V podnětech veřejnému ochránci práv se vždy objevovalo i téma pohřebnictví a práva na pietu. Nejčastěji si lidé stěžují na zrušení hrobu bez vědomí části příbuzných či na nemožnost uctít památku zemřelého kvůli znepřístupnění zpopelněných ostatků. V posledních třech letech šlo o třicítku případů a častěji než v minulosti v nich šlo také o hroby „na věčné časy“.
Lidé, které soud ustanovil poručníkem dítěte, čelili opakujícímu se problému. Museli žádat soud o souhlas, když chtěli pro svěřené dítě vyřídit cestovní doklad. Přitom cestování do ciziny není v současných podmínkách nijak výjimečnou situací a je součástí rodinných nebo školních výletů. Jednalo se o formální překážku, která poručníkům zbytečně komplikovala jejich péči o svěřené děti. Ombudsmanka se proto rozhodla tuto praxi změnit a obrátila se na Ministerstvo vnitra. To se ztotožnilo s argumentací ombudsmanky a praxi změnilo. Poručníci tak již nyní nepotřebují souhlas soudu pro vydání cestovních dokladů.
Studenti, kteří se brání proti hodnocení maturitní zkoušky, se dočkají férovějšího a transparentnějšího přístupu. Na základě připomínek ombudsmanky novelizovalo ministerstvo školství tzv. maturitní vyhlášku, upravilo některé postupy a formuláře, takže studenti budou jednak lépe poučeni o tom, jak uplatnit své námitky, ale také dostanou přesnější odůvodnění, pokud ministerstvo jejich námitkám nevyhoví. I přes tyto pozitivní změny zůstávají oblasti, v nichž ombudsmanka a ministerstvo nenašly shodu.
Řada stavebníků doplácí na organizačně a personálně nepřipravenou změnu stavebního zákona. Orgány územního plánovaní, od nichž musí nově získat závazné stanovisko k posouzení souladu stavebního záměru s územně plánovací dokumentací, nezvládají žádosti vyřizovat bez průtahů, což může negativně zasahovat i do finanční sféry stavebníka, do jeho smluvních vztahů s bankou nebo stavební firmou. Podle zástupce ombudsmanky to mj. ilustruje kontraproduktivnost neustálých novelizací právních předpisů.
Provozovatel nemůže rozšiřovat provoz sportovní střelnice např. o střelbu z jiných typů zbraní, i kdyby k tomu měl souhlas Policie ČR. Střelnici je možné užívat jen tak, jak je uvedeno např. v kolaudačním rozhodnutí nebo kolaudačním souhlasu vydaném stavebním úřadem. Přesto přibývá stížností lidí na nelegální provoz střelnic.
Velká část lidí s mentálním postižením není nijak omezena na právu volit své zástupce do orgánů veřejné správy. Mnoho jich přišlo volit do zastupitelstev obcí a chystají se také dnes nebo zítra odevzdat svůj hlas ve druhém kole senátních voleb. Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením (SPMP ČR) proto společně s Ministerstvem vnitra České republiky připravila leták, který voliče názorně provede celým procesem volby.
Ombudsmanka se dnes účastní 28. shromáždění delegátů Soudcovské unie ČR. Se soudci chce při této příležitosti hovořit především o aktuálních tématech justice, s nimiž se v rámci své činnosti setkává. Upozornit chce především na dlouhodobě přetrvávající nedostatky ve zveřejňování soudních rozhodnutí v databázi Ministerstva spravedlnosti.
Ombudsmanka vydala doporučení služebním úřadům. Pokud jej úřady vyslyší, zajistí zaměstnancům a zaměstnankyním lepší podmínky pro slaďování osobního a pracovního života.
Účast ve volbách znamená pro voliče možnost ovlivňovat podmínky svého života, spoluutvářet místo, kde žijí. Má tedy pro lidi se zdravotním postižením stejně zásadní význam, jako pro kohokoli jiného. Pro lidi se zdravotním postižením navíc představuje i jeden ze znaků jejich rovnoprávného postavení a začlenění do společnosti. Přesto v souvislosti s každými volbami vyvstane otázka volební účasti lidí s omezenou svéprávností.
