Podání prostřednictvím datové schránky je rovnocenné elektronickému podpisu
Zaslání plné moci datovou schránkou má stejnou platnost, jako kdyby šlo o dokument opatřený uznávaným elektronickým podpisem.
Zaslání plné moci datovou schránkou má stejnou platnost, jako kdyby šlo o dokument opatřený uznávaným elektronickým podpisem.
Systematickou návštěvu výchovného ústavu a dětského domova v Chrastavě provedl veřejný ochránce práv v uplynulých deseti letech celkem třikrát. V roce 2006 za působení ombudsmana Otakara Motejla, v roce 2012 během mandátu Pavla Varvařovského a v letošním roce z pověření Anny Šabatové. Kromě právníků se návštěv účastnili speciální pedagogové – přední odborníci na výchovu dětí. Všichni ochránci ve svých zprávách konstatovali stejná nebo obdobná pochybení. Za uplynulých deset let došlo jen k minimálnímu zlepšení. V mnoha ohledech se situace zhoršila. Zařízení dlouhodobě ignoruje výzvy k nápravě. Dle přizvaných odborníků nelze při zachování současného stavu výchovy vyloučit další eskalaci problémů a konfliktů.
Činnost veřejné ochránkyně práv v oblasti ochrany dětí, mládeže a rodiny patří k jedné z nejcitlivějších agend, kterými se zabývá. V letech 2014 a 2015 obdržela ochránkyně celkem 472 podnětů týkajících se práce orgánů sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Ve 142 případech jsme zahájili šetření a v 77 případech byla zjištěna pochybení (54 %) ze strany OSPOD. Ve všech případech orgány uznaly svá pochybení a pokud to bylo ještě možné, chyby napravily. Celkově proto spolupráci s OSPOD hodnotíme pozitivně.
Děti jsou mnohdy okolnostmi nuceny řešit problémy, s nimiž by si nevěděla rady ani řada dospělých. Pomoc a radu pak hledají u veřejné ochránkyně práv, která se jim snaží pomáhat alespoň v rámci své působnosti. Částečně tím nahrazuje v České republice neexistujícího dětského ombudsmana.
Za posledních deset let veřejný ochránce práv prověřil životní podmínky 2178 dětí žijících v ústavech. Pochybení některých ústavů a zařízení jsme obvykle dokázali velmi rychle napravit. Pokud však problémy vyplývaly například z nedostatku personálu, bylo často mimo naše možnosti prosadit účinné řešení. Obecně platí, že systém péče o ohrožené děti u nás neodpovídá úrovni dalších evropských států. Základním problémem je vysoký počet dětí v ústavní péči.
Je možné znovu začít pohřbívat na hřbitově, který není od války využíván? Jak řešit, když chce být někdo pohřben v rodinné hrobce na hřbitově, který už takové pohřbívání neumožňuje? Je možné obnovit zrušený hřbitov? I takové dotazy a žádosti o radu řešil za poslední rok zástupce ombudsmanky.
V tomto období zažívají někteří studenti středních škol horké chvíle při maturitních zkouškách. Ne každému se však povede napoprvé u maturity uspět. Ne vždy je přitom chyba na straně studenta nebo studentky. Pokud je student přesvědčen, že nechyboval, ale chybné bylo zadání, vyhodnocení nebo průběh zkoušky, má možnost požádat o přezkum. Obrátit se může na příslušný krajský úřad nebo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Přinášíme jednoduchý návod, jak to udělat.
Každý s trvalým pobytem v České republice se účastní veřejného zdravotního pojištění a s tím se pojí i povinnost platit pojistné. V určitých životních situacích je plátcem pojištění stát. Aby však stát za pojištěnce platil, musí nejprve proběhnout řetězec oznámení, na jehož počátku přitom zpravidla stojí sám pojištěnec. Pokud on sám aktivně neoznámí pojišťovně změny, riskuje vznik dluhu na pojistném.
Evropská síť organizací pro rovné zacházení EQUINET spolu s veřejnou ochránkyní práv organizují ve čtvrtek 19. května seminář na téma rovnost ve vzdělávání. I přes dlouhodobé snahy totiž genderová nerovnost ve vzdělávání přetrvává, jak vyplývá ze závěrů Evropské komise i z praxe institucí pro rovnost.
Právnická fakulta Masarykovy univerzity a veřejná ochránkyně práv společně pořádají 9. - 10. června v Telči 8. letní mezinárodní konferenci Dotčené osoby a zastupování ve veřejné správě. Zájemci o účast se mohou hlásit do 30. května.
