Zveřejnění interních informací o průběhu šetření je podle ombudsmana nevhodné a poškozuje celý úřad

„Lituji, že se kolegové právníci i další zaměstnanci po zveřejnění informací o jednom konkrétním šetření v médiích dostali do velmi nepříjemné pozice. Ale mohu s jistotou říct, že interní dokumenty o šetření se na veřejnost dostaly jinou cestou než prostřednictvím zaměstnanců Kanceláře. O tom bych chtěl ubezpečit nejen ty, kteří na dotyčný článek na internetu narazili, ale především všechny naše stěžovatele. Naše šetření jsou vždy důvěrná a zaměstnanci i představitelé musí ze zákona zachovávat mlčenlivost,“ vysvětlil ombudsman Stanislav Křeček, proč se rozhodl na článek postavený právě na interních dokumentech o sporu paní L. s jejím nadřízeným reagovat.

Článek pracuje mimo jiné s interním konceptem zprávy o šetření. Změnu právního hodnocení pak prezentuje jako mimořádný a neprofesionální krok ze strany ombudsmana. V článku už ale například nezazní, že i zpracovatel spisu stěžovatelku v průběhu šetření několikrát upozorňoval, že vypracovává pouze předběžný právní názor a konečné rozhodnutí leží na ochránci.

„V tomto případě jsem zkrátka považoval za důležitější jiná skutková zjištění než ta, která měli za zásadní kolegové právníci. Při pečlivém pročtení a porovnání onoho nešťastně zveřejněného konceptu s vydanou zprávou o šetření čtenář samozřejmě zjistí, že nejde o prostou změnu závěrů, ale došlo právě i k úpravě argumentace. Na tom ale opravdu není nic mimořádného.“ upřesnil Stanislav Křeček a dodal, že různé pohledy a diskuze k právu neodmyslitelně patří. „Je absurdní myslet si, že například v senátech soudů se vždy všichni členové shodnou na stejném pohledu na případ. Žádný soud Vám ale samozřejmě nepošle rozsudek i s několika předchozími pracovními koncepty, abyste si mohli zjistit, jak kdo ze soudců v senátu přemýšlel,“ dodal ombudsman.

Právě u diskriminačních případů je podle ombudsmana často velmi tenká hranice, kdy je možné dané chování označit za diskriminační ve smyslu zákona a kdy nikoli. Stěžovatelku také informoval, že se může obrátit na soud. To také později učinila.

„Ve zmíněném článku mne zarazilo zavádějící spojení informací o tom, že podle bývalého zaměstnance ignoruji antidiskriminační zákon, s větou „Spor teď míří k soudu.“. To vyvolává mylný dojem, že jde o soud tohoto bývalého zaměstnance Kanceláře se mnou. Ve skutečnosti je ale řeč o sporu týkajícím se právě rozepří paní L. s jejím nadřízeným,“ podivil se ombudsman s tím, že autorka článku při jeho přípravě telefonovala s více zaměstnanci právní sekce, následně však pracovala jen s některými informacemi, které se dozvěděla.