Cílem čtyřletého projektu započatého v lednu 2020 je zvýšení ochrany práv lidí, kteří spadají do působnosti veřejného ochránce práv. Zejména jde o zranitelné skupiny, jako jsou děti a mladiství nebo oběti špatného zacházení a diskriminace.
Pravidla připravované třetí vlny oddlužení v rámci akce známé jako Milostivé léto by měla zohlednit i zásadní připomínky veřejného ochránce práv. Ten se dlouhodobě snaží o narovnání podmínek pro různé skupiny dlužníků. Milostivé léto I a II umožňuje lidem zbavit se dluhů vůči úřadům a dalším institucím vymáhaných soudními exekutory. Splní-li dlužníci stanovené podmínky, mají nárok na odpuštění příslušenství dluhu, tedy například úroku z prodlení nebo penále. Dlužníci, u kterých exekuci provádí úřad sám či kteří dokonce dobrovolně svůj dluh splácí, ale tuto možnost dosud neměli. Takové nastavení podmínek považuje ombudsman od počátku za nespravedlivé a upozorňuje na to.
Pro občany Evropské unie jsou obecní volby spolu s těmi do Evropského parlamentu jediné, ve kterých u nás mohou volit i oni. V minulosti jim však české zákony toto právo nepřiznávaly.
V souvislosti s blížícími se obecními a senátními volbami přinášíme pohled na situaci několika různorodých skupin lidí, pro které může být cesta k volebním urnám komplikovanější než pro ostatní. Veřejný ochránce práv se dlouhodobě zabývá například tématem přístupnosti volebních místností pro lidi s postižením. Faktické i právní překážky výkonu volebního práva se týkají i vězněných osob.
Veřejný ochránce práv se ve druhé z řady monitorovacích zpráv o rovném zacházení podrobně věnoval především tématu vzdělávání romských dětí. Kromě poznatků z kulatého stolu s nevládními organizacemi zaměřenými na vzdělávání romských dětí, který uspořádal na podzim 2021, shrnul také domácí i zahraniční vývoj v této oblasti. Sledoval například, zda došlo ke zkvalitnění diagnostiky žáků s odlišným životním či kulturním prostředím, nebo jak se o vzdělávání žáků s odlišnými kulturními a životními podmínkami učí budoucí i současní pedagogové.
Vláda dnes vzala na vědomí doporučení veřejného ochránce práv a jeho návrh na úpravu krizového zákona. Veřejný ochránce práv v doporučení upozornil na roztříštěnou praxi úřadů a nedostatečné metodické vedení, které v době pandemie covid-19 ztížily možnost občanů efektivně uplatňovat jejich práva a vyřizovat na úřadech vše potřebné. Připomínky ombudsmana slíbila vláda zohlednit v připravované celkové změně krizového řízení České republiky. Komplexní revizi legislativy pro krizové řízení a kritickou infrastrukturu a případně úpravu kompetenční zákona chce vláda podle programového prohlášení připravit do konce příštího roku.
Situace, kvůli které se jihomoravská společnost obrátila na veřejného ochránce práv, přiměla Ministerstvo práce a sociálních věcí k formulaci pravidel pro výjimečné případy hodné zvláštního zřetele, u kterých může MPSV zaměstnavatelům prominout splnění podmínky bezdlužnosti pro přiznání příspěvků na zaměstnání lidí s postižením. V průběhu šetření se totiž ukázalo, že ministerstvo v minulosti postupovalo v obdobných případech různě a nedrželo se zásady legitimního očekávání a principu předvídatelnosti.
Veřejný ochránce práv dnes obdržel usnesení Nejvyššího správního soudu o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, kterou podal proti usnesení olomoucké pobočky Krajského soudu v Ostravě ve věci rozhodnutí o umístění stavby Šantovka Tower v Olomouci. Díky odkladnému účinku nesmí olomoucký magistrát až do skončení řízení o kasační stížnosti vydat investorovi stavební povolení.
Poskytování krátkodobého ubytování v bytech nebo rodinných domech například prostřednictvím online platforem typu Airbnb upravuje nová metodika Ministerstva pro místní rozvoj. Ta shrnuje možnosti a povinnosti stavebních úřadů. Veřejný ochránce práv již dříve upozorňoval, že nabízení krátkodobých pronájmů v rozporu s kolaudačním rozhodnutím ve stavbách určených pro trvalé bydlení je obcházením stavebního zákona a majitelé by měli takové byty nechat rekolaudovat. Podobný postoj mají i představitelé hlavního města, které se s přemírou krátkodobých pronájmů dlouhodobě potýká. Za užívání stavby v rozporu s kolaudačním rozhodnutím přitom vlastníkům hrozí až půlmilionová pokuta.
Hned několika pochybení se podle veřejného ochránce práv dopustila Česká národní banka (ČNB) v případě ženy z Íránu, které několik českých bank odmítlo zřídit účet. Ombudsman především upozornil, že ČNB měla zaujmout jasné stanovisko k řešení rozporu mezi právem osob legálně pobývajících na území České republiky na alespoň jeden základní účet a povinnostmi vyplývajícími bankám ze zákona o praní špinavých peněz („Anti-Money Laundering” neboli AML zákon). Česká národní banka v návaznosti na šetření veřejného ochránce práv nakonec uvedla, že banky mají individuálně posuzovat konkrétní rizika u každého zákazníka.
