Jako problematické vidí zástupkyně ombudsmana především plánované ukončení bezplatného testování na covid-19 pro mladistvé a děti starší dvanácti let. Jde totiž o skupiny, které mají Listinou základních práv a svobod garantovanou zvláštní ochranu.
V novém prázdninovém podcastu se posluchači dozví, jak funguje poplatek z pobytu z obou stran, tedy z pozice poplatníka, kterým je typicky turista, i z pozice plátce, kterým je ubytovatel. Řekneme si, co je potřeba hlásit, co vyplňovat a kde zjistit informace. Poplatek dopadá i na služby typu AirBnB, což je přirozený můstek k tématu sdílené ekonomiky. Stručně shrnujeme povinnosti osob, které se do sdílené ekonomiky, nebo služeb, které se za ni maskují, zapojili.
Návštěvy týmu kanceláře ombudsmana v zařízeních poskytujících péči v oblasti dětské a dorostové psychiatrie ukázaly, že k účasti nezletilých pacientů na rozhodování o léčbě přistupují nemocnice nesourodě a někdy účast dítěte zanedbávají. Zástupkyně ombudsmana proto vydala Doporučení, které by mělo pomoci praxi sjednotit a posílit práva dítěte. Doporučení vzniklo ve spolupráci s odborníky z oboru, představiteli nemocnic a ve shodě s Ministerstvem zdravotnictví.
Za posledního tři čtvrtě roku se na ombudsmana obrátilo několik pěstounů, kteří řešili problém s výplatou sirotčího důchodu jim svěřeného dítěte. Namítali, že i když o dítě fakticky pečují, sirotčí důchod je nadále vyplácen biologickému rodiči dítěte, který jim však důchod nepředává. O vyplácený sirotčí důchod se přitom krátí příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Pěstouni se tak ocitají v situaci, kdy nemají k dispozici prostředky k úhradě výdajů spojených s péčí o svěřené dítě.
O LGBT+ výzkumech diskutoval ve čtvrtek v rámci Prague Pride také ombudsman Stanislav Křeček a vedoucí Úseku výzkumu Kanceláře veřejného ochránce práv Marína Urbániková. V diskuzním panelu s názvem „Máte na to data?“ se zaměřili na výzkum předchozí ombudsmanky „Být LGBT v Česku“.
Na ombudsmana se obrátili lidé, jejichž rodinní příslušníci se nemohli dostat do České republiky – nevztahovala se na ně totiž výjimka z protiepidemického opatření. To zakazuje vstup do Česka cizincům, kteří v posledních 14 dnech pobývali déle než 12 hodin v zemích s extrémním rizikem výskytu onemocnění COVID-19. Ze zákazu ministerstvo sice stanovuje několik výjimek, jak ale při svém šetření zjistila zástupkyně ombudsmana, některé skupiny rodinných příslušníků opatření ve výjimkách zcela opomíjí.
Dnešní podcast poskytne základní rady pro cesty do ciziny. Řekneme, na co si dát pozor při cestách do zahraničí. Budeme se zabývat pasy, řidičáky nebo třeba zdravotním pojištěním. Stručně představíme Schengenský prostor a kdo tam patří. Probereme také délku turistického pobytu v zemích EU.
Veřejný ochránce práv je mimořádně znepokojen aktuálním děním v souvislosti s protiepidemickými opatřeními. Na jedné straně jsou ministerstvem zdravotnictví přijímána opatření s cílem zamezit šíření koronaviru, na straně druhé jsou desítky těchto opatření soudy rušeny jako nezákonná. To může mezi lidmi vyvolávat nejistotu a otřásat jejich důvěrou v řádnou správu věcí veřejných a právní stát jako takový.
Ombudsman se dlouhodobě zabývá problematikou odměn pěstounů. V rámci legislativních doporučení za rok 2020 doporučil Poslanecké sněmovně, aby příspěvky pro pěstouny zvedla z dnešních 20 000 korun měsíčně pro pěstouny pečující o jedno dítě na 27 000 korun. Úměrně tomu by se měly zvýšit i odměny pro pěstouny pečující o více dětí. V případě péče o děti s postižením ombudsman navrhuje příspěvek 36 000 korun. Dnes budou o příspěvcích v rámci návrhu zákona o sociálně-právní ochraně dětí hlasovat poslanci.
Senát na čtvrtečním jednání schválil zákon o odškodnění obětí nezákonných sterilizací. Budou mít nárok na jednorázovou částku 300 000 korun. Zákon se vztahuje na sterilizace provedené mezi červencem 1966 a koncem března 2012, tedy na dobu platnosti někdejšího zákona o zdraví lidu. Ombudsman na protiprávně prováděné sterilizace upozorňuje už přes 15 let.
