Systematickými návštěvami míst, kde se nacházejí nebo mohou nacházet lidé omezení na osobní svobodě, posiluje ombudsman jejich ochranu před špatným zacházením. Od roku 2006 tak už patnáct let plní úkoly národního preventivního mechanismu (NPM) podle Opčního protokolu k Úmluvě proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (OPCAT).
Nový podcast je věnovaný zejména seniorům u příležitosti dnešního Mezinárodního dne seniorů. Zaměří se na služby a komplikace s jejich reklamacemi, s nimiž se senioři či jejich blízcí běžně mohou setkat. Věnovat se budeme třeba mobilním a poštovním službám, penzijním produktům či životnímu pojištění. Poradíme, jak postupovat a vysvětlíme, jaké jsou možnosti mimosoudního řešení u sporů spotřebitelů s prodejci.
Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením zaručuje lidem s postižením plnou účast na politickém a veřejném životě, včetně práva volit a být volen. Na setkání poradního orgánu shrnula zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková a právníci Kanceláře zásadní témata spojená právě s volbami a lidmi s postižením.
Téma migrace se dlouhodobě často objevuje v médiích i ve veřejné debatě. Nezřídka se však pojmy spojené s migrací používají nepřesně nebo se dokonce zaměňují. Víte například, jaké jsou nejčastější důvody migrace nebo jaký je rozdíl mezi migrantem a uprchlíkem? Tušili jste, že nelegálně pobývající cizinci tvoří asi 1 % z celkového počtu cizinců v ČR?
Dnešní podcast věnovaný středním školám uzavírá sérii Ombudsman a školství. Budeme si povídat o přijímání na střední školu i o jejím ukončování – maturitách. Lidé se na ombudsmana obracejí kvůli neshodám studentů s vyučujícími nebo ředitelem školy, problémům s klasifikací či stížnostmi ohledně přijímacích zkoušek a maturit.
Kulatý stůl k tématu posuzování nemajetkové újmy na zdraví uspořádalo Ministerstvo spravedlnosti v návaznosti na šetření veřejného ochránce práv, ve kterém se ombudsman zabýval okolnostmi vzniku Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, zapojením soudců do její tvorby a následného prosazování do praxe a zejména aspekty nově vytvořeného znaleckého odvětví „Hodnocení míry bolesti a funkčních schopností při újmách na zdraví“.
Stavební úřad Obecního úřadu Dolní Břežany a Krajský úřad Středočeského kraje podle ombudsmana řádně neposoudily provozování dětské skupiny „Školička Dolnobřežanský čtyřlístek“ v objektu kolaudovaném jako rodinný dům. Veřejný ochránce práv se proto rozhodl využít svého práva a vyrozumět o nesprávném postupu obou úřadů Ministerstvo pro místní rozvoj a současně o případu informovat veřejnost.
Na ombudsmana se výjimečně neobrátil člověk, ale úřad, který hledal pomoc. Prachatičtí úředníci se zabývají rozsáhlým případem týrání zvířat, rozhodli o odebrání 26 koní, 15 psů, 6 koček a 112 holubů do předběžné náhradní péče Jejich majitel je choval v nevhodných podmínkách a například nedostatečným krmením a napájením ohrožoval jejich zdraví.
Podcast ze série Ombudsman a školství se dnes věnuje základnímu vzdělávání. Rozebírat budeme kritéria pro přijímání dětí do základních škol, problematiku školní šikany nebo vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Ukážeme také, jakými případy se ombudsman v této oblasti zabývá.
Ve školce malému chlapci z jižní Moravy podával inzulín asistent pedagoga. Při výběru základní školy se rodiče předškoláka s diabetem rozhodovali i podle toho, zda by někdo jejich synovi v dané škole s aplikací inzulínu pomohl. Zákony totiž na takové situace dosud nepamatovaly a záleželo na vstřícnosti vedení škol i samotných učitelů, jak se k podobným potřebám žáků postaví. Přitom jen dětí a žáků s diabetem jsou u nás podle odhadů na čtyři a půl tisíce. Ti mladší se bez asistence dospělého neobejdou. Na zástupkyni ombudsmana se v této souvislosti obrátili nejen rodiče školáků s podobným problémem, ale například i Sdružení rodičů a přátel diabetických dětí a další zájmová sdružení.
Za diskriminační označil veřejný ochránce práv praxi, kdy úřady v rámci snížení počtu služebních míst považovaly za neobsazená také místa zaměstnanců na mateřské a rodičovské dovolené, a jako neobsazená pak úřady tato pracovní místa rušily.
