Zdravotní pojišťovna by měla pravidelně kontrolovat plnění povinností pojištěnců (v maximálně ročních intervalech) a pojištěnce o vzniku dluhu na pojistném informovat neprodleně po zjištění vzniku dluhu za kontrolované období. Současně by ho měla vyrozumět i o možnosti podání žádosti o prominutí penále. Po šetření ombudsmanky pojišťovna k této vstřícnější praxi přistoupila.
Ombudsman již od roku 2006 upozorňuje na roztříštěnost péče o ohrožené děti. Situace se v této oblasti bohužel příliš nezlepšuje. V současnosti ombudsman připomínkuje návrh novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí, který předkládá Ministerstvo práce a sociálních věcí. Zástupkyně ombudsmanky Monika Šimůnková upozorňuje na některé problematické body navrhovaného zákona. Ty se týkají například zajištění dostupnosti psychologické péče v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo problematické úpravy odměny pěstouna-prarodiče.
Podle pravidelných průzkumů Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) je důvěra v ombudsmana nejvyšší od roku 2014, naopak nedůvěra v instituci je za posledních šest let nejnižší. Tato data vyvrací nepravdivé výroky, které se v současné době ozývají v médiích a veřejných diskuzích.
Ženě se zdravotním postižením se narodilo dítě. Orgán sociálně-právní ochrany dětí po jeho narození podpořil návrh babičky na svěření dítěte do její péče. Matka tak nedostala ani šanci prokázat, že se o dítě dokáže postarat. Ombudsmanka během svého šetření zjistila, že se OSPOD v roli kolizního opatrovníka již na počátku přiklonil na stranu babičky, aniž by disponoval dostatkem informací. Nehájil tak nejlepší zájem dítěte, nesledoval ochranu rodičovství a nedal matce možnost prokázat, že se o dítě dokáže postarat. Nakonec se podařilo dosáhnout toho, aby bylo dítě svěřeno do péče matky a OSPOD přijal opatření k nápravě, které by měly podobným případům zabránit. Ombudsmanka Anna Šabatová tak mohla případ uzavřít.
Ombudsmanka ve spolupráci s organizací META, o.p.s., uspořádala konferenci k současné situaci ve vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem „Neznalost jazyka neomlouvá!?“ Vzdělávací systém totiž dosud není na tyto žáky připraven, přestože se jejich počet zvyšuje. Chybí koncepce i podpora. Setkání s odborníky se proto zaměřilo na připravované změny v systému podpory žáků s odlišným mateřským jazykem ve vzdělávání a na inspiraci dobrou praxí v zahraničí.
Situace v domovech pro osoby se zdravotním postižením potvrzuje, že se transformace sociálních služeb téměř zastavila a přestala být společenským a politickým tématem. Zařízení mají stále charakter ústavů a nepřipomínají normální domov. Lidem zde žijícím se nedostává potřebné podpory k udržení a rozvíjení schopností a dovedností, mnohdy se naopak prohlubuje jejich závislost na péči.
Kancelář veřejného ochránce práv zahájila čtyřletý projekt zaměřený na ochranu lidských práv. Projekt umožní ombudsmanovi ještě intenzivněji se zaměřit na zvlášť ohrožené skupiny, jako jsou děti, lidé se zdravotním postižením nebo lidé omezeni na svobodě.
Dne 10.1.2020 proběhlo již čtvrté setkání lidí se zkušeností s psychosociálním postižením, pečujících osob a odborníků v této oblasti.
Ombudsmanka Anna Šabatová od 9. ledna pověřila svoji zástupkyni Moniku Šimůnkovou výkonem působnosti v agendách ochrany práv dětí a rodiny, životního prostředí, stavebního práva, dopravy, daní, přestupků nebo práva na informace. V každé ze svěřených oblastí si zástupkyně ombudsmanky vytyčila několik priorit, kterým se chce v letošním roce věnovat.
