Základním kamenem demokratických společností a jejich právního řádu je přesvědčení, že všichni lidé mají stejná individuální práva. Bez rozdílu. V České republice je jejich katalog zakotven explicitně v Listině základních práv a svobod. Tento zdánlivě samozřejmý předpoklad je dodnes předmětem mnoha sporů a nedorozumění.
Vozidla, u nichž nebyl do 30. 6. 2015 zapsán v registru vozidel vlastník, administrativně zanikla. Lidé, kteří včas nesplnili svou povinnost a nezapsali se v registru silničních vozidel jako vlastníci, tak fakticky přišli o auta. Nemohou je nyní legálně používat a už je ani není možné znovu registrovat k silničnímu provozu.
Je obecně známou skutečností, že jsou záběry z bezpečnostních kamer po čase přemazány další nahrávkou a případné důkazy jsou nenávratně zničeny. To se stalo v případě muže, který byl fyzicky napaden neznámým útočníkem. Policie se k záznamům, které mohly odhalit jeho identitu, dostala až skoro po třech týdnech. Pozdě.
Ve druhém čtvrtletí se na ochránkyni obrátilo 2103 lidí s žádostí o pomoc při řešení své životní situace. Dvě třetiny (64 %) jejich podnětů spadá do působnosti veřejného ochránce práv a ochránkyně se jimi může zabývat.
Rozvod rodičů je zátěžovou situací, do které dítě spadne bez ohledu na svá přání. Nemělo by však zbytečně trpět jen proto, že se rodiče nedokáží dohodnout. Nejlepší zájem dítěte obvykle v roli kolizního opatrovníka hájí orgán sociálně-právní ochrany dětí. Nebo by alespoň měl. Nesmí jen pasivně čekat na rozhodnutí soudu, který určí rozdělení péče o děti. I v průběhu soudního řízení by měl zmírňovat spor mezi rodiči tak, aby v ideálním případě dospěli k dohodě.
Výplata rodičovského příspěvku by měla být do budoucna spravedlivější. V reakci na dlouhodobé upozorňování veřejné ochránkyně práv a na její doporučení připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí novelu zákona o státní sociální podpoře. Vláda návrh schválila a předložila ho Poslanecké sněmovně.
Děti mají žít přednostně v rodině, ať už biologické nebo náhradní, na tomto principu musí stát systém péče o ohrožené děti.
Česká správa sociálního zabezpečení bude o sirotčích důchodech rozhodovat mírnějším způsobem, než tomu bylo doposud. Více osiřelých dětí se tak dočká finanční podpory. Stávající zákonná úprava se vztahuje i na ty, kterým zemřel rodič ještě před tím, než nabyla účinnosti. Za touto změnou stojí odhodlání paní Kolářové, která se odmítla smířit s pro ni nepříznivým rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo na podkladě případu jejího syna stanovisko, kterým se nyní musí řídit ČSSZ. Jsme rádi, že jsme v tomto úsilí mohli paní Kolářové pomoci.
Nejvyšší správní soud s konečnou platností rozhodl, že povolení k výstavbě fotovoltaické elektrárny v chráněné ptačí rezervaci v Krušných horách v obci Moldava byla vydána v rozporu se zákonem. Potvrdil tak verdikt Krajského soudu v Ústí nad Labem, který rozhodnutí o umístění a povolení stavby zrušil pro nezákonnost. Úplným úspěchem tím skončila dosud první žaloba podaná veřejným ochráncem práv ve veřejném zájmu.
Správní žaloba může být vhodným nástrojem obrany v případě, kdy i po vyčerpání řádných opravných prostředků stále přetrvávají pochybnosti o správnosti rozhodnutí správního orgánu. Informace o tom, jak správní žalobu podat a za jakých podmínek, je možné najít v letáku veřejné ochránkyně práv.
