Veřejná ochránkyně práv připravuje výzkum, který zmapuje dostupnost sociálních služeb pro osoby s poruchou autistického spektra (PAS). Jeho cílem je zjistit, zda v rámci širokého spektra sociálních služeb existuje dostatek těch, které dokáží zajistit podporu také lidem s PAS. Sběr dat začne v nejbližších dnech. Výsledky by měly být známy do konce června.
V letošním roce se pro předškoláky zavádí povinná školka. Děti, které do začátku září dosáhnou pěti let, musí povinně navštěvovat mateřskou školu. Zápisy do mateřských škol budou probíhat mezi 2. a 16. květnem. Konkrétní termín si každá mateřská škola určuje sama. Rodiče, nebo jiní zákonní zástupci, mají povinnost přihlásit dítě k předškolní docházce, svědomitě ho do školky posílat a také omlouvat jeho nepřítomnost.
Chybné stanovení data vzniku invalidity ovlivňuje nejen výši invalidního důchodu, ale může být zásadní i pro přiznání invalidního důchodu vůbec. Naštěstí se veřejné ochránkyni práv dlouhodobě daří nedostatky v této oblasti napravovat a zajistit tak lidem, na co mají právo.
„Verejná ochrankyňa práv JUDr. Jana Dubovcová pro nás byla se svým týmem po celých pět let působení nejbližší partnerkou na formální i neformální úrovni. Díky jazykové a historické blízkosti jsme ke spolupráci předurčeni. V minulosti to však nebylo vždy samozřejmostí. Až během působení ombudsmanky Dubovcové nabrala spolupráce konkrétní podobu. Díky její statečnosti a odhodlání se jí dařilo otevírat palčivá společenská témata, kterými se předtím ve veřejném prostoru nikdo nezabýval. Za její poctivou práci jí patří uznání a poděkování.“ Anna Šabatová, veřejná ochránkyně práv ČR
Dlouhodobé a neřešené problémy v rodině donutily šestnáctiletou dívku odejít z domova. Ujali se jí vzdálení příbuzní, kteří oba pobírali starobní důchod. Starost o nezaopatřenou dívku je však finančně vyčerpala, protože prvních pět měsíců neměli nárok na pěstounské dávky. Stačilo však, aby příslušný Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) byl aktivnější a budoucí pěstouni se do složité finanční situace vůbec nemuseli dostat.
Vkládání úředních písemností, které si adresát po výzvě pošty nevyzvedl, do schránek je standardem. Odchýlit se od něho lze jen tehdy, když vložení do schránky není možné, nebo to úřad odůvodněně vyloučil.
Na práva osob se zdravotním postižením se začalo poukazovat teprve na začátku devadesátých let a od té doby prošla naše společnost významnými změnami v přístupu k lidem se zdravotním postižením. Mnohem častěji jsou aktivně zapojeni do společnosti, studují, vykonávají běžná zaměstnání. Přesto se ukazuje, že stále nedokážeme vnímat jejich odlišné potřeby a nahlížíme na ně pohledem lidí bez postižení. To je důvodem, proč u nás lidé se zdravotním postižením stále čelí překážkám v každodenním životě, a to i v tak klíčových oblastech, jako je vzdělání, zaměstnanost nebo bydlení.
Na trhu s energiemi se dlouhodobě vede velmi tvrdý boj o zákazníka. Toto prostředí také přitahuje společnosti a obchodníky, jejichž jednání se někdy pohybuje na hraně zákona i morálky. Spotřebitel se před těmito praktikami nejlépe ochrání tím, že v časové tísni a bez řádné úvahy nic nepodepíše. A to ani tehdy, tvrdí-li mu obchodník, že jeho podpis je nezávazný. V opačném případě se spotřebitel sice stále může bránit, potřebuje k tomu ovšem dostatek informací a znalost vlastních práv. A musí jednat rychle.
Za dobu více než čtyř let nebyl stavební úřad Prahy 1 schopen efektivně zjednat nápravu v případě restaurace, která svým provozem porušovala kolaudační povolení a byla neustálým předmětem stížností obyvatel domu kvůli hluku. Podle zástupce ombudsmanky taková nečinnost alarmující. Upozornil také na možnou podjatost úředníků a zajistil, že záležitost bude řešit jiný úřad.
