V novém podcastu se dozvíte, jak postupovat, když Vám zaměstnavatel dluží mzdu. Zjistíte také, v jakých případech je možné žádat úřad práce, aby dlužnou mzdu vyplatil namísto zaměstnavatele.
Ombudsman Stanislav Křeček a zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm dnes představili, jak se jejich úřad připravuje na případné další rozšiřování působnosti v oblasti ochrany lidských práv. V posledních čtyřech letech ombudsman využil 38 a čtvrt milionu korun z projektu Norských fondů[1] k obohacení práce v současných agendách s lidskoprávním přesahem o řadu výzkumů, zpráv či doporučení a další aktivity zaměřené na odborníky i laickou veřejnost. I díky partnerství s norskou národní lidskoprávní institucí získali zaměstnanci Kanceláře ombudsmana zkušenosti s metodami práce typickými pro instituce s širokým mandátem k ochraně lidských práv. Využívají je už ve své současné práci, a zužitkují je především při případné proměně veřejného ochránce práv v takzvanou národní lidskoprávní instituci (NHRI) či při zřízení dětského ombudsmana. Obojí předpokládá připravovaná novela zákona o veřejném ochránci práv. Její projednání má ve čtvrtek 29. února na programu Legislativní rada vlády.
Zítra si připomínáme dvouleté výročí začátku konfliktu na Ukrajině, který si vyžádal životy mnoha lidí a dalším způsobil a způsobuje trvalé utrpení. Pojměme 24. únor jako příležitost nejen ke vzpomínce na oběti této války, ale také k vyjádření pevného závazku dále pomáhat těm, kteří to potřebují.
Reálná hodnota peněžité pomoci pro oběti trestných činů za posledních deset let klesla kvůli inflaci o víc než třetinu. Aby příspěvek od státu nadále plnil svůj účel, musí se podle zástupce ombudsmana i organizací zaměřených na pomoc obětem zvýšit. Získané peníze mohou oběti využít na léčbu fyzických i duševních následků trestného činu nebo jimi dorovnat výpadek příjmů v době, kdy nezvládnou naplno pracovat.
Alespoň symbolického zadostiučinění v podobě omluvy se po zásahu ombudsmana dočkala žena z Moravskoslezského kraje, která chtěla žádat o odškodnění za protiprávní sterilizaci. Když přišla nahlédnout do své zdravotnické dokumentace, zjistila, že nemocnice záznam o její sterilizaci spojené s porodem skartovala o celých třicet let dřív, než podle předpisů měla.
Protiprávní sterilizace přináší velké trauma pro toho, kdo ji podstoupil. Máme svědectví mnoha žen, kterým protiprávní sterilizace doslova převrátila život vzhůru nohama. Dnešní podcast bude o tom, že v roce 2021 těmto ženám svitla velká naděje, protože byl přijat nový zákon pro odškodnění obětí protiprávní sterilizace. Dozvíte se, kolik času na podání žádosti zákon stanoví, koho o odškodnění požádat, co k žádosti doložit. Řekneme vám, i jak se bránit, když bude žádost zamítnuta.
Veřejný ochránce práv ukončil šetření postupu úřadů v případě několikaletého chátrání a následné náhlé demolice historické vily v brněnské ulici Hlinky. Stavební odbory městské části Brno-střed a brněnského magistrátu, stejně jako tamní odbor památkové péče a Ministerstvo kultury podle zjištění ombudsmana navzájem dostatečně nespolupracovaly na ochraně a záchraně hodnotné neorenesanční budovy. V reakci na zjištění ombudsmana úřady například slíbily přesné posuzování takzvaných udržovacích prací nebo to, že se budou lépe a rychleji informovat. Zásadní je podle ombudsmana změna přístupu úředníků ke stavbám, u kterých se teprve rozhoduje o jejich prohlášení za kulturní památku.
Ministerstvo zdravotnictví přislíbilo zástupci ombudsmana Vítu Alexandru Schormovi, že do konce března připraví spolu s vedením Dětské psychiatrické nemocnice Louny a majitelem objektu, kde nemocnice sídlí, plán dílčích stavebních úprav. Ty by měly přispět ke zlepšení podmínek pro pacienty.
Ombudsman se setkává s omezováním styku dětí v pěstounské péči s jejich rodiči. O tom, že se to dá dělat i jinak, jsme v novém podcastu hovořili s ředitelkou doprovázející organizace Triáda, paní Evou Rotreklovou a s pěstounským párem na přechodnou dobu, s Andreou a Bohuslavem Bernardovými. Je možné, aby pěstouni sami komunikovali s rodiči nebo si je třeba pozvali do své domácnosti? Je vůbec vhodné, aby pěstouni komunikovali s rodiči dětí, o které pečují? A co tzv. adaptační doba, tedy období po přijetí dítěte do péče? O těchto a o dalších věcech jsme hovořili s našimi hosty.
Dlouhodobí pěstouni i osvojitelé mohou automaticky čerpat celý rodičovský příspěvek. Předtím se museli u Ministerstva práce a sociálních věcí odvoláním domáhat nároku na část příspěvku, kterou před nimi vyčerpal biologický rodič dítěte.
Krajský soud se bude muset znovu zabývat žalobou veřejného ochránce práv v případě Šantovka Tower v Olomouci. Vyplývá to z dnešního rozsudku Nejvyššího správního soudu (NSS). Ombudsman se u olomoucké pobočky ostravského krajského soudu takzvanou žalobou ve veřejném zájmu domáhal zrušení územního rozhodnutí o umístění stavby Šantovka Tower vydaného olomouckým magistrátem.