Ženy mají v České republice v průměru o 22 % nižší platy než muži. Tento fakt je dlouhodobě znám a je také dlouhodobě přehlížen. Nejen z tohoto důvodu se Kancelář veřejné ochránkyně práv zapojila – spolu s Genderovým informačním centrem NORA – do projektu „Pozor na rozdíly v odměňování žen a mužů!“ Hlavním cílem projektu bylo zvýšení povědomí veřejnosti o problematice nerovného odměňování. Smyslem projektu bylo také hledání cest, jak nerovnému odměňování předcházet. Projekt začal v roce 2015 a byl ukončen v červnu 2016.
Před deseti lety vešel v účinnost zákon o registrovaném partnerství. Za dobu jeho existence vstoupilo do tohoto svazku 2174 párů (k 1.1. 2016). Registrované partnerství lze v České republice uzavřít pouze na 14 místech – v krajských městech. Náš výzkum ukázal, že navzdory převažující dobré praxi existují mezi některými krajskými městy velké rozdíly v podmínkách, za kterých mohou páry do svazku vstoupit. Ať již se to týká volby místa, času nebo výše vybíraných poplatků.
Poznatky a zkušenosti veřejné ochránkyně práv s řešením podnětů v oblasti pracovněprávních vztahů se uplatnily v rámci projektu „Testování evropského občanství: hledisko porušování pracovních práv“, realizovaného Multikulturním centrem Praha. Projekt se sice zaměřil na prověření dodržování rovných podmínek pro pracovníky ze států Evropské unie, ale s obdobnými problémy se setkávají i někteří čeští zaměstnanci. Je proto třeba, aby dohled nad dodržováním právních předpisů byl systematický a důsledný.
Řada lidí se stará o svého blízkého, který z důvodu dlouhodobě špatného zdravotního stavu potřebuje pomoc další osoby. Ne všichni přitom vědí, kdo má nárok na příspěvek na péči a jak se určuje jeho výše. Ochránkyně řeší především případy nesprávného či neúplného posouzení závislosti žadatele na péči.
Ústavní soud poprvé ve své historii rozhodoval o sexuální orientaci a registrovaném partnerství. Zrušil ustanovení, které zakazovalo lidem žijícím v registrovaných partnerstvích adoptovat dítě. Toto právo přitom měl každý člověk před vstupem do registrovaného svazku – bez ohledu na svou sexuální orientaci. Veřejná ochránkyně práv byla vedlejší účastníci řízení.
Po prvním roce účinnosti služebního zákona se začínají objevovat stížnosti a výhrady lidí, kteří v praxi narážejí na nové požadavky a podmínky vycházející ze zákona. Především namítají ztížení podmínek při přijímání do služebního poměru.
Soudní řízení se někdy prodlužují, protože se vyčkává na vyhotovení znaleckých posudků. Bohužel se s touto praxí setkáváme u tak nelehké životní události, jako je rozvod nebo rozpad vztahu rodičů. Trvá často neúměrně dlouho, než soud rozhodne, do jakého typu péče nezletilé děti svěří. Důvodem bývá čekání na vyhotovení znaleckých posudků, bez kterých soud v některých případech nemůže rozhodnout. Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), který v těchto případech nejčastěji vykonává roli kolizního opatrovníka, však tento zdlouhavý proces může uspíšit. Může podat stížnost směřující proti průtahům způsobeným soudními znalci. Bohužel však o této možnosti často neví.
Zaslání plné moci datovou schránkou má stejnou platnost, jako kdyby šlo o dokument opatřený uznávaným elektronickým podpisem.
Systematickou návštěvu výchovného ústavu a dětského domova v Chrastavě provedl veřejný ochránce práv v uplynulých deseti letech celkem třikrát. V roce 2006 za působení ombudsmana Otakara Motejla, v roce 2012 během mandátu Pavla Varvařovského a v letošním roce z pověření Anny Šabatové. Kromě právníků se návštěv účastnili speciální pedagogové – přední odborníci na výchovu dětí. Všichni ochránci ve svých zprávách konstatovali stejná nebo obdobná pochybení. Za uplynulých deset let došlo jen k minimálnímu zlepšení. V mnoha ohledech se situace zhoršila. Zařízení dlouhodobě ignoruje výzvy k nápravě. Dle přizvaných odborníků nelze při zachování současného stavu výchovy vyloučit další eskalaci problémů a konfliktů.