Senioři tvoří významnou skupinu lidí, kteří vyhledávají pomoc ombudsmanky. Ročně jich více než 2000 podá podnět k šetření ve své záležitosti. Právům dalších několika tisíců seniorů, podmínkách, v nichž žijí a péči, které se jim se pak ombudsmanka věnuje i v rámci provádění návštěv např. domovů pro seniory, léčeben pro dlouhodobě nemocné aj.
Renta je odškodnění, které má zaměstnanci kompenzovat ztrátu na výdělku po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání v důsledku snížení pracovních schopností. Od 1. října se už nebude poškozeným zaměstnancům renta snižovat v důsledku zvyšování minimální mzdy. Novela zákoníku práce odstraňuje ve prospěch zaměstnanců dosavadní rozdíly v přístupu odškodňujících pojišťoven ke způsobu stanovení výše renty, které ombudsmanka dlouhodobě kritizovala. Řada lidí, kteří utrpěli pracovní úraz nebo onemocněli nemocí z povolání, se tak po mnoha letech dočká přepočítání a zvýšení své renty.
Pokud zaměstnavatel žádá o posouzení zdravotní způsobilosti svého zaměstnance, nezohlední přitom omezení vyplývající z jeho zdravotního postižení, přestože o nich ví, a neprovede žádné úpravy pracovních podmínek, může se dopouštět diskriminace.
Nedodržování lhůt při posuzování zdravotního stavu posudkovými lékaři v řízeních o příspěvku na péči je dlouhodobý problém. Zejména u odvolání jsou lhůty výrazně překračovány a není neobvyklé, že se na výsledek odvolacího řízení čeká déle než rok. Na ombudsmanku se v této věci obrací stále víc lidí, o řešení problému chce proto jednat s ministryní práce a sociálních věcí.
Na ombudsmanku se obrátila učitelka střední školy, kterou zaměstnavatel diskriminoval z důvodu věku. Odmítl jí poskytnout studijní volno, na které má ze zákona nárok. Zaměstnavatel to zdůvodnil vnitřním předpisem školy, který toto právo upíral učitelům pobírajícím starobní důchod. Po konzultaci s ombudsmankou se stěžovatelce podařilo zjednat nápravu.
V Kanceláři veřejného ochránce práv usilujeme dlouhodobě o dobrou veřejnou správu a společnost bez předsudků. Jsme férový zaměstnavatel a rádi mezi nás přijmeme osoby přicházející z různých skupin společnosti. Diverzita na pracovišti je pro nás důležitá.
Ombudsmanka informovala ministry nové vlády o problémech, s nimiž se v jejich resortech dlouhodobě nebo často setkává. Jde o záležitosti, které mnohdy velmi negativně zasahují do životů lidí, v některých případech se navíc týkají zvlášť ohrožených skupin. Většina problémů má systémový charakter a jejich řešení si vyžádá delší dobu (např. přijetí komplexní novely právního předpisu) a aktivní přístup ministerstva. Politická situace (loňské podzimní volby do Poslanecké sněmovny, vláda bez důvěry) dosud neumožňovala tato témata s ministerstvy projednat.
Město vymáhalo po stěžovateli pokutu ve výši 1 000 Kč prostřednictvím soudního exekutora. Celkové náklady exekuce dosáhly částky téměř 4 600 Kč. Město tímto postupem pochybilo, protože je povinno volit takový způsob vymáhání, aby výše nákladů nebyla ve zjevném nepoměru k výši nedoplatku. Město již částky do 10 000 Kč prostřednictvím soudního exekutora nevymáhá.
Úřad dal žadatelům o osvojení společného dítěte naději, když je zařadil do evidence osob vhodných stát se osvojiteli, přestože nebyli manželé a nesplňovali zákonnou podmínku pro osvojení společného dítěte. Úřad v rozhodnutí uvedl, že vzhledem k neuzavření sňatku může být osvojení problematické. Pokud by se však žadatelé rozhodli manželství uzavřít, úřad trval na tom, že až po třech letech od svatby zhodnotí stabilitu manželství a teprve pak by mohlo dojít ke zprostředkování osvojení.