Včerejší Mezinárodní den rodin připomněl důležitost rodiny a její nezastupitelnou roli ve společnosti. Také veřejná ochránkyně práv se velice často setkává s tématem rodiny, ať už jde o problémy ve vztazích rodičů a dětí, kam v rámci ochrany práv dětí vstupuje stát, nebo o podmínky života rodin, když jde o sociální podporu, nebo například o slaďování rodinného a pracovního života apod.
V pravidelné zprávě pro Poslaneckou sněmovnu ochránkyně informuje o počtech a tématech podnětů, s nimiž se na ni lidé obrátili, shrnuje vybrané uzavřené případy a vybírá i to nejdůležitější z legislativních doporučení a využití zvláštních oprávnění. Upozorňuje rovněž na případy, v nichž se nepodařilo dosáhnout nápravy nesprávného postupu úřadu.
Poskytování ošetřovného má svá úskalí, kterého by si měli být rodiče ošetřující nemocné dítě vědomi. Zákon nepřipouští možnost, že by na sebe doba nutného ošetřování bezprostředně navazovala, tj. že by onemocnění následovala hned za sebou. Pokud k tomu dojde, je doba ošetřování považována jednu souvislou a ošetřovné je vypláceno jen za limitovaný počet dnů.
Matce byly odebrány tři děti a svěřeny do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Chtěla se o své děti nadále starat, ale nevěděla, co přesně po ní orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) požaduje; co musí udělat, aby jí byly děti vráceny. Obrátila se na veřejnou ochránkyni práv. Během šetření jsme na straně práce OSPOD zjistili několik závažných pochybení, především nedostatečnou sociální práci s matkou s cílem vrátit děti zpátky do rodiny.
V roce 2016 se na veřejnou ochránkyni práv obrátilo 8 398 osob s žádostí o pomoc a prověření postupu úřadů v jejich věci. Je to o téměř 900 podnětů víc, než ochránkyně obdržela v předchozím roce. Nejčastěji lidé hledali pomoc s problémy v oblasti sociálního zabezpečení a stavebního řádu. Právě stížnosti na stavební úřady zaznamenaly největší nárůst téměř o 40%. Výrazněji rovněž stoupl počet podnětů týkajících se dopravy (32 %), zdravotnictví (31 %), ochrany práv dětí (30 %) a zaměstnanosti a práce (29 %). V 833 případech ochránkyně zahájila šetření, z toho v 50 případech z vlastní iniciativy.
Za zcela nepřiměřený označila veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová postup policistů proti seniorce (ročník 1949), o níž se domnívali, že je účastníkem nehody. Policista vůči ženě použil hmaty a chvaty a spoutal ji, přestože na něj nijak neútočila. Policisté ženu rovněž zajistili. K takovému postupu nebyly splněny zákonné předpoklady. Krajské ředitelství policie navíc následnou stížnost ženy vyhodnotilo jako nedůvodnou.
Tzv. vizuální smog a nesouhlas majitelů nemovitostí s vyhlašováním památkových zón jsou dvě nová témata, která se v poslední době opakují v podnětech a dotazech veřejné ochránkyni práv. Rozšiřují tradiční problémy památkové péče (zejména dotace pro vlastníky nemovitostí v památkovém území), pro jejichž řešení se s nadějí očekává dlouho připravovaný a nyní projednávaný nový památkový zákon.
V minulém roce jsme vyřešili případ, ve kterém trvalo neúměrně dlouho, než soud rozhodl, do jakého typu péče svěří nezletilé dítě. Pět měsíců se čekalo na vyhotovení potřebných znaleckých posudků. Upozornili jsme OSPOD, že může v podobných situacích podat stížnost směřující proti průtahům způsobených soudními znalci. OSPOD se naším doporučením začal řídit a v dalším podobném typu řízení se mu podařilo soudní jednání zkrátit. Ostatní orgány sociálně-právní ochrany dětí by tuto praxi měly následovat. Nelze se spokojit s tím, že budou děti žít v nekončící nejistotě, jak bude jejich budoucí život vypadat.
Majitelé aut, jejichž technickou způsobilost nezákonně schvaloval úředník Městského úřadu v Dobrušce, odsouzený za to z trestného činu, se proti nynějším rozhodnutím o obnově řízení mohou bránit podnětem k přezkumnému řízení, v němž budou namítat dobrou víru, s níž auto v ČR zakoupili, a také újmu, která jim nyní vznikne.
Okresní soud v Trutnově bude ve čtvrtek rozhodovat ve věci úředníků obviněných z maření úkolu úřední osoby z nedbalosti v souvislosti s povolením stavby dvou bytových domů ve Špindlerově Mlýně. Případem se zabýval i zástupce veřejné ochránkyně práv, který zjistil porušení stavebního zákona ze strany stavebního úřadu ve Špindlerově Mlýně a nečinnost Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, který mohl částečně věc napravit, ale neudělal to, takže nezákonnost fakticky potvrdil.
