Zástupce veřejného ochránce práv Vít Alexander Schorm zvažuje, že jako členku poradního orgánu pro oblast monitorování práv lidí s postižením jmenuje Mgr. Nicole Fryčovou. Ta by měla nahradit dosavadního člena Jiřího Morávka, který v poradním orgánu zastupoval Národní radu pro osoby se zdravotním postižením.
Zástupce ombudsmana ve svém vyjádření pro Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením popsal, s jakými problémy s výkonem volebního práva klientů se setkal při svých návštěvách ústavních zařízení, stejně jako změny v právní úpravě účinné od roku 2026. K vyjádření připojil také zprávy Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR (SONS) a skupiny sebeobhájců z Hradce Králové, kteří popsali své potíže při výkonu volebního práva.
Senát dnes odhlasoval novelu zákona o veřejném ochránci práv. Díky ní by Česká republika měla již brzy získat dětského ombudsmana a národní lidskoprávní instituci (NHRI). Novelu už nyní čeká poslední krok k definitivnímu schválení, a tím je podpis prezidenta. Pokud se tak stane, zákon nabude účinnosti 1. července 2025.
Funkce přísedících je dlouhodobou součástí českého soudnictví, kdy se lidé z řad veřejnosti podílejí na soudním rozhodování. Od roku 1996 se však nevalorizovala výše náhrad, které mají přísedící obdržet za čas strávený nad studiem spisů a účastí na soudních jednáních. To vedlo k minimálnímu zájmu veřejnosti vykonávat tuto funkci. Soudy se tak potýkaly s nedostatkem přísedících, což mělo vliv například i na délku soudních řízení. Ombudsman proto apeloval na Ministerstvo spravedlnosti, aby náhrady zvýšilo, což se od roku 2025 podařilo. Změna se týká především osob výdělečně činných (OSVČ). Zaměstnancům vykonávajícím funkci přísedících nadále náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
Podpora neziskových organizací, které se zaměřují na pomoc obětem trestných činů, je neudržitelná. To brzdí tyto organizace v pomoci potřebným a jsou kvůli tomu nuceny omezovat služby, kterých není ani v tomto okamžiku dost. Za účelem podpory neziskových organizací vystoupila právnička kanceláře ombudsmana Daniela Konečná ve čtvrtek na odborném semináři na půdě Poslanecké sněmovny. Shrnula závěry systémového šetření na téma poskytování peněžité pomoci obětem trestných činů. Kromě apelu na větší podporu neziskovek ze strany státu zahájí zástupce ombudsmana nové šetření, které se bude věnovat dotační politice.
Až do roku 2020 sahá případ týkající se výškové stavby Šantovka Tower v ochranném pásmu Městské památkové rezervace v Olomouci. Tehdy ombudsmanka Anna Šabatová podala žalobu ve veřejném zájmu k olomouckému krajskému soudu. Hlavním důvodem bylo narušení historického panoramatu města a podezření na systémovou podjatost rozhodujících úředníků. Nejvyšší správní soud dal v lednu tohoto roku ombudsmanovi za pravdu a podezření na podjatost potvrdil. Nyní došlo k dalšímu posunu. Krajský soud, který je vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu, rozsudkem ze 17. února zrušil územní rozhodnutí olomouckého magistrátu.
Pro návštěvníky Noci práva chystá ombudsman prohlídky budovy, debatu s ombudsmanem, jeho zástupcem a šéfkou jejich právníků i promítání video sestřihu střípků, které připomenou uplynulé čtvrtstoletí ombudsmana v Česku.
Už 15 let působíme jako orgán pro rovné zacházení. Přidejte se k nám! A pojďte společně s námi pokračovat v 16. roku, kdy poskytujeme obětem diskriminace metodickou pomoc, provádíme výzkumy v oblasti diskriminace nebo třeba vydáváme doporučení k prosazování rovného zacházení.
Tíživá sociální situace, nejisté bydlení a podezření, že je vůči nim uplatňován diskriminující přístup – to spojovalo dvě matky z různých koutů Česka. Obě se pokoušely vyřešit bytovou situaci svých rodin prostřednictvím obcí, každá s různou mírou úspěšnosti. Méně přísný přístup v jednom případě a jasná komunikace v druhém mohly zmírnit alespoň část jejich potíží. Na to také cílila doporučení, která obcím zaslal ombudsman Stanislav Křeček.
Srozumitelnost je klíčová pro pochopení úředního textu. V praxi se ale často setkáme se složitými formulacemi a mnohdy není jasné, o co se jedná. U ombudsmana se toto snažíme dlouhodobě změnit. Právě srozumitelnost je další téma již 120. dílu podcastu Na kávu s ombudsmanem.
Podívejte se na naši příručku srozumitelnosti.
