Za diskriminační označil veřejný ochránce práv praxi, kdy úřady v rámci snížení počtu služebních míst považovaly za neobsazená také místa zaměstnanců na mateřské a rodičovské dovolené, a jako neobsazená pak úřady tato pracovní místa rušily.
V dnešním podcastu ze seriálu Ombudsman a školství si budeme povídat například o kritériích pro přijímání dětí do mateřských škol, nebo o tom, co mohou rodiče dělat, když jejich dítě do školky nepřijmou. Řeč přijde také na školní stravování.
V Česku žije přes 1,1 milionu lidí s postižením. Zatímco některá data o jejich situaci jsou dostupná z různých zdrojů už dnes, jiná u nás dosud nikdo nesleduje. Proto navrhla zástupkyně ombudsmana soubor ukazatelů, které by jako celek mohly v budoucnu ilustrovat, jak si Česko vede v naplňování Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením.
Sociální odbor obecního úřadu poskytoval svým klientům v tíživé sociální situaci pomocí předtištěného poučení chybnou informaci, že dávky pomoci v hmotné nouzi mohou získat pouze od pracoviště Úřadu práce ČR v místě evidovaného trvalého pobytu.
Jakými tématy se ombudsman na poli školství zabývá? Jaké jsou jeho kompetence v této oblasti? S jakými problémy se na něj lidé nejčastěji obracejí? Nejen to se dozvíte v úvodním podcastu z minisérie Ombudsman a školství. Seriál bude mít celkem čtyři díly, po úvodu se v dalších částech budeme postupně věnovat některým tématům předškolního, základního a středního vzdělávání.
Šetření zástupkyně ombudsmana ukázalo, že metodika Ministerstva školství ze srpna 2019 k odměňování ředitelů a ředitelek mateřských škol obsahovala zavádějící příklad, který je v rozporu s nařízením vlády. Do 11. platové třídy totiž neměli být podle metodiky zařazeni ředitelé a ředitelky, pokud má jejich mateřská škola nemovitý majetek pouze ve výpůjčce od zřizovatele. To může znamenat nižší plat pro řadu lidí ve vedení mateřských škol.
Ústavní soud dnes vyhověl návrhu skupiny senátorů na zrušení části zákona o pomoci v hmotné nouzi, která umožňovala obcím vyhlásit oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů. Nově přistěhovaní obyvatelé tam nemohli získat doplatek na bydlení — tedy dávku určenou lidem v tíživé sociální situaci. K návrhu senátorů se v roce 2018 připojila už předchozí ombudsmanka a jako vedlejší účastnice řízení po Ústavním soudu také požadovala zrušení zmíněné části zákona. Ta podle ní zasahovala do práva lidí na pomoc v hmotné nouzi, a proto byla v rozporu s Listinou základních práv a svobod.
V Kanceláři veřejného ochránce práv usilujeme dlouhodobě o dobrou veřejnou správu a společnost bez předsudků. Snažíme se také předcházet špatnému zacházení s lidmi, kteří žijí v institucích nebo jsou vyhošťovaní. Monitorujeme práva osob se zdravotním postižením a pomáháme cizincům-občanům Evropské unie, kteří žijí nebo pracují v České republice.
Jsme férový zaměstnavatel a rádi mezi nás přijmeme nové kolegy a kolegyně přicházející z různých skupin společnosti bez ohledu na věk, pohlaví, zdravotní stav, rasu, národnost, sexuální orientaci, náboženské vyznání, víru a světový názor. Rozmanitost na pracovišti je pro nás důležitá.
Nový školní rok je za dveřmi. Jaký asi bude pro žáky, jejich rodiče a učitele? A jaký bude pro děti a žáky, kteří mají postižení? Kolik dětí s postižením se v českých školách vzdělává a na jakou podporu mají podle zákona nárok? A co když je tato podpora nedostatečná? Mohou se nějak rodiče dětí bránit? Na tyto otázky v novém podcastu odpoví Lenka Hečková, právnička České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání a členka poradního orgánu ombudsmana pro práva lidí s postižením.
Prodejem nemovitosti povinnosti původního vlastníka nekončí. Pokud změnu neoznámí finančnímu úřadu, může se stát, že mu úřad bude i nadále vyměřovat daň z nemovitých věcí. Údaje na finančním úřadě totiž nejsou vždy automaticky aktualizované u jednotlivých poplatníků podle katastru nemovitostí. Na základě případu stěžovatele upozorňujeme ty, kteří své nemovitosti v minulých letech prodali, a finančnímu úřadu to neoznámili, aby si ověřili, že o změně vlastníka příslušný FÚ ví.
