Nově zvolená zástupkyně ombudsmanky Monika Šimůnková začala od pondělí 9. 12. vykonávat svou funkci. V brněnské kanceláři se bude nejprve do konce roku seznamovat se všemi oblastmi a agendami, kterým se veřejný ochránce práv věnuje, s metodou práce a vnitřním chodem instituce. V lednu se pak samostatně ujme části působnosti, kterou jí ombudsmanka Anna Šabatová svěří.
S blížícím se koncem roku by měly zpozornět firmy zaměstnávající lidi s postižením. Pokud nestihnou zaplatit všechny povinné daně a odvody do posledního kalendářního dne, přijdou o příspěvek na zaměstnávání lidí s postižením.
Úředníci ne vždy pečlivě ověří údaje o osobách, nevyužívají k tomu základní registr obyvatel, takže snadno dojde k záměně. Lidé se proti takové nedbalosti musí bránit stížností.
Rok 2020 bude dvacátým rokem existence instituce ombudsmana. Kancelář veřejného ochránce práv proto otevřela své dveře veřejnosti. Formou přednášek a zážitků lidem ukazuje, co všechno se jí za dvě dekády podařilo změnit k lepšímu – od nepříznivých osudů jednotlivců až po systémové problémy.
Při poskytování služeb v rámci tzv. sdílené ekonomiky lidé bohužel často neplní všechny své povinnosti, protože o nich často ani neví. Ombudsman proto ve spolupráci s příslušnými úřady připravil dva materiály, které pokrývají momentálně nejužívanější služby. Jednou je poskytování přepravních služeb (nejznámějším příkladem je Uber) a druhou je poskytování krátkodobého ubytování (nejznámějším příkladem je Airbnb). Lidé se mimo jiné dozvědí, jak je to splacením daní či pojistného za zdravotní a sociální pojištění.
Činnost úřadů v souvislosti s nepovolenými terénními úpravami a stavbami v obci Škvorec jsou naprostým selháním státní správy. Zejména stavební úřad Úvaly a Krajský úřad Středočeského kraje svou nečinností a neúčinnými kroky nechaly investora vykácet stovky stromů, provádět nepovolené terénní úpravy a na nich začít bez povolení stavět domy. Ty pak investor dokonce nelegálně napojil na vodovod a kanalizaci nacházející se na pozemku jiného vlastníka. Za přihlížení úřadů nakonec oblast rozparceloval a rozprodal dalším osobám. Ty nyní domy dostavují nebo v nich chtějí začít bydlet, ale jde o nepovolené stavby.
Monika Šimůnková, kterou Poslanecká sněmovna zvolila na post zástupkyně veřejné ochránkyně práv, dnes složila slib do rukou předsedy Poslanecké sněmovny a ujala se své funkce.
„Jako většina lidí jsem ráda, že se zainteresované úřady začaly aktivně zajímat o zacházení se seniory v ostravském zařízení Slunečnice, jenže to nestačí. Stát by měl usilovat o to, aby důstojné podmínky a zacházení garantoval všem seniorům v zařízeních, nejen v jednom zrovna medializovaném. Bohužel, v systémovém řešení dlouhodobě selhává,“ upozorňuje ombudsmanka.
Ombudsmanka žádá vládu, aby napravila nezákonnou praxi úřadů práce. Ty podle ombudsmanky postupují nezákonně a netransparentně při rozhodování o žádostech o příspěvky aktivní politiky zaměstnanosti (např. na zřízení společensky účelného pracovního místa apod.). Ministryně práce a sociálních věci nápravu nezjednala, proto o ni ombudsmanka žádá vládu.
Nejvyšší soud definitivně uzavřel případ diskriminace ženy z důvodu věku, na jejíž stranu se postavila ombudsmanka. Žena byla zaměstnankyní soudu, u kterého dostala spolu s dalšími kolegyněmi výpověď. Nadřízený jim jako jediný důvod sdělil, že dosáhly důchodového věku. Jedna z žen se s takovým jednáním odmítla smířit a svůj případ vyhrála u několika soudů.
