Ministerstvo pro místní rozvoj je dlouhodobě nečinné v řešení náhradního výkonu rozhodnutí stavebních úřadů vydaných ve veřejném zájmu. Veřejná ochránkyně práv proto žádá vládu, aby ministerstvu uložila vytvořit program s pravidly poskytování finančních prostředků ze státního rozpočtu ke krytí nákladů na výkon těchto rozhodnutí.
Zdravotní pojišťovny dlouhodobě tvrdí, že se na ně nevztahuje zákon o svobodném přístupu k informacím a odmítají proto žadatelům informace poskytovat. Výjimkou je pouze Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky (VZP). V této souvislosti jsme ukončili šetření Revírní bratrské pokladny, zdravotní pojišťovny, která odepřela žadateli poskytnout informace. Během šetření se nám podařilo dosáhnout toho, že tento konkrétní žadatel nakonec své informace dostal, nicméně pojišťovna odmítá upravit své vnitřní předpisy tak, aby se z poskytování informací stal standard.
Vydali jsme novou publikaci z řady Stanoviska, už čtrnáctou v pořadí, zaměřenou tentokrát na důchody. Odborné i širší veřejnosti se tak dostává uceleného a srozumitelného výkladu práva důchodového pojištění, doplněného o analýzu konkrétních případů, kterými se veřejný ochránce práv zabýval v uplynulých osmi letech.
Případ studentky, která chtěla chodit do školy s šátkem pokrývajícím její vlasy, ochránkyně ukončila zprávou v roce 2014. Zda může školní řád omezovat Listinu základních práv a svobod, o tom rozhodne soud. Případ budí tolik pozornosti také proto, že je v České republice ojedinělý. Na veřejného ochránce práv se v posledních letech s podobným tématem nikdo neobrátil.
Za dobu komunistického režimu, bylo v tehdejším Československu z politických důvodů vězněno 205 486 osob, Pomocnými technickými prapory (PTP) a Technickými prapory (TP) prošlo asi 60 000 osob[1]. Nelze ani odhadnout, kolik lidí přišlo z politických důvodů o zaměstnání, nemluvě o jiných formách perzekuce.
Po výzvě ochránkyně se Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zabývala rádiem odvysílanou soutěžní výzvou žákům a studentům k natáčení tzv. pranků – videí zachycujících učitele v nečekaných nepříjemných situacích, které žáci zinscenují. Podle ochránkyně musí provozovatelé rádií přistupovat k vyjádřením směřujícím k dětem a mladistvým odpovědně a obezřetně s vědomím jejich snazší ovlivnitelnosti.
Veřejná ochránkyně práv dostává dlouhodobě nejvíce podnětů týkajících se důchodů. V letech 2014 a 2015 obdržela ochránkyně celkem 857 podnětů z této agendy. V 70 % případů jsme stěžovatelům pomohli formou rady nebo jiné pomoci, aniž by došlo k zahájení šetření. Ve 185 případech jsme zahájili šetření. Z těchto případů jsme v 87 konstatovali pochybení (47 %), většinou ze strany České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). V drtivé většině případů orgány uznaly svá pochybení, a pokud to bylo ještě možné, chyby napravily. Celkově spolupráci s ČSSZ hodnotíme pozitivně. Musíme také upozornit, že se na nás obrací rostoucí počet lidí, kteří nedosáhnou na starobní důchod.
Zítra se v rámci kulatého stolu setkáme se zástupci subjektů, které mimosoudně řeší spotřebitelské spory (např. Finanční arbitr, ČTÚ, ČOI, Sdružení českých spotřebitelů, ERÚ aj.). Chceme zjistit, jaké jsou zkušenosti z praxe po prvním půlroce, kdy je možné spotřebitelské spory řešit i mimosoudně.
Za posledních šest let se veřejný ochránce práv zabýval více než tisícovkou podnětů na průtahy v soudních řízeních. Jde přitom jen o zlomek ilustrující obecný problém, s nímž se potýkají lidé v celé republice. Na dlouhodobou přetíženost soudů a jejich nedostatečné personální a materiální zajištění upozorňoval ombudsman vládu už v roce 2012, a přestože to vedlo k vypracování analýzy reálných potřeb jednotlivých soudů, k přijetí účinných opatření zatím tak úplně nedošlo.
Obecní úřady získaly po necelých pěti letech zpět oprávnění na žádost prominout místní poplatek za komunální odpad. Pokud žádost zamítnou, musejí své rozhodnutí řádně odůvodnit. Veřejný ochránce práv se setkal se stížnostmi, že obecní úřady odůvodněné rozhodnutí nevydávají.
