Pokud se zájemce o koupi automobilu rozhodne pro zkušební jízdu, měl by se ujistit, že během ní bude vozidlo opatřeno přidělenými registračními značkami a u sebe bude mít tzv. malý technický průkaz a zelenou kartu povinného ručení. V opačném případě totiž řidiči hrozí nejen pokuta, ale i zákaz řízení.
Na ombudsmanku se obrátila žena, která byla omezena ve svéprávnosti v průběhu výkonu ústavní formy ochranného léčení. Opatrovníkem bylo jmenováno město. Žena se na ombudsmanku obrátila s podezřením na pochybení opatrovníka především v oblasti hospodaření s majetkem, stěžovala si také na nedostatečný kontakt a celkový nezájem o její osud. Ombudsmanka během svého šetření dala ženě za pravdu a podařilo se jí sjednat v jejím případu dostatečnou nápravu.
Už 10 let platí v České republice antidiskriminační zákon. Na mezinárodní konferenci, kterou dnes v Senátu společně pořádají místopředsedkyně Senátu Miluše Horská a ombudsmanka Anna Šabatová, odborníci i politikové z České republiky a 11 zemí Evropské unie společně diskutují o tom, jak se desetiletá účinnost zákona projevuje na české společnosti, na jaké limity zákona praxe naráží a zda je namístě zákon do budoucna změnit.
Zástupce ombudsmanky zahájil šetření z vlastní iniciativy, aby prověřil postup stavebního úřadu v případě nepovolené stavby, která se nachází v přírodním parku Dolní Poohří na území obce Budyně nad Ohří.
Během uplynulých pěti let české soudy ve více než 450 rozhodnutích zmínily nebo využily stanovisko ombudsmana. V drtivé většině případů přitom rozhodly v souladu se závěry ombudsmana.
Zaměstnanci s živnostenským listem by neměli zapomínat na to, že pokud nejsou zaměstnáni celý kalendářní měsíc, pohlíží se na ně jako na podnikající, samostatně výdělečně činné osoby, a musí si v daném měsíci zaplatit zdravotní pojištění alespoň v minimální výši.
Na počátku důsledků klimatických změn konfliktů o zdroje přibývá. Měli bychom se připravit na další dekády
Při příležitosti Mezinárodního dne Alzheimerovy choroby (21. 9.) ombudsmanka upozorňuje, že se tomuto tématu a péči o lidi s demencí stále nevěnuje tolik pozornosti, kolik je třeba. Samotná ochrana seniorů a nemocných lidí v sociálních službách má podle ombudsmanky dlouhodobé a vážné mezery.
Firmám zaměstnávajícím lidi se zdravotním postižením přináší každý konec čtvrtletí riziko, že nedostanou příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na úhradu jejich platů, mezd a dalších nákladů spojených s jejich zaměstnáváním. Pokud totiž z jakéhokoli důvodu nestihnout zaplatit všechny povinné daně a odvody tak, aby byly nejpozději poslední kalendářní den čtvrtletí připsány na příslušné bankovní účty, nesplní jednu z podmínek pro získání příspěvku. Aktuální kalendářní čtvrtletí končí v pondělí 30. září a zaměstnavatelé by si měli pohlídat, že všechny povinné odvody do tohoto dne s jistotou uhradí.
Letos uplynulo deset let od chvíle, kdy vstoupil v platnost antidiskriminační zákon a kdy byla současně ombudsmanovi v souladu s právem Evropské unie svěřena funkce národního tělesa pro rovné zacházení a ochranu před diskriminací (equality body). Jelikož ombudsman nemá pravomoc zastupovat oběti diskriminace před soudem, hrají v tomto ohledu klíčovou roli advokáti a advokátky. Ombudsmanka proto připravila dokument, který by jim v tom měl pomoci. Krom doporučení a shrnutí konkrétních případů, které ombudsmanka předala Pro bono alianci ke zprostředkování právního zastoupení, text obsahuje analýzu výzkumného šetření, jehož cílem bylo prozkoumat zkušenosti advokátů a advokátek se zastupováním obětí diskriminace.
Úřad práce vyřadil muže z evidence uchazečů o zaměstnání, protože se bez vážného důvodu nedostavil na stanovenou kontaktní schůzku. Od stejného dne mu okamžitě přestal vyplácet podporu v nezaměstnanosti, přestože rozhodnutí o vyřazení stěžovatele vydal až za dva měsíce. Ombudsmanka ve svém šetření dospěla k závěru, že byl muž z evidence vyřazen oprávněně, nicméně úřad práce nemůže zastavit vyplácení podpory před tím, než o tom vydá rozhodnutí. To by totiž znamenalo, že úřad předjímá, že řízení musí vždy skončit vyřazením z evidence.