Lidem, kteří včas nesplnili svou povinnost zapsat se v registru silničních vozidel jako vlastníci a o svá auta tak úředně přišli, svitla nová naděje. Ministr dopravy přislíbil veřejné ochránkyni práv individuálně prozkoumat možnost „vrácení“ jednotlivých vozidel zpět do provozu.
Konflikty rodičů jsou vždy nepřehlednou situací, kdy se obě strany vzájemně obviňují. Nelze však rezignovat na nestrannost a přistoupit nekriticky na verzi jedné strany. Takový případ jsme však šetřili. Otec odešel od matky a dvou dětí (7 a 13 let). Na svou ženu podal trestní oznámení pro údajné týrání dětí a požádal orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) o jejich odebrání z péče matky. OSPOD se neptal na názor dětí – o jeho šetření v rodině neexistuje oficiální záznam – a podal návrh soudu na jejich umístění do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP). Soud na návrh OSPOD přistoupil. Takhle však postupovat nelze.
Téměř sedm let bojoval muž z Prahy proti sankčnímu vyřazení z evidence úřadu práce. Poslední čtyři roky bylo Ministerstvo práce a sociálních věcí zcela nečinné a ani přes urgence nevydalo v jeho záležitosti rozhodnutí. Nyní mu za to přiznalo alespoň odškodnění ve výši 66 000 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu.
Zimní stadion, i když je budován jen jako dočasná stavba kvůli jednomu sportovnímu utkání, není z hlediska stavebního zákona to samé, co cirkusový stan, a nelze ho stavět bez povolení. V Brně v loňském roce přesto hokejový stadion právě takhle postavili. Ministerstvo už proto vydalo metodiku k demontovatelným stavbám.
Dítě má právo požádat o pomoc a orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) a ten je povinen pomoc v rámci svých možností poskytnout. Smyslem jeho existence je sledovat nejlepší zájem dítěte. Bohužel se občas setkáváme s případy, kdy tomu tak není. Obrátila se na nás šestnáctiletá dívka ve složité životní situaci, kterou však sociální pracovnice významně zlehčovala. Po vleklých sporech s příslušným OSPOD se nám nakonec podařilo zjednat nápravu.
Ochránkyni se podařilo vyřešit potíže prababičky, která si vzala do péče své dvě pravnučky. Chybou úřadu jí totiž vznikl přeplatek na rodičovském příspěvku a přídavcích na děti. Díky ochránkyni přistoupilo ministerstvo na řešení, které ženu nepoškodilo.
Ve čtvrtém čtvrtletí 2016 se na ochránkyni obrátilo s žádostí o pomoc a radu 2050 osob. Nejčastěji se jejich problémy týkaly sociálního zabezpečení (375 případů), staveb a územního plánování (137 případů), činnosti Vězeňské služby ČR (99 případů) a sociálně-právní ochrany dětí (93 případů). V 58 podnětech lidé namítali diskriminaci ve smyslu antidiskriminačního zákona, a to zejména v oblasti práce a zaměstnání. V rámci prevence špatného zacházení a dohledu nad omezováním osobní svobody realizovala ochránkyně 5 systematických návštěv tří zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, léčebny dlouhodobě nemocných a věznice a ústavu pro výkon zabezpečovací detence.
Ministryně pro místní rozvoj má do konce března vládě předložit návrh fungujícího systému, který zajistí financování výkonů rozhodnutí stavebních úřadů ve veřejném zájmu. Vláda to ministryni uložila na základě žádosti veřejné ochránkyně práv. Jde zejména o případy zchátralých staveb ohrožujících bezpečnost a zdraví lidí.
Jestliže se rodiče neshodnou na tom, na kterou školu dítě přihlásí k plnění povinné školní docházky, může o výběru školy rozhodnout jedině soud. Tyto spory vždy negativně dopadají především na dítě a jeho školní vzdělávání.
Poté, co byla žena poslána z práce domů, protože odmítla nosit boty na vysokém podpatku, iniciovala petici požadující změnu zákona týkajícího se firemního dress codu. Stávající úprava firmám umožňuje, aby nošení vysokých podpatků po zaměstnankyních vyžadovaly.
Vláda v pondělí 16. 1. projedná žádost veřejné ochránkyně práv, aby Ministerstvo pro místní rozvoj odstranilo nezákonnou praxi a zajistilo náhradní výkon rozhodnutí stavebních úřadů vydaných ve veřejném zájmu. Neukázněné stavebníky by tím přiměla respektovat právo a rozhodnutí úřadů.