Nový sborník stanovisek z oblasti školství přináší shrnutí nejčastějších témat, a to chronologicky od předškolního vzdělávání přes to základní až po problematiku středoškolského studia. Samostatná kapitola se věnuje školnímu stravování. Sborník uzavírá přehled úplných nebo zkrácených znění závěrů ombudsmana z konkrétních kauz.
Máte prázdniny nebo jste aktuálně ukončili školu? Dnešní podcast je určený právě vám. Budeme si povídat o tom, jak je to s prázdninovými brigádami a na co je třeba si dát pozor po ukončení studia, aby vám nevznikaly zbytečné problémy s úřady.
Díky případu stěžovatelky, jejíž totožnost nedokázal registrační systém k očkování proti COVID-19 ověřit v registru obyvatel, jsme zjistili, že může jít o víc než jen individuální problém. Přestože má stěžovatelka české občanství i české rodné číslo a údaje v prvním kroku registrace vyplnila správně, systém ji nepustil dál. Zůstala bez PIN2 a nemohla pokračovat k výběru termínu očkování. Podle zjištění ombudsmana není jediná s podobným problémem – na vině mohlo být její neobvyklé jméno.
Veřejný ochránce práv zveřejnil zprávu o šetření ve věci Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví. Zabýval se okolnostmi jejího vzniku a zejména aspekty nově vytvořeného znaleckého odvětví. Za jeho nejzávažnější problém považuje skutečnost, že bylo vytvořeno bez hlubší diskuze s lékaři a aniž by bylo jasné, co bude a může být náplní znalecké činnosti a k čemu se mohou znalci (lékaři) ve znaleckých posudcích vyjadřovat.
Prázdniny jsou tu a s nimi i čas dovolených a cestování. S cestami za hranice však v letošním roce přichází i různá pravidla a omezení vyplývající ze současné epidemiologické situace. Jaké povinnosti na mě čekají při cestě zpět do České republiky, do jakých zemí je zakázáno cestovat, pomůže mi, pokud jsem očkovaný/á, a co je to ten covidpass? Odpovědi přinášíme v novém dílu podcastu Na kávu s ombudsmanem. Dnešním prázdninovým dílem načínáme už třetí desítku podcastů.
V úvodní monitorovací zprávě o rovném zacházení představujeme tři oblasti, které bude veřejný ochránce práv do roku 2023 systematicky sledovat. Při jejich výběru jsme vycházeli především z monitorovací a rozhodovací činnosti orgánů mezinárodních lidskoprávních úmluv jako je Výbor pro lidská práva, Výbor pro odstranění rasové diskriminace nebo Evropský výbor pro sociální práva. První monitorovací zpráva popisuje indikátory, které budeme v jednotlivých oblastech následující tři roky vyhodnocovat.
Spolek pro seniory Mír Práče, poskytuje podle zjištění ombudsmana bez oprávnění ubytování a sociální či zdravotní služby seniorům se sníženou soběstačností. Formálně se jedná pouze o spolek, jehož členy jsou právě ubytovaní senioři. Reálně ale zařízení funguje jako domov pro seniory a mělo by se tedy registrovat coby pobytová sociální služba. To Spolek téměř dva roky vytrvale odmítá.
Dnešní podcast bude slavnostní. Slavíme totiž letos 15 let činnosti ombudsmana, v rámci které navštěvuje zařízení, kde pobývají lidé odkázáni na péči druhých nebo lidé, kteří pobývají v zařízeních z rozhodnutí státu. Může jít o domovy pro seniory, LDN, psychiatrické nemocnice nebo třeba věznice. Slavíme také 10 let, po které dohlížíme na výkon vyhoštění cizinců z území České republiky.
Druhý prázdninový podcast se zaměří na problematiku zaměstnávání cizinců v České republice. Řekneme, co musí zaměstnavatel udělat, aby mohl v Česku zaměstnávat cizince, a jak může cizinec získat zaměstnaneckou kartu.
Ombudsman v minulosti ukončil dva případy, u nichž konstatoval zjištění diskriminace. V obou případech se pak stěžovatel a stěžovatelka obrátili na soud, před nímž je zastupovali právníci Pro bono aliance. V obou případech jim dal soud v uplynulých týdnech za pravdu a potvrdil tak závěry ombudsmana. Jeden případ se týkal diskriminace kvůli věku a zdravotnímu postižení, v druhém šlo o diskriminaci kvůli těhotenství.