Až u veřejného ochránce práv našla zastání řidička ze severu Čech, která se bránila proti pokutě za přestupky: údajně měla v podzemních garážích zábavního a relaxačního centra odřít jiné auto a odjet. Ombudsman zjistil, že magistrát nevyhodnotil všechny důkazy. Nadřízený krajský úřad navíc odmítl případ řidičky přezkoumat. Po zprávě ombudsmana úřady svůj přístup přehodnotily a pokutu zrušily.
Kvůli změnám klíčových předpisů se lidé zřejmě budou letos víc obracet na ombudsmana s problémy ve dvou oblastech, ve kterých jim už nyní nejčastěji pomáhá: s případy spojenými se sociálním zabezpečením a stížnostmi na úřady kvůli stavbám. Zároveň budou ombudsman i jeho zástupce dál upozorňovat na dlouhodobé i nově vznikající problémy, jejichž náprava vyžaduje především systémové změny. Nadále se budou zasazovat například o rychlejší a účinnější rušení velkých ústavů a rozvoj komunitních sociálních služeb.
Ombudsman nesouhlasí se záměrem vládní koalice zavést základní minimální srážku ze mzdy. Upozorňuje na problémy, které to dlužníkům způsobí. V říjnu minulého roku v této věci apeloval na poslance Ústavně-právního výboru. Ve čtvrtek bude vládní koalice řešit tuto novou právní úpravu. Ombudsman upozorňuje, že navýšení srážek postihne nejvíce zranitelné lidi, třeba seniory či matky samoživitelky na rodičovské dovolené.
V dnešním podcastu opět mluvíme o tom, kdy se může stát, že člověk s duševním onemocněním bude omezen na osobní svobodě. Tentokrát na příkladech jedné paní probereme ochranné léčení a zabezpečovací detenci. Opět se budeme věnovat právům lidí omezených na osobní svobodě a tomu, jak jim ombudsman může pomoci.
Veřejný ochránce upozornil vládu i autory návrhu zákona, že považuje za nespravedlivé, aby příští vlna oddlužovací akce známé jako milostivé léto pomohla jen některým lidem a navíc jen s částí penále. Současný návrh se vztahuje jen na penále, které si zdravotní pojišťovny vymáhají samy v takzvané daňové exekuci. Zcela opomíjí případy lidí, kteří svůj dluh dobrovolně splácí. I ti, kteří se budou moci do dalšího milostivého léta zapojit, se pak nezbaví celého penále z dluhů na zdravotním pojištění, ale jen části. To může být pro mnohé nepříjemné překvapení.
Diskusní i pietní částí Noci důstojnosti v Kanceláři ombudsmana se kromě vzpomínek na zabitou Dorotu Šandorovou prolínalo téma péče o lidi s nejtěžšími typy postižení. Právě ti jsou podobně jako Dorota silně ohroženi špatným zacházením. Často totiž dokáží komunikovat pouze prostřednictvím svého chování, včetně sebepoškozování nebo agrese vůči okolí. Veřejný ochránce práv i organizace zaměřené na pomoc lidem s postižením a pečujícím považují pochopení takzvaného chování náročného na péči coby formy komunikace za jeden ze zásadních kroků k zajištění důstojného života těchto lidí. Upozorňují také na nadměrné podávání zklidňujících léků.
Životní příběh Doroty Šandorové se dostal na veřejnost v závěru roku 2022 – téměř dva roky poté, co tuto ženu s mentálním postižením v noci na 7. ledna 2021 usmrtil pečovatel v domově pro lidi s postižením. Právě počátkem ledna se proto na její památku už podruhé koná Noc důstojnosti. Záštitu nad ní stejně jako vloni převzal veřejný ochránce práv. V Brně pořádá odpolední diskuzi „Důstojný život pro všechny“ zaměřenou na situaci lidí s postižením. Na ni naváže podvečerní pietní setkání. Obě akce jsou volně přístupné pro všechny zájemce, zároveň budou živě streamované.
Zástupci čtrnácti organizací z celé republiky ve výzkumu[1] veřejného ochránce práv podrobně popsali svou práci s lidmi, kteří z nejrůznějších důvodů získávají běžné bydlení obtížněji než jiní. Mezi zranitelné skupiny patří například rodiče s více dětmi, senioři, lidé s postižením nebo Romové. Podle posledních dat u nás v bytové nouzi žije 154 tisíc lidí, dalších 1,6 milionu ohrožuje ztráta bydlení. Výzkum ombudsmana ukázal, že většině organizací se byty pro klienty daří nacházet. A díky jejich podpoře si lidé dokáží bydlení i dlouhodobě udržet. Kvůli omezeným kapacitám ale zvládnou neziskové organizace pomoci pouze zlomku ze stovek tisíc lidí, kteří by podobnou individuální asistenci v oblasti bydlení potřebovali. Také proto pomáhající organizace stejně jako veřejný ochránce práv volají po systémovém řešení, například v podobě zákona o sociálním bydlení.
V dnešním podcastu mluvíme o tom, kdy se může stát, že člověk s duševním onemocněním bude omezen na osobní svobodě. Na příkladech dvou konkrétních lidí si představíme nedobrovolnou hospitalizaci a pobyt v sociální službě. Probereme i to, co mohou lidé dělat, pokud s omezením nesouhlasí.