Maringotka je sice běžně považována za silniční vozidlo, stejně jako třeba karavan, ale pokud je užívána k účelu, který by jinak plnila stavba, musí ji stavební úřad jako stavbu posuzovat.
V prvním roce působnosti jako monitorovacího orgánu pro práva lidí s postižením zahájila ombudsmanka řadu výzkumů k zásadním tématům a problémům. Na jejich vytipování se výrazně podíleli přímo lidé s postižením, zejména prostřednictvím poradního orgánu ombudsmanky. Na některé zjištěné nedostatky upozornila ombudsmanka Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením.
Devítiletý chlapec se přestěhoval se svou matkou k babičce z otcovy strany. O několik měsíců později soud dítě svěřil na přechodnou dobu pěstounům a babičce s ním zakázal osobní i písemný styk. Za této situace se babička obrátila na ombudsmanku, protože s tímto postupem nesouhlasila. Jak ukázalo následující šetření, příslušný OSPOD ve své práci skutečně pochybil, nicméně především vůči matce a chlapci a nikoli vůči babičce.
Ombudsmanka shrnula v pravidelné zprávě pro poslance to nejpodstatnější ze své činnosti ve 2. čtvrtletí. Obrátilo se na ni o pomoc 2013 lidí, nejčastěji s problémy v oblasti sociálního zabezpečení a stavebnictví, v 51 případech lidé namítali diskriminaci. V šesti šetřených případech úřady dostatečně nenapravily svá pochybení a nápravy se nepodařilo dosáhnout ani vyrozuměním nadřízeného úřadu či vlády, nebo zveřejněním. K prevenci špatného zacházení proběhly systematické návštěvy 10 zařízení, v nichž jsou lidé omezeni na svobodě. Ombudsmanka také zahájila výzkumy zaměstnávání lidí s postižením ve veřejném sektoru a dostupnosti azylového bydlení a nocleháren pro lidi s postižením.
Úřad požadoval zaplacení místního poplatku za užívání veřejného prostranství po vlastníkovi domu, který si na svůj sjezd do garáže složil stavební materiál pro rekonstrukci. Úřad to považoval za zábor veřejného prostranství. Vlastník s tím nesouhlasil, ale poplatek nakonec zaplatil poté, co ho úřad varoval, že mu ho může vyměřit až v trojnásobné výši. Zástupce ombudsmanky úřadu vytkl pochybení jak v pokládání sjezdu do garáže za veřejné prostranství, tak i v procesním postupu. Úřad sice na svém názoru trvá, zaplacený místní poplatek ale vlastníkovi vrátil.
Zájemci se mohou hlásit do 11. září. Podmínkou je ukončené vysokoškolské vzdělání v oboru právo, dobrá znalost mezinárodních úmluv, dokumentů a judikatury v oblasti práv lidí s postižením, dobrá znalost češtiny a jednoho světového jazyka.
Ženě, žijící se svou rodinou v zahraničí, se na začátku letošního roku narodilo dítě. Syn měl vrozenou vadu nohy, kterou bylo nutné operovat co nejdříve po narození, jelikož by se tato vada s dalším růstem dítěte dále zhoršovala. Češka proto chtěla s chlapcem urychleně vycestovat z africké země zpátky do České republiky, kde by mu byla poskytnuta potřebná péče. Zastupitelský úřad jí však odmítl vydat náhradní cestovní průkaz, bez něhož však s dítětem nemohla odjet. Tíživou životní situaci pomohl vyřešit až zásah ombudsmanky a Ministerstva zahraničních věcí.
Ombudsmanka vyřešila případ, ve kterém byla kadeřnice nejprve několik měsíců nemocná a následně nastoupila na mateřskou dovolenou, protože se blížil termín porodu. Zaměstnanci takový přechod v podstatě nezaznamenají. Žena však pracovala jako osoba samostatně výdělečná činná (OSVČ) a dostala se kvůli přechodu z nemocenské na mateřskou do konfliktu se zdravotní pojišťovnou, která po ní chtěla uhradit minimální zálohu pojistného. V obou případech však za ní měl pojistné uhradit stát. Problém se podařilo vyřešit díky zásahu ombudsmanky.