Místo individuální podpory léky na zklidnění. I s takovými případy se veřejný ochránce práv setkává při návštěvách zařízení, kde žijí lidé s postižením
Příběhy dvou mužů s mentálním postižením, které spolu s dalšími zaznamenali během návštěv v zařízeních pracovníci Kanceláře ombudsmana, ilustrují dosud téměř přehlížený fenomén: někteří lidé s mentálním postižením, především ti s chováním náročným na péči, dostávají vysoké dávky léků na zklidnění. Tato praxe se podle zástupce ombudsmana musí změnit. Chování je totiž pro lidi, kteří nedokáží jinak navázat kontakt s ostatními, často jediná možná forma komunikace. Je proto nutné, aby okolí pochopilo, jaké nenaplněné potřeby za náročným chováním stojí, a dokázalo na ně odpovídajícím způsobem reagovat. Léky na zklidnění nesmějí být prvním, natož jediným a trvalým „řešením“.