Opakovaně šetříme problémy lidí, kteří mají v rámci Evropské unie zdravotní pojištění v jedné zemi, ale bydlí v zemi jiné a tam také čerpají zdravotní péči. Ve většině případů vše funguje bez problémů a zdravotní pojišťovny si na základě formulářů mezi sebou platby přeúčtují. Co si ale počít v situaci, kdy to tak lehce nefunguje?
Vlhko a chlad mohou způsobovat škody na stavbách, komplikovat život jejich vlastníkům nebo i ohrožovat jejich zdraví. Právě na podzim proto přibývá dotazů ombudsmanovi a žádostí o radu či pomoc při řešení problémů s podmáčením nemovitostí, vlhkostí zdiva a s tím spojeným rizikem vzniku plísní. Lidé obvykle namítají, že k poškozování jejich nemovitosti dochází v důsledku závadného stavu sousední stavby nebo pozemku, a nejsou spokojeni s tím, že stavební úřad nevyhověl jejich podání.
Úřad práce zastavil výplatu podpory v nezaměstnanosti k dřívějšímu datu, než měl. O zastavení výplaty nevydal rozhodnutí, proti kterému by se mohl uchazeč o zaměstnání bránit. Úřad práce trvá na tom, že postupoval správně, a Ministerstvo práce a sociálních věcí ho podpořilo. Zástupkyně ombudsmana je přesto nadále přesvědčena, že právní názor obou úřadů je chybný. Protože vyčerpala všechny zákonné možnosti k zajištění nápravy, kterou však úřady odmítly provést, rozhodla se případ zveřejnit.
Celkem je v Česku asi 40 tisíc lidí omezených ve svéprávnosti. Výzkum zástupkyně ombudsmana, který analyzoval 256 rozhodnutí soudů z let 2013 až 2019, ukazuje, že omezení svéprávnosti je nejčastěji využívaným opatřením u lidí, kteří potřebují podporu v rozhodování. Nejčastěji soudy omezují svéprávnost v oblasti nakládání s majetkem. Průměrná částka, se kterou mohou tito lidé nakládat je 3170 korun, což je méně než životní minimum. Třetina lidí má dokonce méně než tisíc korun měsíčně. Všechny platby nad tuto částku za ně musí provádět opatrovník.
Naším úkolem je navštěvovat různé typy zařízení a zjišťovat, jak je zacházeno s lidmi, kteří zde pobývají a v jakých podmínkách žijí. Jedná se například o zařízení sociálních služeb, léčebny, dětské domovy a další. Pokud zjistíme nedostatky, žádáme nápravu přímo po zařízení. Pokud jde o systémové problémy, požadujeme změny po odpovědných úřadech. Aktuálně však z důvodů preventivních opatření proti šíření onemocnění COVID 19 zařízení dočasně nenavštěvujeme. Proto se obracíme na vás, kdo v těchto zařízeních pobýváte nebo zde máte své blízké, abyste se s námi podělili o své zkušenosti.
Jakékoliv výroky o tom, že někteří lidé s postižením jsou pro společnost přítěží nebo jejich život není plnohodnotný, považujeme za nepřípustné.
Raná péče je službou, která již třicet let pomáhá rodinám, jimž se narodí dítě s těžkým zdravotním postižením či onemocněním. Bohužel je tato pomoc pro mnoho rodin stále nedostupná, a to především pro její omezenou kapacitu, ale také kvůli nedostatečné informovanosti. Nejen z těchto důvodů se připojujeme k Týdnu rané péče, který probíhá od 2. do 8. listopadu.
Na vládou nařízený zákaz vycházení z domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem a zákaz návštěv je podle zástupkyně ombudsmana třeba pohlížet jako na zcela krajní nástroj ochrany zdraví a života klientů, který se střetává se základními lidskými právy a svobodami. Výjimky z omezení proto musí být citlivě uplatňovány a je třeba co nejdříve najít způsob, jak bezpečně umožnit návštěvy u klientů zařízení.
Ombudsman se rozhodl zahájit šetření z vlastní iniciativy a prověřit postup úřadů ve věci stavby „Nová Masaryčka“. Reaguje tak na informace z médií naznačující možné pochybení úřadů u této pražské stavby.
Před 70. lety byla přijata evropská Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod. S tématy souvisejícími se závazky států a s případy možného porušení Úmluvy se setkává i ombudsman.
Zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková se setkává s přibývajícím množstvím dotazů týkajících se návštěv ve zdravotnických zařízeních, zvláště v souvislosti s okamžiky nejsmutnějšími, a to návštěvami umírajících blízkých osob. Zákon o veřejném ochránci práv ji neopravňuje zasahovat do postupu nemocnice v této věci, nemůže proto přímo působit na poskytovatele zdravotních služeb. Rozhodli jsme se ale přehledně shrnout, jaké možnosti lidé v této nelehké situaci během krizových opatření mají.
V souvislosti s pohřebnictvím v minulosti ombudsman upozorňoval na zvyšující se počet sociálních pohřbů na náklady obce. V letošním roce však zaznamenal případy, kdy z různých důvodů došlo k sociálnímu pohřbu a pozůstalí se pak snažili získat urnu s ostatky svého blízkého. I když chtěli dodatečně náklady pohřbu uhradit, pohřební služba jim urnu odmítla vydat. Ani pohřebnictví také nezůstalo bez dopadů pandemie Covid-19.
Řešili jsme případ ženy, kterou v práci šikanovala její nadřízená. Žena se obrátila na inspektorát práce, který v případu neshledal žádné vážné pochybení. Zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková však v šetření inspektorátu shledala pochybení několik. Inspektorát práce vyhověl závěrům zástupkyně a v podobným případech bude postupovat dle jejích doporučení.
Železniční Nové spojení Praha hl. n., Masarykovo n. – Libeň, Vysočany, Holešovice je podle ombudsmana tristní ukázkou selhání orgánů státní správy na všech úrovních. Současně ukazuje nedostatky právní úpravy. Ta nepočítá s možností řešit případy staveb a provozů, na nichž je silný veřejný zájem, které ale ani po realizaci protihlukových opatření nesplňují hygienické limity hluku, a je zjevné, že je ani do budoucna nebudou splňovat. V každém případě je ale podle ombudsmana nepřijatelné, aby úřady déle než deset let umožňovaly využívat nezkolaudovatelnou stavbu opakovaným povolováním zkušebního provozu.
Hledáme výzkumníka či výzkumnici na poloviční úvazek k provádění kvantitativních a kvalitativních empirických výzkumů. Požadujeme ukončené vysokoškolské vzdělává v oboru sociologie nebo v příbuzném sociálně-vědním oboru. Zájemci se mohou hlásit do 15. 11.2020
Zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková se zabývala případem ženy, jež si platila pojištění jako samoplátce. Jednoho dne jí pojišťovna platby vrátila a oznámila, že dluží za poskytnuté zdravotní služby za sebe a svou dceru téměř 100 tisíc korun. Tak se začal odvíjet dvouletý absurdní příběh, který se podařilo dovést ke šťastnému konci. Manžel české občanky je totiž Ital a pobírá italský důchod. V obdobích, kdy žena neměla žádný příjem, se na ni a její nezletilou dceru v souladu s koordinačními nařízeními EU vztahovalo italské zdravotní pojištění a žena tedy neměla platit pojištění v České republice. Italská pojišťovna však nekomunikovala a žena i její dcera se ocitly v pasti.
Ombudsman chce prověřit slevy na správních poplatcích při využití portálu občana, který obce a města zavádějí v rámci elektronických služeb. Sleva sice má oporu v zákoně, ale současně může podle ombudsmana nepříznivě dopadat např. na starší občany nevyužívající internet.
Zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková žádá poslance, aby na právě probíhající 62. schůzi sněmovny, v 1. čtení, projednali a podpořili zákon o odškodnění nezákonně sterilizovaných žen. Návrh zákona již rok čeká na své projednání. Zákon je v tuto chvíli jedinou možností, jak se takto postižené ženy mohou domoci spravedlnosti, neboť na soud se již obrátit nemohou. Na toto bezpráví přitom poukazoval již ombudsman Otakar Motejl.
Ombudsman dosáhl dohody s Ministerstvem vnitra, že se sjednotí postup správních orgánů při akceptování generální plné moci udělené advokátovi. Klienti, kteří se nechávají zastoupit advokátem a dají mu plnou moc pro všechna správní řízení, se už nebudou muset bát, že kvůli neuznání zmocnění přijdou o svá práva, nebo že na ně budou mít úřady požadavky nad rámec zákona.
