Úřad práce nemůže odejmout příspěvek na bydlení nájemci bytu, kterému přes maximální snahu pronajímatel odmítá vydat doklad s vyúčtováním placených služeb. Takový postup úřadu je podle ombudsmana formalistický a popírá účel dávky na bydlení.
Právní úprava, která stanoví pravidla pro chov zvířat a jejich ochranu, není jednoduchá. Prolíná se několika právními předpisy, pomocí nichž se stát snaží zajistit, aby se zvířaty nebylo špatně zacházeno. Po zkušenostech s případy nezvládnutých chovů zvířat se ombudsman rozhodl jednoduchou formou seznámit veřejnost s nejdůležitějšími povinnostmi, které se k chovu zvířat a jejich ochraně vztahují. V novém informačním letáku odpovídá na základní otázky a popisuje, v jakých souvislostech se ombudsman může ochranou zvířat zabývat a s čím může pomoci. Informace v letáku nejsou určeny pouze chovatelům, nýbrž i široké veřejnosti.
V listopadu tohoto roku ombudsman informoval veřejnost, že se na základě mediálních zpráv rozhodl zahájit šetření z vlastní iniciativy a prověřit tak postupy úřadů ve věci stavby Polyfunkční objekt Masaryk Centre 1, nazývané též jako Nová Masaryčka v Praze. Šetření zatím není ukončeno.
V poslední době sice lidi hluk příliš netrápil, o to citlivěji budou po návratu k normálnímu fungování hostinských provozoven vnímat hluk z obnovených hudebních produkcí. Ombudsman proto považuje za nutné na danou věc upozornit už nyní a poskytnout lidem v předstihu jednoduchý návod, jak problémy s hlukem řešit.
Lidé hospitalizovaní bez svého souhlasu se i v době krizového opatření vlády mohou osobně stýkat se svým zástupcem, důvěrníkem nebo podpůrcem, pokud přitom budou splněna nezbytná hygienická opatření, aby se předešlo šíření epidemie. Ministerstvo zdravotnictví na základě upozornění zástupkyně ombudsmana přislíbilo sjednotit přístup poskytovatelů zdravotních služeb tak, aby nedocházelo k omezování práv nedobrovolných pacientů v rozporu s vládními opatřeními.
Vláda by při přijímání omezujících opatření měla více brát v úvahu specifické situace, zvažovat dopady omezení na různé skupiny osob a dopředu stanovit nezbytné výjimky. Podle ombudsmana je závažným opomenutím, že v případě maloobchodního prodeje sice vláda stanovila výjimku pro osoby s kočárkem, které nesmí být nuceny používat nákupní vozík, ale podobnou výjimku nemají lidé s postižením používající kompenzační pomůcky. Ombudsman se v této věci obrací na vládu, ale především apeluje na obchodníky, aby k lidem s postižením přistupovali vstřícně a nebránili jim ve vstupu do provozovny, pokud nemohou kvůli svému postižení používat nákupní vozík nebo košík.
Dnešní díl podcastu se zaměřuje na doby pojištění pro získání nároku na důchod a na různé mýty a omyly, které lidé s touto podmínkou spojují. Dozvíte se, kolik let doby důchodového pojištění musí žadatel o důchod splnit, co se za dobu pojištění počítá, jak je to se započítáváním studia, doby evidence na úřadu práce, rodičovská dovolená, péče o jinou osobu apod. Pro některé budoucí žadatele o důchod může být důležité dozvědět se, co dělat, když jim nějaká doba pojištění chybí, pro jiné bude nové zjištění, že se jim například nezapočítá doba studia a mnoho dalšího.
V souvislosti s Dnem lidských práv ombudsman připomíná, že nejčastěji porušovaným základním právem je podle jeho poznatků právo lidí na to, aby byla jejich věc projednána bez zbytečných průtahů. Vyplývá to z podnětů, s nimiž se lidé na ombudsmana obracejí. Z každoročních 8000 podnětů se podle ombudsmana přinejmenším třetina dotýká některého práva zaručeného Listinou základních práv a svobod a nejčastěji jde právě o nepřiměřenou dlouhé čekání na rozhodnutí.
Loni uplynulo dvacet let od přijetí zákona o veřejném ochránci práv, v letošním roce pak uplyne již sedmdesát let od přijetí Evropské úmluvy o lidských právech a 10. prosince si jako každoročně připomeneme Den lidských práv. Snad je to příležitost k alespoň krátkému zamyšlení nad stavem lidských práv i ombudsmanství u nás.
Zatímco úvodní díl podcastu Na kávu s ombudsmanem se věnoval obecně činnosti a působnosti ombudsmana, ode dneška se v následujících čtyřech dílech zaměříme na téma důchodů a postupně v nich vysvětlíme vše, co by lidé měli v souvislosti s důchody vědět.
