Zveřejněno
Pracovali jste ve více zemích Evropské unie? Nezapomeňte to uvést v žádosti o důchod
Ročně se kvůli důchodům nebo dávkám „s cizím prvkem“ obrátí na ombudsmana asi stovka stěžovatelů. Případy týkající se států EU přitom patří mezi ty nejlépe řešitelné – sociální právo Unie totiž migrujícím pracovníkům garantuje výhody podle vnitrostátní právní úpravy jejich státu, zároveň hlídá, aby lidé kvůli práci v cizině na dávku neztratili nárok, a v neposlední řadě zaručuje vyplácení dávek do jiného členského státu. Díky propojení v rámci Unie se také zjednodušila komunikace mezi úřady na různých stranách hranic.
„Myšlenka na integraci Evropy poprvé zazněla před dvaasedmdesáti lety, 9. květen si proto připomínáme jako Den Evropy. Koordinace systémů sociálního zabezpečení je jedním z příjemných důsledků evropské spolupráce. My se v Kanceláři v této souvislosti setkáváme zejména se stížnostmi na důchody,“ uvedl ombudsman Stanislav Křeček s tím, že lidem pracujícím během života ve více unijních státech stačí požádat o důchod pouze jednou, a to v zemi, kde mají bydliště. Musí pouze uvést všechny státy, kde byli důchodově pojištění. Pokud má žadatel potřebné doklady v některém z úředních jazyků EU, nemusí je překládat.
Doby pojištění se pak započítávají na základě potvrzení příslušné zahraniční instituce. „Důchodové instituce různých států jednají přímo mezi sebou, žadatel o důchod nemusí sám potvrzení o zahraničních dobách obstarávat. Do příslušného formuláře pouze uvede, v jakých obdobích byl pojištěn v jiném členském státě a z jakého důvodu. Tento formulář Česká správa sociálního zabezpečení přeposílá zahraničním institucím,“ přibližuje právnička Jitka Černá, která se v Kanceláři ombudsmana tématu mezinárodních důchodů věnuje. Každý stát rozhoduje o důchodu podle svých předpisů, musí ale přihlédnout k době pojištění z ostatních členských zemí.
„Následný důchod pak úředníci ve státě, kde člověk o dávku žádal, vypočítají dvěma způsoby: první je takzvaný solo důchod spočítaný pouze z dob pojištění na jeho území, druhý je pak takzvaný dílčí důchod, při jehož výpočtu přihlédnou ke všem dobám pojištění ve všech státech. Tyto dva důchody se porovnají a vyšší z nich se přizná žadateli. Výdělky se započítávají vždy pouze v té zemi, kde je žadatel získal. Za doby pojištění v jiných státech se při výpočtu dosazují takzvané průměrné indexované výdělky, tedy fiktivní průměrné výdělky vypočítané z výdělků pojištěnce v daném státě,“ zjednodušuje náročný způsob výpočtu důchodu Černá a dodává, že podobné řízení o přiznání důchodu obvykle trvá delší dobu. Pokud lidé mají podezření, že dochází k průtahům, a nejsou schopní situaci vyřešit přímo s danou institucí, mohou podat podnět ombudsmanovi. V případě průtahů u zahraniční instituce se pak mohou obrátit na zahraničního ombudsmana nebo síť SOLVIT, která pomáhá lidem v EU řešit problémy s jejich právy.
Podobně mohou lidé postupovat, pokud nesouhlasí s rozhodnutím o nepřiznání důchodu či s jeho výší. Na ombudsmana v domovském státě či toho zahraničního se mohou obracet poté, co vyčerpají dostupné opravné prostředky. Námitky proti rozhodnutí mohou podat opět prostřednictvím instituce v zemi, kde o důchod žádali, v Česku jde o Českou správu sociálního zabezpečení, ta je přepošle zahraničním partnerům.
Pro výplatu důchodu do zahraničí požadují státy opakované zasílání úředně ověřeného potvrzení o žití. Chtějí tím předejít odeslání důchodu zemřelému a vzniku přeplatku na důchodu, který by složitě vymáhaly zpět. Za ověření podpisu na potvrzení o žití pro jiné členské státy musejí důchodci v ČR na krajských a obecních úřadech platit správní poplatek. Okresní správy sociálního zabezpečení potvrzují žití zdarma. Jde sice o platbu v řádu několika desítek korun, za dobu vyplácení důchodu ale mohou výdaje na opakované ověřování vyšplhat na několik tisíc. Ombudsman proto aktuálně jedná s Ministerstvem vnitra, Ministerstvem financí a Ministerstvem práce a sociálních věcí, aby lidé nemuseli poplatek za ověření podpisu na potvrzení o žití platit.