Okolnosti náhlé demolice neorenesanční vily v brněnské ulici Hlinky během letošních Velikonočních svátků a zbourání historického domu na rohu ulic Lannova a Revoluční v Praze 1 jsou předmětem dvou nových šetření veřejného ochránce práv. Oba případy spojuje nejen historická hodnota obou původních staveb a snaha o jejich zařazení mezi nemovité kulturní památky, ale také záměr investora postavit na jejich místě nové objekty.
Zástupkyně ombudsmana informovala ministra práce a sociálních věcí o případu stěžovatelky ze středních Čech, ve kterém se jí nepodařilo dosáhnout nápravy. Úřad práce podle závěrů šetření pochybil, když ženě přiznal pouze sníženou podporu v nezaměstnanosti. Žadatelka podle něj nedoložila, že by měla zákonem daný vážný důvod pro ukončení zaměstnání výpovědí. Úřad práce nejenže nepřijal argumenty vztahující se k tomuto případu, ale odmítl změnit své hodnotící postupy i do budoucna. Proto zástupkyně ombudsmana přistoupila k informování ministra práce a sociálních věcí a také ke zveřejnění podrobností případu.
Nedostatečné informování o jejich právech a povinnostech nebo podceňování jejich názorů na úřadech či u soudů patří mezi témata, která nejčastěji zmiňovali účastníci červnové ombudsmanské konference pro děti. Na tu do konce roku naváže první ze série tří workshopů v participačních skupinách, na kterých děti vybraná témata s právníky Kanceláře ombudsmana dále prodiskutují.
V dnešním podcastu navážeme na jeden z předchozích dílů, ve kterém jsme se věnovali účastníkům řízení podle stavebního zákona. V něm jsme si řekli například to, kdo může být účastníkem stavebního řízení, jak se do řízení přihlásit, a jaké námitky můžou účastníci do řízení podat. A právě na námitky se teď zaměříme podrobněji. Řekneme, zda můžete nahlížet do spisu a jestli máte právo na projektovou dokumentaci. Odpovíme na otázky, proč je možné se o řízení u stavebního úřadu nedozvědět a zda je potřeba souhlas spoluvlastníka, manžela nebo SVJ. Poradíme také, zda můžete stavět, i když nemáte souhlas své obce a jak postupovat, pokud si myslíte, že jste účastníkem řízení, ale stavební úřad si myslí opak.
Veřejný ochránce práv chce pomoci lidem, pro které se koupě bytu změní v noční můru poté, co s nimi stavební úřad zahájí řízení o odstranění černé stavby. Developeři totiž někdy postaví v domě víc bytů, než na kolik mají od stavebního úřadu povolení. Ty pak nechají zapsat do katastru nemovitostí v podobě bytových jednotek a prodají novým vlastníkům.
V pondělí jsme oslavili Světový den uprchlíků. Při této příležitosti jsme si pro vás připravili speciální díl podcastu o tom, jak je to s uprchlíky v České republice. Budeme se zabývat mezinárodní ochranou, vysvětlíme rozdíly mezi azylem a doplňkovou ochranou. Vysvětlíme také důvody pro udělení, respektive neudělení azylu. A neochudíme vás ani o zajímavá čísla a statistiky.
Členové Petičního výboru PSP se na své dnešní výjezdní schůzi v Kanceláři veřejného ochránce práv zaměřili na případy ombudsmana popsané ve zprávě ochránce za první čtvrtletí letošního roku. Seznámili se například s problematikou opatrovnictví a podpůrných opatření. Druhou část jednání věnovali poslanci tématu možného zřízení instituce dětského ombudsmana. S oběma představiteli Kanceláře ombudsmana se shodli, že Česko specializovaného ochránce práv dětí potřebuje. Diskutovali pak o vhodném nastavení jeho působnosti i možné formální podobě této instituce.
Práce bez smlouvy a jistého platu nebo jako protislužba za poskytnutí ubytování a jídla — to jsou typické příklady vykořisťování, se kterým se podle odhadů v Evropě nově potká každý rok půl milionu lidí. Někteří z nich čelí i sexuálnímu zneužívání nebo jsou nuceni k prostituci. Dvacátý červen si připomínáme jako mezinárodní den uprchlíků. Právě lidé, kteří opustili své domovy a hledají bezpečí v jiném státě, jsou i kvůli neznalosti jazyka a prostředí obzvlášť zranitelní a mohou se stát oběťmi vykořisťování. Shrnuli jsme, na co si mají lidé v souvislosti s možným vykořisťováním dát pozor. Varovné signály jsou podobné jak pro potenciální oběti, tak pro lidi z jejich okolí.
Na první konferenci v Kanceláři veřejného ochránce práv určené přímo dětem řešili mladí účastníci témata jako participace dětí na veřejném životě nebo to, kde hledají pomoc při řešení různých problémů, a co by podle nich měl dělat dětský ombudsman. Veřejný ochránce práv a jeho zástupkyně na pracovním jednání s politiky a odborníky ve stejný den diskutovali nejen o roli veřejného ochránce práv při ochraně práv dětí, ale také právě o instituci dětského ombudsmana.
Dnešní podcast je u příležitosti nadcházejícího Dne otců na téma určování otcovství prohlášením na matričních úřadech a o různých situacích, které tu mohou nastat. Budeme si povídat o problémech, se kterými se mohou rodiče setkat na matričních úřadech, chtějí-li určit otcovství.
