Aktuálně hledáme právničky/právníky se zájmem o problematiku rovného zacházení a ochrany před diskriminací, práv osob se zdravotním postižením, ochrany práv dětí, zaměstnanosti a inspekce práce, zdravotnictví včetně veřejného zdravotního pojištění.
Analýza rozhodnutí českých soudů ukázala, že soudy ve většině případů souhlasí se stanovisky veřejného ochránce práv. Ochránkyně o tom informovala v minulém roce. Stanoviska ochránce slouží k lepšímu uplatňování spravedlnosti v České republice. Poznatků z činnosti veřejné ochránkyně práv využil aktuálně Nejvyšší správní soud v několika svých rozhodnutích.
Přestože Senát novelu stavebního zákona vrací do Sněmovny s několika pozměňovacími návrhy, nepodařilo se odstranit ty nejzávažnější nedostatky, které budou mít výrazný negativní dopad na ochranu práv jednotlivců a aplikační praxi. Zejména jde o omezení práv občanů vyjadřovat se v příslušných řízeních, rozšíření povolování staveb na ohlášení, a související přezkum vydaných souhlasů. Tato opatření délku stavebních řízení nezkrátí. Ochránkyně nicméně oceňuje demokratickou diskusi, která byla na plénu Senátu k této problematice vedena a vysoké úsilí některých senátorů napravit ty nejzávažnější nedostatky.
Obrátil se na nás stěžovatel v invalidním důchodu, jehož rodina bydlela v malém bytě 1+1 a sdílela jednu postel. Jeho osmiletý syn trpí autismem a vyžaduje nepřetržitou péči, kterou mu poskytuje matka a nemůže proto pracovat. Stěžovatel si podal žádost o větší městský byt. Po roce a půl čekání se pak obrátil na veřejnou ochránkyni práv. Poté, co se ochránkyně začala případem zabývat, město souhlasilo s přidělením odpovídajícího bytu. Panu starostovi jsme za jeho vstřícnost poděkovali a případ uzavřeli.
Někteří rodiče nesouhlasí s přestupovou politikou hokejových klubů vůči dětským hráčům. Přestup do jiného klubu je totiž už od věku 10 let podmiňován odstupným. To většinou zaplatí rodiče formou daru či sponzoringu novému klubu, který za tyto peníze „vykoupí“ malého hokejistu z jeho mateřského klubu.
Hledáme kolegyni nebo kolegu jako zástup v době dovolené do dětské skupiny Motejlci při Kanceláři veřejného ochránce práv.
Jedno z letošních doporučení veřejné ochránkyně práv Poslanecké sněmovně směřuje ke zlepšení situace lidí, kteří utrpěli pracovní úraz nebo nemoc z povolání. Ochránkyně usiluje o spravedlivější způsob jejich odškodňování za snížení příjmu kvůli trvalým následkům úrazu či nemoci. Za problematický považuje způsob výpočtu renty se započítáním fiktivního výdělku ve výši minimální mzdy a také rozdílný přístup odškodňujících pojišťoven.
Orgány sociálně-právní ochrany dětí v roli kolizního opatrovníka nemohou být pasivní a pouze čekat na rozhodnutí soudu. Jejich základní povinností je hájit nejlepší zájem dětí při rozvodových konfliktech rodičů. Přesto jsme nedávno uzavřeli případ, kdy sociální pracovnice navštívila děti, jejichž zájem měla hájit, až po druhém soudním líčení a to na výzvu soudu. Na jejich názor ohledně budoucího života se jich nezeptala nikdy.
V loňském roce obdržela veřejná ochránkyně práv 8 398 podnětů od lidí z celé České republiky, což znamená, že každý den v roce se 23 lidí rozhodlo na ni obrátit a požádat o pomoc. Úspěšnost ochránkyně je totiž vysoká – pokud zjistí pochybení úřadů, v 96 % případů se jí podaří dosáhnout jejich napravení.
Naši zástupci se minulý týden v Záhřebu zúčastnili celoevropského setkání ombudsmanů a dalších národních institucí sledujících dodržování lidských práv. V závěrečné deklaraci se všichni zúčastnění shodli, že evropské státy a jejich obyvatelstvo stojí před mnoha výzvami. Demokracie a lidská práva jsou v Evropě ohroženy násilným extremismem a terorismem. Některé státy se však mohou dostat do situace, kdy určitá opatření namířená původně proti terorismu současně nepřiměřeně zasáhnou do práv vlastního obyvatelstva. Ve svých důsledcích pak mohou prohloubit stav ohrožení a nejistoty. Současná Evropa je také zasažena rostoucí nerovností, xenofobií nebo náboženskou nevraživostí. Do rozporu se také častěji dostává svoboda slova a snaha omezit nenávistné projevy ve veřejném prostoru. To vše je v některých zemích doprovázeno ohrožením svobody a nezávislosti médií.
