Fotogalerie z Noci důstojnosti v Kanceláři ombudsmana
Fotografie zachycující průběh Noci důstojnosti v Kanceláři veřejného ochránce práv.
Aktuálně
Vzniká zpráva o stavu romské menšiny v České republice za rok 2021
Veřejný ochránce práv připomínkoval aktuální Zprávu o stavu romské menšiny v České republice za rok 2021. Vadilo mu například, že autoři Zprávy zařadili jeho snahu o širší diskuzi o tématech spojených s romskou menšinou do kapitoly týkající se takzvaného anticiganismu, tedy po bok případů slovních či fyzických útoků na Romy.
Pozvánka na Noc důstojnosti 6. ledna 2023
Veřejný ochránce práv pořádá ve svém brněnském sídle v pátek 6. ledna Noc důstojnosti. Cílem této pietní akce je uctění památky Doroty Šandorové, klientky jindřichohradeckého domova pro osoby s postižením, kterou před dvěma lety v noci z 6. na 7. ledna usmrtil pracovník v přímé péči. Účastníci si mohou společně připomenout situaci všech lidí s mentálním postižením ohrožených nevhodným nastavením českého systému sociálních a zdravotních služeb, stejně jako dalších lidí s mentálním postižením, kteří trpí následkem nevhodně nastavené péče v systému.
Na kávu s ombudsmanem, 81. díl: Územní plán aneb co byste měli vědět dřív, než koupíte pozemek
V prvním podcastu letošního roku si povíme, co je to územní plán. Objasníme, jaké podmínky výstavby může obsahovat, kdo ho schvaluje a kde ho najdete. Poradíme také, co dělat, když vás omezuje v plánovaném využití vašeho pozemku.
V připravované novele energetického zákona jsou zranitelní zákazníci definovaní příliš úzce, míní ombudsman
V připomínkách k novele energetického zákona veřejný ochránce práv upozornil, že navrhovaná definice zranitelného zákazníka zahrnuje pouze část lidí ohrožených energetickou chudobou. Současný návrh zahrnuje do kategorie zranitelných zákazníků pouze určité typy lidí se zdravotním postižením. Evropská směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou sice nechává definování kategorie zranitelných zákazníků na členských státech, zároveň ale vymezuje i další kritéria, která mohou zohlednit. Kromě zdravotního postižení může jít například o věk, výši příjmů nebo podíl výdajů na energii v rámci disponibilního příjmu.
Žádost o peněžitou pomoc pro oběti trestných činů by mohla být i díky veřejnému ochránci práv v budoucnu jednodušší
Právníci Kanceláře ombudsmana spolupracují s Ministerstvem spravedlnosti na úpravě formulářů pro žádost o peněžitou pomoc obětem trestných činů. Toto odškodnění vyplácí stát obětem k překlenutí zhoršené sociální situace způsobené trestným činem. Využít ho mohou například na léčbu fyzických i duševních následků události nebo kompenzaci ušlého výdělku. Zlepšení postavení obětí při poskytování peněžité pomoci bylo jednou z priorit ombudsmana pro letošní rok.
Úsporná opatření se při vytápění dotknou všech, ale plíseň v bytě mít zbytečně nemusíte
Ombudsman v souvislosti s probíhající topnou sezónou a vysokými cenami za energie radí, jak na jedné straně dodržet požadavky na úsporná opatření a na druhé straně zachovat tepelnou pohodu a zároveň předejít výskytu plísní. Těmto nežádoucím důsledkům lze předejít správně nastaveným vytápěním i dodržováním zásad správného větrání.
Ombudsman informoval vládu o dalším neregistrovaném domově pro seniory
Veřejný ochránce práv upozornil vládu na případ dalšího zařízení, které poskytuje sociální služby bez patřičného oprávnění. Zákon o sociálních službách přesně definuje domov pro seniory jako zařízení poskytující pobytové služby pro lidi závislé na péči zejména kvůli jejich věku. Zároveň zákon vymezuje okruh poskytovaných služeb. Pokud někdo poskytuje stejné služby, jako předpokládá zákon, musí k tomu získat registraci. Bez registrace chybí garance jakékoliv odbornosti pečujících, což může mít negativní dopad na zdraví ubytovaných seniorů.