Nařízení vlády umožnilo lidem od 1. července letošního roku podnikat ve volné živnosti s názvem „Poskytování služeb pro právnické osoby a svěřenské fondy“. Náplň této živnosti se podle ombudsmana i názoru profesních organizací, především České advokátní komory, kryje s obsahovou náplní práce advokátů, a tím prakticky umožňuje takzvané „vinklaření“ či „pokoutnictví“, tedy neoprávněné poskytování právních služeb. Ombudsman se proto rozhodl využít svého oprávnění a podal k Ústavnímu soudu návrh na zrušení té části nařízení vlády č. 278/2008 Sb., která stanoví obsahovou náplň nové živnosti.
Jako problematické vidí zástupkyně ombudsmana především plánované ukončení bezplatného testování na covid-19 pro mladistvé a děti starší dvanácti let. Jde totiž o skupiny, které mají Listinou základních práv a svobod garantovanou zvláštní ochranu.
V novém prázdninovém podcastu se posluchači dozví, jak funguje poplatek z pobytu z obou stran, tedy z pozice poplatníka, kterým je typicky turista, i z pozice plátce, kterým je ubytovatel. Řekneme si, co je potřeba hlásit, co vyplňovat a kde zjistit informace. Poplatek dopadá i na služby typu AirBnB, což je přirozený můstek k tématu sdílené ekonomiky. Stručně shrnujeme povinnosti osob, které se do sdílené ekonomiky, nebo služeb, které se za ni maskují, zapojili.
Návštěvy týmu kanceláře ombudsmana v zařízeních poskytujících péči v oblasti dětské a dorostové psychiatrie ukázaly, že k účasti nezletilých pacientů na rozhodování o léčbě přistupují nemocnice nesourodě a někdy účast dítěte zanedbávají. Zástupkyně ombudsmana proto vydala Doporučení, které by mělo pomoci praxi sjednotit a posílit práva dítěte. Doporučení vzniklo ve spolupráci s odborníky z oboru, představiteli nemocnic a ve shodě s Ministerstvem zdravotnictví.
Za posledního tři čtvrtě roku se na ombudsmana obrátilo několik pěstounů, kteří řešili problém s výplatou sirotčího důchodu jim svěřeného dítěte. Namítali, že i když o dítě fakticky pečují, sirotčí důchod je nadále vyplácen biologickému rodiči dítěte, který jim však důchod nepředává. O vyplácený sirotčí důchod se přitom krátí příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Pěstouni se tak ocitají v situaci, kdy nemají k dispozici prostředky k úhradě výdajů spojených s péčí o svěřené dítě.
O LGBT+ výzkumech diskutoval ve čtvrtek v rámci Prague Pride také ombudsman Stanislav Křeček a vedoucí Úseku výzkumu Kanceláře veřejného ochránce práv Marína Urbániková. V diskuzním panelu s názvem „Máte na to data?“ se zaměřili na výzkum předchozí ombudsmanky „Být LGBT v Česku“.
Na ombudsmana se obrátili lidé, jejichž rodinní příslušníci se nemohli dostat do České republiky – nevztahovala se na ně totiž výjimka z protiepidemického opatření. To zakazuje vstup do Česka cizincům, kteří v posledních 14 dnech pobývali déle než 12 hodin v zemích s extrémním rizikem výskytu onemocnění COVID-19. Ze zákazu ministerstvo sice stanovuje několik výjimek, jak ale při svém šetření zjistila zástupkyně ombudsmana, některé skupiny rodinných příslušníků opatření ve výjimkách zcela opomíjí.
Dnešní podcast poskytne základní rady pro cesty do ciziny. Řekneme, na co si dát pozor při cestách do zahraničí. Budeme se zabývat pasy, řidičáky nebo třeba zdravotním pojištěním. Stručně představíme Schengenský prostor a kdo tam patří. Probereme také délku turistického pobytu v zemích EU.
Veřejný ochránce práv je mimořádně znepokojen aktuálním děním v souvislosti s protiepidemickými opatřeními. Na jedné straně jsou ministerstvem zdravotnictví přijímána opatření s cílem zamezit šíření koronaviru, na straně druhé jsou desítky těchto opatření soudy rušeny jako nezákonná. To může mezi lidmi vyvolávat nejistotu a otřásat jejich důvěrou v řádnou správu věcí veřejných a právní stát jako takový.
Ombudsman se dlouhodobě zabývá problematikou odměn pěstounů. V rámci legislativních doporučení za rok 2020 doporučil Poslanecké sněmovně, aby příspěvky pro pěstouny zvedla z dnešních 20 000 korun měsíčně pro pěstouny pečující o jedno dítě na 27 000 korun. Úměrně tomu by se měly zvýšit i odměny pro pěstouny pečující o více dětí. V případě péče o děti s postižením ombudsman navrhuje příspěvek 36 000 korun. Dnes budou o příspěvcích v rámci návrhu zákona o sociálně-právní ochraně dětí hlasovat poslanci.