Městský úřad Břeclav se dopustil pochybení, když v rámci exekuce zabavil ženě dávky pomoci v hmotné nouzi, které ze zákona exekuci nepodléhají. Ve chvíli, kdy byl na tuto nezákonnou situaci upozorněn, prostředky odmítl vrátit a svou chybu neuznal. Úřad nereagoval ani na upozornění zástupce ombudsmanky a nadále odmítá chybu uznat a peníze vrátit. Dávky pomoci v hmotné nouzi jsou přitom zákonem chráněny, a proto je nelze exekucí vůbec postihnout. Tyto dávky slouží výhradně k zajištění základních životních potřeb příjemce a jeho rodiny, kdy jejich i krátkodobé zabavení může způsobit dotyčnému a jeho rodině existenční problémy.
Stav ochranného léčení zůstává po pěti letech od tzv. žďárské kauzy stejný. Chybí koncepce a také zákonný rámec ochranného léčení je nedokonalý. Přísliby Ministerstva zdravotnictví zůstaly nenaplněny, probíhající reforma psychiatrické péče se ochranného léčení dotýká jen v detailech. Nejistota ohledně budoucího poslání psychiatrických nemocnic vede jen k přešlapování, jehož výsledkem může být další snižování bezpečnosti pacientů a personálu a špatné zacházení.
Nadměrný hluk má nepříznivé dopady na lidské zdraví, je prokázána souvislost s kardiovaskulárním onemocněním i jinými zdravotními problémy. Z podnětů, které veřejný ochránce práv řadu let dostává, přitom vyplývá nespokojenost lidí s tím, jak úřady postupují vůči provozovatelům zdrojů hluku dlouhodobě překračujících hygienické hlukové limity. Zástupce ombudsmanky proto svolal zástupce Ministerstva zdravotnictví, jednotlivých krajských hygienických stanic a Národní referenční laboratoře k diskuzi o tom, jak efektivně ovlivňovat provozovatele zdrojů nadlimitního hluku, jakými sankčními nástroji a nápravnými opatřeními disponují orgány ochrany veřejného zdraví a jak je využívají.
I soudní rozhodnutí nižších soudů je třeba zveřejňovat ve společné databázi a anonymizovat je podle jednotných pravidel. Podobně již činí vrcholné soudy. Shodli se na tom zástupci Ministerstva spravedlnosti, Ústavního soudu, Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu, krajských a okresních soudů a odborníci z akademické sféry na setkání pořádaném ombudsmankou. Ministerstvo spravedlnosti sjednotí pravidla ve své směrnici pro předsedy soudů a zakomponuje je do aktuálně vyvíjeného anonymizačního softwaru.
Ústavní soud dnes zrušil poplatek 10 000 korun, kterým bylo od 1. října 2016 zpoplatněno podání podnětu k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Ombudsmanka se účastnila řízení coby vedlejší účastník a připojila se k návrhu na jeho zrušení poté, co vláda odmítla její doporučení poplatek zrušit. Poplatek podle ombudsmanky omezuje právo petiční – tedy právo obrátit se na státní orgán. Zakládá také možnou nepřímou diskriminaci z důvodu majetku, kdy si lidé s nízkými příjmy nemohou dovolit se na úřad obrátit.
Na splnění povinnosti majitelů nechat očipovat svého psa zbývají už pouze necelé dva měsíce. V případě nesplnění povinnosti hrozí majitelům psů pokuta.
Webová stránka Domek polopatě pomůže lidem vyznat se v tom, co vše je potřeba zařídit při stavbě rodinného domu a s jakými úřady komunikovat – od výběru pozemku až po vyřízení čísla popisného.
V pátek 1. listopadu uspořádala ombudsmanka k desátému výročí ratifikace Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením konferenci. Česká republika patřila k prvním zemím, které tuto Úmluvu ratifikovaly. Spolu s Úmluvou vznikl tzv. Opční protokol, který ale pro Českou republiku doposud není závazný. Protokol, jehož ratifikace pořád vázne, je v druhém čtení v Poslanecké sněmovně a hlasovat by se o něm mělo v pátek 8. listopadu. Jeho ratifikace by představovala další možnosti posílení ochrany práv lidí s postižením.
V každé zemi se rodí děti, jejichž pohlavní znaky částečně či zcela neodpovídají tomu, co medicína a společnost očekává od mužských a ženských těl (intersex děti). Uvádí se, že takových dětí se rodí ve světě zhruba tolik, jako dětí se zrzavými vlasy. Dne 4. listopadu 2019 proto ombudsmanka uspořádala kulatý stůl určený zástupcům z řad praktikujících lékařů, právníků, kteří se zabývají související lidskoprávní problematikou, lékařských etiků, sociologů, představitelů ústředních orgánů státní správy, podporujících spolků, ale i samotných intersex lidí.