Ombudsmani z Česka, Maďarska a Polska spolu se slovenskou ombudsmankou ve společném prohlášení odsoudili ruský vojenský útok na Ukrajinu. Ruské vojenské akce podle nich představují hrubé a bezprecedentní porušení mezinárodního práva a útok na hodnoty demokratické a civilizované společnosti.
Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček naléhavě připomíná, že i v době nouzového stavu mohou být práva a svobody omezeny jen na nezbytnou míru a po nezbytně dlouhou dobu. Upozorňuje, že práva a povinnosti uložené podle antidiskriminačního zákona nemohou být ani v době nouzového stavu významněji omezeny, protože ty s důvody vyhlášení nouzového stavu nijak nesouvisí.
Veřejný ochránce práv v dopisech ukrajinské ombudsmance a konzulce i konzulovi Ukrajiny působícím na konzulátu v Brně důrazně odsoudil napadení jejich země Ruskou federací. Zároveň je ubezpečil, že v maximální možné míře bude pomáhat Ukrajincům v České republice a poskytovat jim podporu v jejich tíživé situaci.
Jednostranná agrese proti suverénnímu státu je v přímém rozporu s normami i společenskou etikou 21. století. Ochrana práv i životů lidí, stejně jako budoucnosti národa, na nějž tento extrémní čin míří, je velkou výzvou pro celé mezinárodní společenství. Cítíme se všemi, které dnešní události přímo zasáhly, a litujeme zbytečných obětí na obou stranách konfliktu. Stojíme na straně těch, kteří hájí lidská práva kdekoli na světě.
Lidé, kteří se stanou obětí trestného činu, mohou požádat stát o peníze na léčbu fyzických i duševních následků události. Počítá s tím zákon o obětech trestných činů. O takzvanou peněžitou pomoc lidé žádají odbor odškodňování Ministerstva spravedlnosti. Veřejný ochránce práv nyní pomohl žadateli, kterému ministerstvo peníze napoprvé nepřiznalo. Po upozornění ombudsmana ministerstvo přehodnotilo své původní rozhodnutí a uznalo, že podle povahy zranění má mladý muž na pomoc nárok.
Praktická příručka práva na rovné zacházení pro rodiče na pracovním trhu se chronologicky věnuje otázkám zaměstnávání od nástupu až po skončení pracovního poměru, je tak užitečná pro všechny zaměstnance. Dozvíte se také, jak se v konfliktních situacích bránit. V příručce naleznete ilustrační příklady, které pomáhají lépe pochopit základní principy a právní pravidla, i případy z praxe ochránce shromážděné v průběhu posledních dvanácti let.
Zástupkyně ombudsmana zaslala Generálnímu řediteli Vězeňské služby český překlad aktualizovaných Evropských vězeňských pravidel. Tento dokument Výboru ministrů Rady Evropy shrnuje základní principy pro oblast vězeňství, ať už jde o podmínky pro výkon trestu, zdravotní péči nebo například standardy týkající se vedení a personálu věznic. Evropská vězeňská pravidla mají povahu doporučení, jde o takzvané soft law. Jejich význam spočívá v tom, že představují základní vodítka pro tvorbu, aplikaci a interpretaci vnitrostátních právních předpisů. Tyto dokumenty jsou živé, reagují na stále se měnící svět za mřížemi. Právě proto prochází čas od času aktualizací.
V novele zákona o zdravotních službách se podstatně zkrátila a zjednodušila definice použití psychofarmak a jiných léků jako omezovacího prostředku. Úplně pak ze seznamu omezovacích prostředků vypadla síťová lůžka. Přestože jde o vítané změny v duchu současných trendů v psychiatrii i zdravotnictví obecně, nepředcházela přijetí novely rozsáhlejší diskuze s odborníky — včetně těch z Kanceláře veřejného ochránce práv, kteří se dlouhodobě zabývají ochranou práv lidí omezených na osobní svobodě.
Ochránce se vymezil proti návrhu prováděcí vyhlášky, kterou Ministerstvo práce a sociálních věcí hodlá navýšit úhrady za péči, pobyt nebo stravu. Ochránce v této souvislosti upozorňuje zejména na to, že nelze navýšit úhrady u pečovatelské služby a služby osobní asistence, aniž by se odpovídajícím způsobem nezvedl také příspěvek na péči.
Lidé mohou začít žádat o příspěvek na bydlení vypočítaný už podle nových, vstřícnějších, pravidel. Novela zákona o státní sociální podpoře už vyšla ve Sbírce zákonů. Po úpravě předpisu volal v minulosti také ombudsman. V souvislosti s energetickou krizí a růstem cen energií začaly být pro mnohé domácnosti výdaje spojené s bydlením neúnosné. Díky novele na příspěvek dosáhne více žadatelů a jeho výše zohlední právě i rostoucí ceny energií. Změny platí zpětně již od začátku roku.
