AKTUÁLNĚ: Українці, увага! Тут ви можете знайти важливі посилання з інформацією про ваше перебування в Чеській Республіці. *

Zveřejněno Tisková zpráva

Nucená práce nebo vykořisťování – poradíme, jak poznat varovné signály a kde hledat pomoc

Práce bez smlouvy a jistého platu nebo jako protislužba za poskytnutí ubytování a jídla — to jsou typické příklady vykořisťování, se kterým se podle odhadů v Evropě nově potká každý rok půl milionu lidí. Někteří z nich čelí i sexuálnímu zneužívání nebo jsou nuceni k prostituci. Dvacátý červen si připomínáme jako mezinárodní den uprchlíků. Právě lidé, kteří opustili své domovy a hledají bezpečí v jiném státě, jsou i kvůli neznalosti jazyka a prostředí obzvlášť zranitelní a mohou se stát oběťmi vykořisťování. Shrnuli jsme, na co si mají lidé v souvislosti s možným vykořisťováním dát pozor. Varovné signály jsou podobné jak pro potenciální oběti, tak pro lidi z jejich okolí.

V souvislosti s válkou na Ukrajině přišlo do Česka už téměř 369 tisíc lidí. Většina z nich jsou ženy nebo děti. Obě skupiny patří mezi velmi zranitelné. I pro ně platí, že by měli vyhledat pomoc, pokud je někdo k práci nutí, musí pracovat v nedůstojných podmínkách nebo jim někdo sebral doklady. Stejně tak jsou nepřípustné návrhy se sexuálním podtextem nebo přímo napadení.

2.pngLidé by měli důvěřovat pouze oficiálním informacím a třeba se vyvarovat různých zprostředkovatelů práce. U těch totiž je vyšší riziko, že lidé mohou narazit na někoho, kdo chce jejich zranitelné postavení zneužít.  

6.png

Neziskové organizace pracující s cizinci už podle dostupných informací řeší desítky případů možného vykořisťování ukrajinských příchozích. Veřejný ochránce práv může případné stěžovatele, kteří mají s nucenou prací zkušenost, nasměrovat právě na neziskové organizace jako je La Strada nebo třeba i na policii. Přímo se pak může zabývat například případy, kdy člověk není spokojený s tím, jak jeho stížnost na podmínky v práci prošetřil inspektorát práce, a postup inspektorátu prověřit.

Upozornit na možné vykořisťování ale může kdokoli, stačí si všímat varovných signálů.

1.png

V letech 2011 až 2021 podali cizinci v České republice 14.023 žádostí o mezinárodní ochranu. Ta může mít nejčastěji podobnu azylu nebo takzvané doplňkové ochrany. Na konci roku 2021 bylo v České republice celkem 1.064 lidí s uděleným azylem. Nejvíce z nich, celkem 148, bylo z Myanmaru (Barmy) a stejný počet azylantů byl i z Ruska. Azyl u nás dostalo také 134 Afghánců a 131 Bělorusů.

Lidé přicházející v současné době z Ukrajiny nežádají o azyl, ale o takzvanou dočasnou ochranu. Ta jim umožní zůstat na území Evropské unie po dobu jednoho roku, zároveň se s ní pojí i jednoduší pravidla týkající právě zaměstnávání.

Vytisknout

Zpět na aktuality