Jakou neplechu mohou napáchat tabulky nebo grafiky? K čemu se hodí popisky obrázků nebo alternativní text? Proč není vhodné patkové písmo jako Times New Roman? Na tyto a další otázky odpovídáme v přehledovém letáku.
Návštěvy veřejného ochránce práv v dětských psychiatrických nemocnicích ukázaly, že lékaři a další zdravotníci nejsou zvyklí s dětmi o jejich hospitalizaci nebo průběhu léčby mluvit. Pokud nejsou nezletilí pacienti přiměřeně zapojeni do rozhodování, stávají se pouhým objektem péče, a to může ovlivnit jak průběh, tak i úspěšnost jejich léčby. Aktivně a soustavně zapojují nezletilé pacienty do rozhodování jen málokde. Podrobnosti přináší souhrnná zpráva z návštěv pěti psychiatrických nemocnic.
O tom, jak mohou lidé s postižením vést nezávislý život, diskutovali počátkem prosince v Uherském Hradišti nejen politici a zástupci místních samospráv, sociálních služeb nebo vlády, ale i přímo lidé s postižením a jejich blízcí. Nápad uspořádat spolu s veřejným ochráncem práv konferenci věnovanou životu lidí s postižením přitom vzešel od uherskohradišťské skupiny takzvaných sebeobhájců. Tito mladí lidé s psychosociálním postižením se snaží aktivně vystupovat a upozorňovat veřejnost na problémy, se kterými se lidé s postižením ve společnosti potýkají, i na úspěchy, kterých jsou s adekvátní podporou okolí schopni dosáhnout.
Veřejný ochránce práv chtěl v rámci svého šetření otevřít s Ministerstvem zemědělství širší diskuzi o problematice pronájmů některých mysliveckých honiteb. Protože se mu ani po víc než roce nepodařilo dospět v komunikaci s ministerstvem k žádnému konkrétnímu výsledku, rozhodl se informovat veřejnost.
Citátem Homera Simpsona uvádíme první díl z krátkého seriálu věnovaného hluku. Život bez špuntů do uší může být totiž příjemná změna. Poradíme, jak se bránit proti obtěžujícímu hluku. Řekneme, co je hluk, jaké má účinky na člověka. Zazní nejen, na které konkrétní úřady nebo instituce se obrátit, ale i jestli je ptačí zpěv u skotského potoka hlukem či zvukem a zda může hluk nějak ohrozit zdraví – řekněme například fanouška hudebního žánru heavy metal?
Nehoda ve Studénce, při které zemřelo osm cestujících a stovka dalších se zranila, patří nejen mezi největší vlaková neštěstí v Česku. Jde také o jeden z nejdéle projednávaných případů u nás. Pravomocný rozsudek padl u ostravského krajského soudu letos koncem září, tedy déle než dvanáct let po podání obžaloby a víc než čtrnáct let od tragického nárazu vlaku do zřícené mostní konstrukce. Ombudsman se s ohledem na délku řízení rozhodl jeho průběh a postup soudů prověřit poté, co se na něj obrátili příbuzní jedné z obětí a několik dalších poškozených.
„Lidé s těžkým mentálním a kombinovaným postižením jsou velmi zranitelní. Často jsou zcela odkázaní na péči okolí. O to závažnější je zjištění, že jsou vystavováni nepřijatelným situacím v místě, které by pro ně mělo být bezpečným domovem. To je naprosto nepřípustné,“ říká ombudsman Stanislav Křeček s odkazem na nedávno publikovaný článek v týdeníku Respekt o případech týraných a dokonce i usmrcených klientů několika zařízení sociálních služeb.
O deset tisíc vyšší invalidní důchod má díky ombudsmanovi žena z jižní Moravy. Veřejný ochránce práv zjistil, že Česká správa sociálního zabezpečení v původním výpočtu nezohlednila všechny okolnosti. Zákon chrání zvýhodněným výpočtem výše invalidního důchodu ty, kteří se stali invalidními v mladém věku, tedy do dvaceti osmi let, a v době od osmnácti let do vzniku invalidity mají přetržky v dobách pojištění maximálně jeden rok. To byl i případ stěžovatelky.
Jak pomáhá ombudsman dětem? Kolika dětem pomůže ombudsman ročně? A co všechno udělali ombudsman a zaměstnanci jeho Kanceláře pro děti v posledním roce? Na to všechno se ptá patnáctiletá Anička v dalším dílu podcastu Na kávu s ombudsmanem. Dnešní podcast jsme si připravili u příležitosti nadcházejícího 33. výročí přijetí Úmluvy o právech dítěte, které bude 20. listopadu
Při systematických návštěvách pěti vazebních věznic sledovali zaměstnanci Kanceláře veřejného ochránce práv, v jakých podmínkách obvinění žijí. Zjišťovali také, jak mají jednotlivé věznice nastavená pravidla pro nejrůznější situace při výkonu vazby. Aktuální souhrnná zpráva z těchto návštěv přináší unikátní nezávislý pohled na stav této části vězeňství. Obsahuje řadu doporučení pro samotné vazební věznice i Generální ředitelství vězeňské služby. Návštěvami zařízení, kde se nacházejí lidé omezení na osobní svobodě, přispívá ombudsman k jejich ochraně před špatným zacházením.