V dnešním podcastu ze seriálu Ombudsman a školství si budeme povídat například o kritériích pro přijímání dětí do mateřských škol, nebo o tom, co mohou rodiče dělat, když jejich dítě do školky nepřijmou. Řeč přijde také na školní stravování.
V Česku žije přes 1,1 milionu lidí s postižením. Zatímco některá data o jejich situaci jsou dostupná z různých zdrojů už dnes, jiná u nás dosud nikdo nesleduje. Proto navrhla zástupkyně ombudsmana soubor ukazatelů, které by jako celek mohly v budoucnu ilustrovat, jak si Česko vede v naplňování Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením.
Sociální odbor obecního úřadu poskytoval svým klientům v tíživé sociální situaci pomocí předtištěného poučení chybnou informaci, že dávky pomoci v hmotné nouzi mohou získat pouze od pracoviště Úřadu práce ČR v místě evidovaného trvalého pobytu.
Jakými tématy se ombudsman na poli školství zabývá? Jaké jsou jeho kompetence v této oblasti? S jakými problémy se na něj lidé nejčastěji obracejí? Nejen to se dozvíte v úvodním podcastu z minisérie Ombudsman a školství. Seriál bude mít celkem čtyři díly, po úvodu se v dalších částech budeme postupně věnovat některým tématům předškolního, základního a středního vzdělávání.
Šetření zástupkyně ombudsmana ukázalo, že metodika Ministerstva školství ze srpna 2019 k odměňování ředitelů a ředitelek mateřských škol obsahovala zavádějící příklad, který je v rozporu s nařízením vlády. Do 11. platové třídy totiž neměli být podle metodiky zařazeni ředitelé a ředitelky, pokud má jejich mateřská škola nemovitý majetek pouze ve výpůjčce od zřizovatele. To může znamenat nižší plat pro řadu lidí ve vedení mateřských škol.
Ústavní soud dnes vyhověl návrhu skupiny senátorů na zrušení části zákona o pomoci v hmotné nouzi, která umožňovala obcím vyhlásit oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů. Nově přistěhovaní obyvatelé tam nemohli získat doplatek na bydlení — tedy dávku určenou lidem v tíživé sociální situaci. K návrhu senátorů se v roce 2018 připojila už předchozí ombudsmanka a jako vedlejší účastnice řízení po Ústavním soudu také požadovala zrušení zmíněné části zákona. Ta podle ní zasahovala do práva lidí na pomoc v hmotné nouzi, a proto byla v rozporu s Listinou základních práv a svobod.
V Kanceláři veřejného ochránce práv usilujeme dlouhodobě o dobrou veřejnou správu a společnost bez předsudků. Snažíme se také předcházet špatnému zacházení s lidmi, kteří žijí v institucích nebo jsou vyhošťovaní. Monitorujeme práva osob se zdravotním postižením a pomáháme cizincům-občanům Evropské unie, kteří žijí nebo pracují v České republice.
Jsme férový zaměstnavatel a rádi mezi nás přijmeme nové kolegy a kolegyně přicházející z různých skupin společnosti bez ohledu na věk, pohlaví, zdravotní stav, rasu, národnost, sexuální orientaci, náboženské vyznání, víru a světový názor. Rozmanitost na pracovišti je pro nás důležitá.
Nový školní rok je za dveřmi. Jaký asi bude pro žáky, jejich rodiče a učitele? A jaký bude pro děti a žáky, kteří mají postižení? Kolik dětí s postižením se v českých školách vzdělává a na jakou podporu mají podle zákona nárok? A co když je tato podpora nedostatečná? Mohou se nějak rodiče dětí bránit? Na tyto otázky v novém podcastu odpoví Lenka Hečková, právnička České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání a členka poradního orgánu ombudsmana pro práva lidí s postižením.
Prodejem nemovitosti povinnosti původního vlastníka nekončí. Pokud změnu neoznámí finančnímu úřadu, může se stát, že mu úřad bude i nadále vyměřovat daň z nemovitých věcí. Údaje na finančním úřadě totiž nejsou vždy automaticky aktualizované u jednotlivých poplatníků podle katastru nemovitostí. Na základě případu stěžovatele upozorňujeme ty, kteří své nemovitosti v minulých letech prodali, a finančnímu úřadu to neoznámili, aby si ověřili, že o změně vlastníka příslušný FÚ ví.