Ochránkyně požádala senátory, aby věnovali zvýšenou pozornost novele stavebního zákona, kterou senátní výbory aktuálně začínají projednávat. Upozorňuje je, že některé navrhované změny mohou v praxi vyvolat víc problémů a konfliktů a výrazně mohou snížit ochranu práv jednotlivců. Vychází přitom z mnohaletých zkušeností veřejného ochránce práv z šetření několika tisíc podnětů z oblasti stavebního řádu.
Včerejší Mezinárodní den rodin připomněl důležitost rodiny a její nezastupitelnou roli ve společnosti. Také veřejná ochránkyně práv se velice často setkává s tématem rodiny, ať už jde o problémy ve vztazích rodičů a dětí, kam v rámci ochrany práv dětí vstupuje stát, nebo o podmínky života rodin, když jde o sociální podporu, nebo například o slaďování rodinného a pracovního života apod.
V pravidelné zprávě pro Poslaneckou sněmovnu ochránkyně informuje o počtech a tématech podnětů, s nimiž se na ni lidé obrátili, shrnuje vybrané uzavřené případy a vybírá i to nejdůležitější z legislativních doporučení a využití zvláštních oprávnění. Upozorňuje rovněž na případy, v nichž se nepodařilo dosáhnout nápravy nesprávného postupu úřadu.
Poskytování ošetřovného má svá úskalí, kterého by si měli být rodiče ošetřující nemocné dítě vědomi. Zákon nepřipouští možnost, že by na sebe doba nutného ošetřování bezprostředně navazovala, tj. že by onemocnění následovala hned za sebou. Pokud k tomu dojde, je doba ošetřování považována jednu souvislou a ošetřovné je vypláceno jen za limitovaný počet dnů.
Matce byly odebrány tři děti a svěřeny do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Chtěla se o své děti nadále starat, ale nevěděla, co přesně po ní orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) požaduje; co musí udělat, aby jí byly děti vráceny. Obrátila se na veřejnou ochránkyni práv. Během šetření jsme na straně práce OSPOD zjistili několik závažných pochybení, především nedostatečnou sociální práci s matkou s cílem vrátit děti zpátky do rodiny.
V roce 2016 se na veřejnou ochránkyni práv obrátilo 8 398 osob s žádostí o pomoc a prověření postupu úřadů v jejich věci. Je to o téměř 900 podnětů víc, než ochránkyně obdržela v předchozím roce. Nejčastěji lidé hledali pomoc s problémy v oblasti sociálního zabezpečení a stavebního řádu. Právě stížnosti na stavební úřady zaznamenaly největší nárůst téměř o 40%. Výrazněji rovněž stoupl počet podnětů týkajících se dopravy (32 %), zdravotnictví (31 %), ochrany práv dětí (30 %) a zaměstnanosti a práce (29 %). V 833 případech ochránkyně zahájila šetření, z toho v 50 případech z vlastní iniciativy.
Za zcela nepřiměřený označila veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová postup policistů proti seniorce (ročník 1949), o níž se domnívali, že je účastníkem nehody. Policista vůči ženě použil hmaty a chvaty a spoutal ji, přestože na něj nijak neútočila. Policisté ženu rovněž zajistili. K takovému postupu nebyly splněny zákonné předpoklady. Krajské ředitelství policie navíc následnou stížnost ženy vyhodnotilo jako nedůvodnou.
Tzv. vizuální smog a nesouhlas majitelů nemovitostí s vyhlašováním památkových zón jsou dvě nová témata, která se v poslední době opakují v podnětech a dotazech veřejné ochránkyni práv. Rozšiřují tradiční problémy památkové péče (zejména dotace pro vlastníky nemovitostí v památkovém území), pro jejichž řešení se s nadějí očekává dlouho připravovaný a nyní projednávaný nový památkový zákon.
V minulém roce jsme vyřešili případ, ve kterém trvalo neúměrně dlouho, než soud rozhodl, do jakého typu péče svěří nezletilé dítě. Pět měsíců se čekalo na vyhotovení potřebných znaleckých posudků. Upozornili jsme OSPOD, že může v podobných situacích podat stížnost směřující proti průtahům způsobených soudními znalci. OSPOD se naším doporučením začal řídit a v dalším podobném typu řízení se mu podařilo soudní jednání zkrátit. Ostatní orgány sociálně-právní ochrany dětí by tuto praxi měly následovat. Nelze se spokojit s tím, že budou děti žít v nekončící nejistotě, jak bude jejich budoucí život vypadat.
Majitelé aut, jejichž technickou způsobilost nezákonně schvaloval úředník Městského úřadu v Dobrušce, odsouzený za to z trestného činu, se proti nynějším rozhodnutím o obnově řízení mohou bránit podnětem k přezkumnému řízení, v němž budou namítat dobrou víru, s níž auto v ČR zakoupili, a také újmu, která jim nyní vznikne.