U příležitosti Mezinárodního dne lidí s postižením se v Kanceláři veřejného ochránce práv konala online diskuze Lidé s postižením a Evropská úmluva o ochraně lidských práv (1950 – 2020). Vedle zástupkyně ombudsmana Moniky Šimůnkové se zúčastnila řada odborníků, např. Vít Alexander Schorm, Pavel Kotrady, Martina Grochová či Radka Maxová. Mezinárodní den osob s postižením má letos také speciální význam v souvislosti se sedmdesátiletým výročím Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
V současnosti se provádí plošné antigenní testování na onemocnění COVID 19 v zařízeních sociálních služeb a míří do nich také potřebné ochranné zdravotní prostředky. Určitá část péče o seniory je však poskytována mimo systém, v neregistrovaných zařízeních sociálních služeb, která poskytují péči bez oprávnění a bez kontroly.
„Už první zpráva v září o úniku nebezpečných látek do Bečvy mne zasáhla, jako snad každého v zemi. Nejen jako ombudsman, ale i jako aktivní rybář jsem byl otřesen závažností a rozsahem vzniklé situace. Věřil jsem, že příslušné správní orgány budou postupovat v souladu se zákony a učiní bezodkladně veškeré kroky k okamžité nápravě a prošetření věci tak, aby se v žádném případě situace neopakovala. Rozpačité informace, které se o postupu úřadů v médiích objevují, a dnešní zpráva o dalším úniku neznámé látky, která způsobila další úhyn ryb, mne však přesvědčují o tom, že je třeba se činností úřadů v této věci zabývat,“ vysvětluje ombudsman Stanislav Křeček své rozhodnutí zahájit šetření z vlastní iniciativy (odkazuje na aktuální zprávu z médií).
Jestliže stavební úřad zjistí nepovolenou stavební činnost, měl by vůči stavebníkovi postupovat rázně, jak mu ukládá zákon. Zejména by neměl připustit, aby nepovolená výstavba pokračovala. Liknavý přístup, kdy neukázněnému stavebníkovi není z moci úřední zabráněno v pokračování a celkovém dokončení nepovolené stavby, je špatným signálem pro společnost a může vést k názoru, že zákony, a především úřady, neměří všem stejně.
Dříve avizovaný seriál podcastů Na kávu s ombudsmanem dnes začíná. Úvodní díl se nejprve věnuje vysvětlení působnosti ombudsmana a způsobu, jaký se podněty řeší. Další díly se zaměří na konkrétní problémy a životní situace, s nimiž se lidé na ombudsmana obracejí. Jako první budou na řadě důchody.
Opakovaně šetříme problémy lidí, kteří mají v rámci Evropské unie zdravotní pojištění v jedné zemi, ale bydlí v zemi jiné a tam také čerpají zdravotní péči. Ve většině případů vše funguje bez problémů a zdravotní pojišťovny si na základě formulářů mezi sebou platby přeúčtují. Co si ale počít v situaci, kdy to tak lehce nefunguje?
Vlhko a chlad mohou způsobovat škody na stavbách, komplikovat život jejich vlastníkům nebo i ohrožovat jejich zdraví. Právě na podzim proto přibývá dotazů ombudsmanovi a žádostí o radu či pomoc při řešení problémů s podmáčením nemovitostí, vlhkostí zdiva a s tím spojeným rizikem vzniku plísní. Lidé obvykle namítají, že k poškozování jejich nemovitosti dochází v důsledku závadného stavu sousední stavby nebo pozemku, a nejsou spokojeni s tím, že stavební úřad nevyhověl jejich podání.
Úřad práce zastavil výplatu podpory v nezaměstnanosti k dřívějšímu datu, než měl. O zastavení výplaty nevydal rozhodnutí, proti kterému by se mohl uchazeč o zaměstnání bránit. Úřad práce trvá na tom, že postupoval správně, a Ministerstvo práce a sociálních věcí ho podpořilo. Zástupkyně ombudsmana je přesto nadále přesvědčena, že právní názor obou úřadů je chybný. Protože vyčerpala všechny zákonné možnosti k zajištění nápravy, kterou však úřady odmítly provést, rozhodla se případ zveřejnit.
Celkem je v Česku asi 40 tisíc lidí omezených ve svéprávnosti. Výzkum zástupkyně ombudsmana, který analyzoval 256 rozhodnutí soudů z let 2013 až 2019, ukazuje, že omezení svéprávnosti je nejčastěji využívaným opatřením u lidí, kteří potřebují podporu v rozhodování. Nejčastěji soudy omezují svéprávnost v oblasti nakládání s majetkem. Průměrná částka, se kterou mohou tito lidé nakládat je 3170 korun, což je méně než životní minimum. Třetina lidí má dokonce méně než tisíc korun měsíčně. Všechny platby nad tuto částku za ně musí provádět opatrovník.
