„Jako většina lidí jsem ráda, že se zainteresované úřady začaly aktivně zajímat o zacházení se seniory v ostravském zařízení Slunečnice, jenže to nestačí. Stát by měl usilovat o to, aby důstojné podmínky a zacházení garantoval všem seniorům v zařízeních, nejen v jednom zrovna medializovaném. Bohužel, v systémovém řešení dlouhodobě selhává,“ upozorňuje ombudsmanka.
Ombudsmanka žádá vládu, aby napravila nezákonnou praxi úřadů práce. Ty podle ombudsmanky postupují nezákonně a netransparentně při rozhodování o žádostech o příspěvky aktivní politiky zaměstnanosti (např. na zřízení společensky účelného pracovního místa apod.). Ministryně práce a sociálních věci nápravu nezjednala, proto o ni ombudsmanka žádá vládu.
Nejvyšší soud definitivně uzavřel případ diskriminace ženy z důvodu věku, na jejíž stranu se postavila ombudsmanka. Žena byla zaměstnankyní soudu, u kterého dostala spolu s dalšími kolegyněmi výpověď. Nadřízený jim jako jediný důvod sdělil, že dosáhly důchodového věku. Jedna z žen se s takovým jednáním odmítla smířit a svůj případ vyhrála u několika soudů.
Městský úřad Břeclav se dopustil pochybení, když v rámci exekuce zabavil ženě dávky pomoci v hmotné nouzi, které ze zákona exekuci nepodléhají. Ve chvíli, kdy byl na tuto nezákonnou situaci upozorněn, prostředky odmítl vrátit a svou chybu neuznal. Úřad nereagoval ani na upozornění zástupce ombudsmanky a nadále odmítá chybu uznat a peníze vrátit. Dávky pomoci v hmotné nouzi jsou přitom zákonem chráněny, a proto je nelze exekucí vůbec postihnout. Tyto dávky slouží výhradně k zajištění základních životních potřeb příjemce a jeho rodiny, kdy jejich i krátkodobé zabavení může způsobit dotyčnému a jeho rodině existenční problémy.
Stav ochranného léčení zůstává po pěti letech od tzv. žďárské kauzy stejný. Chybí koncepce a také zákonný rámec ochranného léčení je nedokonalý. Přísliby Ministerstva zdravotnictví zůstaly nenaplněny, probíhající reforma psychiatrické péče se ochranného léčení dotýká jen v detailech. Nejistota ohledně budoucího poslání psychiatrických nemocnic vede jen k přešlapování, jehož výsledkem může být další snižování bezpečnosti pacientů a personálu a špatné zacházení.
Nadměrný hluk má nepříznivé dopady na lidské zdraví, je prokázána souvislost s kardiovaskulárním onemocněním i jinými zdravotními problémy. Z podnětů, které veřejný ochránce práv řadu let dostává, přitom vyplývá nespokojenost lidí s tím, jak úřady postupují vůči provozovatelům zdrojů hluku dlouhodobě překračujících hygienické hlukové limity. Zástupce ombudsmanky proto svolal zástupce Ministerstva zdravotnictví, jednotlivých krajských hygienických stanic a Národní referenční laboratoře k diskuzi o tom, jak efektivně ovlivňovat provozovatele zdrojů nadlimitního hluku, jakými sankčními nástroji a nápravnými opatřeními disponují orgány ochrany veřejného zdraví a jak je využívají.
I soudní rozhodnutí nižších soudů je třeba zveřejňovat ve společné databázi a anonymizovat je podle jednotných pravidel. Podobně již činí vrcholné soudy. Shodli se na tom zástupci Ministerstva spravedlnosti, Ústavního soudu, Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu, krajských a okresních soudů a odborníci z akademické sféry na setkání pořádaném ombudsmankou. Ministerstvo spravedlnosti sjednotí pravidla ve své směrnici pro předsedy soudů a zakomponuje je do aktuálně vyvíjeného anonymizačního softwaru.
Ústavní soud dnes zrušil poplatek 10 000 korun, kterým bylo od 1. října 2016 zpoplatněno podání podnětu k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Ombudsmanka se účastnila řízení coby vedlejší účastník a připojila se k návrhu na jeho zrušení poté, co vláda odmítla její doporučení poplatek zrušit. Poplatek podle ombudsmanky omezuje právo petiční – tedy právo obrátit se na státní orgán. Zakládá také možnou nepřímou diskriminaci z důvodu majetku, kdy si lidé s nízkými příjmy nemohou dovolit se na úřad obrátit.
Na splnění povinnosti majitelů nechat očipovat svého psa zbývají už pouze necelé dva měsíce. V případě nesplnění povinnosti hrozí majitelům psů pokuta.