Na veřejného ochránce práv se obrátil stěžovatel ze severní Moravy, kterého v nočních hodinách obtěžoval hluk z venkovního klubu. Pořadatel přitom má k dispozici i vnitřní prostory, ve kterých diskotéky probíhají v zimě. Diskotéka se sice nachází až na okraji města, ale hluk se nese daleko do okolí. Na rušení nočního klidu si tak opakovaně stěžovali lidé ve třech okolních vesnicích. Stěžovatel i další místní obyvatelé se marně snažili problém řešit opakovaným voláním policejních hlídek.
Lidé, kteří si i desítky let poctivě ukládali peníze v doplňkovém penzijním spoření, zažívají rozčarování ve chvíli, kdy zjistí, že kvůli výplatě vlastních naspořených peněz formou takzvaného předdůchodu přijdou o slevu na manžela či manželku. Finanční správa totiž považuje celou výplatu předdůchodu, tedy starobní penze na určenou dobu, za nový příjem a započítává ho do limitu 68.000 korun pro nárok na slevu na manžela. Ombudsman na tuto nezákonnou praxi upozornil ministra financí. Ani poté však nedošlo ke zjednání nápravy, neboť Generální finanční ředitelství odmítlo změnit svůj výklad.
Veřejný ochránce práv se u Nejvyššího správního soudu (NSS) ohradil proti rozhodnutí olomouckého krajského soudu. Ten letos v březnu odmítl jako nepřípustnou žalobu ombudsmana týkající se rozhodnutí o umístění stavby Šantovka Tower v Olomouci. Veřejný ochránce práv zároveň NSS požádal o přiznání odkladného účinku. Pokud by totiž stavebník v průběhu soudního řízení získal stavební povolení, mohla by kontroverzní budova vzniknout bez ohledu na případný úspěch kasační stížnosti. V takovém případě by pak vítězství u soudu bylo podle ombudsmana fakticky bezcenné, protože by druhou největší městskou památkovou rezervaci v ČR postihla újma, kterou by již nebylo možné napravit.
V souvislosti s nedávno medializovaným případem paní L. veřejný ochránce práv ubezpečuje, že interní dokumenty ze spisu nezveřejnil nikdo ze zaměstnanců Kanceláře ombudsmana. Situaci, kdy se veřejnost dozvídá o průběhu šetření pouze kusé informace bez dostatečného kontextu, považuje za nešťastnou a poškozující celý úřad.
Pro získání příspěvku na bydlení museli žadatelé o dávku a její a příjemci úřadu práce každoročně doložit vyúčtování zálohově placených nákladů na bydlení. V praxi však s touto povinnosti byly spojené problémy, které v některých případech vedly až k nepřiznání nebo odnětí dávky. Od 1. července 2022 povinnost pravidelného dokládání vyúčtování odpadá.
Okolnosti náhlé demolice neorenesanční vily v brněnské ulici Hlinky během letošních Velikonočních svátků a zbourání historického domu na rohu ulic Lannova a Revoluční v Praze 1 jsou předmětem dvou nových šetření veřejného ochránce práv. Oba případy spojuje nejen historická hodnota obou původních staveb a snaha o jejich zařazení mezi nemovité kulturní památky, ale také záměr investora postavit na jejich místě nové objekty.
Zástupkyně ombudsmana informovala ministra práce a sociálních věcí o případu stěžovatelky ze středních Čech, ve kterém se jí nepodařilo dosáhnout nápravy. Úřad práce podle závěrů šetření pochybil, když ženě přiznal pouze sníženou podporu v nezaměstnanosti. Žadatelka podle něj nedoložila, že by měla zákonem daný vážný důvod pro ukončení zaměstnání výpovědí. Úřad práce nejenže nepřijal argumenty vztahující se k tomuto případu, ale odmítl změnit své hodnotící postupy i do budoucna. Proto zástupkyně ombudsmana přistoupila k informování ministra práce a sociálních věcí a také ke zveřejnění podrobností případu.
Nedostatečné informování o jejich právech a povinnostech nebo podceňování jejich názorů na úřadech či u soudů patří mezi témata, která nejčastěji zmiňovali účastníci červnové ombudsmanské konference pro děti. Na tu do konce roku naváže první ze série tří workshopů v participačních skupinách, na kterých děti vybraná témata s právníky Kanceláře ombudsmana dále prodiskutují.
Veřejný ochránce práv chce pomoci lidem, pro které se koupě bytu změní v noční můru poté, co s nimi stavební úřad zahájí řízení o odstranění černé stavby. Developeři totiž někdy postaví v domě víc bytů, než na kolik mají od stavebního úřadu povolení. Ty pak nechají zapsat do katastru nemovitostí v podobě bytových jednotek a prodají novým vlastníkům.
Členové Petičního výboru PSP se na své dnešní výjezdní schůzi v Kanceláři veřejného ochránce práv zaměřili na případy ombudsmana popsané ve zprávě ochránce za první čtvrtletí letošního roku. Seznámili se například s problematikou opatrovnictví a podpůrných opatření. Druhou část jednání věnovali poslanci tématu možného zřízení instituce dětského ombudsmana. S oběma představiteli Kanceláře ombudsmana se shodli, že Česko specializovaného ochránce práv dětí potřebuje. Diskutovali pak o vhodném nastavení jeho působnosti i možné formální podobě této instituce.