Zveřejněno Tisková zpráva

Nezaplatíte-li 10 000 Kč, ÚOHS ani nezákonná veřejná zakázka nezajímá. Ombudsmanka to chce změnit.

Přestože má Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vykonávat dohled nad zadáváním veřejných zakázek a prověřit je vždy, když z podnětu získá důvodné podezření, že mohlo dojít k porušení zákona, realita je jiná. Podle svých vnitřních předpisů a vyjádření pro soudy se ÚOHS nezabývá podněty, u nichž není zaplacen poplatek 10 000 Kč, bez ohledu na závažnost oznamovaných informací. Většinu podnětů od jiných orgánů veřejné správy navíc ÚOHS zpoplatňuje v rozporu se zákonem. Zavedení desetitisícového poplatku je iracionální, vedlo k naprosté netransparentnosti jednání úřadu, což vyvolává pochybnosti o snaze státu bránit korupčnímu jednání ve veřejných zakázkách. Ombudsmanka proto žádá vládu, aby zrušila zpoplatnění podnětu a zajistila efektivní dohled nad veřejnými zakázkami.

Ombudsmanka vychází z šetření, které z vlastní iniciativy vedl její zástupce s cílem ověřit, jak se v činnosti ÚOHS projevuje zavedení poplatku 10 000 Kč za podání podnětu týkajícího se veřejných zakázek. Zjistil, že z rozhodnutí předsedy ÚOHS byl postup úřadu nastaven tak, že se s písemnostmi nezaplaceného podnětu nesměl seznámit žádný z odpovědných právníků, ani místopředseda úřadu zodpovědný za sekci veřejných zakázek. Úřad vyšel z toho, že zákon o zadávání veřejných zakázek podání podnětu zpoplatnil, tudíž nezaplacený podnět je nezákonný podnět.

Po šetření přislíbil ÚOHS změnu praxe a ujišťoval, že začal s analýzou i nezaplacených podnětů a zahajuje správní řízení. Odmítl však v tomto smyslu změnit navrhovaným způsobem své interní předpisy a údajná nová praxe není v dosavadní kontrolní činnosti nijak patrná. Pokud k ní dochází, není prováděna v rámci spisů, takže je nedohledatelná a nepotvrditelná. Navíc, v řízeních před Nejvyšším správním soudem a Ústavním soudem ÚOHS i po příslibu změny praxe trval na tom, že nezaplacenými podněty se nezabývá a zabývat nemůže.

Podle ombudsmanky současný stav zcela popírá smysl existence úřadu, který má dohlížet na transparentnost veřejných zakázek a bránit možnému korupčnímu jednání ve veřejných zakázkách. „Úřad, jehož činnost je hrazena ze státního rozpočtu, jedná tržně: zaplať – prověřím, nezaplatíš – nekontroluji. Můžeme se jen domýšlet, kolik oprávněných podnětů na nezákonnosti ve veřejných zakázkách skončilo doslova v koši,“ shrnuje stávající situaci ombudsmanka. Z údajů úřadu vyplývá, že zatímco v roce 2016 vyřizoval 1305 podnětů týkajících se veřejných zakázek, o rok později vyřídil jen 93 zaplacených podnětů a 84 věcí od orgánů činných v trestním řízení. Dalších 220 nezaplacených podnětů zcela ignoroval, mezi nimi i kontrolní zjištění úřadů z finančních kontrol nebo oznámení úřadů o přestupku. Od zavedení poplatku v říjnu 2016 do března 2018 nevykonal úřad žádnou vlastní kontrolní činnost v oblasti veřejných zakázek. Od dubna 2018 se jeho vlastní kontrolní činnost pohybuje v řádu jednotek případů za čtvrtletí.

ÚOHS používá dělení na zaplacené a nezaplacené podněty i na podněty od jiných orgánů státní správy. Podle ombudsmanky tím ÚOHS porušuje zákon, protože ve většině případů úřady tyto podněty podávají na základě zvláštních právních předpisů, jako je například zákon o odpovědnosti za přestupky, zákon o finanční kontrole aj., a jsou povinny svá zjištění týkající se zadávání veřejných zakázek Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže předávat.

„Je to naprosto absurdní. Podněty orgánů státní správy se zjištěními z finanční kontroly by přece měly být zásadním impulsem pro ÚOHS, aby prověřil postup zadavatele veřejné zakázky. Úřad takový podnět nedává proto, aby třeba zdržoval zadávací řízení, ale protože zjistil skutečnosti, nad kterými má ÚOHS vykonávat dohled. Trvání na poplatku navíc znamená, že jeden státní orgán platí jinému a pouze se tím přesouvají veřejné prostředky z jedné kapitoly státního rozpočtu do druhé. Výsledkem je zbytečná administrativní zátěž, plýtvání a především neefektivnost v dohledu nad veřejnými zakázkami,“ konstatuje ombudsmanka.

Zpoplatnění podnětu a postup Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže považuje ombudsmanka zcela v rozporu s principy demokratického právního státu a s veřejným zájmem na kontrole nakládání s veřejnými prostředky. Z šetření totiž zcela jasně vyplynulo, že ÚOHS nyní dostává jen zanedbatelný počet zaplacených podnětů od občanů a neziskových organizací. „Úřad přišel o důležité informační zdroje. Vždy jsou to především lidé ‚zvenčí‘ – občané, neziskové organizace – kdo přicházejí se závažnými odhaleními. Je naivní očekávat, že na korupční jednání či zmanipulované veřejné zakázky budou upozorňovat zainteresované strany. Proč má tedy někdo platit 10 000 Kč za to, že pomáhá státnímu orgánu provádět kontrolu nakládání s veřejnými prostředky?“ poukazuje ombudsmanka na důsledky zpoplatnění podnětu. Lze to podle ní přirovnat k situaci, kdy by lidé měli platit stavebnímu úřadu za to, že mu oznámí, že někde vzniká černá stavba, nebo kdy by se platilo za oznámení policii, že někde dochází ke krádeži.

Poplatek se navíc nevrací, ani když se ukáže, že byl podnět oprávněný. Jeho zaplacení není ani zárukou, že úřad kontrolu provede. Za zaplacených 10 000 Kč dostane podatel dopis se stručným sdělením, že úřad po prošetření v podnětu uvedených skutečností shledal nebo neshledal důvody pro zahájení správního řízení z moci úřední. Nedozví se už, proč je např. podnět nedůvodný, proč není na místě jednat z moci úřední nebo jak byl podnět vyhodnocován. Podle ombudsmanky je to žalostný příklad špatné praxe, v níž se snoubí netransparentnost s arogancí moci.

Protože ÚOHS nezměnil své postupy, rozhodla se ombudsmanka vyrozumět o nezákonné správní praxi úřadu vládu. Současně doporučuje vládě, aby zrušila ustanovení §259 zákona o zadávání veřejných zakázek, kterým se zavedl poplatek 10 000 Kč za podání podnětu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Zpráva z šetření:  https://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/5864

Závěrečné stanovisko: https://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/6780

 Vyrozumění vládě (491.3 kB, Adobe Acrobat dokument)

 

Vytisknout

Zpět na aktuality