Inspektoráty práce musí v zájmu ochrany zaměstnanců důsledně plnit jak úlohu preventivní, tak i sankční. Jestliže zjistí, že zaměstnavatel porušil pracovněprávní předpisy, musí s ním vždy zahájit správní řízení o správním deliktu. Fakt, že zaměstnavatel následně projevil vstřícnost a zjištěné nedostatky odstranil, může inspektorát práce zohlednit pouze ve výši sankce, ale není to důvodem k nezahájení správního řízení s ním.
Dluh by neměl být absolutní překážkou při hledání zaměstnání. Pokud nejde o pracovní pozici, v níž by zaměstnanec nakládal s penězi a mohl pro zaměstnavatele představovat určité riziko, nemělo by obecně platit, že zadlužení lidé nezískají práci. Konstatovala to veřejná ochránkyně práv v případu, o němž informovala i Poslaneckou sněmovnu v rámci pravidelné zprávy o činnosti.
Média v posledních dnech opět upozorňují na nedostatky stále nedokončené dálnice D8. Touto stavbou se už v roce 2003 zabýval ombudsman Otakar Motejl a kritizoval nedodržení zákonných postupů při přípravě záměru stavby D8 v úseku Lovosice – Řehlovice, vedoucí přes Chráněnou krajinnou oblast České středohoří.
Ve třetím čtvrtletí vyhledalo pomoc veřejné ochránkyně práv zatím nejvíc lidí za celý rok. V celkovém počtu 2193 podnětů se navíc o 10 % zvýšil počet podnětů v působnosti, takže se ochránkyně mnohem častěji mohla problémy lidí zabývat a reálně tak pomohla či poradila více lidem než v předchozích částech roku.
Konflikty rodičů, rozchody i rozvody, jsou běžnou součástí našeho života. Můžeme jistě chtít, nebo si upřímně přát, aby tomu tak nebylo. Tím ale realitu nezměníme. Co změnit můžeme a změnit dokonce musíme, jsou dopady těchto konfliktů na děti. Musíme neustále hledat odpověď na otázku, jaký je nejlepší zájem daného konkrétního dítěte. Odpověď na tuto otázku hledal také seminář pořádaný na půdě Senátu s názvem Budoucnost rodinněprávního soudnictví aneb justice vstřícná k dětem.
Pokud obec vydá nařízení, kterým se zakazuje reklama na určitém území, protože je pro danou lokalitu škodlivá, nemůže zároveň sobě udělit výjimku. Praha proto porušila princip rovnosti a zvýhodnila se před ostatními pořadateli, když sobě povolila, ale ostatním pořadatelům zakázala, reklamu v atraktivním prostředí Pražské památkové rezervace.
Omezování pohybu, nevyhovující strava a materiální podmínky, špatné zacházení, neoprávněné nakládání s léky. To jsou jen některé z problémů, které s sebou přináší neoprávněné poskytování sociálních služeb (tzv. neregistrované domovy pro seniory). S těmito zařízeními se denně potýkají krajské úřady, které mají ze zákona provozovatele zařízení stíhat za správní delikt neoprávněného poskytování sociálních služeb.
Představte si situaci, kdy člověk, který před téměř 40 lety emigroval z České republiky a nežije zde, dostane exekuční příkaz kvůli údajnému dluhu za svoz komunálního odpadu v místě, kde žil před emigrací. I takhle mohou vypadat důsledky chyb v informačním systému evidence obyvatel.
Český telekomunikační úřad (ČTÚ) přestal na základě našeho šetření vydávat rozhodnutí, která vedla k exekuci dluhů na dětech. Setkávali jsme se s případy, kdy si rodič sjednal mobilní tarif a smlouvu napsal na své dítě. Neplatil za mobilní služby a následný dluh byl exekučně vymáhán na dítěti. Tuto praxi se nám podařilo změnit. Nezletilé děti nemohou být odpovědné za protiprávní jednání svých rodičů. Ti naopak nesou odpovědnost za jejich závazky. Postupně se nám daří odbourávat příčiny, díky kterým vstupují někteří nezletilí do věku dospělosti zatíženi nesplacenými dluhy.
V rámci bezpečnostních opatření při návštěvě čínského prezidenta policie při některých incidentech jednala nepřiměřeně a zmatečně. Bezdůvodně některé osoby zajišťovala a převážela je na služebnu Bartolomějská, jako zmatečné lze označit jednání na FAMU v souvislosti s vyvěšenou tibetskou vlajkou. Místo aby zakročila proti agresivním příznivcům čínského prezidenta nebo alespoň zjistila jejich totožnost, zakročila naopak proti oběti jejich útoku.
