidská společnost nachází, je jistě příležitostí zamyslet nad tím, co jsou skutečná lidská práva člověka, která musí být v každé situaci a za každou cenu respektována a jejichž existence nesmí být nijak a nikdy ohrožena, a co jsou jen další možnosti, které rozšiřují míru svobody občana, ale nejsou pro zachování řádného fungování společnosti zásadní. A je tedy možné je, za určitých okolností, z dobrých důvodů omezit.
Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci přiznal žalobě týkající se stavby Šantovka Tower v Olomouci odkladný účinek. Znamená to, že do doby, než soud ve věci rozhodne, nesmí být vydáno stavební povolení a nesmí být výstavba zahájena.
Ministerstvo práce a sociálních věcí vytvořilo informační materiál k problematice ošetřovného v době trvání mimořádných opatření. Potřebné informace zde naleznou školy, dětská zařízení a zařízení pečující o závislé osoby, dále rodiče dotčených dětí včetně dětí s postižením a v neposlední řadě také zaměstnavatelé. Ošetřovné bude poskytováno po celou dobu mimořádných opatření a to i zpětně. Vztahuje se nově také na děti mladší 13 let nebo na péči o starší hendikepované dětí navštěvující školu.
V budoucnu nás čeká veliký úkol, pro jehož splnění můžeme mnohé učinit už dnes. Postarat se o to, aby rány, které jsme dosud utrpěli a které ještě utrpíme, se staly jen jizvami na našem „občansko-ekonomicko-společenském těle“, a nikoliv krvácejícími ranami, které budeme muset léčit dlouhý čas.
I přes omezení spojená s nouzovým stavem a s maximálním dodržování bezpečnostních opatření se činnost ombudsmana nezastavila a dál se snaží pomáhat lidem s jejich problémy.
Pouze osvěta a neustálé připomínání, že je třeba být maximálně opatrný u jakýchkoli telefonických nabídek nebo podomního prodeje, už k ochraně spotřebitele nestačí. Při příležitosti mezinárodního dne spotřebitelských práv (15. 3.) připomíná ombudsman nedostatečnou ochranu spotřebitele. Kontrolní orgány by podle něj měly mít možnost efektivněji proti nekalým obchodním praktikám zasáhnout. V případě tzv. energetických šmejdů by ochraně spotřebitele výrazně pomohla připravovaná novela energetického zákona. Její projednání a přijetí by nemělo být odkládáno.
Zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková se zúčastnila konference o inkluzivním vzdělávání, která se konala ve středu 11. března na kanadském velvyslanectví v Praze. Ve svém úvodním příspěvku shrnula svůj názor na aktuální situaci v oblasti inkluze, tedy vzdělávání, které zohledňuje na jedné straně individuální potřeby a jedinečnost každého dítěte a zároveň se snaží všechny děti v maximálně možné míře a kvalitě vzdělávat společně. Zmínila také výzkumy a doporučení předchozích ombudsmanů Pavla Varvařovského a Anny Šabatové, které se týkaly především kvality vzdělávání romských dětí a existence segregovaných škol.
Kladu si otázku, kde se ve veřejném prostoru vzalo najednou tolik úvah o právech většiny a právech menšiny. Nikdy v polistopadové historii se o právech menšin nemluvilo tolik jako nyní.