Webová stránka Domek polopatě pomůže lidem vyznat se v tom, co vše je potřeba zařídit při stavbě rodinného domu a s jakými úřady komunikovat – od výběru pozemku až po vyřízení čísla popisného.
V pátek 1. listopadu uspořádala ombudsmanka k desátému výročí ratifikace Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením konferenci. Česká republika patřila k prvním zemím, které tuto Úmluvu ratifikovaly. Spolu s Úmluvou vznikl tzv. Opční protokol, který ale pro Českou republiku doposud není závazný. Protokol, jehož ratifikace pořád vázne, je v druhém čtení v Poslanecké sněmovně a hlasovat by se o něm mělo v pátek 8. listopadu. Jeho ratifikace by představovala další možnosti posílení ochrany práv lidí s postižením.
V každé zemi se rodí děti, jejichž pohlavní znaky částečně či zcela neodpovídají tomu, co medicína a společnost očekává od mužských a ženských těl (intersex děti). Uvádí se, že takových dětí se rodí ve světě zhruba tolik, jako dětí se zrzavými vlasy. Dne 4. listopadu 2019 proto ombudsmanka uspořádala kulatý stůl určený zástupcům z řad praktikujících lékařů, právníků, kteří se zabývají související lidskoprávní problematikou, lékařských etiků, sociologů, představitelů ústředních orgánů státní správy, podporujících spolků, ale i samotných intersex lidí.
Kancelář ombudsmanky úspěšně prošla jako první organizace ve veřejné správě pilotním testováním, které zjišťovalo platovou nerovnost mezi muži a ženami. Testování pomocí nástroje Logib zohlednilo charakteristiky vykonávané práce a klíčové osobní charakteristiky zaměstnankyň a zaměstnanců (věk, délka praxe, vzdělání). Nástroj pro zjišťování platové nerovnosti bude po svém otestování na konci roku 2020 přístupný široké veřejnosti.
Souhlas vydaný stavebním úřadem podle stavebního zákona považuje Nejvyšší správní soud nově za rozhodnutí, proti němuž je možné bránit se správní žalobou. Zvyšuje se tím ochrana osob dotčených stavební činností a je tak zajištěno jejich právo na spravedlivý proces.
Na ombudsmanku se obrátil muž v invalidním důchodu. Namítal, že je jeho důchod pro důstojný život příliš nízký. Myslel si, že je na vině nezapočítaná doba jeho studia. Muž totiž neměl důchodově zhodnocenu dobu studia v období let 2004 a 2005. Během šetření ombudsmanky vyšlo najevo, že muž v těchto letech opakoval ročník, ale studium na střední škole nepřerušil. Ombudsmanka během šetření dále zjistila, že Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) rozhodla o důchodu na základě chybně stanoveného data vzniku invalidity. ČSSZ napravila vytýkané pochybení, na která ombudsmanka upozornila, zvedla muži invalidní důchod na dvojnásobek a současně mu vyplatila doplatek důchodu více než 300 tisíc korun.
Krajský úřad Královéhradeckého kraje selhává v pozici nadřízeného správního orgánu. Ve sporu o cestu přesouvá rozhodování z úřadu na úřad a podílí se tak na průtazích. Volí postup, který vyhovuje pouze jeho vlastním zájmům a z účastníků řízení dělá nedobrovolné rukojmí čekající pět let na rozhodnutí. Krajský úřad odmítá jakékoli pochybení i provedení nápravy. Zástupce ombudsmanky se proto rozhodl vyrozumět o případu Ministerstvo dopravy jako nadřízený úřad a věc také zveřejnit.
Krajský úřad Ústeckého kraje toleruje protiprávní jednání Městského úřadu Varnsdorf. Městský úřad Varnsdorf totiž ukládá pokuty za překročení rychlosti na základě nezákonných důkazů od soukromého provozovatele radarů, který je hmotně zainteresován na odhalení přestupku.
Obrana proti šíření nenávistných projevů na internetu je zatím pomalá a nepříliš efektivní. Předseda Ústavního soudu, ombudsmanka a nejvyšší státní zástupce proto uspořádali odbornou konferenci určenou zejména policistům, státním zástupcům a soudcům s cílem hledat způsoby, jak tomuto nebezpečnému jevu účinně čelit a předcházet.
Po výtkách zástupce ombudsmanky zjednalo ministerstvo nápravu v průtazích. Uznalo, že je nepřípustné, aby přezkoumání závazného stanoviska krajské hygienické stanice trvalo měsíce i roky. Ministerstvo přislíbilo změnit svůj postup tak, aby byly podněty vyřizovány v přiměřených lhůtách.