Kromě poznatků z aktuální série návštěv vazebních věznic probral veřejný ochránce práv tento týden s představiteli Vězeňské služby na jednání v Brně také aktuální změny ve vězeňství. O některá zlepšení podmínek se v rámci ochrany práv lidí omezených na osobní svobodě zasadil právě ombudsman.
Dorota Šandorová zažívala řadu let týrání ze strany pečovatelů. Jeden z nich ji před dvěma lety právě v noci z 6. na 7. ledna zabil – zalehl ji, brutálně zkroutil ruce za záda a plnou silou jí tlačil na hrudník, až upadla do bezvědomí a udusila se. Soud pachatele odsoudil za vraždu, následně ji překvalifikoval na usmrcení z nedbalosti. Tato událost až do loňského listopadu nepronikla na veřejnost a neobjevila se ani v odborných kazuistikách. Dnes jsme si i my v Kanceláři veřejného ochránce práv spolu s lidmi na dalších místech po celé České republice Dorotu Šandorovou připomněli.
Fotografie zachycující průběh Noci důstojnosti v Kanceláři veřejného ochránce práv.
Veřejný ochránce práv připomínkoval aktuální Zprávu o stavu romské menšiny v České republice za rok 2021. Vadilo mu například, že autoři Zprávy zařadili jeho snahu o širší diskuzi o tématech spojených s romskou menšinou do kapitoly týkající se takzvaného anticiganismu, tedy po bok případů slovních či fyzických útoků na Romy.
Veřejný ochránce práv pořádá ve svém brněnském sídle v pátek 6. ledna Noc důstojnosti. Cílem této pietní akce je uctění památky Doroty Šandorové, klientky jindřichohradeckého domova pro osoby s postižením, kterou před dvěma lety v noci z 6. na 7. ledna usmrtil pracovník v přímé péči. Účastníci si mohou společně připomenout situaci všech lidí s mentálním postižením ohrožených nevhodným nastavením českého systému sociálních a zdravotních služeb, stejně jako dalších lidí s mentálním postižením, kteří trpí následkem nevhodně nastavené péče v systému.
V připomínkách k novele energetického zákona veřejný ochránce práv upozornil, že navrhovaná definice zranitelného zákazníka zahrnuje pouze část lidí ohrožených energetickou chudobou. Současný návrh zahrnuje do kategorie zranitelných zákazníků pouze určité typy lidí se zdravotním postižením. Evropská směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou sice nechává definování kategorie zranitelných zákazníků na členských státech, zároveň ale vymezuje i další kritéria, která mohou zohlednit. Kromě zdravotního postižení může jít například o věk, výši příjmů nebo podíl výdajů na energii v rámci disponibilního příjmu.
Právníci Kanceláře ombudsmana spolupracují s Ministerstvem spravedlnosti na úpravě formulářů pro žádost o peněžitou pomoc obětem trestných činů. Toto odškodnění vyplácí stát obětem k překlenutí zhoršené sociální situace způsobené trestným činem. Využít ho mohou například na léčbu fyzických i duševních následků události nebo kompenzaci ušlého výdělku. Zlepšení postavení obětí při poskytování peněžité pomoci bylo jednou z priorit ombudsmana pro letošní rok.
Ombudsman v souvislosti s probíhající topnou sezónou a vysokými cenami za energie radí, jak na jedné straně dodržet požadavky na úsporná opatření a na druhé straně zachovat tepelnou pohodu a zároveň předejít výskytu plísní. Těmto nežádoucím důsledkům lze předejít správně nastaveným vytápěním i dodržováním zásad správného větrání.
Veřejný ochránce práv upozornil vládu na případ dalšího zařízení, které poskytuje sociální služby bez patřičného oprávnění. Zákon o sociálních službách přesně definuje domov pro seniory jako zařízení poskytující pobytové služby pro lidi závislé na péči zejména kvůli jejich věku. Zároveň zákon vymezuje okruh poskytovaných služeb. Pokud někdo poskytuje stejné služby, jako předpokládá zákon, musí k tomu získat registraci. Bez registrace chybí garance jakékoliv odbornosti pečujících, což může mít negativní dopad na zdraví ubytovaných seniorů.
Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček na pondělním jednání s hejtmankou Středočeského kraje Petrou Peckovou ocenil, že se kraj intenzivně věnuje nejen stabilizaci a zlepšení aktuálních poměrů v Domově pod lípou, ale plánuje postupnou transformaci zařízení.
Problémy, které podle zjištění veřejného ochránce práv řeší takzvané OSPODy (orgány sociálně-právní ochrany dětí), jsou podobné napříč celou republikou. Jde především o přetížení stávajících sociálních pracovníků kvůli nedostatečnému obsazení úřadů. Zatímco povinností OSPODům přibývá, jejich vedení se potýká s vysokou fluktuací zaměstnanců a nezájmem nových uchazečů o výběrová řízení. Ombudsman se proto se svými poznatky obrátil na ministra práce a sociálních věcí a upozornil ho, že neutěšená situace OSPODů negativně dopadá především na ohrožené děti.