Po šetření veřejné ochránkyně práv doplatil úřad práce více než 140 000 Kč rodičovského příspěvku, na který měla matka nárok, přestože otec dítěte pracoval v zahraničí. Úřad práce tak napravil svou nečinnost, v jejímž důsledku matka po velkou část rodičovské dovolené nedostávala žádné peníze. Případ podle ochránkyně ilustruje, že problematika vyplácení dávek v případě přeshraničních pracovníků není jednoduchá s ohledem na nezbytnou komunikaci se zahraničními institucemi a také pracovníci úřadu práce si ji dosud ne zcela osvojili.
Neobvyklý případ s úspěšným koncem řešila veřejná ochránkyně práv na základě podnětu ženy z jižních Čech. Jen díky přesnějšímu určení data početí dítěte se totiž podařilo zajistit ženě nárok na peněžitou pomoc v mateřství.
Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření zásahu smíšené hlídky policistů a vojáků na autobusovém nádraží Florenc vůči spícímu mladíkovi. Z veřejně dostupných zdrojů a z navazujícího tiskového prohlášení mluvčího pražské policie vyplývají možné pochybnosti o zákonnosti postupu policie. Ochránkyně vnímá znepokojení veřejnosti ohledně tohoto incidentu. Rozhodla se proto zahájit šetření z vlastní iniciativy.
Veřejná ochránkyně práv se zabývala zákonností obecně závazné vyhlášky města Karlovy Vary týkající se regulace hazardu. Zjistila, že město neurčilo místa, na nichž má být hazard povolen, ale výběr ponechalo na Unii herního průmyslu. Takový proces přijímání právního předpisu je podle ochránkyně nepřijatelný. Ministerstvo vnitra na základě jejích závěrů předalo věc k šetření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Ochránkyně na tento případ upozornila i Poslaneckou sněmovnu v rámci své zprávy o činnosti v 1. čtvrtletí 2016.
Ochránkyně zaslala Poslanecké sněmovně zprávu o své činnosti v prvním čtvrtletí roku 2016. V tomto období se na ni obrátili lidé s 2110 podněty. Většina z nich (66 %) spadá do její působnosti. Nejvíc podnětů se týkalo sociálního zabezpečení (385 podnětů). Součástí této zprávy je mimořádná příloha věnovaná činnosti ochránce coby národního preventivního mechanismu. Zpráva se soustředí na systémové problémy v péči o ohrožené děti a situaci v péči o seniory.
Edicí Stanoviska se veřejný ochránce práv už od roku 2007 snaží usnadnit širší veřejnosti i úřadům orientaci v zákonech, prováděcích vyhláškách a rozsudcích správních soudů. Publikace s pořadovým číslem 13 - Ochrana vod – je tentokrát určena všem, kdo musí řešit záležitosti podle vodního práva, ať už jde například o budování studní, likvidaci odpadních vod, připojení staveb na vodovodní nebo kanalizační řad, ochranu před povodněmi apod.
Novela zákona o ochraně veřejného zdraví zavedla od 1. 12. 2015 nové povinnosti úřadům i stavebníkům a změnila i možnosti obrany před obtěžujícím hlukem z restaurací, kaváren, hřišť apod. V praxi mohou tyto novinky způsobovat problémy, nejasnosti a vést k různým výkladům. Kancelář veřejného ochránce práv proto uspořádala kulatý stůl pro odborníky, kteří se stavebním zákonem a ochranou před hlukem zabývají, k diskuzi a vyjasnění, jaký by měl být optimální postup při řešení různých situací v praxi.
Ochránkyně vítá rozhodnutí Ústavního soudu, který potvrdil, že právo otce na přítomnost u porodu nemůže být zpoplatněno. Ústavní soud v tomto směru zaujal totožný právní názor, k němuž ochránkyně dospěla ve svých šetřeních a který také Ústavnímu soudu sdělila v rámci projednávání ústavní stížnosti jednoho z otců.
V úterý 26. dubna se v Kanceláři veřejného ochránce práv (v předvečer Mezinárodního dne ochrany proti hluku) uskuteční kulatý stůl k odborné diskuzi nad vybranými problémy při aplikování stavebního zákona v praxi, nad změnami v možnostech řešení hluku z restaurací, kaváren, barů a dalších hostinských zařízení a nad ochranou před hlukem z komunálního prostředí.