Monitorování práv lidí s postižením

• předkládá ombudsmanovi systémová témata v oblasti ochrany práv lidí s postižením,
• poskytuje ombudsmanovi konzultace a praktické informace,
• podílí se na připomínkování právních předpisů ombudsmanem a zaujímá stanoviska k jeho strategickým dokumentům týkajícím se práv lidí s postižením,
• získává podněty od lidí s postižením, organizací hájících jejich práva a od pečujících osob,
• zajišťuje informovanost lidí s postižením, organizací hájící jejich práva a široké veřejnosti o činnost ombudsmana v oblasti monitorování podle Úmluvy.
  Poradní orgán má svůj Jednací řád a Statut. Výstupy poradního orgánu jsou veřejné.

Poradní orgán má 17 členů. Jeho členy jsou lidé s postižením a lidé hájící práva lidí s postižením. Při jmenování členů poradního orgánu přihlíží ombudsman zejména k jejich odbornosti a angažovanosti v oblasti ochrany práv lidí s postižením.

Má 18 členů , volí je smluvní státy. Úmluva vyžaduje, aby se jednalo o osoby s výraznými morálními kvalitami a současně odborníky v oblastech, na které se vztahuje. Smluvní státy by měly dbát také na spravedlivé zastoupení mužů a žen ze všech částí světa.

Výbor zasedá zpravidla dvakrát ročně, a to v Ženevě ve Švýcarsku. V současnosti je jeho předsedkyní Rosemary Kayess z Austrálie.

Činnost Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením

Klíčovou úlohou Výboru je posuzovat zprávy smluvních států o plnění závazků z Úmluvy a  vydávat doporučení.

Cyklus podávání zpráv

1. do 2 let od přijetí Úmluvy podá stát úvodní zprávu ,
2. po posouzení zprávy Výbor zašle státu seznam otázek (List of Issues),
3. stát poskytne Výboru odpověď na seznam otázek (Reply to List of Issues),
4. Výbor vydá závěrečná doporučení (Concluding Observations) a stát podává zprávu o naplnění závěrečných doporučení (Follow-up).

Poté předkládá stát každé 4 roky doplňující zprávy . Pokud stá souhlasí, používá se zjednodušená procedura (simplified reporting procedure).

Zjednodušená procedura

1. Výbor zašle státu seznam otázek  (List of Issues prior to reporting),
2. stát poskytne Výboru odpověď na seznam otázek  – ta se považuje za doplňující zprávu,
3. Výbor vydá závěrečná doporučení (Concluding Observations) a stát podává zprávu o naplnění závěrečných doporučení (Follow-up).

Česká republika ratifikovala v roce 2021 Opční protokol k Úmluvě. V platnost pro ni vstoupil dne 23. září 2021. Vůči státům, které ratifikovaly Opční protokol k Úmluvě, má Výbor OSN další dvě pravomoci:

Přijímání a posuzování individuálních oznámení

Výbor OSN může posoudit oznámení jednotlivce či skupiny jednotlivců, že se stal/i obětí porušení Úmluvy. Na základě oznámení vydává stanovisko, které obsahuje doporučení pro stát.

Šetření případů závažného nebo systematického porušování Úmluvy

Pokud Výbor OSN obdrží hodnověrné informace, že se smluvní stát dopouští systematického nebo závažného porušování práv lidí s postižením, může zahájit šetření. To zpravidla obnáší i návštěvu státu a rozhovory se všemi důležitými aktéry. Poté vydává Výbor OSN zprávu, ve které shrne svá zjištění, hodnocení a případná doporučení.

Obecné komentáře k Úmluvě

Výbor OSN vydává obecné komentáře k jednotlivým článkům Úmluvy, aby sjednotil jejich výklad.

Obecný komentář č. 1 (2014) — Článek 12: Rovnost před zákonem

Obecný komentář č. 2 (2014) — Článek 9: Přístupnost

Obecný komentář č. 3 (2016) o ženách a dívkách se zdravotním postižením

Obecný komentář č. 4 (2016) o právu na inkluzivní vzdělání

Obecný komentář č. 5 (2017) o nezávislém způsobu života a zapojení do komunity

Obecný komentář č. 6 (2018) o rovnosti a nediskriminaci

Obecný komentář č. 7 (2018) o účasti osob se zdravotním postižením, včetně dětí se zdravotním postižením, prostřednictvím organizací je zastupujících na provádění a monitorování úmluvy

Obecný komentář č. 8 (20) o právu osob se zdravotním postižením na práci a zaměstnání

Pokyny pro rušení ústavů pro osoby se zdravotním postižením vztahující se i na mimořádné situace