Právnická fakulta Masarykovy univerzity a veřejná ochránkyně práv společně pořádají 9. - 10. června v Telči 8. letní mezinárodní konferenci Dotčené osoby a zastupování ve veřejné správě. Zájemci o účast se mohou hlásit do 30. května.
Po šetření veřejné ochránkyně práv doplatil úřad práce více než 140 000 Kč rodičovského příspěvku, na který měla matka nárok, přestože otec dítěte pracoval v zahraničí. Úřad práce tak napravil svou nečinnost, v jejímž důsledku matka po velkou část rodičovské dovolené nedostávala žádné peníze. Případ podle ochránkyně ilustruje, že problematika vyplácení dávek v případě přeshraničních pracovníků není jednoduchá s ohledem na nezbytnou komunikaci se zahraničními institucemi a také pracovníci úřadu práce si ji dosud ne zcela osvojili.
Neobvyklý případ s úspěšným koncem řešila veřejná ochránkyně práv na základě podnětu ženy z jižních Čech. Jen díky přesnějšímu určení data početí dítěte se totiž podařilo zajistit ženě nárok na peněžitou pomoc v mateřství.
Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření zásahu smíšené hlídky policistů a vojáků na autobusovém nádraží Florenc vůči spícímu mladíkovi. Z veřejně dostupných zdrojů a z navazujícího tiskového prohlášení mluvčího pražské policie vyplývají možné pochybnosti o zákonnosti postupu policie. Ochránkyně vnímá znepokojení veřejnosti ohledně tohoto incidentu. Rozhodla se proto zahájit šetření z vlastní iniciativy.
Veřejná ochránkyně práv se zabývala zákonností obecně závazné vyhlášky města Karlovy Vary týkající se regulace hazardu. Zjistila, že město neurčilo místa, na nichž má být hazard povolen, ale výběr ponechalo na Unii herního průmyslu. Takový proces přijímání právního předpisu je podle ochránkyně nepřijatelný. Ministerstvo vnitra na základě jejích závěrů předalo věc k šetření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Ochránkyně na tento případ upozornila i Poslaneckou sněmovnu v rámci své zprávy o činnosti v 1. čtvrtletí 2016.
Ochránkyně zaslala Poslanecké sněmovně zprávu o své činnosti v prvním čtvrtletí roku 2016. V tomto období se na ni obrátili lidé s 2110 podněty. Většina z nich (66 %) spadá do její působnosti. Nejvíc podnětů se týkalo sociálního zabezpečení (385 podnětů). Součástí této zprávy je mimořádná příloha věnovaná činnosti ochránce coby národního preventivního mechanismu. Zpráva se soustředí na systémové problémy v péči o ohrožené děti a situaci v péči o seniory.
Edicí Stanoviska se veřejný ochránce práv už od roku 2007 snaží usnadnit širší veřejnosti i úřadům orientaci v zákonech, prováděcích vyhláškách a rozsudcích správních soudů. Publikace s pořadovým číslem 13 - Ochrana vod – je tentokrát určena všem, kdo musí řešit záležitosti podle vodního práva, ať už jde například o budování studní, likvidaci odpadních vod, připojení staveb na vodovodní nebo kanalizační řad, ochranu před povodněmi apod.
Novela zákona o ochraně veřejného zdraví zavedla od 1. 12. 2015 nové povinnosti úřadům i stavebníkům a změnila i možnosti obrany před obtěžujícím hlukem z restaurací, kaváren, hřišť apod. V praxi mohou tyto novinky způsobovat problémy, nejasnosti a vést k různým výkladům. Kancelář veřejného ochránce práv proto uspořádala kulatý stůl pro odborníky, kteří se stavebním zákonem a ochranou před hlukem zabývají, k diskuzi a vyjasnění, jaký by měl být optimální postup při řešení různých situací v praxi.
Ochránkyně vítá rozhodnutí Ústavního soudu, který potvrdil, že právo otce na přítomnost u porodu nemůže být zpoplatněno. Ústavní soud v tomto směru zaujal totožný právní názor, k němuž ochránkyně dospěla ve svých šetřeních a který také Ústavnímu soudu sdělila v rámci projednávání ústavní stížnosti jednoho z otců.
V úterý 26. dubna se v Kanceláři veřejného ochránce práv (v předvečer Mezinárodního dne ochrany proti hluku) uskuteční kulatý stůl k odborné diskuzi nad vybranými problémy při aplikování stavebního zákona v praxi, nad změnami v možnostech řešení hluku z restaurací, kaváren, barů a dalších hostinských zařízení a nad ochranou před hlukem z komunálního prostředí.