Ombudsmanka zaznamenala vyšší počet stížností na vyřazení z evidence úřadu práce od lidí, kteří z důvodu nemoci nebo ošetření u lékaře nemohli plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání. Pokud úřadu práce neoznámili dočasnou neschopnost nejpozději v den, kdy jim lékař potvrzení vystavil, byli vyřazeni z evidence. Zákon je podle ombudsmanky až příliš přísný. Lidé by si proto měli dávat pozor a dočasnou neschopnost by měli ihned jakýmkoli způsobem úřadu práce oznamovat.
Za přítomnosti ombudsmanky Anny Šabatové projedná vláda v pondělí 6. ledna její žádost o zajištění zákonného postupu úřadů práce při rozhodování o žádostech o příspěvek na aktivní politiku zaměstnanosti.
Práce má jednoznačně pozitivní vliv na odsouzené. Jedná se o smysluplné trávení volného času, vytvoření či udržení základních pracovních návyků a současně o možnost, jak hradit dluhy, které odsouzené mnohdy do vězení přivedly. O práci je mezi odsouzenými i zaměstnavateli zájem. Současně od roku 2000 dlouhých 18 let výše pracovní odměny stagnovala, což se od ledna změní. Základní měsíční sazba tak bude nově 50 % minimální mzdy.
Vlaková přeprava je pro lidi s postižením nedostatečně přístupná. Lidé používající vozík se na většinu nástupišť vůbec nedostanou, to samé platí o železničních stanicích a zastávkách. Ne všechny vlaky na českých železnicích mají dostatečně široké dveře vagonů, aby jimi projel elektrický vozík. Nedostatky jsou například i v poskytování informací o přepravě lidí s vozíkem. Právo lidí s postižením na přístupnost tak není naplňováno. Ombudsmanka doufá, že její zjištění přispějí ke změnám v drážní dopravě ve prospěch lidí s postižením.
Nově zvolená zástupkyně ombudsmanky Monika Šimůnková začala od pondělí 9. 12. vykonávat svou funkci. V brněnské kanceláři se bude nejprve do konce roku seznamovat se všemi oblastmi a agendami, kterým se veřejný ochránce práv věnuje, s metodou práce a vnitřním chodem instituce. V lednu se pak samostatně ujme části působnosti, kterou jí ombudsmanka Anna Šabatová svěří.
S blížícím se koncem roku by měly zpozornět firmy zaměstnávající lidi s postižením. Pokud nestihnou zaplatit všechny povinné daně a odvody do posledního kalendářního dne, přijdou o příspěvek na zaměstnávání lidí s postižením.
Úředníci ne vždy pečlivě ověří údaje o osobách, nevyužívají k tomu základní registr obyvatel, takže snadno dojde k záměně. Lidé se proti takové nedbalosti musí bránit stížností.
Rok 2020 bude dvacátým rokem existence instituce ombudsmana. Kancelář veřejného ochránce práv proto otevřela své dveře veřejnosti. Formou přednášek a zážitků lidem ukazuje, co všechno se jí za dvě dekády podařilo změnit k lepšímu – od nepříznivých osudů jednotlivců až po systémové problémy.
Při poskytování služeb v rámci tzv. sdílené ekonomiky lidé bohužel často neplní všechny své povinnosti, protože o nich často ani neví. Ombudsman proto ve spolupráci s příslušnými úřady připravil dva materiály, které pokrývají momentálně nejužívanější služby. Jednou je poskytování přepravních služeb (nejznámějším příkladem je Uber) a druhou je poskytování krátkodobého ubytování (nejznámějším příkladem je Airbnb). Lidé se mimo jiné dozvědí, jak je to splacením daní či pojistného za zdravotní a sociální pojištění.
Činnost úřadů v souvislosti s nepovolenými terénními úpravami a stavbami v obci Škvorec jsou naprostým selháním státní správy. Zejména stavební úřad Úvaly a Krajský úřad Středočeského kraje svou nečinností a neúčinnými kroky nechaly investora vykácet stovky stromů, provádět nepovolené terénní úpravy a na nich začít bez povolení stavět domy. Ty pak investor dokonce nelegálně napojil na vodovod a kanalizaci nacházející se na pozemku jiného vlastníka. Za přihlížení úřadů nakonec oblast rozparceloval a rozprodal dalším osobám. Ty nyní domy dostavují nebo v nich chtějí začít bydlet, ale jde o nepovolené stavby.