Požární detektory a hlásiče i přenosný hasicí přístroj by se brzy mohly stát povinnou výbavou každé dětské skupiny. Ministerstvo vnitra přidalo do návrhu novely vyhlášky o technických podmínkách požární ochrany staveb i další pravidla určená přímo dětským skupinám. Ta se týkají například počtu a délky únikových cest nebo požadavků na požární odolnost stropů a stěn. Ombudsman Stanislav Křeček v připomínkovém řízení tento posun v předpisech uvítal. Dosud totiž vyhláška dětské skupiny výslovně nezmiňovala.
V aktuálním výzkumu veřejného ochránce práv rezonuje nejen připomínka Mezinárodního dne čistého ovzduší (2. 6.), ale také hlavní slogan letošního Dne životního prostředí (5. 6.), který zní: „Zemi máme pouze jednu“. Cílem výzkumu ombudsmana je zjistit, jak úřady stanovují podmínky pro provozy, které mohou své okolí obtěžovat zápachem, a jak se se stížnostmi na zápach vypořádávají kontrolní orgány.
Jak se tematika ochrany krajiny (krajinného rázu) promítá do činnosti ombudsmana? Co ochránce a velké infrastrukturní stavby? Povídat si v novém podcastu budeme o významu procesů hodnocení vlivu na životní prostředí, o chybách, které je provázejí, o obci v roli "manažera území" či o podcenění územního plánování a dopadech, které to na krajinu může mít. Podcast jsme připravili také symbolicky tento týden, kdy si v neděli, 5. června připomínáme Světový den životního prostředí.
Souhrnná zpráva ze zařízení pro děti, o které se z nejrůznějších důvodů nemůže postarat biologická či náhradní rodina přináší přehled poznatků ze systematických návštěv dvanácti dětských domovů a výchovných ústavů. Na ty v rámci agendy prevence špatného zacházení s lidmi omezenými na svobodě vyjížděli v letech 2019 — 2021 právníci Kanceláře ombudsmana spolu s odborníky na dětskou problematiku. Zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková, která má tuto agendu v gesci, pak formulovala doporučení jak pro Ministerstvo školství tak samotná zařízení.
V atriu Kanceláře veřejného ochránce práv je až do 9. června k vidění unikátní výstava. Fotoaparáty totiž vzali do rukou autoři s psychosociálním postižením z Chráněného bydlení Ulita v Uherském Hradišti. Na snímcích zachytili své oblíbené činnosti, místa nebo sami sebe. Díky fotografování nakonec vznikla i skupina takzvaných sebeobhájců, tedy lidí s postižením, kteří vystupují ve veřejném prostoru, a tím se zasazují o zlepšení vlastního postavení i situace ostatních lidí s postižením ve společnosti. Teď sebeobhájci z Uherského Hradiště plánují aktivně spolupracovat i s týmem Kanceláře ombudsmana zaměřeným na naplňování práv lidí s postižením. Výstava se koná pod záštitou ombudsmana Stanislava Křečka a jeho zástupkyně Moniky Šimůnkové.
Veřejného ochránce práv na místa, kde aktuálně pobývají ukrajinští Romové, doprovodili předseda romského spolku Buči Štěpán Kavur a romský aktivista Ivan Veselý.
Ministerstvo práce a sociálních věcí nepřijalo některé zásadní připomínky veřejného ochránce práv k novele zákona o důchodovém pojištění. V obecné připomínce ombudsman upozornil na negativní dopady nového systému odměňování pěstounské péče na takzvané nezprostředkované pěstouny. Předložená novela zákona o důchodovém pojištění jejich postavení sice částečně zlepší, ale podle ombudsmana by bylo vhodnější novelizovat přímo zákon o sociálně-právní ochraně dětí a zajistit rovné podmínky pro odměňování všech pěstounů, kteří nemají ke svěřenému dítěti vyživovací povinnost.
17. května si každoročně připomínáme Mezinárodní den proti homofobii a transfobii. Proč právě tento den a jaký to má význam? Mohou se gayové, lesby nebo trans lidé stále setkávat s diskriminací? Zabývá se ombudsman takovými případy? To vše se dozvíte v podcastu, který je naším příspěvkem k včerejšímu významnému dni.
Při prověřování stížností lidí žijících v sousedství hřišť určených například pro jízdu na skateboardech, in-line bruslích nebo koloběžkách ombudsman zjistil, že obce často vůbec neřeší vhodnost umístění takového sportoviště. Speciálně vybavená hřiště jako jsou skateparky přitom mohou být významným zdrojem hluku. Nevhodně umístěná hřiště se pak kvůli obtěžování hlukem zbytečně stávají i předmětem soudních sporů. Společným jmenovatelem problémů se skateparky je podle ombudsmana také nedostatečné posouzení hluku z těchto zařízení.
Ročně se kvůli důchodům nebo dávkám „s cizím prvkem“ obrátí na ombudsmana asi stovka stěžovatelů. Případy týkající se států EU přitom patří mezi ty nejlépe řešitelné – sociální právo Unie totiž migrujícím pracovníkům garantuje výhody podle vnitrostátní právní úpravy jejich státu, zároveň hlídá, aby lidé kvůli práci v cizině na dávku neztratili nárok, a v neposlední řadě zaručuje vyplácení dávek do jiného členského státu. Díky propojení v rámci Unie se také zjednodušila komunikace mezi úřady na různých stranách hranic.