U příležitosti Dne lidských práv zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm vysvětlil důležitost národní lidskoprávní instituce (NHRI), která by byla užitečná pro ochranu lidských práv nás všech. Národní lidskoprávní instituce na rozdíl od téměř všech členských států Evropské unie v Česku zatím chybí. Ombudsman však už takovou roli léta částečně plní, například chrání lidi omezené na svobodě nebo závislé na péči v zařízeních před špatným zacházením či třeba vypracovává doporučení k prosazování rovného zacházení. K tomu, aby lidskoprávní institucí ombudsman opravdu byl, je však třeba změna zákona.
Jakou neplechu mohou napáchat tabulky nebo grafiky? K čemu se hodí popisky obrázků nebo alternativní text? Proč není vhodné patkové písmo jako Times New Roman? Na tyto a další otázky odpovídáme v přehledovém letáku.
Návštěvy veřejného ochránce práv v dětských psychiatrických nemocnicích ukázaly, že lékaři a další zdravotníci nejsou zvyklí s dětmi o jejich hospitalizaci nebo průběhu léčby mluvit. Pokud nejsou nezletilí pacienti přiměřeně zapojeni do rozhodování, stávají se pouhým objektem péče, a to může ovlivnit jak průběh, tak i úspěšnost jejich léčby. Aktivně a soustavně zapojují nezletilé pacienty do rozhodování jen málokde. Podrobnosti přináší souhrnná zpráva z návštěv pěti psychiatrických nemocnic.
O tom, jak mohou lidé s postižením vést nezávislý život, diskutovali počátkem prosince v Uherském Hradišti nejen politici a zástupci místních samospráv, sociálních služeb nebo vlády, ale i přímo lidé s postižením a jejich blízcí. Nápad uspořádat spolu s veřejným ochráncem práv konferenci věnovanou životu lidí s postižením přitom vzešel od uherskohradišťské skupiny takzvaných sebeobhájců. Tito mladí lidé s psychosociálním postižením se snaží aktivně vystupovat a upozorňovat veřejnost na problémy, se kterými se lidé s postižením ve společnosti potýkají, i na úspěchy, kterých jsou s adekvátní podporou okolí schopni dosáhnout.
Veřejný ochránce práv chtěl v rámci svého šetření otevřít s Ministerstvem zemědělství širší diskuzi o problematice pronájmů některých mysliveckých honiteb. Protože se mu ani po víc než roce nepodařilo dospět v komunikaci s ministerstvem k žádnému konkrétnímu výsledku, rozhodl se informovat veřejnost.
Nehoda ve Studénce, při které zemřelo osm cestujících a stovka dalších se zranila, patří nejen mezi největší vlaková neštěstí v Česku. Jde také o jeden z nejdéle projednávaných případů u nás. Pravomocný rozsudek padl u ostravského krajského soudu letos koncem září, tedy déle než dvanáct let po podání obžaloby a víc než čtrnáct let od tragického nárazu vlaku do zřícené mostní konstrukce. Ombudsman se s ohledem na délku řízení rozhodl jeho průběh a postup soudů prověřit poté, co se na něj obrátili příbuzní jedné z obětí a několik dalších poškozených.
„Lidé s těžkým mentálním a kombinovaným postižením jsou velmi zranitelní. Často jsou zcela odkázaní na péči okolí. O to závažnější je zjištění, že jsou vystavováni nepřijatelným situacím v místě, které by pro ně mělo být bezpečným domovem. To je naprosto nepřípustné,“ říká ombudsman Stanislav Křeček s odkazem na nedávno publikovaný článek v týdeníku Respekt o případech týraných a dokonce i usmrcených klientů několika zařízení sociálních služeb.
O deset tisíc vyšší invalidní důchod má díky ombudsmanovi žena z jižní Moravy. Veřejný ochránce práv zjistil, že Česká správa sociálního zabezpečení v původním výpočtu nezohlednila všechny okolnosti. Zákon chrání zvýhodněným výpočtem výše invalidního důchodu ty, kteří se stali invalidními v mladém věku, tedy do dvaceti osmi let, a v době od osmnácti let do vzniku invalidity mají přetržky v dobách pojištění maximálně jeden rok. To byl i případ stěžovatelky.
Při systematických návštěvách pěti vazebních věznic sledovali zaměstnanci Kanceláře veřejného ochránce práv, v jakých podmínkách obvinění žijí. Zjišťovali také, jak mají jednotlivé věznice nastavená pravidla pro nejrůznější situace při výkonu vazby. Aktuální souhrnná zpráva z těchto návštěv přináší unikátní nezávislý pohled na stav této části vězeňství. Obsahuje řadu doporučení pro samotné vazební věznice i Generální ředitelství vězeňské služby. Návštěvami zařízení, kde se nacházejí lidé omezení na osobní svobodě, přispívá ombudsman k jejich ochraně před špatným zacházením.