Stromy k pohřebištím neodmyslitelně patří, jsou odpradávna vnímány jako symboly klidu, míru a pokoje, umocňují pietu míst, kde odpočívají ostatky našich blízkých. Zároveň jsou však častým předmětem stížností nájemců hrobových míst, protože poškozují pomníky a náhrobní desky svými kořeny či pádem větví.
Dnešní podcast se hodí každému, kdo chodí do přírody, do lesa nebo třeba na procházky se psem. Co je to honitba a platí v ní nějaká pravidla pro pohyb se psem? Měli by spolu myslivci a „nemyslivci“ více komunikovat? Odpovědi na tyto otázky budeme hledat v dnešním podcastu o myslivosti, který jsme si pro vás připravili u příležitosti zítřejšího svátku svatého Huberta, patrona myslivců.
V tajné volbě získal 82 hlasů, volby se účastnilo 160 poslanců. Schorm by se měl funkce ujmout do 10 dní složením slibu do rukou předsedkyně Poslanecké sněmovny.
Trojice ombudsmanů ze zemí Visegrádské čtyřky v závěru setkání v Kroměříži zdůraznila význam aktivního vztahu státu a ombudsmanských institucí. Důležitost ombudsmanského poslání se podle nich zvlášť jasně ukazuje v době společenských změn, jaké přinesla epidemie covidu i válka na Ukrajině.
Státy Visegrádské čtyřky se coby sousední nebo jako jazykově a kulturně blízké země staly častým cílem a novým domovem milionů lidí zasažených válkou na Ukrajině. O zkušenostech a pomoci Česka, Maďarska, Polska a Slovenska tváří v tvář takto obrovskému přesunu lidí hledajících bezpečné zázemí dnes diskutují představitelé čtyř visegrádských ombudsmanských institucí. Jejich úřady se každoročně střídají v pořádání konference zaměřené na aktuální témata týkající se jejich práce. Letošní dvoudenní setkání hostí český veřejný ochránce práv Stanislav Křeček, který své zahraniční kolegy ombudsmany a odborníky z jejich úřadů pozval do Kroměříže.
O kolik času, energie a nervů přicházíme, když lidé nerozumějí tomu, co jim jako úředníci píšeme? A kolik by ušetřil stát, kdyby byly úřední texty pochopitelné? O srozumitelném psaní jsme minulý pátek v Kanceláři ombudsmana jednali s úředníky, soudci a dalšími odborníky. Představili jsme jim i návrh praktické příručky srozumitelného psaní pro úředníky.
Jste dlouhodobě nemocný/á a potřebujete pomoc se zvládáním každodenních aktivit, jako je třeba umývání, oblékání nebo vaření? Nebo pečujete o osobu, která kvůli své dlouhodobé nemoci tyto aktivity nezvládá? Dnešní díl je určený právě vám. Povíme si, za jakých podmínek můžete žádat o finanční pomoc ve formě sociální dávky – příspěvku na péči a také jak probíhá řízení o této dávce.
Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček využil svého vystoupení na Sněmu Soudcovské unie k otevření diskuze o oblastech, které se podle něj v justiční agendě dlouhodobě nedaří změnit k lepšímu. Trvale nízké odměny soudních znalců a tlumočníků vedou podle ombudsmana k tomu, že mnozí z nich obor opouští. Nedostatečná flexibilita soudů v personální oblasti pak neumožňuje vedení soudů operativně reagovat na dočasnou, ale přitom dlouhodobou nepřítomnost soudců i pomocného justičního personálu kvůli dlouhodobým nemocem, rodičovským dovoleným nebo například stážím.
Veřejný ochránce práv při šetření případu stěžovatele z Brna a v dalším šetření z vlastní iniciativy zjistil, že tamní magistrát vyžadoval po lidech platbu místního poplatku za komunální odpad i za roky, kdy už jim podle zákona povinnost platit poplatek zanikla. Podle předpisů má úřad tři roky na to, aby lidem dlužný poplatek vyměřil. Brněnský magistrát ale chtěl zaplatit i od lidí, kterým poplatek za komunální odpad v této lhůtě nevyměřil. Po upozornění ombudsmana svou praxi změnil. Těm, kteří si požádají, neoprávněně vybrané staré poplatky vrátí.