Na kávu s ombudsmanem, 80. díl: Jsou rozmanité hluky, ale je pouze jedno ticho
Citátem Kurta Tucholského pokračujeme druhou částí miniserálu podcastu, ve kterém se věnujeme obtěžujícímu hluku. Dozvíte se v něm, jak se bránit proti nejčastějším zdrojům hluku. Popíšeme zejména hluk z dopravy a ze staveb (továren a provozoven služeb). Poradíme, jak se bránit proti obtěžování provozem hostinských zařízení a předzahrádek, případně jak lze řešit hluk z veřejných hudebních produkcí či z hřišť. Nezapomeneme ani na to, zda je hra na bicí soupravu běžným užíváním bytu, a zejména mimobrněnští posluchači si mohou ověřit, zda mají smysl pro místní anekdoty z hudebního prostředí.
Situace v Domově pod lípou v Lipníku se změní k lepšímu, slíbila středočeská hejtmanka ombudsmanovi
Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček na pondělním jednání s hejtmankou Středočeského kraje Petrou Peckovou ocenil, že se kraj intenzivně věnuje nejen stabilizaci a zlepšení aktuálních poměrů v Domově pod lípou, ale plánuje postupnou transformaci zařízení.
Orgány sociálně-právní ochrany dětí jsou podle ombudsmana na hraně svých možností. Pokud stát nezačne jednat, může podle něj systém ochrany dětí zkolabovat
Problémy, které podle zjištění veřejného ochránce práv řeší takzvané OSPODy (orgány sociálně-právní ochrany dětí), jsou podobné napříč celou republikou. Jde především o přetížení stávajících sociálních pracovníků kvůli nedostatečnému obsazení úřadů. Zatímco povinností OSPODům přibývá, jejich vedení se potýká s vysokou fluktuací zaměstnanců a nezájmem nových uchazečů o výběrová řízení. Ombudsman se proto se svými poznatky obrátil na ministra práce a sociálních věcí a upozornil ho, že neutěšená situace OSPODů negativně dopadá především na ohrožené děti.
Proč v Česku potřebujeme národní lidskoprávní instituci?
U příležitosti Dne lidských práv zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm vysvětlil důležitost národní lidskoprávní instituce (NHRI), která by byla užitečná pro ochranu lidských práv nás všech. Národní lidskoprávní instituce na rozdíl od téměř všech členských států Evropské unie v Česku zatím chybí. Ombudsman však už takovou roli léta částečně plní, například chrání lidi omezené na svobodě nebo závislé na péči v zařízeních před špatným zacházením či třeba vypracovává doporučení k prosazování rovného zacházení. K tomu, aby lidskoprávní institucí ombudsman opravdu byl, je však třeba změna zákona.
Jak psát i pro ty, kteří si nemohou kvůli zrakovému postižení text sami jednoduše přečíst?
Jakou neplechu mohou napáchat tabulky nebo grafiky? K čemu se hodí popisky obrázků nebo alternativní text? Proč není vhodné patkové písmo jako Times New Roman? Na tyto a další otázky odpovídáme v přehledovém letáku.
V komunikaci s dětskými pacienty na psychiatriích je co zlepšovat. Jejich přiměřené zapojení do rozhodování zvládají jen některé nemocnice
Návštěvy veřejného ochránce práv v dětských psychiatrických nemocnicích ukázaly, že lékaři a další zdravotníci nejsou zvyklí s dětmi o jejich hospitalizaci nebo průběhu léčby mluvit. Pokud nejsou nezletilí pacienti přiměřeně zapojeni do rozhodování, stávají se pouhým objektem péče, a to může ovlivnit jak průběh, tak i úspěšnost jejich léčby. Aktivně a soustavně zapojují nezletilé pacienty do rozhodování jen málokde. Podrobnosti přináší souhrnná zpráva z návštěv pěti psychiatrických nemocnic.