Veřejná ochránkyně práv připravuje výzkum, který zmapuje dostupnost sociálních služeb pro osoby s poruchou autistického spektra (PAS). Jeho cílem je zjistit, zda v rámci širokého spektra sociálních služeb existuje dostatek těch, které dokáží zajistit podporu také lidem s PAS. Sběr dat začne v nejbližších dnech. Výsledky by měly být známy do konce června.
V letošním roce se pro předškoláky zavádí povinná školka. Děti, které do začátku září dosáhnou pěti let, musí povinně navštěvovat mateřskou školu. Zápisy do mateřských škol budou probíhat mezi 2. a 16. květnem. Konkrétní termín si každá mateřská škola určuje sama. Rodiče, nebo jiní zákonní zástupci, mají povinnost přihlásit dítě k předškolní docházce, svědomitě ho do školky posílat a také omlouvat jeho nepřítomnost.
Chybné stanovení data vzniku invalidity ovlivňuje nejen výši invalidního důchodu, ale může být zásadní i pro přiznání invalidního důchodu vůbec. Naštěstí se veřejné ochránkyni práv dlouhodobě daří nedostatky v této oblasti napravovat a zajistit tak lidem, na co mají právo.
„Verejná ochrankyňa práv JUDr. Jana Dubovcová pro nás byla se svým týmem po celých pět let působení nejbližší partnerkou na formální i neformální úrovni. Díky jazykové a historické blízkosti jsme ke spolupráci předurčeni. V minulosti to však nebylo vždy samozřejmostí. Až během působení ombudsmanky Dubovcové nabrala spolupráce konkrétní podobu. Díky její statečnosti a odhodlání se jí dařilo otevírat palčivá společenská témata, kterými se předtím ve veřejném prostoru nikdo nezabýval. Za její poctivou práci jí patří uznání a poděkování.“ Anna Šabatová, veřejná ochránkyně práv ČR
Dlouhodobé a neřešené problémy v rodině donutily šestnáctiletou dívku odejít z domova. Ujali se jí vzdálení příbuzní, kteří oba pobírali starobní důchod. Starost o nezaopatřenou dívku je však finančně vyčerpala, protože prvních pět měsíců neměli nárok na pěstounské dávky. Stačilo však, aby příslušný Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) byl aktivnější a budoucí pěstouni se do složité finanční situace vůbec nemuseli dostat.
Vkládání úředních písemností, které si adresát po výzvě pošty nevyzvedl, do schránek je standardem. Odchýlit se od něho lze jen tehdy, když vložení do schránky není možné, nebo to úřad odůvodněně vyloučil.
Na práva osob se zdravotním postižením se začalo poukazovat teprve na začátku devadesátých let a od té doby prošla naše společnost významnými změnami v přístupu k lidem se zdravotním postižením. Mnohem častěji jsou aktivně zapojeni do společnosti, studují, vykonávají běžná zaměstnání. Přesto se ukazuje, že stále nedokážeme vnímat jejich odlišné potřeby a nahlížíme na ně pohledem lidí bez postižení. To je důvodem, proč u nás lidé se zdravotním postižením stále čelí překážkám v každodenním životě, a to i v tak klíčových oblastech, jako je vzdělání, zaměstnanost nebo bydlení.
Na trhu s energiemi se dlouhodobě vede velmi tvrdý boj o zákazníka. Toto prostředí také přitahuje společnosti a obchodníky, jejichž jednání se někdy pohybuje na hraně zákona i morálky. Spotřebitel se před těmito praktikami nejlépe ochrání tím, že v časové tísni a bez řádné úvahy nic nepodepíše. A to ani tehdy, tvrdí-li mu obchodník, že jeho podpis je nezávazný. V opačném případě se spotřebitel sice stále může bránit, potřebuje k tomu ovšem dostatek informací a znalost vlastních práv. A musí jednat rychle.
Za dobu více než čtyř let nebyl stavební úřad Prahy 1 schopen efektivně zjednat nápravu v případě restaurace, která svým provozem porušovala kolaudační povolení a byla neustálým předmětem stížností obyvatel domu kvůli hluku. Podle zástupce ombudsmanky taková nečinnost alarmující. Upozornil také na možnou podjatost úředníků a zajistil, že záležitost bude řešit jiný úřad.
Lidem, kteří včas nesplnili svou povinnost zapsat se v registru silničních vozidel jako vlastníci a o svá auta tak úředně přišli, svitla nová naděje. Ministr dopravy přislíbil veřejné ochránkyni práv individuálně prozkoumat možnost „vrácení“ jednotlivých vozidel zpět do provozu.