Jen důsledný postup orgánů státní správy a strategické dopravní plánování mohou zabránit negativním dopadům dopravní zátěže na život a zdraví lidí. Podle zástupce veřejné ochránkyně práv Stanislava Křečka to potvrzuje patnáctiletá zkušenost ochránce s šetřením stížností občanů na hluk, prašnost a vibrace způsobené dopravou.
Údržbou stavby není, pokud vlastník původní stavbu zcela zbourá a poté na jejím místě postaví stejnou stavbu znovu. V takovém případě provádí novou stavbu, k níž musí ještě před zahájením získat odpovídající povolení stavebního úřadu.
Ve dnech 19-21. dubna pořádá Kancelář veřejného ochránce práv potravinovou sbírku. Zapojují se do ní všichni zaměstnanci a její výtěžek pomůže zlepšit životní podmínky lidem v nouzi, osamělým seniorům, rodinám s dětmi a dalším lidem v těžké sociální situaci. Nejen právní "ombudsmanskou" pomocí tak chceme přispět ke zlepšení života sociálně potřebných.
Mezinárodní den památek se slaví od roku 1982 vždy 18. dubna, tedy dnes. Vyhlásilo jej UNESCO, které dohlíží nad světovým kulturním dědictvím. Veřejný ochránce práv se během své existence zabýval mnoha případy chátrajících budov, které spadaly pod památkovou ochranu. Velmi často musel bohužel konstatovat pochybení úřadů, které svůj dohled nad památkovou péčí vykonávaly pouze formálně a nesnažily se aktivně dotčené objekty v soukromém vlastnictví zachránit. Příkladem z minulosti jsou například Lázně Kyselka, železniční stanice v Děčíně nebo zateplení neorenesanční budovy U Zlaté koule v Olomouci.
Každý má právo na právní pomoc nejen v řízení před soudy, ale i při jednání před úřady. Ochránkyně proto uvítala záměr ministerstva spravedlnosti rozšířit bezplatnou právní pomoc i na správní řízení. Lidem, kteří si z finančních nebo jiných důvodů právní pomoc nemohou obstarat sami, by ji tak zajišťoval stát.
Za posledních sedm let jsme obdrželi mnoho podnětů, kdy byl například odepřen vstup osob doprovázených asistenčním psem do některých budov nebo prostředků MHD. Podobným překážkám někteří stěžovatelé čelili také v přístupu k lázeňské péči nebo v zaměstnání. V České republice neexistuje zákonná úprava, která by práva osob doprovázených asistenčním psem vymezovala. Veřejná ochránkyně práv proto navrhuje vládě přijetí zákona, jenž upraví práva osob se zdravotním postižením využívajících psa se speciálním výcvikem.
V průběhu roku 2015 se ochránkyně zabývala podněty a stížnostmi lidí ze všech krajů České republiky. Nejvíce jich bylo z Jihomoravského kraje (1324 stížností) a z Prahy (942 stížností). Hned za nimi následuje Moravskoslezský kraj (676 stížností) a Středočeský kraj (579 stížností).
Soud dal výpověď několika svým zaměstnankyním. Jako jediný důvod jim sdělil, že dosáhly důchodového věku. Těm, které odmítly přistoupit na dohodu o ukončení pracovního poměru, nevyplatil roční odměny. Jejich nadřízený jim také dle jejich tvrzení vyhrožoval, že je bude přesouvat z místa na místo, dokud jim práci nezprotiví. Nakonec jim dal výpověď pro nadbytečnost, aby vzápětí vypsal výběrové řízení na obdobnou pozici. Veřejná ochránkyně práv ve své závěrečné zprávě konstatovala zjevnou diskriminaci těchto zaměstnankyň z důvodu věku. O věci bude rozhodovat soud.
Výroční zprávou za rok 2015 ochránkyně informuje Poslaneckou sněmovnu o svých poznatcích a trendech, o zajímavých případech, ale také o tématech, jejichž řešení vyžaduje změny na úrovni právních předpisů. Na základě svých poznatků také zformulovala celkem šest témat, jimiž by se měla Poslanecká sněmovna zabývat.
Poslední díl Ochránce je jiný než ostatní. Nevěnuje se jednotlivým stížnostem, ale ukazuje, jakým způsobem provádí ochránce dohled nad místy, kde jsou lidé omezeni na svobodě. V tomto případě konkrétně v diagnostickém ústavu pro děti, v policejních celách a v domově pro seniory. Sledujte na ČT2 v neděli 3. 4. v 18:15 h, reprízy ve čtvrtek v 18:55 h a v pátek.