Lidé s postižením chtějí být slyšet, pomáhá jim v tom i ombudsman
O tom, jak mohou lidé s postižením vést nezávislý život, diskutovali počátkem prosince v Uherském Hradišti nejen politici a zástupci místních samospráv, sociálních služeb nebo vlády, ale i přímo lidé s postižením a jejich blízcí. Nápad uspořádat spolu s veřejným ochráncem práv konferenci věnovanou životu lidí s postižením přitom vzešel od uherskohradišťské skupiny takzvaných sebeobhájců. Tito mladí lidé s psychosociálním postižením se snaží aktivně vystupovat a upozorňovat veřejnost na problémy, se kterými se lidé s postižením ve společnosti potýkají, i na úspěchy, kterých jsou s adekvátní podporou okolí schopni dosáhnout.
Ministerstvo zemědělství s ombudsmanem dostatečně nekomunikovalo o problematice pronájmu honiteb
Veřejný ochránce práv chtěl v rámci svého šetření otevřít s Ministerstvem zemědělství širší diskuzi o problematice pronájmů některých mysliveckých honiteb. Protože se mu ani po víc než roce nepodařilo dospět v komunikaci s ministerstvem k žádnému konkrétnímu výsledku, rozhodl se informovat veřejnost.
Na kávu s ombudsmanem, 79. díl: To víš, pokrok a HLUK nezastavíš
Citátem Homera Simpsona uvádíme první díl z krátkého seriálu věnovaného hluku. Život bez špuntů do uší může být totiž příjemná změna. Poradíme, jak se bránit proti obtěžujícímu hluku. Řekneme, co je hluk, jaké má účinky na člověka. Zazní nejen, na které konkrétní úřady nebo instituce se obrátit, ale i jestli je ptačí zpěv u skotského potoka hlukem či zvukem a zda může hluk nějak ohrozit zdraví – řekněme například fanouška hudebního žánru heavy metal?
Ombudsmana zajímá délka a plynulost soudního řízení v případu pádu mostu ve Studénce
Nehoda ve Studénce, při které zemřelo osm cestujících a stovka dalších se zranila, patří nejen mezi největší vlaková neštěstí v Česku. Jde také o jeden z nejdéle projednávaných případů u nás. Pravomocný rozsudek padl u ostravského krajského soudu letos koncem září, tedy déle než dvanáct let po podání obžaloby a víc než čtrnáct let od tragického nárazu vlaku do zřícené mostní konstrukce. Ombudsman se s ohledem na délku řízení rozhodl jeho průběh a postup soudů prověřit poté, co se na něj obrátili příbuzní jedné z obětí a několik dalších poškozených.
Špatné zacházení s lidmi s postižením v zařízeních sociálních služeb má i systémové příčiny, varuje ombudsman
„Lidé s těžkým mentálním a kombinovaným postižením jsou velmi zranitelní. Často jsou zcela odkázaní na péči okolí. O to závažnější je zjištění, že jsou vystavováni nepřijatelným situacím v místě, které by pro ně mělo být bezpečným domovem. To je naprosto nepřípustné,“ říká ombudsman Stanislav Křeček s odkazem na nedávno publikovaný článek v týdeníku Respekt o případech týraných a dokonce i usmrcených klientů několika zařízení sociálních služeb.
Ombudsman pomohl mladé ženě k vyššímu invalidnímu důchodu. Získala i víc než milionový doplatek
O deset tisíc vyšší invalidní důchod má díky ombudsmanovi žena z jižní Moravy. Veřejný ochránce práv zjistil, že Česká správa sociálního zabezpečení v původním výpočtu nezohlednila všechny okolnosti. Zákon chrání zvýhodněným výpočtem výše invalidního důchodu ty, kteří se stali invalidními v mladém věku, tedy do dvaceti osmi let, a v době od osmnácti let do vzniku invalidity mají přetržky v dobách pojištění maximálně jeden rok. To byl i případ stěžovatelky.