Zveřejněno
Ombudsman se zastal soudkyň, kterým se mateřská a rodičovská dovolená nezapočítává do právní praxe. Ústavní soud ve svém nálezu potvrdil jeho stanovisko
Dle názoru ombudsmana dochází u mladých soudkyň k průsečíkové diskriminaci na základě věku, pohlaví a rodičovství. V současné době se jim (pokud na mateřskou a rodičovskou nastoupí v určité fázi své pracovní kariéry) do právní praxe nutné pro zvýšení platu nezapočte čas strávený na mateřské a rodičovské dovolené. Ve výrazné většině případů jsou to právě ženy, které využívají tuto možnost k výchově svých dětí.
Ústavní soud tuto nesrovnalost v zákoně svým rozhodnutím zrušil a dal tak za pravdu ombudsmanovi, který se k řízení připojil jako vedlejší účastník. ,,Navrhoval jsem Ústavnímu soudu, aby přezkoumávané ustanovení zrušil. Považuji za nelogické, aby mladé soudkyně, které si zvolí tuto kariérní cestu, neměly započteny mateřskou a rodičovskou dovolenou do své profesní praxe, pokud se jim dítě narodí v určitém časovém intervalu, který vymezovalo ústavním soudem zrušené ustanovení. Vítám proto, že dojde k narovnání těchto diskriminačních podmínek u žen,“ uvedl ombudsman Stanislav Křeček.
V době vzniku zákona se jednalo o věkovou hranici pro jmenování soudce 25 let. V současné době je to 30 let, což se u mladých žen promítne při skloubení rodinného a profesního života. Nález Ústavního soudu konstatuje, že zákonodárci měli již při úpravě zákona o platu soudců pamatovat na započtení mateřské dovolené do praxe také u žen. Stát bude mít povinnost soudkyním doplatit finanční částku zpětně. Dojde tak k narovnání podmínek pro soudkyně a soudce, aby mohli plnit svou profesní roli za zcela rovných a stejných podmínek.
K 1. 1. 2024 bylo v České republice 3 055 soudců, z toho 1 812 žen, přičemž mateřskou dovolenou čerpaly výlučně ženy – šlo o 94 soudkyň. Při zpětném doplacení za poslední tři roky by se mohlo jednat o částku ve výši desítek milionů korun.