Studenti ubytovaní na kolejích Technické univerzity Harcov v Liberci měli obavy o své zdraví. V nadlimitní míře se zde totiž vyskytla bakterie Legionella způsobující například zánětlivé onemocnění plic. Studenti tak měli několik týdnů omezený přístup ke sprchám, které představují pro přenos bakterie vhodné prostředí. Opakovaně se obraceli na Krajskou hygienickou stanici v Liberci, přesto se problém nedařilo dořešit. Do případu se proto vložil ombudsman. Kromě hygienické stanice kontaktoval také rektora univerzity a ministra zdravotnictví.
Včera prezident podepsal novelu tzv. lex Ukrajina, která mimo jiné zavádí zvláštní termín zápisů do prvních tříd základních škol pro děti ukrajinských uprchlíků. Ředitelé škol tak v letošním školním roce budou moci zorganizovat zápis těchto ukrajinských dětí později než zápisy všech ostatních českých i zahraničních dětí. Ombudsman s touto změnou nesouhlasí, protože ji považuje za neopodstatněnou, a dokonce škodlivou. Podporuje proto doporučení Senátu, který se proti této změně rovněž vymezil.
S jak rozsáhlou agendou stížností v oblasti zdravotnictví se potýkají správní orgány? A co jim jejich práci komplikuje? Právě dokončený výzkum systematicky mapuje současnou praxi. Jako jeden z nejpalčivější problémů se ukazuje nedostatek odborníků ochotných při šetření stížností spolupracovat. Na vině je jejich časové vytížení i malá motivace. Na základě analýzy aktuálního stavu přichází ombudsman s doporučeními ke změnám, která poskytl i Ministerstvu zdravotnictví.
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) v průběhu let několikrát chybovala, když neurčila, zda má disidentka s bydlištěm v České republice, jíž byl přiznán český starobní důchod podle evropských předpisů, nárok na doplatek do minimální výše důchodu podle českých předpisů. Její pochybení bylo částečně způsobeno nedostatečnou spoluprací švédských orgánů, které ČSSZ opakovaně nezaslaly potřebné informace. Žena se dostala až do situace, kdy neměla na zaplacení základních životních potřeb, proto se obrátila na ombudsmana, který ji pomohl.
Co má společného rybolov, autismus, vysoké školy, sport a vězeňství? Jsou součástí mozaiky případů, kterými se ombudsman zabýval v závěru loňského roku. Nahlédněte do našeho Zpravodaje a přečtěte si více.
Místo taláru nosí tričko a džíny. Martin Beneš nesplňuje zajeté představy o tom, jak má vypadat soudce. Věnuje se opatrovnické agendě a jeho cílem je zlepšit rodinnou situaci třeba v případech, kdy se rodiče rozvádějí. Kromě rodičovských sporů se zaměřuje na ohrožené děti a vymezení svéprávnosti.
Ombudsmanka Anna Šabatová podala v roce 2020 žalobu ve veřejném zájmu k olomouckému krajskému soudu kvůli výškové stavbě Šantovka Tower v Olomouci. Hlavním důvodem bylo narušení historického panoramatu města a podezření na systémovou podjatost rozhodujících úředníků. NSS dnes rozhodl, že v územním řízení byla skutečně překročena nadkritická míra systémového rizika podjatosti, tedy nestrannosti. Dal tak za pravdu ombudsmanovi, který na problém upozorňuje již několik let a usiloval o spravedlivé a především nestranné jednání ze strany úředníků.
Rozkladové komise na ministerstvech nepostupují podle jednotných pravidel. To přinesly závěry z dat a poznatků, se kterými přišel ombudsman. Úkolem lidí, kteří v rozkladových komisích sedí, je nezávisle a nestranně ověřit postup úředníků na ministerstvu. Měli by přispět k tomu, aby ministři vydávali objektivní a spravedlivá rozhodnutí o rozkladech. Podle zjištění ombudsmana však všechny rozkladové komise nemají v jednacích řádech správně upravená pravidla, nebo se řídí pravidly, která jsou problematická či dokonce nezákonná.
Sněmovna dnes schválila novelu zákona o veřejném ochránci práv, kterou se zřizuje instituce dětského ombudsmana. Nová instituce bude fungovat v rámci stávající Kanceláře veřejného ochránce práv. Novela teď míří do Senátu.
Ombudsman Stanislav Křeček si uvědomuje potřebu zásadní změny ve vyplácení sociálních dávek. Obává se však, že připravovaný zákon by mohl příliš tvrdě dopadnout na domácnosti v nepříznivé situaci. Prosazuje proto změnu navrhovaného zákona, zejména ve dvou oblastech: podmíněnost dávky na bydlení a dítě pracovní aktivitou a vymezení zranitelných skupin. Své výhrady k novým pravidlům přednesl ve středu 15. ledna na jednání Výboru pro sociální politiku. Mimo to shrnul i vývoj v procesu odškodňování nezákonných sterilizací.