28. leden je Mezinárodní den ochrany osobních údajů, právě v tento den totiž přijala v roce 1981 Rada Evropy takzvanou Úmluvu o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních údajů. Toto téma v posledním roce rezonovalo i v případech, kterými se zabýval veřejný ochránce práv. Zjišťoval například, zda si policie, hygienické stanice a správa sociálního zabezpečení předávaly osobní údaje lidí s nařízenou karanténou v souladu s právem.
Veřejný ochránce práv seznámil na dnešním jednání ministryni životního prostředí se závěry svého šetření okolností havárie na řece Bečvě v září 2020 spojené s masivním úhynem ryb. Ombudsman už dříve poukázal na vážné systémové nedostatky současné právní úpravy především v oblasti ohlašování havárie nebo jasného vymezení kompetencí jednotlivých úřadů, které se na řešení havárií na vodách podílejí. Své šetření ombudsman v lednu ukončil s tím, že dál bude usilovat právě o změnu vodního zákona.
Veřejný ochránce práv se rozhodl vstoupit u Ústavního soudu jako vedlejší účastník do řízení o zrušení části takzvané očkovací vyhlášky. Podle ní bude pro vybrané profesní skupiny a lidi nad 60 let očkování proti nemoci covid-19 od března povinné.
Veřejný ochránce práv požádal ministra zdravotnictví o informace o plánovaných krocích jeho rezortu v souvislosti s takzvanou očkovací vyhláškou. Předchozí vláda rozhodla, že očkování proti nemoci covid-19 bude od března povinné pro vybrané profesní skupiny a lidi nad 60 let.
Ošetřovné a dlouhodobé ošetřovné může od začátku letošního roku čerpat víc lidí. U otcovské se prodloužila doba vyplácení dávky. A rozvolnila se pravidla otcovské u dětí, které musí po narození zůstat v nemocnici. Do novely zákona o nemocenském pojištění se tak promítly i některé dřívější připomínky veřejného ochránce práv vycházející z jeho případů.
Doporučení formuloval veřejný ochránce práv na základě rozsáhlého výzkumu mezi unijními občany žijícími v České republice. Víc než tisícovka lidí poměrně zastoupených nejen podle národnosti, ale i vzdělání nebo místa, kde v Česku žijí, popisovala zkušenosti s jednáním na úřadech, poskytováním zdravotní péče nebo vzděláváním. Především se ale účastníci výzkumu vyjadřovali k tématům týkajícím se práce a zaměstnání – a na tuto oblast také míří většina doporučení ombudsmana. Jeho působnost se o oblast práva na volný pohyb občanů EU rozšířila od roku 2018. České úřady, se kterými cizinci nejčastěji jednají, by podle ombudsmana měly zlepšit komunikaci a například pravidelně aktualizovat české i cizojazyčné webové stránky s informacemi určenými právě zahraničním pracovníkům. Zásadní je podle ombudsmana také role Státního úřadu inspekce práce.
Po výzkumu zaměřeném na praxi soudů při rozhodování o omezení svéprávnosti nebo podpůrných opatřeních se zástupkyně veřejného ochránce práv letos zabývala zkušenostmi obcí s veřejným opatrovnictvím a ochranou zranitelných dospělých. Dotazníky, které vyplnilo víc než 430 obcí, ukázaly především na nejednotnou spolupráci veřejných opatrovníků s opatrovnickými soudy. Podle zástupkyně ombudsmana chybí veřejnému opatrovnictví jednotné vedení v podobě gesčního ministerstva. Situace navíc dopadá na samotné opatrované, kteří nemají jistotu, že se o ně veřejní opatrovníci v různých místech postarají stejně.
Dva nedávné případy ombudsmana ukazují, že někdy může v pozadí vleklých sousedských rozepří stát i nečinnost nebo pochybení úřadů. V jednom případě trvalo několik let, než stavební úřad rozhodl o odstranění komína postaveného bez řádného povolení. V druhém začali úředníci šetřit přestupek stavitele komína až poté, co jim to po doporučení ombudsmana nařídil nadřízený krajský úřad.
Vzhledem ke zvýšenému zájmu veřejnosti i médií o průběh šetření policejního zákroku v Teplicích z června letošního roku přistoupila dnes zástupkyně veřejného ochránce práv k mimořádnému zveřejnění anonymizované zprávy o šetření. Zástupkyně ombudsmana tak chce předejít možnému nekontrolovanému publikování pouze částí zprávy bez patřičného kontextu poté, co dokument poskytla žadateli podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Zároveň důrazně upozorňuje, že šetření dosud neuzavřela, své závěry shrne v závěrečném stanovisku, případně bude postupovat dál dle zákona. Uveřejnění zprávy není sankcí ve smyslu zákona o veřejném ochránci práv.
Od začátku pandemie upozorňuje veřejný ochránce práv, že každý zásah do práv musí mít zákonný podklad. Hned s prvním uzavření škol v březnu 2020 začal sledovat a hodnotit dopad protiepidemických opatření na život jednotlivců i celých skupin zasluhujících zvláštní ochranu, jako jsou děti, lidé s postižením nebo ti omezení z nejrůznějších důvodů na osobní svobodě. V Mezinárodní den lidských práv přinášíme přehled našich aktivit během pandemie.